Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, odbor trvalých kultur provádí aktualizaci dat sadů v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb. o zemědělství, který upravuje zákon č. 128/2003 Sb., zákon č. 441/2005 Sb. Vyhláška č. 88/2006 stanovuje způsob a rozsah vyžadování údajů o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství. Ústav je oprávněn vyžadovat každoročně od pěstitelů údaje o druzích ovocných rostlin.
V České republice je v současné době evidováno 18 684 hektarů intenzivních ovocných sadů. 52% zastoupení ploch tvoří výsadby jádrovin, převážně jabloní (50%), peckoviny zaujímají plochu ze 38 % a drobné ovoce se podílí 9 %.
Jablka dominují
České ovocnářství se nyní potýká s mnoha problémy. Je to především nedostatek investičních prostředků přesto, že existuje možnost využití dotací na obnovu sadů a finanční podpora v systému integrované produkce ovoce. Ovocnáře trápí nejen nepříznivé klimatické jevy, které poškozují úrodu ovoce, ale také nejistota a obavy z budoucnosti, existenčního ohrožení způsobeného postojem trhu. Tyto faktory významně ovlivňují investice vynakládané do ovocnářství. I když každoročně dochází k obnově výsadeb, ne u všech ovocných druhů je tato obnova dostatečná a postupně dochází k nárůstu ploch starých výsadeb. Tento jev byl zaznamenán především u jabloní, broskvoní, višní a červeného rybízu.
V České republice mají s výměrou 9 285 ha prioritu v pěstování ovoce jabloňové plantáže. Pro prostou reprodukci by bylo nezbytné obnovit ročně minimálně 500 ha jabloní. Ročně však v této výši k obnově plochy nedochází, což má za následek, že více než polovina výsadeb jabloní je považována za přestárlé a jejich plodnost klesá.
Sortiment odrůd je široký
K hlavním odrůdám s výměrou nad 500 ha patří 'Golden Delicious', 'Idared', 'Spartan', 'Jonagold' a mutace, 'Šampion', 'Rubín' a 'Bohemia'. Ve výsadbách jabloní je odrůdová skladba velmi rozmanitá – 98 % plochy tvoří odrůdy (54) s výměrou nad 10 ha, 2 % tvoří odrůdy (49) s výměrou 1 – 10 ha a nevýznamné 0,2 % odrůdy (47) s výměrou do 1 ha.
Na jaře v letech 2001 – 2006 bylo vysázeno 1256 hektarů jabloní. Na této výměře se 88 % podílí 11 nejvíce vysazovaných odrůd. Na prvním místě je to 'Golden Delicious' a mutace (35 %), následuje 'Jonagold' a mutace (16 %), 'Gala' (10 %), 'Idared' (8 %), 'Topaz' (6 %), 'Rubinola' (5 %), 'Šampion' (3 %), 'Bohemia' (3 %), 'Gloster' (3 %), 'Rubín' (2 %), 'Gold Bohemia' (2 %).
V posledních patnácti letech se také změnila pěstitelská technologie jabloní, Dříve používaný tvar zákrsek však stále ještě najdeme u 60 % výsadeb. U 31 % výsadeb jabloní je již preferována výsadba štíhlých vřeten s vyšší hustotou stromů na hektar. U 24 % výsadeb je hustota stromů vyšší než 2 400 ks/ha. 15 % výsadeb má hustotu 1600 – 2399 ks/ha a 32% podíl mají výsadby s hustotou 800 – 1599 ks/ha. Staré výsadby, kde hustota stromů je do 799 ks/ha, tvoří 44% podíl.
Odhad sklizně jablek
Průměrná roční produkce jablek z intenzivních sadů se pohybuje kolem 150 tisíc tun. V letošním roce se očekává sklizeň 160 552 tun. Ve srovnání s červnovým odhadem došlo vlivem nepříznivého počasí k poklesu o 6 %. Největší negativní podíl na výnosu, ale především kvalitě jablek, měla červencová vedra a poškození kroupami převážně v oblasti Severních Čech a na Moravě. A jaký je tedy předpoklad sklizně v jednotlivých ovocnářských oblastech? Ve středních Čechách se očekává sklizeň 40 515 tun, v jižních a západních Čechách 10 129 t, v severních Čechách 25 556 t, ve východních Čechách 29 333 t, na jižní Moravě 28 253 t a na severní Moravě 26 736 t.
Zatímco v ČR se očekává mírně nadprůměrná sklizeň jablek, horší situace je ve většině zemích EU. V roce 2006 bude pravděpodobně v EU sklizeno nejméně sklizeň za posledních 10 let (9 554 tisíc tun), což je o 5 % méně než v roce 2005 a o 7 % méně v porovnání s pětiletým průměrem. K hlavním producentům jablek stále patří Francie, Itálie a Polsko.
Odhad sklizně hrušní
Hrušně s výměrou 498 ha mají v ČR sice v intenzivních výsadbách pouze 3% zastoupení, ovšem v posledních letech dochází k pravidelné obnově sadů, a proto je jejich věková struktura vyrovnaná. K hlavním pěstovaným odrůdám patří 'Konference' (21 %), z dalších za zmínku stojí 'Lucasova' (17 %), 'Boscova lahvice' (10 %), 'Dicolor' (8 %), 'Bohemica' (8 %), 'Clappova' (8 %) a 'Erika' (5 %). Nově jsou v posledním pětiletém období vysazovány zejména odrůdy 'Konference', 'Dicolor', 'Lucasova', 'Bohemica' a 'Williamsova'.
Oproti podzimnímu odhadu došlo k nepatrnému snížení očekávané sklizně hrušní na 2 906 tun. Situace v EU je znázorněna v přehledu od roku 1997. I když Řecko, Španělsko a Polsko vykazují odhad nižší, očekává EU v letošním roce nejvyšší sklizeň hrušek za posledních pět let.
Broskvoně a meruňky
Výsadby broskvoní se v ČR nacházejí převážně v oblasti Jižní Moravy. Jejich celková výměra činí 1 256 ha. Věková struktura broskvoní je velmi nevyrovnaná – celých 63 % výsadeb jsou klasifikovány jako staré. Také odrůdová skladba je velmi zastaralá, 88% podíl tvoří 11 hlavních odrůd. Uplatňuje se především 'Redhaven' (47 %), 'Sunhaven' (12 %), 'Cresthaven ' (12 %) a 'Feirhaven' (9 %). Od roku 2001 bylo vysázeno pouze 110 ha sadů, převážně odrůdami 'Redhaven' a 'Cresthaven'.
Výsadby meruněk na tom nejsou o mnoho lépe. 41 % ploch sadů je starých, s výpadky stromů až 60 %. Čtyři hlavní odrůdy, 'Velkopavlovická' (68 %), 'Maďarská' (6 %), 'Bergeron' (6 %) a 'Karola' (6 %), jsou pěstovány na 86 % plochách sadů. Celková výměra sadů činí 1 728 ha a od roku 2001 bylo vysazeno 218 ha. I když šlo opět převážně o odrůdy 'Velkopavlovická' a 'Bergeron', do nových výsadeb se dostávají také 'Leskora', 'Goldrich', 'Hargrand', 'Veecot', 'Orangered' a 'Harcot'.
Višně a třešně
Téměř poloviční zastoupení starých výsadeb (46 %) bylo zaznamenáno také u višní, a to i když bylo od roku 2001 nově vysázeno 497 hektarů. Pokud nedojde ke stabilizaci odbytových podmínek a ke zvýšení výkupních cen, nelze pravděpodobně očekávat změny ani ve višňových výsadbách, které budou pouze stárnout. Téměř všechny plochy (94 %) jsou osázeny pěti hlavními odrůdami, které pěstitelé preferují také v mladých výsadbách. Současná stav je 1 982 ha višní.
U intenzivních výsadeb třešní je věková struktura velmi vyrovnaná.V ČR je v současné době vysázeno 909 ha této plodiny. Hlavní odrůda 'Kordia' reprezentuje 34 % výsadeb. Z dalších odrůd se vysazuje převážně 'Van' (16 %), 'Napoleonova' (16 %), 'Burlat' (7 %). Pouze 25 % výsadeb roste na slabě vzrůstných podnožích.
Slivoně a drobné ovoce
Slivoně s výměrou 1 267 ha mají zastoupení 51 % mladých sadů, 38 % plodných výsadeb a pouze 11% sadů starých. Průměrně se ročně nově vysadí 80 ha. Hlavní význam a zastoupení ve výsadbách slivoní mají odrůdy 'Stanley' (24 %), 'Čačanská lepotica' (22 %), 'Domácí velkoplodá' (9 %), 'Gabrovská ' (9 %) a 'Čačanská najbolja' (9 %). V posledních letech se objevují také nové odrůdy, z nichž lze jmenovat 'Prezident', 'Valjevka', 'Hanita', 'Tophit', 'Presenta', 'Elena', 'Valor', 'Jojo' a 'Katinka'. Pouze 13 % výsadeb je na slabších podnožích (převážně St. Julien).
Pěstování drobného ovoce v intenzivních výsadbách dosáhlo rozkvětu v osmdesátých letech minulého století, kdy nebyl problém s odbytem. Následné roztříštění trhu a propad výkupních cen zapříčinil pokles zájmu o pěstování tohoto ovoce, což je zřejmé z porovnání věkové struktury výsadeb. Například výsadby rybízu červeného s celkovou výměrou 1248 ha, jsou přestárlé ze 60 %. Odrůdovou skladbu vyplňují 'Holandský červený' (31 %), 'Heinemannův pozdní' (15 %), 'Rondom' (10 %), 'Losan' (8 %), 'Jonkheer van Tets' (7 %) a 'Detvan' (7 %). Rybíz černý s výměrou 392 ha je na tom s hodnocením stáří o něco lépe – přestárlých je zhruba 40 % výsadeb. K hlavním odrůdám patří 'Öjebyn' (40 %) a 'Titania' (40 %).
I přes veškeré současné problémy v ovocnářství je nutné si uvědomit tradici českého ovocnářství. K dispozici je poměrně široká nabídka kvalitních odrůd a v ČR jsou vhodné ovocnářské oblasti. Pěstitelé zvládají úspěšně nové technologie pěstování v integrované produkci ovoce.
