Chryzantéma neodmyslitelně patří k podzimním svátkům a moderní řezané odrůdy jen pomalu získávají oblibu českých spotřebitelů i mimo toto období. Přitom Chrysanthemum hortorum skýtá obrovský potenciál tvarů, barev a technologií.
Jednou z pěstitelských skupin chryzantém je Multiflora s nízkými, hustými a bohatě kvetoucími drobnokvětými rostlinami vhodnými pro hrnkové pěstování. Jejich obliba u nás neustále stoupá a současná tuzemská produkce již přesahuje milion kusů ročně. Patří tak k nejvíce pěstovaným druhům v ČR.
Pro uživatele mají chryzantémy této skupiny řadu předností – širokou barevnou škálu, bohatý velikostní sortiment, dlouho dobu kvetení, výrazný kulovitý tvar a částečnou odolnost vůči mrazu. Nepatří mezi technologicky složité kultury. Přesto je při jejím pěstování nutné dodržet určité podmínky.
Hnojení a zálivka
Skupina Multiflora je velmi náročná na výživu a zálivku. Bylo experimentálně zjištěno, že hranice maxima přísunu živin je mimo obvyklé dávkování pro rostliny. V německých pokusech v ústavu v Erfurtu použili odstupňované dávky hnojiva Osmocote Exact 5/6 M od 3 do 15 kg/m3 substrátu. Spodní hranice byla jednoznačně nedostatečná, ale ani maximální dávka nebyla nejvyšší možná. Křivka hodnocení nárůstu stále stoupala a žádné poškození či růstová deprese nebyly ani při nejvyšší pokusné dávce viditelné. Přitom uvolňování živin u nejvyšší dávky bylo v závislosti na teplotě půdy průměrně 0,625 % denně, tj. při květináči o průměru devatenáct centimetrů (3 l) potřebovala jedna rostlina 0,28 g solí denně.
Podle našeho názoru je vhodným základním hnojivem do substrátu Osmocote v dávce 6 kg/m3, přičemž asi po měsíci je dobré začít přihnojovat tekutě se zálivkou. V době maximálního růstu ideálně v každé zálivce, tj. až 3krát denně. Doporučuje se takto regulovat též poměr živin, především N:K. V době vegetativního růstu vyžadují chryzantémy ve výživě převahu dusíku, od fáze viditelných poupat převahu draslíku.
Rovněž na zálivku má skupina Multiflora podobné nároky. Rostliny v plném vegetativním růstu je třeba zalévat dva až třikrát denně, hrozí zde je však riziko přelití. Chryzantémy jsou totiž obecně citlivé na přebytek vody a při přelití dochází poškození kořenů. Po zlepšení podmínek jsou sice schopny rychlé regenerace, ale výpadek se projeví ztrátou přírůstků a konkrétně u chryzantém Mutliflora i tvarovými změnami. V našich podmínkách, kde je obvykle nevhodná voda pro zálivku (pH nad 7, uhličitanová tvrdost nad 20 °dH), se při popsané spotřebě živin často stává, že rostliny trpí chlorózou. Tato citlivost je odrůdově rozdílná a reakce je někdy až překvapivě rychlá (např. přes noc je jedna odrůda úplně žlutá, ostatní zežloutnou jen lehce nebo vůbec). Rostliny trpí nedostatkem stopových prvků ve výživě. Živiny sice v půdě nechybí, ale jsou díky nevhodnému pH zablokovány. Vybarvení rostlin se po razantním okyselení substrátu velmi rychle změní na původní.
Světlo, teplota, choroby
Skupina Multiflora je také náročná na pěstební klima na začátku kultury. Zakořenění, zaštípnutí, přesazení a prorůstání prvních postranních výhonů musí probíhat ve vytápěném prostoru s minimální teplotou vzduchu 18 °C (zejména v noci). Srovnáme-li požadavky řízené hrnkové a řezové kultury (minimum 15 °C), je Multiflora v této fázi náročnější.
I fotoperiodické reakce se u této skupiny chryzantém liší od ostatních. Dříve než řízené odrůdy reagují na zkrácení dne, a to jak kvantitativně (jako krátký den účinkuje již světelná část dne o délce 15 až 16 hodin), tak i kvalitativně (za temnou fázi můžeme považovat intenzitu dopadajícího světla i pod 40 Lx). Prakticky se to projevuje u nejranějších odrůd indukcí poupat již začátkem července a následným kvetením koncem srpna. Postiženy mohou být i rostliny z velmi časného březnového množení, které pěstitel nepřisvětlí. Rostliny nasazují poupata, pomaleji koření a ani po zaštípnutí nevětví.
Odchylný od ostatních odrůd chryzantém je také vliv pěstování venku. Multiflora je venku kompaktnější, zelenější a květy jsou sytěji vybarvené. Nakvétá dříve ve srovnání se skleníkem či fóliovníkem.
Nerespektování těchto známých a relativně snadno proveditelných zásad přináší pěstiteli následné problémy. Nejčastější z nich je předčasná tvorba poupat a s následným zastavením vegetačního růstu. Důvodem může být několik chyb, většinou se vyskytujících souběžně. Jsou to: nízké teploty, nedostatek živin (hlavně N), nedostatečná zálivka a nedostatečné osvětlení. Následek je neřešitelný – minirostliny s poupaty, která se ani neotevřou.
V letošním roce se projevila předčasná tvorba poupat více než obvykle. Bylo to způsobeno chladným počasím v květnu a červnu, kdy pěstitelé ze zvyku a z úsporných důvodů nedostatek tepla nenahradili topením. V případech, kdy se u raných a středně raných odrůd přidala ještě podvýživa a občasné přisušení, bylo o výsledku rozhodnuto.
Odrůdy středně pozdní a pozdní těmito negativními vlivy trpí méně. Je to dáno geneticky a hlavně se pěstují později a delší dobu, takže nevhodné podmínky se jim vyhnou a mají delší dobu na nápravu v růstu. Proto je například zájem o termínování nakvetení pomocí zatemnění. Odrůdy středně pozdní se pomocí uměle krátkého dne donutí vykvést podstatně dříve a bez nepříjemných odrůdových vlivů.
Multiflora je přitažlivá i tvarem rostliny. Požadovaného sférického tvaru se dosahuje výživou, která zajistí dostatečné rozvětvení výhonů a ty potom zaplní požadovaný tvar. Druhou podmínkou je dostatek místa při pěstování – rostliny se nesmí nikdy navzájem dotýkat. Technicky v tom není problém, ale složité je tento úkon pracovně vždy včas zvládnout.
I pro chryzantémy Multiflora je hrozbou bílá rez chryzantémová. Jsou sice odolnější než ostatní skupiny, ale jejich mimořádně hustý habitus a chladné pěstební prostory či venkovní záhony nevyloučí ranní orosení uvnitř rostliny. Při přenosu spor rzi může dojít k jejich vyklíčení a infekci. Zdá se, že tato karanténní choroba je v ČR plošně rozšířena a zdroje spor jsou okolo nás. Nezbývá, než aplikovat preventivní postřiky a kvalitně je provést tak, aby byly pokryty listy a stonky i uvnitř rostlin.
Problémem je cenotvorba
Když se pěstitel vypořádá s uvedenými úskalími výroby, nemá ještě vyhráno, protože musí umět svoji produkci zpeněžit. Při celkové produkci v ČR přes 1 mil. kusů to znamená, že si každá čtvrtá průměrná rodina jednu rostlinu ročně koupí. A to nemám informace o nákupu ze zahraničí. Naštěstí existuje technická bariéra – do jednoho vozidla se vejde omezené množství kvalitních rostlin, a proto je přeprava drahá. Transport na velké vzdálenosti se nevyplatí.
Multiflora již naštěstí není jen dušičkovou květinou. Její prodej je rozložen od konce srpna do počátku listopadu. Na rozdíl od ostatních pěstovaných řezaných a hrnkových chryzantém je tato skupina částečně mrazuvzdorná (květy do 0 °C, rostlina asi do –6 °C).
Za problematickou považuji cenotvorbu u výrobku. Na trhu jsou rostliny za přiměřené ceny, ale často nesmyslně levné. V tržním systému pak stačí výskyt jednoho dodavatele a cenotvorba je posunuta nežádoucím směrem. Moje osobní vysvětlení je, že někteří pěstitelé neumějí kalkulovat a říci si za svůj výrobek správnou cenu. Jako jednoduchý návod přiměřenosti ceny při dobré kvalitě doporučuji jako minimální hranici pro velkoodběratele 1 Kč za 1 cm průměru rostliny bez DPH.
