Poslední z trojice článků analyzujících okrasné zahradnictví z pohledu strukturálních fondů Evropské unie přináší informace o dosavadní odezvě operačních programů a jejich reálnému využití v zahradnictví. V závěru příspěvku je také uveden souhrn příležitostí rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti speciálních pěstebních ploch v ČR z hlediska strukturálních fondů po roce 2007.
V současném OP RVMZ (Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství) mají zahradníci, splňující podmínky pro vstup do něj, tj. hospodaření na půdě, minimálně tříletá historie, dobré finanční zdraví a další vyhlášené podmínky, řadu dobrých příležitostí ke zlepšení konkurenceschopnosti. Jedná se zvláště o opatření 1.1.2 a 2.1.5 týkající se diverzifikace činnosti zemědělců za účelem zvýšení příjmů. V OP HRDP (Operační program Horizontální plán rozvoje venkova) pokud se týká zahradnické specializace a zahradnických rodin jde o předčasný odchod do důchodu, i když zde většinou zahradníci nesplňují podmínku ve výměře předávaného podniku.
V OP HRDP ani OP RVMZ není uveden přepočet krytých ploch na ornou půdu. Podobná situace nastává u závlah v zahradnictví, které jsou jednou z limitujících podmínek konkurenceschopnosti. Zemědělci se zahradnickou specializací v žádostech pro rekonstrukci závlah v podopatření 2.1.3.b) Pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nemohou v bodech za výměry konkurovat zemědělcům hospodařícím na orné půdě bez zasklených ploch.
Odezva operačních programů
Podíváme-li se na odezvu operačních programů v plánovacím období EU tj. do roku 2006 u našich zahradníků, nejaktivnější byli ovocnáři, kteří sbírali zkušenosti na opatření 1.1 týkající se rekonstrukce skladů na ovoce a zeleninu již v předvstupním fondu SAPARD.
V OP RVMZ u opatření 1.1.2 týkající se diverzifikace činnosti zemědělců za účelem zvýšení jejich příjmů najdeme řadu úspěšných žadatelů i u okrasného zahradnictví, jde např. o rekonstrukce topení ve skleníku v regionu Moravskoslezsko s 35% finančním podílem ze strukturálního fondu. Velmi mnoho záleží na invenci a schopnostech managementu, např. na Brněnsku byla podána a úspěšně schválena série projektů týkající se modernizace skleníkového hospodářství z hlediska pěstební technologie hrnkových rostlin, z hlediska modernizace technologie závlah s optimalizací a dělením klimatu ve sklenících, dále projekt týkající se technologie vegetačního vytápění a vegetačního přisvětlování ve sklenících, a projekt týkající se technologie přesuvných pěstebních stolů ve sklenících. Ve regionu Střední Čechy bude spolufinancováno Zahradní centrum v Třebízi. Je pravdou, že některé žádosti byly založeny, zvláště ty týkající se žampionárny na Moravskoslezsku. Při podávání žádostí na jednotlivých regionálních kancelářích SZIF, se bohužel každý zahradník musí vybavit notnou dávkou trpělivosti. Úředníci většinou neznají zahradnické termíny, a je třeba jim vše vysvětlit a konzultovat s nimi vaše investiční záměry orientované na diverzifikaci aktivit.
V opatření 2.1.5. OP RVMZ má sice v titulu Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství, které patří do priority II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, ale zahradníci zde neměli mnoho úspěšných projektů. Uvedené opatření se týká jak agroturistiky, tak i kotelen na biomasu a měli bychom si uvědomit, že diverzifikace je rozšíření činností zemědělce za účelem zlepšení jeho důchodů o další aktivitu.
EAFRD pro období 2007 – 2013
Pro plánovací období EU od roku 2007 – 2013 pro posílení konkurence zahradnictví jako dynamicky se rozvíjejícího oboru, zvláště v okrasném zahradnictví, doporučujeme do priorit a opatření rozpracovaného EAFRD (Program rozvoje venkova) zahrnout rekonstrukci a starých a výstavbu nových krytých ploch. Diverzifikace aktivit zemědělců umožňuje získání dalších finančních příjmů a právě okrasné zahradnictví je rezervou v diverzifikaci v zemědělství a významnou příležitostí nejen vzhledem k vysokému procentu produkce, která je dovážena ze zahraničí.
Rozvoj podnikatelských aktivit a obnova řemesel zejména v současné době nabývá na významu. Hledáme směry diverzifikace zemědělství s cílem zajistit kvalitu života ve venkovském prostoru. Předložené směry mohou být podkladem pro poradenství MZe. Musíme si uvědomit, že existuje celá řada dalších podnikatelských činností, jež lze podpořit např. z Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 je koncipován do čtyř os (směrů).
Čtyři osy podpory
Osa 1 je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků a přidávání hodnoty zemědělských produktů, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků.
Osa 2 je zaměřená na zlepšování životního prostředí a krajiny. V prioritě II.1. jsou uvedena opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy a opatření II.1.1. je soustředěno na platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA). Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou vypláceny již od roku 2000 na travní porosty a mají nejen charakter ekonomicko sociálních podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších zvířat, využívajících travní porosty. Nejmenší objem dotací (nejméně ha LFA) dosahuje vzhledem ke svým příznivým výrobním podmínkám region Střední Čechy. Druhý nejmenší objem dotací (druhý nejmenší rozsah ploch LFA) dosahuje Moravskoslezský region. Celkově největší objem dotací i rozsah ploch LFA (téměř jednu třetinu) dosahuje region Jihozápad.
V ose 3 se věnujeme diverzifikaci činností nezemědělské povahy. Podpora rozvoje rozmanitých činností na venkově zakládáním a rozvojem nezemědělských činností v rámci zemědělských podniků prostřednictvím podpory členů zemědělských hospodářství. Venkovský prostor, ve kterém došlo k výraznému snížení počtu pracovních sil z více než 500 tis. v roce 1989 na zhruba 145 tis. v roce 2004, v současné době téměř nevytváří nová pracovní místa, protože zájem o zaměstnávání ze strany zemědělských podniků je velmi nízký. Se snižováním zemědělské výroby, především některých výrob náročných na ruční práce (chmel, ovoce, zelenina apod.) klesá i potřeba sezónních pracovníků. Pro venkov je aktuálním problémem řešení stabilizace venkovského obyvatelstva prostřednictvím diverzifikace činností zemědělských hospodářství směrem k nezemědělským činnostem.
Podíl zemědělců s jinou činností v rámci zemědělských hospodářství byl v roce 2003 na úrovni 44,6 % a dále se snižoval. Vlivem Programu by měl opět stoupnout s cílem vytvořit nebo stabilizovat pracovní místa a zvýšit příjmy. Rozhodujícím motivem bude velikost souhrnných příjmů zemědělských rodin, kterou ovlivňuje nízká cena prací v odvětví zemědělství a jejich disparita vůči ostatním odvětvím národního hospodářství (NH); v průměru je na přibližně 70 % vůči průměru NH, vůči průmyslu je na 72,2 %, což znamená, že je zhruba o 5 200 Kč nižší oproti průměrné mzdě v NH a o 4 550 Kč oproti průmyslu. Sociální struktura a sociální kapitál zemědělských podniků současně s nemovitostmi (volné pracovní kapacity, nevyužité budovy, administrativní zázemí, zkušenosti z přidružené výroby) vytváří přitom významný potenciál pro diverzifikaci činností. Opatření navazuje na opatření 2.2. programu SAPARD a na opatření 2.1.5 operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
V ose 4 LEADER se soustřeďujeme na mikroreginy a jejich rozvoj. Slabá ekonomická situace jednotlivých venkovských obcí a potřeba vzájemně si pomáhat vede k navazování spolupráce obcí v rámci venkovských mikroregionů a ke vzniku místních partnerství subjektů na venkově působících. Program obnovy venkova od roku 1998 obrátil zájem k rozvoji spolupráce obcí. Rozvojové strategie venkovských mikroregionů jsou v ČR již osvědčeným způsobem koncipování, realizace a správy činností, vedoucích k sociálnímu a hospodářskému rozvoji určité oblasti. Program SAPARD 2000 až 2003 umožnil přípravu a realizaci 210 místních rozvojových strategií. Prvních 29 místních akčních skupin od roku 2004 získává zkušenosti v rámci podopatření LEADER+ Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a národního Programu LEADER ČR. Mikroregiony zapojené do metody Leader zaujímají 12 414 km2, tj. 15,7 % území ČR a žije v nich 743 tis. obyvatel, tj. 7,3 % obyvatel ČR. V roce 2006 se očekává, že asi 40-60 místních akčních skupin bude připraveno realizovat strategie rozvoje venkova metodou Leader v rámci nového Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013. Osa 4. Leader bude uplatněna pro všechny osy 1 - 3. Osa 4. navazuje na opatření 2.1.4. LEADER+ operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
