Cibule je v České republice tradiční zeleninou. V současnosti ovšem nastává velmi významný pokles ploch. V roce 1998 to bylo ještě 5 721 ha, v roce 2005 už pouze 1 838 ha. Bohužel ještě drastičtější pokles nastal i u česneku a póru. Česneku se ještě v roce 1998 pěstovalo 1 552 ha, zatím co v roce 2005 to bylo už jen 49 ha (tedy pokles o 96,8 %!). Tento pokles je způsoben především tlakem dovozu ze zahraničí.
Informace o výskytu jednotlivých škůdců na cibuli, česneku a póru lze získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro uvedené plodiny jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu uvedených škůdců v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.
Přípravky jsou uvedeny pouze u indikací, kde je registrace pro ošetření v České republice nebo na Slovensku. Je nutno je používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Důležité je upozornit, že se doporučuje v cibulové zelenině provádět aplikaci prostředků na ochranu rostlin postřikem s přídavkem smáčedla.
Cibule
Při napadení cibule květilkou cibulovou [kvetárka cibuľová] (Delia antiqua) vadnou a hynou. Lze je snadno vytáhnout z půdy. Jejich krček a následně celé rostliny zahnívají.
Jedná se o šedožlutou mouchu, 6 – 7 mm dlouhou. Vajíčka jsou bílá, štíhlá, dlouhá 1,2 mm. Larvy mají bílou nebo žlutou barvu, jsou průhledné, válcovité, k přednímu konci zkosené. Dosahují délky 8 mm. Puparia jsou štíhlá, podlouhlá. Přezimuje jako kukla v pupariu. Líhnou se začátkem května, přibližně v době květu třešní a pampelišek. Málo se pohybují. Kladou vajíčka mělce do půdy v blízkosti živných rostlin nebo na bázi jejich listů skupinky i jednotlivá vajíčka. Larvy vyžírají krček a lodyhy. Jedna larva napadá více rostlin v řádku. Kuklí se v půdě. V červnu a červenci jsou v porostech mouchy 2. generace. Poškozují cibule z pozdních výsevů nebo z výsadby. Hostitelskými rostlinami je cibule, česnek, pór, cibule tulipánů. Rozsah škodlivosti na území České republiky je uveden v přiložené mapě.
V některých letech může způsobit lokálně významné škody. V roce 1973 došlo k významným škodám na bývalém okresu Olomouc. Ve Slovenské republice byly v bývalém okresu Senica v roce 1976 napadeny semenné porosty ze 40 – 50 %.
Z agrotechnických opatření je nejvýznamnější pěstovat cibuli v co největší vzdálenosti od loňských porostů cibule, česneku a póru. Po sklizni uskutečnit hlubokou orbu.
Na Slovensku je povolen přípravek na bázi diazinonu – Diazinon 10 G.
Škody na některých lokalitách způsobuje chřestovníček cibulový [ľaliovník cibuľový] (Lilioceris merdigera). V mapě jsou uvedeny okresy v České republice, kde tento škůdce způsobil hospodářsky významné škody na cibuli v České republice.
Porosty cibule mohou napadat také třásněnky [strapky] (Thrips), které způsobují škody především v suchých a teplých letech. Napadení se projevuje na přelomu června a července, kdy třásněnky migrují z okolních porostů na cibuli (především z obilnin a trvalých travních porostů). V některých letech mohou způsobit ukončení vegetace. Důležitá je kontrola sadbového materiálu, kde mohou přezimovat.
Významným škodlivým činitelem množitelských porostů cibule jsou mšice [vošky] (Aphidoidea) a to především mšice broskvoňová [voška broskyňová] (Myzus persicae). Způsobují škody především jako přenašeči viróz. Příznaky napadení nejsou příliš nápadné.
Samičky mšice broskvoňové jsou bezkřídlé, živorodé, oválně vejčité, dlouhé 1,5 – 2,5 mm. Většinou jsou zelené, olivově zelené, zelenožluté až světle hnědočervené. Mají nápadně vyvinuté a zřetelně dovnitř vypouklé čelní hrbolky, z nichž vyrůstají tykadla o něco kratší než tělo. Sifunkuli jsou hnědé až černé, válcovité, uprostřed mírně zduřelé. Vyskytují se na celé řadě hostitelských rostlin. Přezimuje ve stadiu černých vajíček na broskvoních, ale také ve vytápěných prostorách a množí se nepřetržitě parthenogeneticky po celý rok. Na jaře sají na listech broskvoní. V období května až počátkem června se rozlétají na letní hostitele. Na podzim se vracejí na broskvoně.
Ošetřuje se ihned při zjištění přítomnosti mšic. Další ošetření se opakuje podle potřeby. Důležité je provádět negativní výběry virózních rostlin. Odstraněné rostliny se musí zničit. Sazečky a semenačky pěstovat ve vzdálenosti nejméně 500 m od porostů konzumní cibule a šalotky. Insekticidy je možno kombinovat s fungicidy proti plísni cibulové.
Na Slovensku jsou povoleny přípravky BI 58 EC – NOVÉ (dimethoate – semenné porosty), Pirimor 50 WG (pirimicarb).
Na semenačkách cibule v některých letech způsobuje škody krytonosec cibulový [krytonos cibuľový] (Ophroninus suturalis). Jedná se o drobného 2,5 – 3,0 mm dlouhého černého nosatce s podélným světlým proužkem. Největší škody ovšem způsobují larvy, které se líhnou v květnu a červnu. O škodlivosti v jednotlivých regionech České republiky informuje mapa.
V semenných porostech cibule mohou způsobovat škody také klopušky [bzdošky] (Lygus spp.). Informace o škodlivosti tohoto škůdce jsou především z Polska.
V příštím čísle se dozvíte informace o škůdcích česneku a póru.
