Žlabatka Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu je považována za celosvětově nejvážnějšího škůdce kaštanovníku. Výskyt této žlabatky byl v posledních letech zjištěn také na území Evropského společenství (ES) a je jedním z dalších příkladů zavlečení škůdce mimo areál původního rozšíření, kde došlo k jeho adaptaci na populaci tamějších druhů dřevin.
Jako reakci na zavlečení škůdce na území ES vydala Evropská Komise v polovině roku 2006 rozhodnutí o dočasných nouzových opatřeních proti zavlékání žlabatky na území ES a proti jejímu rozšiřování na území ES, které je závazné pro členské státy Evropské unie (EU).
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu je drobný (2,2 – 3 mm), býložravý hálkotvorný hmyz patřící do řádu blanokřídlí (Hymenoptera) z čeledi žlabatkovití (Cynipidae).
Tento drobný hmyz pochází z Číny, odkud se postupně rozšířil do Koreje, Japonska a dále byl zavlečen do jihovýchodní části USA (Georgie, Alabama, Severní Karolína a Tennessee). V roce 2002 byl škůdce zavlečen také do Itálie (region Piedmont, jih provincie Cuneo) a odtud v roce 2005 na území Slovinska a Francie.
Do okruhu hostitelských rostlin žlabatky Dryocosmus kuriphilus patří kaštanovníky. Jedná se zejména o kaštanovník vroubkovaný (Castanea crenata Sieb. et Zucc.), kaštanovník zubatý (C. dentata Marsh.), kaštanovník měkoučký (C. mollissima), kaštanovník Seguindův (C. seguinii Dode), kaštanovník jedlý (C. sativa Mill.) a jejich hybridy.
První informace o tomto škůdci uveřejnila Státní rostlinolékařská správa (SRS) již ve svém Věstníku (částka 2/2005) v květnu 2005 (www.srs.cz/Věstník SRS).
Biologie a příznaky napadení
Působením larev, které přezimují jako larvy prvých instarů v pupenech, se od poloviny dubna vytvářejí na mladých výhonech hálky, mající 5 až 20 mm v průměru. Jsou zeleně nebo růžově zbarvené a často obsahují části vyvíjejících se listů, stonků a řapíků. Tvoří se na mladých větvičkách, listových řapících nebo na středním žebru listu. Dospělé žlabatky (u tohoto druhu jsou známy pouze samice a rozmnožování probíhá partenogenezí) se líhnou od konce května do konce července. Po vylíhnutí dospělců hálky vyschnou, zdřevnatí a zůstanou na stromě i více než dva roky. Vylíhlá samice může naklást přes 100 vajíček. Vajíčka klade dovnitř pupenů a v některých pupenech může být i 20 až 30 vajíček. Zatímco hálky jsou na rostlině snadno objevitelné, vajíčka a larvy prvního instaru, ukryté uvnitř pupenů, nemohou být jednoduchou vizuální prohlídkou zjištěny.
Škůdce přezimuje ve stadiu larvy v pupenech, proto je jeho výskyt na mladých rostlinách (které nebyly v předcházejícím roce napadeny), dovezených na podzim nebo na jaře, obtížně zjistitelný. Na rostlinách, které byly napadeny v předcházejících letech, je přítomnost škůdce snadno poznatelná podle hálek, které po vylíhnutí dospělců zůstávají na napadených orgánech.
Škodlivost a ochrana
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus je považována za celosvětově nejvážnějšího škůdce kaštanovníku. Ztráty na produkci plodů mohou představovat 60 – 80 % a při silném napadení může škůdce způsobit i úhyn stromů. Jakmile se Dryocosmus kuriphilus na určitém území rozšíří, je značně obtížné provádět eradikaci, protože v současnosti neexistují dostatečně účinné chemické přípravky pro boj s touto žlabatkou.
Značným problémem je zejména riziko přehlédnutí příznaků při slabém výskytu škůdce. Dojde-li totiž k objevení příznaků až po vylíhnutí prvních dospělců, nelze vyloučit nakladení vajíček na hostitelské rostliny vzdálenější než jen rostliny v blízkém okolí rostlin s příznaky napadení. Dospělci pak mohou přeletět i na delší vzdálenost, což je doloženo rychlostí šíření škůdce v zamořené oblasti. Na nově napadených rostlinách jsou potom patrné příznaky až po vyrašení v příštím roce. Proto jsou napadené rostliny při podzimní přepravě v roce napadení nebo při jarní přepravě v roce následujícím bezpříznakové, ale jejich prostřednictvím se může žlabatka dále šířit.
V oblastech původního rozšíření (Čína) jsou populace škůdce účinně omezovány řadou přirozených nepřátel, zejména parazitických blanokřídlých (chalcidky). Některé z těchto druhů už byly úspěšně introdukovány do Japonska a Koreje jako organismy pro biologickou ochranu. Původní evropské druhy parazitoidů však vzhledem k odlišné specifičnosti a nesynchronizovanému životnímu cyklu nebudou pravděpodobně využitelné k účinné biologické ochraně.
Způsoby šíření
Dryocosmus kuriphilus patří mezi škůdce, jehož šíření vážně ohrožuje značnou část území ES včetně České republiky. V rámci mezinárodního obchodu se tento škůdce může šířit řezanými výhony určenými k rozmnožování a mladými rostlinami. Po zavlečení se v oblastech výskytu šíří přeletem dospělců.
Fytosanitární opatření
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus byla nejprve zařazena do Varovného seznamu škodlivých organismů EPPO a v roce 2003 přeřazena do Seznamu karanténních škodlivých organismů EPPO A2.
V důsledku zavlečení škůdce na území ES vydala Evropská komise dne 27. června 2006 rozhodnutí 2006/464/ES o dočasných nouzových opatřeních proti zavlékání žlabatky Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu do ES a proti jejímu rozšiřování na území ES, které je závazné pro členské státy EU.
SRS na základě výše uvedeného rozhodnutí Evropské komise (s účinností ode dne 2. 11. 2006) nařídila mimořádná rostlinolékařská opatření (MRO) proti zavlékání a šíření žlabatky Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu na území České republiky.
Tato MRO zakazují všem fyzickým a právnickým osobám na území České republiky zavlékat nebo rozšiřovat žlabatku Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu. Dále ukládají za povinnost bezodkladně ohlásit SRS všechny případy výskytu nebo podezření z výskytu této žlabatky.
Všechny dodávky rostlin nebo částí rostlin rodu Castanea Mill určených k pěstování s výjimkou semen a plodů (dále jen hostitelské rostliny) musí být při přemísťování na území ČR a členských států EU opatřeny rostlinolékařským pasem potvrzujícím, že hostitelské rostliny byly na území Evropského společenství trvale pěstovány v místě produkce ve členském státě EU, kde není znám výskyt žlabatky Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu či v místě produkce v oblasti prosté této žlabatky, vymezené k tomu příslušným úředním orgánem členského státu EU.
Pro případy dovozu zásilek hostitelských rostlin žlabatky k pěstování ze třetích zemí se stanoví povinnost podrobit tyto zásilky ve vstupním místě dovozní rostlinolékařské kontrole cílené na zjištění případné přítomnosti tohoto škodlivého organismu.
Při dovozu ze třetích zemí musí být zásilky hostitelských rostlin opatřeny rostlinolékařským osvědčením, potvrzujícím v kolonce „dodatkové prohlášení“, že rostliny pocházejí z místa produkce, kde není znám výskyt žlabatky či z oblasti prosté žlabatky, vymezené k tomu příslušným úředním orgánem třetí země.
Závěr
Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu představuje riziko zejména pro země jižní a střední Evropy, především tam, kde se ve větším množství pěstují rostliny Castanea spp.
Na území České republiky dosud výskyt této žlabatky zjištěn nebyl. Rozsah pěstování kaštanovníků na území České republiky není velký (jako introdukovaná dřevina je rozšířen po celém území ČR přibližně jen na několika stovkách lokalit). Avšak kaštanovníky se na území ČR pěstují zejména v zahradách a parcích a jsou v těchto místech významnou součástí životního prostředí. Zavlečením a usídlením nového škodlivého organismu v ČR by tak mohlo dojít k environmentální degradaci těchto stanovišť a k omezení školkařské produkce kaštanovníku.
Nově nařízená MRO zabezpečují snížení rizika zavlečení a šíření žlabatky na minimum.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že žlabatka napadá pouze rostliny rodu kaštanovník (Castanea spp.), z nichž se v České republice vysazuje zejména kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.), nikoli rostliny rodu jírovec (Aesculus spp.).
Případné další informace o škůdci uveřejní SRS ve svém Věstníku, popřípadě také v odborném tisku.
Při přípravě tohoto textu byly využity materiály Státní rostlinolékařské správy a internetové podklady EPPO.
