Poměrně známou skutečností je, že při Střední škole zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse, Děčín – Libverda existuje botanická zahrada. Již méně se ale ví, k jakým významným změnám došlo v botanické zahradě školy za posledních několik let.
Již v roce 2004 se podařilo z prostředků programu PHARE získat finanční dotaci na zlepšení infrastruktury zahrady, čímž došlo k výrazné inovaci cest, pergol, oplocení a dalších prvků obslužnosti zahrady. V letošním roce však dokončujeme projekt Ekologizace provozu a provozního zázemí Botanické zahrady Libverda, který je spolufinancován Evropskou unií a z prostředků Krajského úřadu Ústeckého kraje. Celková částka prostředků poskytnutých EU dosahuje výše 108 000 eur a krajský úřad podporuje projekt částkou 1 600 000 Kč. Za tyto finance se v letošním roce provedla kompletní rekonstrukce topného systému, přičemž plyn jako médium ohřevu vody se stal pouze záložním zdrojem. Hlavním zdrojem vytápění budou tři tepelná čerpadla pracující na principu „voda – voda“. Podle všech dosavadních měření jsou nejúčinnější a jejich účinnost se zvyšuje s teplotou odebírané vody. Náš vrt, který jsme z projektu vybudovali, jímá vodu z hloubky 14 m se stálou teplotou vody 11°C, která se čerpá pro užití v tepelných čerpadlech. Podle předložených výpočtů, by měla tepelná čerpadla vytápět oba dva skleníky bez problémů ještě při venkovní teplotě –8 °C. Equitermní regulace poté zapojí k dohřevu vody jeden nebo dva malé plynové turbokotle. Jelikož tento systém topení vyžaduje maximální tepelnou izolaci, došlo také k výměně 4 mm silného skla za moderní polykarbonátové desky se třemi komůrkami o celkové tloušťce 1 cm. Veškeré vegetační faktory řídí v obou sklenících systém Kriwan a aby byla využita také sluneční energie, je teplá užitková voda v celém objektu ohřívána solárními kolektory umístěnými na střeše garáží.
Tento projekt nejen výrazně zmodernizoval provoz Botanické zahrady Libverda, ale zároveň slouží i jako výchovně vzdělávací prvek při výuce studentů. To byl také jeden z důležitých cílů, který jsme si na počátku přípravy projektu stanovili. V době, kdy píši tento příspěvek je ještě těžké soudit k jakým úsporám dojde a jak příznivě ovlivní nové technologie chod a provoz Botanické zahrady Libverda. Všichni věříme, že po hodnocení např. ročního provozu zahrady budou pozitiva výrazně převažovat a že zrealizovaný projekt přinese kýžený efekt.
