Kontakt s kolegy ze zahraničí je ideálním prostředkem k odborné diskusi a získávání cenných informací. Takový cíl si stanovili i pracovníci ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty MZLU v Brně spolu s Českou vědeckou zahradnickou společností v Lednici, když se rozhodli uspořádat mezinárodní konferenci O perspektivách pěstování ovocných druhů v Evropě. Pojďme si program akce alespoň v krátkosti přiblížit.
Třídenní konference se zúčastnilo na devadesát zahradnických odborníků z řady zemí. Kromě České republiky a Slovenska přivítali ve dnech 18. – 20. 10. 2006 pořadatelé na půdě Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě také ovocnáře z Maďarska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bulharska, Itálie, USA, Francie, Ukrajiny a Turecka. První část programu byla věnována odborným přednáškám a prezentaci posterů, třetí den potom návštěvě dvou předních jihomoravských pěstitelských firem – Zemos, a. s. Velké Němčice a Ökoplant International, s. r. o. sídlící ve Slupi na Znojemsku.
Pěstitelská technologie a šlechtění
V úvodních přednáškách Ing. Zdeňky Klemšové (ÚKZÚZ Brno), prof. Ing. Ivana Hričovského, DrSc. a Ing. Heleny Vargové byla účastníkům konference poskytnuta vyčerpávající informace o současném stavu ovocnářství v obou republikách bývalého Československa.
Odborně byl program konference rozdělen do čtyř tématických skupin. První z nich nesla název Pěstitelská technologie s přednáškami a účastníci jejím prostřednictvím získali informace o vlivu sponu na plodnost mladých výsadeb jabloní (přednášeli Krisztina Csigai a Karoly Hrotkó). U odrůd 'Gala Must' a 'Jonica' na podnoži M9 se kumulativní výnos v prvních pěti letech po výsadbě při rozdílných sponech u štíhlého vřetene a střední osy zvyšoval s hustějším sponem u obou odrůd. Stromy na podnoži M 9 Burgmer 984 byly méně vzrůstné než na M 9 T. 337 a Jork 9. Stromy na podnoži Jork 9 jsou plodnější než na ostatních podnožích. Pro odrůdu 'Gala Must' u štíhlého vřetene na podnoži Jork 9 doporučili přednášející spon 3,6 1,5 – 1,25 m a pro odrůdu 'Jonica' spon 3,6 1 – 1,25 m.
Vliv pěstitelského tvaru na výnos a kvalitu odrůd 'Golden Delicious' a 'Breaburn' podnoži M 9 (prof. Franci Štampar a Robert Veberič) – to bylo téma jedné z dalších přednášek v této tématické sekci. Podle autorů pokusu byla vzrůstnost stromů i bohatost kvetení ve tvaru Solax ve většině hodnocených let větší než u vřetena, stejně tak i počet plodů na strom a celkový výnos. Rozdílná velikost plodů byla zjištěna v posledních letech pozorování u odrůdy 'Golden Delicious' (např. kategorie 65 – 70 mm přes 5 kg/strom u Solaxu, u vřetene jen 2 kg, kategorie 70 – 80 mm 15 kg u Solaxu, 12 kg u vřetene, kategorie nad 80 mm 0,2 kg u Solaxu a 0,5 kg u vřetene). Opačné hodnoty (zhruba o polovinu) byly naměřeny v roce 2005, a to ve prospěch tvaru štíhlé vřeteno. U odrůdy 'Breaburn' byly pozitivní hodnoty u tvaru Solax zjištěny v obou letech.
Z dalších zajímavých příspěvků lze jmenovat například přednášky o zkušenostech s kapkovou závlahou u hrušní pěstovaných na Podunajské nížině, organickém pěstování ovocných dřevin v Turecku, hodnocení podnoží v intenzivních výsadbách slivoní a kvalitě plodů třešní v super intenzivních výsadbách v Maďarsku.
Tématem druhé skupiny přednášek bylo šlechtění a pomologie. Hned na úvod zazněla přednáška Ing. Jana Blažka, CSc., která hodnotila kvalitu plodů a výnos padesáti odrůd jabloní v provozních výsadbách České republiky. Šlechtitelka z Nikitského botanického sadu v Jaltě Valentina Gorina představila mezidruhové hybridy P. armeniaca P. brigantiaca z hlediska doby zralosti a biochemického složení plodů. Další referáty byly zaměřeny na problematiku odrůd – představeny byly pěstitelské zkušenosti s novými odrůdami broskvoní a nektarinek ve Slovinsku a slibné genotypy ořešáků z domácí populace.
Výživa a ochrana
Druhé dvě odborné sekce byly zaměřeny na praktické pěstitelské poznatky a informace. Ve skupině nazvané Fyziologie rostlin a hnojení vystoupili Ing. Ľubomír Hanisko, Ph.D., prof. Ing. Ivan Hričovský, DrSc. a Ing. Ján Hríbik, CSc. s referátem o využití hnojivé závlahy na produktivitu štíhlých vřeten jabloní na vápenatých černozemí jihovýchodního Slovenska. Autoři porovnávali u odrůd 'Angold', 'Topaz', 'Pinova' a 'Rubinola' naštěpovaných na podnoži M9 vliv čtyř různých závlahových variant s různou koncentrací minerálních hnojiv. První varianta využívala kapalného hnojiva v kombinaci se závlahou a obsahovala 60 kg N/ha, 44 kg P2O5 /ha a 120 kg K2O/ha. Ve druhé variantě bylo zkoušena množství 80 kg N/ha, 55 kg P2O5 /ha, K2O/ha a ve variantě třetí pak pevné hnojivo s hnojivou závlahou (60 kg N/ha, P2O5 /ha, 120 K2O/ha. Poslední kontrolní byla prováděna bez závlahy a obsahovala stejné množství prvků jako varianta třetí. Podle dosažených výsledků bylo u odrůdy 'Angold' a 'Topaz' dosaženo největšího počtu výběrových plodů u varianty čtvrté (kontrolní), zatímco v případě odrůd 'Pinova' a 'Rubinola' byla z tohoto hlediska nejlépe vyhodnocena varianta první. Naopak nejvíce nestandardních plodů bylo zjištěno u odrůd 'Angold' a 'Rubinola' dopěstováno při použití varianty třetí, u odrůdy 'Topaz' ve variantě první a u odrůdy 'Pinova' ve variantě druhé.
V dalších přednáškách byly posluchačům představeny výsledky studií o změnách fenofáze u jabloní v souvislosti se změnami klimatu a významu analýzy fenolů u různých ovocných druhů. Společným příspěvkem česko-slovinské spolupráce byl referát doktoranda Ústavu ovocnictví ZF Lednice Ing. Martina Vičana na téma predikce inkompatibility mladých stromků meruněk ve školce.
V poslední sekci nazvané Choroby a škůdci představil vedoucí italské firmy Centro attivita vivaistiche (CAV) Roberto Savini svou organizaci, která se oblasti Emiglia Romagna zabývá certifikací ovocné sadby. S její činností této má Česká republika dobré zkušenosti. Dle jeho slov může být technický izolát v Itálii situován ve veřejných institucích, privátních firmách nebo přímo ve školkařských podnicích, ale vždy pod fytosantární kontrolou. V technickém izolátu CAV probíhá uchovávání a přemnožování pre-basic materiálu, který musí striktně splňovat přísné izolační podmínky. Konkrétně jde o minimální vzdálenost od stromů jakýchkoliv jádrovin a peckovin (tisíc metrů) a umístění v oblasti přístupné fytosanitární kontrole. Okolo izolátu musí být v pásu deseti metrů odstraněna jakákoliv spontánní vegetace. Síťovina izolátu je dvojitá, vstup musí být proveden přes dvoje nezávislé dveře a podlaží s nádobami musí být umístěno nad povrchem půdy (vyvýšené) a izolováno od volné půdy. Požadavek na zavedení do certifikačního schématu podává v Itálii šlechtitel nebo majitel licence. Přihláška pak s laboratorními testy a formulářem pro popis pomologických charakteristik odrůdy putuje ve shodě s předpisy k Plant Protection Service (PPS, obdoba naší SRS a ÚKZÚZ) a CAV. Fytosanitární a genetické testy vykonává přímo PPS nebo jí pověřené laboratoře. Manažer technického izolátu informuje PPS o výsledcích testů a jakékoliv nalezené anomálii. Dále následují postupy schválené pro certifikační proces.
V posterové části bylo celkově představeno 17 posterů z oblasti pěstitelských technologií, 19 posterů z oblasti šlechtění a genetických zdrojů, 15 posterů zahrnovalo problematiku fyziologie rostlin, hnojení a množení, pět posterů bylo představeno v oblasti fytopatologie ovocných dřevin.
V rámci společenské večeře měli účastníci konference možnost dále pokračovat v odborných diskusích a výměnách kontaktů, což také přispělo k naplnění cílů celé akce. Škoda jen, že část našich ovocnářů z důvodu velkého pracovního vytížení nakonec nepřijela.
