Rajče patří mezi nejoblíbenější zeleniny. Byly vyšlechtěny stovky tyčkových (intederminantních) a keříčkových (determinantních) kultivarů, které se pěstují v tropech, subtropech i mírném pásmu celého světa. Poměr obsahových látek a zejména pH je jednou z důležitých vlastností rajčatových plodů. V pokusu jsme sledovali vliv hnojení dusíkem a fosforem na výnos, obsah sušiny, hrubé bílkoviny, fosforu a množství organických kyselin v plodech rajčat.
Plody rajčete vzhledem k vysokým nutričním hodnotám, snadnému zpracování a velké spotřebitelské oblíbenosti nacházejí široké uplatnění v konzervárenském průmyslu. Největší podíl konzervárenských výrobků z rajčat tvoří rajčatový protlak a kečupy. Dalším hodnotným výrobkem je šťáva a část rajčat se zpracovává na různé zeleninové saláty. Celá rajčata se konzervují jen výjimečně, protože výhodnější a lepší je celá rajčata mrazit.
Plody rajčat obsahují asi 1,6 % bílkovin, 0,2 % tuku, 4,2 % sacharidů, 1,2 % vlákniny a 1,4 % popelovin. Z vitamínů 90 mg % C, 0,07 mg % B1 a 0,09 mg % B2. Obsah veškerých kyselin je u rajčat asi 0,5 % a pH se pohybuje kolem 4,3. Právě díky této vlastnosti se rajčata odlišují od ostatních druhů zelenin, u nichž až na výjimky (např. reveň) dosahuje hodnota pH 5,0 – 6,6. Nízká hodnota pH rajčat je velmi výhodná vzhledem k údržnosti potravinářských výrobků z rajčat a zvláště u koncentrovaných produktů je konzervárensky dobře využitelná. Naopak u šťáv je z chuťového hlediska pozitivnější nižší obsah kyselin. Z celkového množství kyselin připadá v plodech rajčat 60 % na kyselinu citrónovou a zbytek je tvořen převážně kyselinou jablečnou.
Ve vztahu ke hnojení patří rajčata ke středně náročným až náročným plodinám na živiny. Půdní reakce je nejvhodnější mírně kyselá. Velmi dobře reagují na statková hnojiva. Mezi nejlepší předplodiny patří košťáloviny, cukrovka, jeteloviny, ale i obiloviny. Hnojení statkovými i průmyslovými hnojivy přináší vysoký výnos a dobrou kvalitu plodů. Rajčata mají poměrně mělký kořenový systém a vyžadují vyšší obsah přístupných živin, zvláště draslíku. Citlivě reagují na hnojení dusíkem a fosforem. Správně volené dávky těchto prvků mají pozitivní vliv na výnos, ale při přebytku dusíku se opožďuje nasazování a dozrávání plodů. Po přehnojení fosforem jsou rajčata méně šťavnatá, bohatší na sušinu a méně chutná.
Metodika experimentu
Cílem našeho pokusu bylo sledovat vliv hnojení stupňovanými dávkami dusíku a fosforu na výnos, obsah sušiny, hrubé bílkoviny, fosforu a množství organických kyselin v plodech rajčat. Problematika byla řešena formou vegetačního pokusu. Experiment byl prováděn v plastových nádobách v kryté vegetační hale, do kterých bylo navažováno po deseti kilogramech stejné zeminy.
Pro pěstování byla vybrána odrůda F1 tyčkových rajčat 'Domino'. Do pokusu byly zařazeny varianty se stupňovanými dávkami dusíku a fosforu podle schématu (viz schéma pokusu).
Schéma pokusu – čísla variant a jim odpovídající přídavek dusíku a fosforu do půdy v mg/kg zeminy
Číslo varianty Použité přihnojení Množství na hektar
1 KONTROLA Přirozený obsah
2 20 mg N/kg 60 kg N/ha
3 40 mg N/kg 120 kg N/ha
4 100 mg P/kg 300 kg P/ha
5 200 mg P/kg 600 kg P/ha
Pozn.: pro srovnání je v posledním sloupci uvedeno množství odpovídající dávce na 1 hektar
Každá varianta byla osmkrát opakována. Dusík byl aplikován ve formě dusičnanu amonného a fosfor ve formě dihydrogenfosforečnanu vápenatého, což jsou u nás často používaná hnojiva.
Výsadba sazenic rajčat byla provedena po jedné rostlině na nádobu. V průběhu vegetace byly rostliny pravidelně zalévány destilovanou vodou a byla prováděna likvidace plevelů. Plody rajčat byly sklízeny postupně ve fázi konzumní zralosti.
Po sklizni byly plody z každé varianty zváženy a spočítány. Sušina byla stanovena vysušením do konstantní hmotnosti. Obsah kyselin byl určován jako titrační kyselost potenciometrickou titrací hydroxidem sodným s následným přepočtením na % veškerých kyselin. Pro stanovení dusíku bylo využito metody dle Kjeldahla a zjištěné množství dusíku bylo přepočteno na hrubou bílkovinu vynásobením koeficientem 6,25. Pro analýzu na obsah fosforu byly plody rajčat zmineralizovány ve směsi koncentrované kyseliny sírové a 30 % peroxidu vodíku. V mineralizátu byl potom obsah fosforu stanoven kolorimetricky vanadičnanouvou metodou.
Získané výsledky byly statisticky vyhodnoceny metodou analýzy variance (ANOVA). Pro porovnání rozdílu průměrů byl použit Scheffého test při 5 % hladině významnosti.
Výsledky a diskuse
Stupňované dávky dusíku měly statisticky průkazný vliv na zvyšování výnosu. U varianty s vyšším množstvím dusíku v půdě (tj. 40 mg N/kg) byl výnos vyšší o 131 % ve srovnání s kontrolní variantou. Naopak stupňované dávky fosforu neměly na výnos rajčat statisticky významný vliv. Stejně tak se v našem pokusu nepotvrdilo, že by zvyšující se množství dusíku a fosforu v půdě podporovalo v plodech rajčat změny v obsahu sušiny.
Výsledky výnosových parametrů odpovídají skutečnosti, že dusík je pro zahradnické plodiny jedním z limitujících faktorů a jeho přítomnost většinou pozitivně ovlivňuje výnos. Přesto u některých plodin (např. brambor) mohou jeho vyšší množství v půdě způsobovat snížení výnosu za současného snižování množství sušiny.
Zatímco hnojení fosforem nemělo statisticky signifikantní vliv na obsah organických kyselin a hrubé bílkoviny, u dusíku se tento vliv prokázal. Každé zvýšení dusíku v půdě znamenalo statisticky průkazné zvýšení obsahu organických kyselin. Přitom u kontrolní varianty bylo obsaženo v sušině 0,90 % organických kyselin a u varianty se 40 mg N.kg-1 to již bylo 1,66 %.
Dusík je pro rostliny nejdůležitější živina. Při hnojení tímto prvkem se může měnit chemické složení rostlin. Správně volené dávky dusíkatých hnojiv ovlivňují většinou pozitivně syntézu organických sloučenin. Stejně tak hnojení i dalšími živinami má vztah ke změnám chemického složení konzumních orgánů. Většinou vzrůstá obsah příslušné živiny v popelu. Stupňované dávky fosforu v našem pokusu stimulovaly jeho ukládání v plodech rajčat – u varianty s nejvyšším množstvím tohoto prvku v půdě jej bylo v plodech obsaženo o 126 % více než ve variantě kontrolní.
Závěr
Hnojení je jedním ze základních opatření, kterým můžeme ovlivňovat kvalitu rostlinných surovin. V důsledku aplikace hlavních živin, mezi něž patří dusík a fosfor, většinou dochází ke změnám v chemickém složení rostlin, včetně orgánů sloužících ke konzumaci. V našem pokusu se projevil vliv stupňovaných dávek dusíku v půdě na zvyšování obsahu organických kyselin a hrubé bílkoviny v plodech rajčat. V případě fosforu docházelo u rajčat ke statisticky průkaznému zvyšování obsahu tohoto prvku.
