Nejen propagovat italská vína, ale také lépe poznat požadavky, chutě a zvyky spotřebitelů vína v České republice – to byl dvojí cíl akce, kterou uspořádal Italský úřad pro zahraniční obchod (ICE) se sídlem v Praze.
V konferenčním sále hotelu Carlo IV. se nejdříve konal seminář o italském vinařství spojený s degustací vín z regionu Sicílie a Puglia a tiskovou konferencí. Ten byl určen odborníkům, dovozcům, manažerům velkých hotelů a restaurací, zástupcům velkoobchodů, odborného tisku a lokálních médií. Během semináře byl rozdán také dotazník, vypracovaný ICE, jehož cílem byl průzkum charakteristiky českého spotřebitele vína. Ten podle statistik mění postupně své zvyky a zaměřuje se na kvalitní vinařské produkty, italské nevyjímaje. Výsledky dotazníků budou analyzovány a utříděny a budou sloužit dovozcům, distributorům a výrobcům italských vín pro výběr a zaměření na trh dle požadavků místního spotřebitele. V odpoledních hodinách pak probíhala volná ochutnávka produktů zástupců různých firem. Těch se na akci zúčastnilo 23 a reprezentovaly průřez italské vinařské reality, která díky své ve světě jedinečné výrobní struktuře – pokud jde o typičnost, geologické umístění, klima a kulturu – zajišťuje vývoz na více než 180 trhů.
Italské vinařství
Přednášku s tímto názvem, spojenou s následnou degustací, přednesl prezident Mezinárodní unie enologů, viceprezident Národního vinařského výboru ministerstva zemědělství Italské republiky a generální ředitel Asociace italských enologů a enotechniků (Assoenologi) Giuseppe Martelli. Assoenologi je oborová organizace, zastupující v Itálii vinařské techniky a profesně je chránící jak z právnického, tak etického hlediska. Stará se také o jejich technický a vědecký rozvoj. Národní vinařský výbor je nejvyšší poradní a rozhodčí orgán Ministerstva pro italský vinařský sektor. Mezinárodní unie enologů je svaz, který na mezinárodní úrovni sdružuje organizace vinařských techniků z různých zemí.
Svou přednášku začal Giuseppe Martelli zhodnocením stavu celosvětové produkce vína. Ta je, jak plyne z průměrů posledních tří let 286 milionů hektolitrů. Z toho Evropská unie produkuje 171 milionů hl, což znamená 60 % světového vína. Až 18 % celosvětové a 30 % produkce EU „mluví italsky“. Celková produkce vína však v posledních dvaceti letech v Itálii klesla ze 63,6 mil. hl v letech 1986 – 1995 na 49 mil. hl v letech 2003 – 2005. Je to dáno hlavně změnou filosofie pěstování vína v Itálii. Celkové plochy zde sice v posledních letech klesly z 1,23 miliónů hektarů v roce 1980 na 792 tisíc v roce 2004 s důrazem především na proces specializace a obnovy výrobních struktur. Proč tomu tak je? Tento pokles byl záměrný, neboť je zbytečné produkovat to, co trh nechce. Z tohoto důvodu byly zlikvidovány vinice, produkující kvantitu a nikoli kvalitu a výroba se zaměřila na určité typologie, které během let přinesly své výsledky. V tomto období byla zaznamenána i zvyšující se obliba italských vín na mezinárodních trzích.
Klasifikace vín
Ke klasifikaci vín se v Itálii používá „pyramida“. Její základnu tvoří stolní vína, což jsou směsná vína bez původu a teritoriálního určení. Těchto vín se dříve produkovalo až 88 %, nyní tvoří pouze 44 %. Objevila se vína z tzv. teruáru, v Itálii označovaná zkratkou IGT. To jsou vína z určité oblasti, kterých je 117, mají svůj výrobní řád a představují 27 % italské produkce. Na vrcholu pyramidy stojí vína s apelací o původu podle terminologie EU VQPRD. Jedná se o vína kvalitní, vyrobená v určitém regionu. V Itálii existují dvě značení – vína se značením kontrolovaného původu a vína kontrolovaného a zaručeného původu. Oblastí původu je 343, z toho je 311 DOC a 32 DOCG (vysvětlení zkratek viz dále v textu). Zde je vidět patrný vývoj. V roce 1980 představovala tato vína pouze 12 % produkce, dnes je to téměř 30 % se stoupající tendencí. Podle údajů asociace enologů tento trend brzy dosáhne hranice 35 %.
Rozdíly mezi jednotlivými víny
V této části přednášky Dr. Martelli vysvětlil podrobně rozdíly mezi jednotlivými druhy vín: „Na etiketách stolních vín obvykle čteme, že jde o bílé, červené či růžové stolní víno. To znamená, že to je víno z hroznů bílých anebo červených bez označení původu. Před sebou máme v podstatě neurčité víno získané z hroznů (může jít i o směs) pěstovaných na celém území Itálie, proto nesmí být na uvedena ani odrůda ani ročník výroby. Stolní vína zpravidla nejsou kontrolována ni z hlediska množství ani kvality. Jedinou zárukou je výrobce vína.
Vína s typickým označením zeměpisným (IGT) musejí alespoň z 85% pocházet z jednoznačně vymezené geografické oblasti. Tato vína jsou kontrolována z hlediska množství a nikoli kvality. Čteme–li na etiketě například Merlot z Benátska, dostaneme jednoznačnou informaci o tom, že se jedná o odrůdu 'Merlot' z konkrétního italského regionu.
Na etiketě vína s apelací kontrolovaného původu je napsáno buď slovy nebo zkratkou DOC (denominacione controlata). Tento produkt je typický pro určitou, jednoznačně vymezenou oblast, jejíž výrobní charakteristiky a zpracování odpovídají danému předpisu schválenému národním výborem vín, který působí při italském Ministerstvu zemědělství. Víno musí od etikety po obsah odpovídat zákonu a podléhá kvalitativní i kvantitativní kontrole."
"A nyní se dostáváme do určitého systému kontrol a do vyšší úrovně zpracování", pokračoval Dr. Martelli ve své přednášce. "Vrchol pyramidy tvoří vína kontrolovaného a zaručeného původu, tzn., že ve zkratce na jejich etiketě najdeme ještě písmeno G (garantito). Vína DOCG mají nejen kontrolovaný původ, ale musí splnit i další podmínky. Prodávat ke spotřebě je lze jen v obalech maximálně do 5ti litrů, zatímco DOC mohou být určena i k čepování. Každá láhev musí být opatřena kolkem nebo páskou okolo hrdla či nalepenou přes zátku. Toto označení je vyhrazeno pouze pro prestižní vína. Rozhoduje zde kvalita spjatá s tradicí teruáru a vína je možné produkovat v malých (několik tisíc lahví) i velkých objemech (miliony lahví). Vína DOCG procházejí dvojím typem kontrol – ve sklepě před stočením do lahve a po něm. Kontroly provádí hodnotící komise složené z enologů působící při obchodních komorách italských provincií", ukončil pasáž o zatřídění vín Dr. Martelli.
V posledních 20ti letech prošlo italské vinařství hlubokou proměnou. Od osmdesátých let byly vinařské sklepy renovovány a staly se příjemnými prostorami, které nejsou jenom místem, kde se víno vyrábí a hromadí. Víno se stalo nejen tradičním výrobkem, ale také vyjádřením image. Je spjato s konkrétním územím, jeho tradicí a kulturou. Itálie nabídla světu vína rozličných vůní a chutí spjatých s určitým teruárem, s typickými italskými vinicemi a odrůdami.
Tato evoluce nepřinesla pouze proměnu vinařských sklepů z hlediska image a krásy. Změnily se také technologicky. Byly odbourány mnohé zpracovatelské procesy, které nejsou pro výrobu vína nezbytné. V Itálii se například nesmí do vína přidávat cukr, je možné je obohatit víno cukernatým koncentrátem získávaným přímo z odrůd vína. Ve zpracovatelských prostorách je vždy čisto, používají se výhradně nerezová zařízení a všechny operace jsou řízeny počítačem. V oddílech, kde dochází k dozrávání vína stále dominuje dřevo, zmizel však pach plísní tolik typický pro sklepy. Tradici je potřeba zachovat, ale současně je třeba inovovat a obojí propojit prvky do vzájemné harmonie a s cílem získat kvalitu. Celá reforma byla provedena díky cílenému konání italských enologů a vinařů a v úzké spolupráci s techniky vína.
Trh vínem
Obrat celého italského vinařského sektoru dosahuje zhruba 9 miliard euro. Dále je třeba připočítat asi 2 miliardy euro související se zpracovatelskou technologií. Itálie je jedním z velkých vývozců sklepní technologie.
Je také v podstatě jedinou zemí, kde se réva pěstuje prakticky ve všech zeměpisných pásmech. Díky zpracování řady druhů vín (mladá, šumivá, perlivá, určená ke zrání) se zde rozvinul velký technologický potenciál výroby. Italští výzkumníci odzkoušeli řadu technologií, které jsou velkým úspěchem využívány po celém světě.
Přes 60 % italské produkce tvoří víno červené a růžové, 40 % víno bílé. Téměř polovina vína se vyrábí ve družstvech, tzn. ve společných sklepích. Z celkem 810 000 producentů vyrábí 110 000 z nich víno nejvyšší kvality. Stáčení do lahví má povoleno asi 30 000 podniků, z nichž většina působí pouze v rámci své oblasti (velmi malé vinařské podniky).
Zejména během posledních 10ti let přestalo být víno v Itálii obvyklou potravinou. V roce 2001 poprvé prodej vína lahvového převýšil prodej vína sudového a hlavním odbytištěm se stalo USA. V roce 2003 bylo vinařství prvním v celém zemědělsko-potravinářském odvětví. Každých 100 eur exportu bylo 20 vytvořeno vývozem vinných produktů. Víno představuje 40% všech zemědělsko-potravinářských vývozů do USA, Kanady a Japonska.
Závěrem
Vinařství je dynamické odvětví spjaté s požadavky trhu a kvalitou, která by měla být cenově dostupná, tzn. že kvalita nesmí být vyjádřena pouze cenou. Poptávka po víně již pravděpodobně nebude růst, ale nabídka se stále rozšiřuje. Cílem výrobce vína je samozřejmě nejen vyrobit kvalitní produkt, ale hlavně uspokojit spotřebitele. Italské víno se v posledních letech prosadilo na světových trzích, a to zejména díky své typičnosti a kvalitě, a také díky tradicím a kultuře.
"Spotřebitelé mají stále větší kulturu a chtějí nejen ochutnat, ale i se podívat, kde je víno vyráběno. Když vstoupí do výrobních středisek a zjistí, že jsou moderní a čistá, tak přistupují k vínu s větší důvěrou a jistotou a láskou. Víno je sice obchod, ale pro nás Italy je to také produkt, ke kterému přistupujeme s úctou a láskou", řekl ke konci přednášky Dr. Martelli.
Italský úřad pro zahraniční obchod
Italský úřad pro zahraniční obchod (I.C.E.) je vládní agenturou, která má za úkol podporovat obchodní vztahy se zvláštním zaměřením na malé a střední společnosti.
I.C.E. má více než 100 zastoupení na celém světě a16 poboček v Itálii. Zastoupení v Praze nabízí italským podnikům asistenci při vyhledávání obchodních partnerů, organizuje podnikatelské mise, pořádá odborné konference a semináře a podporuje zakládání společných podniků.
Činnost Italského úřadu pro zahraniční obchod je možné rozdělit do čtyř základních oblastí:
– obchodní informace
– asistence firmám
– podporující činnosti
– školení
Celý program je vykonáván na základě pokynů a projektů schválených italským Ministerstvem výrobních aktivit. Co se týče první oblasti činnosti, I.C.E. poskytuje informace o možnostech uplatnění na českém trhu v různých odvětvích průmyslu a obchodu, o volných výrobních kapacitách českých firem a o možnostech přímých investic do výrobní a obchodní sféry s možností založení společných podniků.
V oblasti asistence úřad nabízí konzultační služby italským firmám snažícím se prosadit na zahraničních trzích. Hlavním úkolem je najít vhodného partnera pro vzájemnou spolupráci buď poskytnutím adres potenciálních zájemců nebo uskutečněním individuálních analýz trhu podle konkrétních požadavků italské firmy.
Za tímto účelem I.C.E. disponuje nezbytným softwarovým vybavením, zahrnujícím jak některé aktualizované databáze českých a italských firem, tak i vlastním firemním adresářem. Tyto služby jsou úřadem poskytovány za poplatek předem stanovený římským ústředím. Poplatek je totožný pro celou síť zahraničních zastoupení.
Další důležitou činností I.C.E. je podpora italského průmyslu. Do této oblasti spadá organizace podnikatelských misí na oborové veletrhy, organizace workshopů a seminářů pro různé výrobní sektory, reklamní kampaně, atd. Oblast školení se naopak týká vzdělávacích kurzů pro odborníky v zahraničním obchodě. Tyto kurzy jsou organizovány jak pro mladé italské absolventy vysokých škol, tak i pro zaměstnance a management italských a cizích firem, kteří se chtějí profesně věnovat zahraničnímu obchodu a marketingu.
Všechny výše uvedené aktivity mají za úkol co nejvíce pomoci italským a českým firmám navazovat a dále prohlubovat vzájemné obchodní vztahy a výrobní spolupráci.
