Jahody, maliny, ostružiny – produkce drobnoplodého ovoce byla ještě donedávna chvilkovou sezónní záležitostí. V současnosti již mohou jejich pěstitelé využít potenciál stáleplodících odrůd a bez problémů průběžně sklízet od května do listopadu. Pro reportáž o jedné z takových firem jsme nemuseli jezdit daleko.
Společnost Berry servis, s. r. o. naleznete nedaleko Českého Brodu na okraji obce s obvyklým, a přitom zajímavým názvem – Břežany II. Ne všichni místní občané firmu podle názvu znají, ale pídíte–li se po jahodách, nasměrují vás ihned a neomylně. V blízkém okolí jejich domovů totiž téměř nic jiného než jahody neroste. Firma vznikla v roce 2000 a nyní pod vedením tří společníků obhospodařuje přibližně 30 ha jahodových polí, deset hektarů malin a hektar ostružin. Má zavedený systém kontroly kvality HACCP a v období sklizně zaměstná okolo stovky brigádníků denně.
Ovlivňujeme termín sklizně
Jahody jsou plodinou dominantní, a proto mají ve firmě technologii jejich pěstování promyšlenou do detailů. Podle Ing. Luboše Pokorného, který má ve společnosti na starosti výrobu, je pro stálý odbyt i dobře fungující logistiku nejdůležitější zajistit rovnoměrnou a kontinuální sklizeň po celou sezónu. Firma si klade za cíl co nejlépe rozvrhnout dobu zrání tak, aby bylo možné co nejdéle sklízet a expedovat čerstvé a kvalitní zboží. Sklizňovou sezónu se zatím podařilo prodloužit přibližně na období od třetí květnové dekády do začátku listopadu. A jakým způsobem lze termín sklizně jahod ovlivnit? Prvním faktorem je skladba odrůd. V sortimentu společnosti Berry servis převládají osvědčené jahody 'Honeyoe', 'Darselect', 'Elsanta' a pěstují také pozdnější 'Symphony', 'Florence' a 'Pandoru'. Zhruba padesáti procenty jsou v odrůdové skladbě zastoupeny jahody stáleplodící, především 'Evy' a 'Everest'. Tyto odrůdy je na rozdíl od běžných (u nichž sezóna končí v polovině července) možné sklízet až do zámrazu. Kromě ranosti jsou důležitým faktorem pro výběr odrůd samozřejmě požadavky trhu a kvalita plodů.
Ale i v rámci jedné odrůdy je třeba počátek sklizně ovlivňovat tak, aby nedocházelo ke sklizňovým špičkám a následným propadům. Nejen k tomu slouží technologie pěstování na zvýšených záhonech (hrůbcích), nakrývání netkanou textilií a použití barevné mulčovací fólie. Hrůbky se na jaře rychleji prohřejí, což umožňuje urychlit vegetaci o tři až šest dní ve srovnání s rovným polem. Černá mulčovací fólie pohlcuje sluneční záření a přispívá k zateplení půdy a urychlení sklizně na jaře, modrá nebo bílá fólie záření odráží a termín sklizně oddaluje. Použití takovéto fólie má smysl především u pozdních odrůd, kdy posuneme začátek sklizně o dalších 3 až 5 dní. Asi čtvrtinu ploch nakrývají v Břežanech netkanou textilií, čímž ještě urychlují počátek sklizně u raných odrůd.
Ekonomický význam pro pěstování jahod z hlediska termínů má raná i pozdní sklizeň, kdy poptávka od zákazníků je větší než při přetlaku během vrcholu sezóny. K dalšímu uspíšení termínu sklizně by mohl pomoci fóliovník, který by první sklizeň posunul už na polovinu května. Nevýhodou jsou zatím vysoké pořizovací náklady a pomalá návratnost, na stavbu je však možné získat dotace ze strukturálních fondů EU.
Určitě vás v souvislosti s termíny sklizně napadá otázka, zda lze efektivně vyplnit zimní období, kdy není třeba o porosty příliš pečovat. I to v Berry servisu vymysleli dobře. Produkty zahraničních firem, které sami používají (sadba jahod, vodorozpustná hnojiva, kapková závlaha a komponenty, netkaná textilie, mulčovací fólie apod.), se jim osvědčily natolik, že je prodávají dalším pěstitelům. Dokonce i na realizaci svého koníčka si v zimě najdou čas – můžete sem dodat v podstatě jakékoli ovoce a odvezete si kvalitní lahodný mok – Břežanskou pálenici.
Moderní způsob pěstování
Pěstební technologie je u všech plodin v podstatě jednotná, moderní a intenzivní. Hrůbky zajišťují vyrovnaný přísun vláhy ke kořenovému balu rostlin a zároveň odtékání vody do rýhy mezi sebou, takže se významně snižuje riziko houbových infekcí. Půda je celkově kypřejší, což zlepšuje růst jahod až od 20 %. Při pěstování jahod na zvýšených záhonech je nezbytností kapková závlaha. Pořizovací náklady jsou sice relativně vysoké, ale její nespornou výhodou je možnost využití k přihnojování vodorozpustnými hnojivy (lepší kontrola výživy). Pro jahodník jsou vhodná hnojiva bezchloridová s optimálním poměrem N : K. Draslík je důležitý pro tvorbu plodů. Mulčovací fólie zabraňuje nežádoucímu růstu plevelů (snižuje výrobní náklady díky menšímu používání herbicidů), napomáhá snížení tlaku plísní, udržuje půdní strukturu a usnadňuje sklizeň. Životnost fólie by měla být minimálně tři roky, neboť po tuto dobu zůstává porost na poli. Zvolená technologie výroby je schopná eliminovat téměř veškerá rizika nepřízně počasí.
Jahodový porost se vyplatí držet na poli tři roky. V prvním roce po výsadbě je vhodné květy vyštípat. Rostliny sice neplodí, ale získají sílu do dalšího roku, kdy je taky sklizeň největší. Ve třetím roce výnosy klesají přibližně na 60 – 70 % roku předchozího a v následujících letech již plody drobnatí, špatně se sbírají a jejich prodejnost je horší. Proto se každoročně třetina porostů obnovuje. Výsadba probíhá vždy v průběhu května a první červnovou dekádu. Ve firmě jahody nemnoží, vyplatí se nakupovat frigo sadbu z Nizozemska. Výhodou tohoto typu sadby (sazenice jsou skladované přibližně při –2 C a výsadba probíhá na jaře) je lepší ujímavost rostlin a větší množství založených květních pupenů. Při jarní výsadbě frigo sadby je možné docílit tržní sklizně už v roce výsadby. Rostliny také díky jarní výsadbě netrpí podzimním přísuškem a zimním vymrznutím oproti výsadbám podzimním ze zelené sadby. Na přípravu půdy, hrůbků a pokládku fólie a kapkovacích hadic mají břežanští techniku, vlastní výsadba pak probíhá ručně.
Maliny a ostružiny
Maliny podle odrůd nejlépe plodí na jednoletém a dvouletém dřevě. Oba druhy porostů lze v kultuře udržet 8 až 10 let. Keře malin plodících na jednoletém dřevě se na podzim sekají (nevystříhávají se šlahouny) a nové výhony na jaře jsou již plodné. Tato technologie je velmi jednoduchá, její nevýhodou je relativně pozdní počátek plodnosti (konec července), protože šlahouny musí nejdříve narůst a plody uzrát. Maliny na dvouletém dřevě začínají plodit podstatně dříve – již kolem poloviny července, jejich pěstování je však náročnější v tom, že staré výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Nejsilnější plodnost porostu je třetím a čtvrtým rokem, po šestém roce klesá.
Z odrůd maliníku patří do sortimentu firmy Berry servis 'Glen Shee', 'Glen Ample' a 'Tulameen', 'Polka', 'Polana' a žlutě plodící 'Poranna–rosa'.
V pěstování ostružin zatím nejsou v Břežanech příliš zkušení. Výsadba byla realizována před třemi lety a teprve nyní se očekává první větší sklizeň a zjištění, zda bude i tento produkt pro cílového zákazníka zajímavý.
Čtyřiadvacet hodin
Vzhledem k výběru tvrdších odrůd jsou všechny plody z produkce Berry servisu určeny k přímému konzumu. Na letošní rok je naplánována produkce zhruba 500 tun ovoce (450 t jahod a 50 t malin), denně se sklízí až 10 tun jahod. Většinu produkce odebírají supermarkety. "I když jde o poměrně náročného zákazníka, spolupráci s nimi vidím jako téměř bezproblémovou", říká Ing. Pokorný a pokračuje: "nemáme ani problémy s udržením čerstvosti zboží z jejich strany, protože u sezónního ovoce se snaží kvalitu striktně dodržet". A jak dlouho trvá něž se jahoda či malina dostane z pole ke konečnému zákazníkovi? "Jahody i maliny velmi se velmi rychle kazí, takže se snažíme naplňovat jednoduchá pravidla. Každý dotek zvyšuje riziko nákazy a proto jahody sbíráme přímo do plastových vaniček, v nichž se potom distribuují a prodávají. Od sběru plodu do jeho vystavení v obchodě uplyne méně než 24 hodin. Sebraná jahoda nesmí zůstat na poli déle než hodinu, ihned je transportována do chladícího tunelu, kde se šokově zchladí na 4 C, následně se v balírně víčkuje a etiketuje a ukládá do expedičního skladu (teplota 7 C). Rozvoz od pěstitele i z distribučních center jednotlivých supermarketů probíhá zásadně v chladících vozech."
Musíme si pomáhat
Současná spotřeba potřeba jahod v České republice je zhruba poloviční než v Německu a Rakousku. Sice stoupá, ale český zákazník zatím příliš nevybírá, nehledá a není ochoten zaplatit za kvalitní zboží. To nahrává pěstitelům ze sousedních zemí, které mají díky obchodním řetězcům možnost snadno dovážet na český trh přebytky své produkce a prodávat je levněji. Na jaře se tak na náš trh dostávají jahody ze Španělska, Maroka, Egypta a Itálie, začátkem června pak zboží německé a polské. Jahod českého původu je za rok na trhu zhruba 20 – 25 % a i když se tento poměr v sezóně podstatně zlepší ve prospěch českých pěstitelů, stále je jahod z domácí produkce málo. Stáleplodící jahody zatím mnoho českých firem nepěstuje. "Čeští jahodáři si vzájemně příliš nekonkurují, spíše by měli vzájemně spolupracovat, předávat si zkušenosti a stát se tak silnějšími vzhledem k zahraničním dovozcům", to je názor Ing. Pokorného, se kterým nezbývá než souhlasit.
