K článku Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006 jsme od čtenářky Jiřiny Všelichové z Proboštova dostali aktuální dotaz. Těší nás, že informace časopisu Zahradnictví přijdou vhod nejen profesionálům, ale také nadšeným zahrádkářům.
Čtenářka ve svém dopise píše: „Máme zahrádku celkově asi 100 m2. Z toho je jedno místo cca 60 m2, kde rostla stará meruňka, z jedné strany pruh se stromky angreštů a rybízů, z jedné strany cypřiše. Plochu jsme oseli před 5 lety trávou, která až do letošního roku byla velmi pěkná, bez plevele a hustá. Letos začala žloutnout, mysleli jsme, že je to suchem. Situace ale je jiná. Když jsem chtěla suchou trávu vyhrabat, zjistila jsem, že hrabu vše, že tráva nemá kořeny. V zemině jsme našli larvy, podle literatury jsme zjistili, že jsou to larvy chrousta. Meruňka, která sice byla stará, ale měla po prořezu i pár meruněk, začala schnout, nejdříve listy a pak větvičky, tak jsme ji pokáceli. O svátcích jsme tak 50m 2 plochy postupně cca do hloubky 15 – 20 cm odkrývali a vybírali jsme ponravy, zatím jsme jich vybrali cca 5 500! Předpokládám, že jich tam tak k jednomu tisíci ještě bude. Podle článku, který jste zveřejnili, jsou to ponravy všech vzrůstových stupňů, nejvíce asi třetího. Snažíme se poctivě vybírat, ale všechny určitě nevybereme. Ještě plánujeme vše jednou prokopat a dovybrat a chtěli bychom zasít novou trávu. Při setí chceme do půdy dát Dursban. Bydlíme uprostřed obce v okrese Teplice, okolo je mnoho travnatých ploch. O podobné situaci ale informace nemáme“. Dále ve svém dopise položila Jiřina Všelichová tři otázky, na které odpověděl autor článku, Ing. František Muška, Ph.D. ze Státní rostlinolékařské správy – SPOR Brno:
1) Je možné, že meruňce ublížily také ponravy chrousta?
Ponravy chrousta obecného poškozují mladé ovocné stromy ve školkách a v nových výsadbách. Starší stromy nepoškozují. Příčinou uhynutí Vaší meruňky mohla být choroba, která se nazývá mrtvice meruněk. Napadá stromy staré 15 let a více.
2) Je možné, že dále napadnou keře, které rostou na okraji plochy? V zemině mezi keři jsme je zatím nenašli.
Možnost napadení záleží na vzdálenosti od lokality současného výskytu ponrav. Samozřejmě nelze vyloučit jejich pohyb ke keřům jako ke zdroji potravy. Ponravy jsou schopny urazit vzdálenost 1 – 2 m.
3) Je možné na takovou plochu znovu nasít trávník? Jak velké bude riziko, že to nastane znovu? Jinak řečeno, co dělat?
Uvádíte, že larvy jsou převážně třetího vzrůstového stupně. Důležité je upozornit, že granulované přípravky (například Dursban 10 G) nepůsobí na larvy 2. – 3. vzrůstového stupně. Za takovéto situace Vám ošetření nedoporučuji, bylo by neúčinné.
Pro Vaši informaci ve Vašem okrese způsobují škody larvy dvou kmenů IV3 (periodicita výskytu 2003, 2007…) to jsou larvy, v současnosti ponravy třetího vývojového stupně. Dále se jedná o kmen IV 0 (periodicita výskytu 2004, 2008…) to jsou larvy druhého vývojového stupně, které máte na Vašem pozemku.
Výsev trávníku na Vašem pozemku tento rok nedoporučuji. Příští rok na jaře před případným výsevem provést průzkum pomocí výkopků (metodika viz článek) a na základě aktuálního výskytu ponrav lze rozhodnout o výsevu trávníku. Upozorňuji, že v roce 2007 se očekává ve Vašem okrese rojení uvedeného kmene IV3 a doporučuji tomu věnovat pozornost. Zahradnická veřejnost o tom bude samozřejmě informována v časopise Zahradnictví.
