Pro správný růst i výsledný vzhled okrasných rostlin je samozřejmě nezbytné zajistit jim odpovídající příjem živin. Základ kontroly výživy představují rozbory substrátů. Každý pěstitel by před použitím měl znát základní vlastnosti substrátů a ty případně sledovat i během vegetace. Kromě toho má dispozici další dvě možnosti – vizuální hodnocení a rozbory rostlin (listů).
Problematice hodnocení substrátů byl již věnován podrobný článek v Zahradnictví č. 2/2006. V substrátech je nutné zajistit přiměřenou zásobu hlavních živin a stopových prvků a optimální hodnotu pH. Hodnota pH substrátu výrazně ovlivňuje příjem stopových prvků (viz graf). V rámci rozborů substrátů lze přesně zjistit obsah hlavních přijatelných živin. Obtížnější je ale stanovení stopových prvků v přijatelné formě. Metodiky pro toto stanovení jsou sice k dispozici, v České republice se ale zatím nepoužívají.
U výživy stopovými prvky i v dalších speciálních případech mohou rozbory listů a jejich vizuální hodnocení podpořit a upřesnit závěry rozborů substrátů. Pro vyhodnocení změn pH substrátů při pěstování i příjmu některých stopových prvků je nutné znát i kvalitu závlahové vody.
Vizuální hodnocení
Pro vizuální hodnocení jsou v odborné literatuře popsány příznaky (symptomy) nedostatku nebo nadbytku živin, postupy pro hodnocení i následná výživářská opatření. Na rostlině jsou definovány zóny pro diagnostiku výživného stavu (viz obrázek), které vycházejí z pohyblivosti živin v rostlině a ze schopnosti rostliny přijaté živiny znovu využít (reutilizovat). Příznaky nedostatku pohyblivých živin (N, P, K, Mg a S) se objevují na starších listech, naopak u méně pohyblivých živin (Ca, Fe, Mn, Zn, Cu, B a Mo) se příznaky nedostatku projevují na mladých listech a případné příznaky nadbytku na starších listech. Většina poruch ve výživě se začíná projevovat od okrajů listů.
Příznaky se liší podle druhu, odrůdy, stáří rostliny i pěstebních podmínek a určení jejich příčiny není často jednoznačné. Rostliny reagují vizuálními symptomy teprve při výrazných odchylkách od optima nebo při dlouhodobějším působení mírnější odchylky. Při správném určení poruchy ve výživě při pěstování okrasných rostlin v nádobách je tedy často obtížná náprava, ale pěstitel alespoň zjistí co zanedbal a může se poučit pro příští pěstební období.
Rozbor listů
Obdobně je možné využít výsledků rozborů listů. Na základě přesně zjištěných hodnot a znalosti optimálního obsahu hlavních živin i stopových prvků v listech, lze potvrdit nebo vyvrátit závěry vizuálního hodnocení a zpětně určit, kde se ve výživě rostlin stala chyba. Při včasném podchycení problému a provedení rozboru se v řadě případů ještě dá pochybení napravit.
Rozbory listů jsou dobře využitelné u zemědělských plodin, ovocných stromů, vinné révy a chmele. Tedy u kultur, kde jsou vypracovány systémy odběru listů s ohledem na jejich stáří, postavení na rostlině a vegetační fázi rostliny.
U okrasných rostlin se využívají možnosti rozborů listů především pro vyhodnocení příjmu stopových prvků. U každé kultury je nutné znát základní metodiku pro odběr listů. Například u poinzécií se pro rozbor doporučuje odebrat 25 vyvinutých listů z nových výhonů, u petúnií je to 50 vyvinutých listů. Agrochemické laboratoře pro standardní kompletní rozbor vyžadují (v závislosti na použitých metodách) minimálně 3 až 10 g suchého vzorku. Pro jeho získání je třeba u hrnkových rostlin odebrat kolem 30 až 100 g čerstvé hmoty. Pro správné vyhodnocení rozborů je vhodné posoudit více vzorků odebraných z rostlin s vizuálními symptomy i bez nich, případně využít rozbory z minulých let.
Hodnocení poruch výživného stavu
V rámci poradenské činnosti i při hodnocení poruch ve výživě rostlin pěstovaných ve sklenících VÚKOZ Průhonice jsme se nejčastěji zabývali hodnocením rozborů listů rostlin Petunia × hybrida a Euphorbia pulcherrima.
U petúnií (odrůdy šlechtěné VÚKOZ Průhonice) pěstovaných v substrátech s vyšší hodnotou pH a s vyšším obsahem přijatelného vápníku se vyskytují chlorózy jako důsledek blokování příjmu manganu a železa (viz foto a tabulka). Optimální hodnoty pH organických rašelinových substrátů pro petúnie se pohybují v rozmezí od 5,5 do 6,0. Při zjištění zvýšených hodnot pH substrátu nebo počátečního výskytu chloróz je nutné aplikovat tyto dva stopové prvky v chelátové formě zálivkou nebo postřikem. Některé rostliny pěstované v substrátech s nižší hodnotou pH a nižším obsahem přijatelného vápníku měly v listech mírně snížený obsah Ca, Mg a molybdenu (Mo), jehož příjem je omezován kyselou reakcí substrátu. Snížený příjem těchto živin se na rostlinách negativně neprojevil.
U poinzécií jsme například hodnotili rostliny pěstované v kvalitních substrátech s optimální hodnotou pH (5,5 – 6,5 pro rašelinové substráty) a přiměřeně přihnojované. Ke konci vegetačního období se ale na okrajích listů i vybarvených listenů objevovaly nekrózy (viz foto). V tabulce 3 jsou uvedeny rozbory listů z nepoškozených (D) a nekrotických (N) rostlin odrůdy 'Milenium'. Obsah hlavních živin a stopových prvků v listech se ve většinou pohyboval v optimálních hladinách. U obou vzorků byl stanoven zvýšený obsah bóru. Bór je transpiračním proudem přiváděn do okrajů a špiček listů, kde jeho nadbytek může způsobovat nekrózy. V obsahu bóru nebyly zjištěny rozdíly mezi poškozenými a nepoškozenými rostlinami. U poškozených rostlin se zvýšený obsah bóru mohl projevit v důsledku vyšší transpirace, zvýšený výskyt nekróz byl pozorován u rostlin z okrajových částí stolů. Zjevné poškození nadbytkem bóru se, dle údajů z literatury, může projevit i při nižším obsahu v listech než jsou jeho kritické hodnoty. U poinzécií a hrnkových rostlin obecně se nedoporučuje přidávat bór do hnojivých roztoků při jeho obsahu v zálivkové vodě nad 0,3 mg/l. Tropické rostliny okrasné listem by neměly být zalévány vodou s obsahem B nad 0,5 mg/l. Voda používaná v průběhu hodnocení obsahovala 0,37 mg B/l a při aplikaci 0,2 % roztoku hnojiv Kristalon (obsahují 0,25 % B) bylo při přihnojování přidáno 0,5 mg bóru na litr vody. Proto bylo v tomto případě doporučeno připravovat hnojivé roztoky z jedno a dvousložkových rozpustných hnojiv a koncentrátu stopových prvků bez bóru.
Dále byly hodnoceny dva kontrolní vzorky listů odrůdy 'Freedom'. Vzorek K1 byl odebrán z méně kvalitních rostlin s chlorózou a objevujícími se nekrózami. V listech byl snížený obsah hlavních živin (N, P, K) v důsledku nedostatečného hnojení a snížený obsah molybdenu způsobený příliš kyselou reakcí substrátu. Vzorek K2 byl odebrán z rostlin, na kterých byl patrný deficit více živin, rostliny měly omezený růst a byly chlorotické. V listech byl stanoven nízký obsah N a K a snížený obsah P a Mg v důsledku nevhodného systému hnojení a snížený obsah Fe a Mn v důsledku nevhodné, neutrální reakce substrátu. Vzhledem k této reakci substrátu byl u rostlin zvýšený příjem molybdenu.
Při vyhodnocování obsahu stopových prvků pomocí listových analýz je vhodné porovnávat výsledky s optimálními hodnotami z více zdrojů. U optimálních hodnot pro poinzécie se uvedené zdroje liší v optimálních hodnotách Mo, B a Zn v listech.
