Pro správný růst dřevin ve školce a později na trvalém stanovišti má rozhodující vliv pěstební prostředí rostlin v kontejnerech. To je tvořeno kvalitou a strukturou pěstebního substrátu, způsobem závlahy a výživy, cílenou ochranou a samozřejmě vhodným kontejnerem. Pokud není některý z prvků prostředí v optimu, projeví se důsledek extrému výrazněji v kontejnerové kultuře, než při kultivaci ve volné půdě.
Kromě výše uvedených prvků pěstebního prostředí je významným faktorem i doba, po níž rostlina v jednom typu kontejneru zůstává. Nedodržení požadavků kontejnerovaných rostlin na pěstební prostředí je spojeno s neúspěchy s jejich pěstováním a to jak u pěstitele, tak u konečného spotřebitele, který rostliny vysadí na trvalé stanoviště.
Substrát a kontejnery
Obecně platí, že pěstební prostředí v kontejnerech se přizpůsobuje druhu pěstované rostliny. V první řadě se jedná o volbu substrátu. Ve špičkové kontejnerovně substrát slouží především k zakořeňování rostlin. Prvky, jako je závlaha a výživa je pěstitel schopen navolit dle potřeby rostlin. Ovšem kvalitní pěstební substrát je limitován fyzikálními, chemickými, fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi. Z fyzikálních vlastností sem patří zejména zrnitost, konzistence, objemová hmotnost, pórovitost, propustnost a vododržnost, tepelná vodivost a tepelná kapacita. Z chemických vlastností lze jmenovat hlavně pH, obsah solí, minerální živiny a popřípadě i obsah škodlivých látek. Mezi fyzikálně–chemické vlastnosti patří sorpční vlastnosti substrátu. A do biologických charakteristik můžeme zařadit především živé organismy a možný výskyt semen plevelů.
Komponentů na tvorbu substrátů je celá řada. Zatím nejkvalitnějším zůstává rašelina. Snahou je přiblížit se ostatními komponenty k vlastnostem rašeliny, popřípadě jimi upravit substráty pro různé pěstební skupiny rostlin.
Kontejnery jsou pěstební nádoby vyrobené z různých hmot, převážně plastických. V současné době se již zcela prosadily kontejnery z měkčených umělých hmot, speciálně ošetřených pro pěstování na volné ploše. Tyto kontejnery jsou velmi plastické, jsou lehké, skladné a relativně levné. Jejich odolnost je stanovena na několik let, ale v praxi se o jejich opětovném použití neuvažuje. Klasické kontejnery z tvrdé umělé hmoty již po dvou až třech letech používání křehnou a praskají.
Kruhové versus čtvercové
Pro získání kvalitního výpěstku je limitující správná volba kontejneru. Jedná se zejména o typ kontejneru, jeho velikost, tvar, barvu a umístění odtokových otvorů. Pokud nezvolíme vhodný kontejner a správnou dobu pro přesazení rostlin, dochází k deformaci kořenového systému (tyto deformace jsou zvláště viditelné u rostlin tvořících kůlový kořen). Deformované kořeny nejsou již obvykle schopny vytvořit na trvalém stanovišti přirozený kořenový systém, dřeviny hůře rostou a může nastat i situace, kdy biomasa nadzemní části dřeviny po mnoha letech pěstování na trvalém stanovišti převýší svou vahou kotvící možnosti zdeformovaného kořene a dřevina ztratí stabilitu. V deformovaných částech kořene se taktéž usazuje více zásobních látek, což s sebou přináší zvýšené nebezpečí napadení dřevokaznými houbami.
Mezi základní tvary kontejnerů patří čtvercové a kruhové. Z provedených pokusů vyplývá, že dřeviny pěstované ve čtvercových kontejnerech prokazatelně redukovaly točení kořenů u všech druhů rostlin v porovnání s tradičními kruhovými kontejnery. Byl prokázán i vliv stavby kontejneru na vrcholové přírůstky. V porovnání s klasickými kruhovými kontejnery vzrostl vrcholový růst u čtvercového kontejneru od 11 do 23 %. Reakce dřevin je však závislá na druhu rostliny.
Velikost kontejneru má vliv na rychlost prorůstání kořenů substrátem, dále pak na procento úspěšného přezimování dřevin v kontejnerech (jedná se hlavně o stálezelené a jehličnaté dřeviny).
Barva a stavba dna
Barva kontejneru ovlivňuje zejména tepelný režim uvnitř kontejneru. Čím je tmavší tím je i kolísání teplot vyšší. Kořenový systém u dřevin v kontejnerech je obecně více vystaven účinkům mrazu, kolísání teploty a vlhkosti, než u dřevin vysázených do volné půdy. Bylo experimentálně dokázáno, že dřeviny lépe přezimují v bílých kontejnerech než v černých.
Velmi důležité pro správnou volbu kontejneru je také dno kontejneru. Průmyslově vyráběné standardizované nádoby mají dostatek odtokových otvorů pro odvod přebytečné vody. Pěstitel by však měl používat příslušný typ kontejnerů v souladu s typem závlah, které ve své školce využívá (závlaha svrchní, postřikem, nebo spodní, podmokem). Kontejnery pro závlahu spodní mají rovné dno, které zajišťuje optimální přístup závlahové vody. Oproti tomu kontejnery určené pro svrchní závlahu mají profilované dno s dostatečným množství odtokových otvorů ve dně tak i po okrajích. Je tak zajištěn odtok přebytečné vody. Citlivost rostlin k přebytku vody v půdě je rozdílná, závisí zejména na druhu rostliny a přirozených nárocích na stanoviště.
Na závěr je třeba si uvědomit, že problematika prostředí rostlin pěstovaných v kontejnerech je velmi obsáhlá a složitá. Přitom v nestabilním ekosystému kontejnerové kultury dřevin se stresové faktory projeví dříve a ostřeji, než v kultuře pěstované ve volné půdě, či dokonce ve stabilním ekosystému s fungujícími přírodními autoregulačními systémy.
