Členství v Evropské unii přineslo našim ovocnářům totální cenový propad, naopak pozitivem je zavedení nástrojů společné zemědělské politiky. S evropskou integrací si pěstitelé spojovali rovnocenné podmínky producentů na společném trhu, zatím se jich však nedočkali. Tak zhodnotil osmnáct měsíců po vstupu do unie předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška při lednových Ovocnářských dnech, které se tradičně konaly v Hradci Králové.
Za příčinu cenového propadu v posledních dvou sezónách označil Muška chybějící zpracovatelský průmysl a tlak obchodních řetězců. „Je to i naše chyba, že se neumíme víc bránit,“ konstatoval s tím, že sdružování pěstitelů je stále nedostatečné. „Pokud se přes odbytové organizace prodává 40 procent produkce ovoce, je to málo, když podíl řetězců na maloobchodním trhu již přesáhl 70 procent,“ porovnal. Přitom v supermarketech, hypermarketech a diskontech se podle Mušky v současné době prodává již 78 procent ovoce, zatímco v roce 1997 to bylo kolem 30 procent.
„Seskupovat dodávky je ekonomická nutnost. Naši producenti ale nemají sílu, peníze a někdy ani ochotu budovat odbytová centra. Nezbytné jsou přitom i úvahy o mezinárodním zapojení,“ vybízí.
Podvodné dovozy srážejí cenu
Na výrazném poklesu pěstitelských cen se podle předsedy Ovocnářské unie ČR podepsaly také dovozy ovoce. Upozornil přitom na nekalé praktiky při obchodování a nedostatečnou kontrolu, která podvody neodhalí: „Přiveze se zboží pro zpracovatelský průmysl, které se v republice přebalí a prodává jako tržně upravené. To se nesmí a za podobné porušení obchodních pravidel je v Německu ročně zavřeno pět šest lidí.“
Podezření ovocnářů na podvodné dovozy pramení z toho, že v tuzemské obchodní síti se objevuje více ovoce, než kolik dají na trh domácí pěstitelé spolu s oficiálními dovozy konzumního ovoce. Jako příklad, kdy dochází k přebalování zboží, zmínil Muška broskve, ale i meruňky či jablka, a to zejména z Itálie, Slovenska a Polska. „Kdo konkrétně se takovými dovozy zabývá, zatím nevíme. Letos si na to chceme dát velký pozor a upozorňovat potravinářskou inspekci a celní správu,“ řekl. Dovážené ovoce pro průmyslové zpracování je výrazně levnější než konzumní, na tuzemském trhu pak sráží ceny placené českým producentům.
Pro sady posílit dotace pojištění
Jestliže rok před vstupem do EU utržili pěstitelé za prodej ovoce z intenzivních sadů 1,4 miliardy korun, v roce 2004 to byla zhruba miliarda, to znamená meziroční propad o 26 procent. V loňském roce tržby klesly podle unie ovocnářů o 200 milionů korun.
Kromě hrušní byla v minulém roce úroda všech druhů ovoce nižší v porovnání s pětiletým průměrem.
Sady silně poškodily jarní mrazy, proti kterým se pěstitelé nemohou pojistit. Snahou Ovocnářské unie ČR je ve spolupráci s Agrární komorou nejen prosadit nastartování pojištění proti mrazům, ale i posílení dotací na pojištění speciálních kultur. Pro ovocné sady, chmelnice a vinice prosazuje profesní organizace zvýšení podpory na padesát procent ze třiceti, které se v současnosti poskytují jako dotace připojištění na všechny plodiny. „Taková podpora je standardní v zemích EU,“ poznamenal tajemník unie Martin Ludvík.
Tempo obnovy by mělo zrychlit
Horší ekonomické výsledky, spojené s nižší sklizní a poklesem farmářských cen, mají pro sektor neblahé důsledky, upozorňuje Jaroslav Muška. Vedou k částečnému útlumu a oslabení pozice na trhu. „Zhoršuje se věková struktura sadů a zpomaluje se žádoucí proměna odrůdové a druhové skladby. Omezují se také investice do posklizňové úpravy,“ konstatoval.
Polovina ovocných sadů je u nás přestárlých. „Když nebudeme masivněji vysazovat nové, nebudeme konkurenceschopní cenou ani kvalitou,“ varuje Muška. Upřesnil, že u jabloní je přestárlých 56 procent sadů, u broskví přes 60 procent, u červeného rybízu 67 procent, višní 38 procent. Dobře jsou na tom slivoně s 11 procenty přestárlých sadů. „Do roku 2010 by restrukturalizace měla výrazně pokročit u třešní, situace by se měla zlepšit také u slivoní, hrušní a červeného rybízu,“ očekává.
Letos stejně jako v minulém roce je na dotace k obnově sadů vyčleněno 95 milionů korun. Vloni však ovocnáři vyčerpali pouze 58,6 milionu korun. Ve větším tempu výsadby je brzdí složitá finanční situace po dvouletém výpadku tržeb.
Evropské peníze zvedly úroveň skladů
Díky podporám, které přišly s unijním předvstupním programem Sapard, výrazně pokročila modernizace skladů. „Od roku 2002, kdy Sapard začínal, se kapacita moderních skladů z 15 tisíc tun, což bylo dosti tragické číslo, více než zdvojnásobila,“ zhodnotil předseda Ovocnářské unie ČR. Její tajemník upozornil, že v dokumentech k připravovanému Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) se konstatuje, že skladovací kapacity u nás budou dobudovány a tak se zřejmě nepočítá s jejich podporou.
Ovocnáři se ale nechtějí smířit s tím, aby i v příštích letech měli nerovné podmínky oproti producentům v jiných zemích unie. Na integrovanou produkci dnes z Horizontálního plánu rozvoje venkova dostávají dotaci 3940 korun na hektar, zatímco EU povoluje sazbu až 900 eur na hektar. „Když u zjednodušené přímé platby na hektar, tzv. SAPS, platí pro nové členské země úroveň 60 procent z toho, co dostávají zemědělců v evropské patnáctce, pak budeme z EAFRD oprávněně žádat dotaci na integrovanou produkci ve výši 400 eur na hektar,“ prohlásil Martin Ludvík.
V systému integrované produkce se u nás pěstuje 54 procent ovoce, 45 procent produkce pochází z konvenčního pěstování a pouhé procento je z ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství chce podle svého šéfa Jana Mládka pomoci rozšířit zavedení systému integrované produkce (SISPO), která v současnosti nemá v EU jednotný předpis. Unie však už podniká kroky k přijetí společné legislativy. „Jednou z možných podpor produktů se značkou SISPO je i získání značky Klasa,“ dodal ministr.
