V zahradnické produkci roste podíl substrátů na bázi kvalitních světlých vrchovištních rašelin, které jsou vybírány podle stupně rozložení, způsobu těžby a následných úprav tříděním. Světlé rašeliny jsou charakteristické vláknitou strukturou a nízkým stupněm rozložení. Při jejich těžbě převládá frézování, kdy se většinou získávají jemnější frakce (0 až 20 mm). Těžba borkováním není tak rozšířená, používá se převážně pro získávání hrubších frakcí (0 až 40 mm). Vlastnosti borkovaných rašelin jsou pak výrazně ovlivněny úpravou, drcením a tříděním.
Použitím různých velikostních frakcí se dají ovlivnit fyzikální vlastnosti čistých rašelinových substrátů. Substráty určené pro menší pěstební nádoby (objem do 1 litru) se připravují z frakcí 0 až 10, 0 až 20, nebo 8 až 20 mm. Hrubší frakce vláknité nebo borkované rašeliny se používají u dlouhodobých kultur pěstovaných ve větších nádobách, kde je nutné zajistit dostatečnou vzdušnou kapacitu po celou dobu pěstování nebo při přípravě substrátů určených pro spodní závlahu.
Rašelinové substráty na bázi světlé rašeliny se používají především ve sklenících, kde je možné zajistit vydatnou a rovnoměrnou zálivku a následně dodržovat delší intervaly mezi zálivkami. Na venkovních plochách jsou vhodnější substráty na bázi vrchovištní rašeliny s přídavkem více rozložených černých nebo hnědých rašelin, kompostované kůry, kompostů nebo minerálních komponentů. Tyto substráty mají vyšší objemovou hmotnost a zpravidla nižší vodní kapacitu než substráty ze světlé rašeliny, ale zpravidla snáze přijímají vodu při přeschnutí.
Testování různých druhů rašelin
V roce 2006 byly ve VÚKOZ Průhonice založeny pokusy, ve kterých se hodnotily rašelinové substráty připravené z různě vytříděných vrchovištních rašelin a sledoval se vliv přídavku kompostované smrkové kůry a zeleného kompostu na jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Pro přípravu rašelinových substrátů byly použity tři druhy rašelin – frézovaná, jemná, frakce 0 – 20 mm (označení J), frézovaná s vyšším podílem vláken, frakce 8 – 40 mm (označení V) a konečně rašelina borkovaná, frakce 8 až 40 mm (B). Do rašelinových substrátů bylo dále přidáno 20 % obj. kůry, nebo 10 % obj. kompostu, oba komponenty byly vytříděny na frakci 0 až 20 mm. Jako kontrolní byl použit i rašelinový substrát C z borkované rašeliny, též frakce 0 až 20 mm. Všechny druhy vrchovištních rašelin byly dovezeny z Litvy a vytříděny v tuzemských výrobnách substrátů.
Podle výsledků chemických rozborů komponentů bylo zvoleno základní hnojení jednotlivých směsí. Chemické vlastnosti komponentů i substrátů byly stanoveny podle norem EU, elektrická vodivost a pH ve vodním výluhu 1v:5v, obsah přijatelných živin ve vyluhovacím činidle CAT. Hodnota pH připravených substrátů se pohybovala v rozmezí 5,3 – 6,3, hodnota EC v rozmezí 0,24 – 0,36 mS/cm. Výraznější rozdíly mezi substráty nebyly ani v obsahu přijatelných živin, pouze substráty s kůrou měly mírně nižší obsah přijatelného fosforu (pod 40 mg P/l) a substráty s kompostem měly vyšší obsah draslíku (nad 300 mg K/l) v důsledku vysokého obsahu této živiny v kompostu.
Fyzikální vlastnosti
Detailně byly hodnoceny hydrofyzikální vlastnosti substrátů. Na pískovém tanku byla zjištěna závislost obsahu vody v substrátu na vodním potenciálu, tj. podtlaku, který je dán rozdílem vodních sloupců (měřeno v rozsahu 5 až 100 cm). Stanovené retenční křivky charakterizují, jak pevně je voda v substrátu poutaná. Základní údaj, vodní kapacita substrátu je charakterizována obsahem vody při podtlaku deset centimetrů. Z pěstebního hlediska je důležitý obsah vody snadno dostupné pro rostliny (mezi 10 a 100 cm) a obtížně dostupné vody (nad 100 cm). Pórovitost byla vypočítána z objemové hmotnosti suchého vzorku a specifické hmotnosti (hustota pevných částic).
Z retenčních křivek rašelin (graf 1) je patrné, že nejvíce vody v nasyceném stavu měla borkovaná rašelina B a nejnižší vláknitá rašelina V. Mezi rašelinami J a C nebyl v nasyceném stavu rozdíl, se zvyšujícím se vodním potenciálem se obsah vody v borkované rašelině C snižoval rychleji. Nejvíce snadno dostupné vody rašeliny měly J, B a C (graf 2). Nejvyšší obsah vzduchu rašeliny V a C. Obsah vzduchu souvisí i s výsledky zrnitostního rozboru a stanovením seschnutí substrátu, tj. úbytku objemu po vysušení. Z borkovaných rašelin měl typ C ve srovnání s typem B vyšší podíl zrn (agregátů) nad 5 mm. Po seschnutí byl stanoven nejmenší úbytek objemu u rašelin C a V. Přídavek alternativních komponentů zvyšoval v substrátech obsah vzduchu (především u rašelin J a B) a mírně snižoval obsah vody (především vody obtížně dostupné).
Změny obsahu vody a vzduchu v substrátech byly sledovány i během vegetačního pokusu s rostlinami Impatiens Nová Guinea. Květináče s rostlinami byly váženy jednu hodinu po závlaze a přes den ve čtyřhodinových intervalech. Rostliny byly znovu zality, když se obsah vody ve většině substrátů pohyboval kolem 40 % obj., tj. v rozsahu hodnot stanovených při potenciálu 50 až 100 cm. Před zálivkou byl tedy obsah vody v substrátech nad spodní hranicí pro snadno dostupnou vodu.
Při hodnocení fyzikálních vlastností substrátů v pěstebních podmínkách byly stanoveny oproti laboratorním rozborům určité rozdíly, především u přídavku kompostu do jemnějších rašelin (substráty JZ, BZ). V průběhu pěstování došlo ke slehnutí těchto substrátů a ke snížení obsahu vzduchu. Obdobné výsledky jako v laboratoři byly stanoveny u vláknité rašeliny, kde přídavek kůry nebo kompostu snižoval v substrátech VK a VZ nasycených po zálivce obsah vody a zvyšoval obsah vzduchu (graf 3). Vysychání substrátů bylo ovlivněno velikostí rostlin v jednotlivých variantách. V substrátu VZ, kde byly rostliny menší, byl i menší úbytek vody.
Vegetační pokusy
Substráty byly testovány v pokusech s hrnkovými květinami Impatiens Nová Guinea (klon č. 2, doba pokusu 14. 4. – 29. 6. 2006) a Chrysanthemum × grandiflorum ‘Sunny Mandalay’ (řízená kultura, doba pokusu 29. 6. – 31. 8. 2006) ve skleníku a s dřevinami Spiraea japonica ‘Little Princess’ a Potentilla fruticosa ‘Hachman´s Gigant’ pěstovaných v litrových kontejnerech na venkovní ploše (doba pokusu 3. 5. – 4. 9. 2006).
Rostliny Impatiens byly zavlažovány vrchní závlahou a přihnojovány 0,2 % roztokem NPK hnojiva Kristalon Modrý (19/6/20) v intervalu sedm dní. U chryzantém byla použita spodní závlaha a rostliny byly přihnojovány při každé závlaze 0,05 % roztokem stejného hnojiva. U dřevin bylo před výsadbou přidáno do substrátů hnojivo s řízeným uvolňováním Osmocote standard 5 – 6 (15/10/10) v dávce 4 g/l. U dřevin nebyl do pokusů zařazen kontrolní substrát C.
U hrnkových květin byly na konci pěstebního období hodnoceny rozměr (výška a šířka), čerstvá hmotnost a hmotnost sušiny, u dřevin pouze čerstvá hmotnost.
Hrnkové květiny nejlépe rostly v rašelinových substrátech, Impatiens v substrátu J z jemné rašeliny, chryzantémy v substrátech s vyšším obsahem vzduchu V a C.
Rostliny pěstované v substrátech s alternativními komponenty měly menší nárůst rostlinné hmoty a byly kompaktnější. U rostlin Impatiens byly nejlepší výsledky dosaženy v substrátech JK a JZ, u chryzantém v substrátech VK a VZ. Částečná náhrada rašeliny v pěstebních směsích mírně snížila nárůst rostlin, ale bez výrazného vlivu na jejich tržní hodnotu.
U chryzantém, které se zavlažovaly spodem, se v substrátech s nižší vzdušnou kapacitou (rašelinové substráty J a B, varianty s kompostem JZ a BZ) projevily měsíc po výsadbě mírné chlorózy. Jejich příčinou byl omezený příjem železa v důsledku špatného provzdušnění substrátu a hromadění oxidu uhličitého v kořenové zóně. Intervaly mezi zavlažováním musely být přizpůsobeny vlastnostem těchto substrátů, ve většině případů chlorózy ustoupily, ale u některých rostlin přetrvávaly až do vyhodnocení pokusu.
Dřeviny v kontejnerech nejlépe rostly v substrátech s přídavkem kůry, a to ve všech typech použitých rašelin. Z rašelin byl nejlepší růst v substrátu z jemné rašeliny J. Růst rostlin v substrátech s komposty byl srovnatelný s růstem v rašelinových substrátech. Přídavek kůry pravděpodobně zajistil rostlinám při závlaze postřikovači optimální poměr vody a vzduchu. Při přeschnutí substráty s kůrou lépe přijímají vodu než čisté rašelinové, naopak při intenzivních deštích nebo nadměrné zálivce je v těchto směsích dostatečný obsah vzduchu.
Závěr
V posledních letech začali čeští zahradníci více používat substráty z kvalitní borkované rašeliny. Jejich vlastnosti jsou ovlivněny způsobem drcení borek a následným tříděním. Obecně mají vysokou vodní kapacitu, protože obsahují shluky rašelinných vláken neporušených frézováním a při zvýšeném podílu těchto agregátů o velikosti nad pět milimetrů mají i dostatečnou vzdušnou kapacitu.
Přirozeně jsou dražší než substráty z rašeliny frézované. Z té se také dají připravit substráty srovnatelné kvality, především při využití různých zrnitostních frakcí s přihlédnutím na velikost pěstebních nádob a způsob závlahy. Četnost závlahy i závlahovou dávku je vždy nutné přizpůsobit fyzikálním vlastnostem substrátu.
Fyzikální a chemické vlastnosti substrátů lze ovlivnit i přídavkem alternativních organických komponentů. Dávka kompostů je limitována obsahem rozpustných solí i přijatelných živin, především draslíku. Použité množství 10 % obj. zeleného kompostu bylo optimální, maximální přídavek do rašelin je u tohoto typu kompostu 15 až 20 % obj.
Přídavek kompostované kůry 20 % obj. ovlivnil fyzikální vlastnosti rašelinových substrátů a pozitivně se projevil u dřevin pěstovaných v kontejnerech. Podíl tohoto komponentu v substrátových směsích by mohl být až 40 % obj. Vhodná, zejména pro dřeviny, by mohla být i kombinace kůry (20 % obj.) s nízkým podílem kompostu (5 % obj.), ve směsi s rašelinou by se zvýšil obsah vzduchu i obsah živin.
Poděkování
Většinu komponentů pro přípravu testovaných substrátů dodala firma AGRO CS Česká Skalice, kontrolní borkovaná rašelina byla připravena ve firmě BB com Letohrad, zelený kompost pochází z kompostárny firmy Jena ve Velkých Přílepech.
