Podobně jako u všech ostatních ovocných plodin je dosažení vysokého výnosu u jabloní podmíněno kvalitním opylením květů. Stromy každé odrůdy vyžadují, aby se v době květu v jejich blízkosti nacházela jiná kvetoucí odrůda, která slouží jako dárce pylu (opylovač). Výběr vhodných opylovačů pro jednotlivé odrůdy je důležitý především ve velkých výsadbách, kde je vysazen omezený počet odrůd.
Dobrý opylovač musí kvést ve stejnou dobu, mít pravidelnou vysokou násadu květů a hojnou tvorbu pylu geneticky kompatibilního s danou odrůdou. Odrůdy, které jsou nositelem stejných alel genu sterility, se navzájem opylit nemohou. Jejich pyl se chová obdobně jako pyl vlastní odrůdy – na blizně nevyklíčí.
Včely jsou potřeba
Pěstitel musí brát v úvahu také skutečnost, že opylení ovocných stromů neprobíhá samočinně, avšak vyžaduje přítomnost poměrně velkého počtu včel. Na 1 ha sadu by měla připadat jedno až čtyři včelstva, jejichž umístění do výsadby v době květu je vhodné řešit smluvně s příslušným chovatelem. O konkrétním počtu potřebných včelstev rozhodují celkové nároky odrůdy na kvalitu opylení, charakter polohy výsadby a množství i způsob rozmístění opylovačů ve výsadbě. Například odrůdy triploidní nebo odrůdy, jejichž květy mají krátké čnělky, vyžadují zpravidla větší počet včelstev. Ten je také nutný v mladých výsadbách a v letech s nepříznivým průběhem počasí v době květu nebo po silném mrazovém poškození generativních orgánů.
Pokud jde o výběr opylovačů jsou vhodné kombinace odrůd uvedeny v četné pomologické literatuře. Na většině stanovišť vyhovuje střídání vzájemně se opylujících odrůd blokovým způsobem. Doporučovaná šířka bloků daná počtem řad kolísá podle odrůd a klimaticko-stanovištních podmínek od deseti do padesáti metrů. V případě triploidních odrůd, chladných a vlhčích poloh nebo větrných stanovišť je nutno volit spodní hranice doporučeného rozpětí, zatímco teplé oblasti, chráněná stanoviště a většina diploidních odrůd umožňují použít větší velikost bloku.
Jednoodrůdové parcely
Alternativou k výše uvedenému způsobu rozmístění opylovačů je vysazování jednoodrůdových parcel, kde zdroj pylu je zajištěn výsadbou nebo naštěpováním vybraných opylovačů formou příměsi. V zahraničí se často k tomuto účelu používají plané botanické formy jabloní nebo jejich hybridy, které se vyznačují hojným a intenzívním kvetením a jsou vybrány pro jednotlivé odrůdy. Opylovače se v tomto systému umisťují do každé řady jednotlivě v celkovém počtu 3 až 8 % stromů v relaci k hlavní odrůdě. V zájmu úspory prostoru se někdy tyto opylovače umisťují v řadách navíc mezi stromy hlavní odrůdy vysazené v základním sponu (nejčastěji za každý dvanáctý až dvacátý strom) nebo se v této hustotě jimi přeštěpují terminály stromů hlavní odrůdy. Velikost objemu korun se u opylovačů podle potřeby reguluje různě silným řezem. Plody botanických opylovačů se zpravidla nesklízí. V zájmu každoročního bohatého kvetení se doporučuje stromy botanických opylovačů ihned po odkvětu ošetřit větší dávkou chemického přípravku na probírku plodů.
Někteří pěstitelé, nezřídka i na základě svých vlastních zkušeností, vysadili velké jednoodrůdové bloky bez jakýchkoliv opylovačů. Obvykle se v těchto případech argumentuje dobrými výnosy a tento výsledek je přičítán samosprašnosti dané odrůdy. Jak jsme však zjistili několika pokusy, jsou i v těchto případech plody nasazovány téměř výlučně cizosprášením. Pokud byly květy zaizolovány a opyleny vlastním pylem, k násadě plodů nedocházelo. I v těchto případech křížové opylení zprostředkovávají včely, přičemž k výměně pylu dochází v úlech často dosti vzdálených od dané výsadby. Podle posledních poznatků výzkumu může tato vzdálenost v době příznivého počasí činit až několik kilometrů. Účinnost tohoto způsobu opylování je pochopitelně několikanásobně nižší, než když ke křížovému opylování dochází přímo ve výsadbě. Konečný výsledek zde ve značné míře závisí na celkové intenzitě zavčelení dané lokality a na klimatických nebo povětrnostních podmínkách v době květu. Je logické, že tento princip zajištění opylování není funkční tam, kde jsou včelstva umístěna přímo do výsadby.
Ztráty na výnosu ve velkých jednoodrůdových blocích nastávají především v prvních letech po výsadbě, kdy je velmi nízká násada květů a měl by proto být opylen jejich co možná největší počet. Obdobně je tomu také u odrůd se sklonem ke střídavé plodnosti v letech s vyšším podílem stromů s velmi nízkou násadou květů. Obdobná situace nastává v letech s výskytem silného mrazového poškození generativních orgánů nebo silného poškození násady škůdci (např. květopasem nebo pilatkou). Naproti tomu u odrůd s bohatou tvorbou květů a každoroční plodností v období po vstupu do plné plodnosti může být takovéto uspořádání výsadby výhodné, protože se zde opyluje mnohem menší podíl květů a úměrně s tím se snižuje potřeba probírky plůdků. Současně s tím klesá u těchto stromů riziko navození střídavé plodnosti.
Nadbytek květů je častý
U většiny odrůd jabloní se u starších stromů, zvláště pokud nejsou příliš upravovány řezem, vytváří běžně značný nadbytek květů. V případě moderních štíhlých vřeten pro tvorbu vysokého výnosu postačí, pokud na stromě do sklizně zůstane přibližně sto plodů. Počet květů na těchto stromech však bývá deseti až padesátinásobně větší. V příznivých podmínkách tudíž postačí, když se opylí přibližně jen 5 % z nich. V případě volně rostoucích kmenných tvarů je potřeba opylení květů ještě nižší. Dobrou úrodu lze zde dosáhnout, dojde-li k opylení a následnému oplodnění pouhého jednoho až tří procent květů. Tyto relace vysvětlují, proč se v případě jabloní zpravidla jen zřídka vyplňují prognózy ovocnářů o ztrátách sklizní založených na pouhých průzkumech mrazového poškození květů.
Nadměrný počet plůdků vytvářejících se obvykle po odkvětu u jabloní, bývá zpravidla z větší části samovolně zredukován červnovým opadem. Většinou však tato redukce nebývá dostatečná a strom není schopen nepřiměřeně vysoký počet plodů dobře vyživit. Plody si navzájem konkurují, bývají příliš malé, obsahují méně cukrů a dalších nutričních látek. V podmínkách nedostatečné bilance hormonů a živin se navíc špatně diferencují květní pupeny a tím často bývá navozena střídavá plodnost stromů. Abychom předešli těmto nepříznivým důsledkům přeplozování, musíme u stromů aplikovat probírku plodů.
Posouzení počtu semen
Měřítkem intenzity opylení květů ve výsadbě je průměrný počet dobře vyvinutých semen (jader) v plodech. Musí však být založen na odběru dostatečně velkého reprezentativního vzorku plodů. Za minimální počet považujeme padesát plodů, avšak hodnocení tohoto ukazatele na základě sta plodů dává spolehlivější výsledky. U většiny diploidních odrůd v podmínkách kvalitního opylení ve smíšené výsadbě většího počtu odrůd obvykle kolísá průměrný počet dobře vyvinutých semen v plodech mezi 7 až 9. Naproti tomu ve velkých jednoodrůdových blocích tento počet zpravidla nebývá větší než 3 až 5. Zároveň se zde významně zvyšuje podíl prázdných (abortovaných semen).
Pokud posuzujeme počet semen v plodech, je nutno si připomenout, že závisí na celé řadě dalších faktorů. Květy jádrovin jsou obojaké (oboupohlavní) a vyrůstají v květenství po dvou až osmi z jednoho pupenu. Počet květů v chocholíku závisí na odrůdě a na kvalitě diferenciace květního pupene. Nejkvalitnější květy se vytvářejí na koncích delších výhodů (na proutcích), zatímco nejméně kvalitní jsou květní pupeny diferencované na jednoletých výhonech jako postranní. V rámci květenství bývá nejkvalitnější květ vrcholový (někdy popisovaný jako květ královský, tzv. king flower), který rozkvétá nejdříve a mívá větší počet tyčinek i životaschopných vajíček. Počet vajíček v pětipouzderném semeníku kolísá u jabloní mezi 10ti až 20ti. U nejlépe vyvinutých vrcholových květů bývají jednotlivá pouzdra semeníku otevřená, což umožňuje, aby pylové láčky prorůstající do semeníku čnělkou z jedné blizny oplodnily současně více vajíček nacházející se v několika pouzdrech. U ostatních květů nanesení kompatibilního pylu na jednu bliznu může vést k oplodnění pouze dvou vajíček v jediném pouzdru semeníku. Z těchto důvodů jsou vrcholové květy méně náročné na kvalitu opylení a pokud se z nich vyvíjejí plody, mívají větší počet semen, než plody vzniklé z květů ostatních, kde musí být opyleno všech pět blizen.
Je kvalitní opylení žádoucí?
V souhrnu výše uvedených informací může vzniknout otázka, zda-li kvalitní opylení je ve výsadbách jabloní vůbec žádoucí. Kromě výše uvedených rizik, kdy v případě neopylení části květů přicházíme o významný podíl úrody, nelze rovněž opomenout vliv dostatečného počtu semen v plodech na jejich celkovou kvalitu. Plody, které jsou dobře opyleny a mají více semen, lépe obstojí v konkurenci v příjmu živin s ostatními plody a vegetativními orgány stromu. Rychleji se vyvíjejí a v podmínkách vzniku jakéhokoliv stresu je u nich menší riziko předčasného opadu. V době sklizně dosahují statisticky významné větší velikosti. U většiny odrůd větší počet semen v plodech koreluje s vyšším obsahem vápníku v dužnině, který je následně ve vazbě s pevnější dužninou v době sklizně a s nižším výskytem skládkových poruch. Naproti tomu nedostatečně opylené plody nemívají pravidelný (souměrný tvar) a často se výrazněji u nich vyskytuje žebernatost.
Vedle pozitivních důsledků kvalitního opylení však může mít příliš vysoký počet semen v plodech u některých odrůd také určité nežádoucí působení. Tyto plody po sklizni mají poněkud rychlejší metabolismus a v důsledku toho rychleji prodýchávají cukry i další organické látky a jejich dužnina rychleji měkne. Především v méně vhodných podmínkách skladování může být proto doba jejich uchovatelnosti poněkud kratší. Tento efekt však lze zcela eliminovat při použití moderních skladovacích režimů.
Pozitivní vliv dobrého opylení a vyššího počtu vyvinutých semen na kvalitu plodů se však projevuje pouze u stromů s optimální násadou plodů, t. j. v přiměřené proporci k danému objemu koruny nebo k celkové listové ploše. V podmínkách nadměrné násady plodů bývá naopak častěji zjišťován záporný vztah mezi počtem semen v plodech a jejich celkovou kvalitou. Je to způsobeno tím, že plody s větším počtem semen v době červnového opadu neopadávají a zůstávají na stromě ve větším počtu a to i v místech, kde hůře opylené plody v jejich konkurenci neobstojí. Naopak větší plody dorůstají na stromech nebo jejich částech tam, kde násada květů byla malá a bývají z toho důvodu častěji opyleny hůře.
Na základě celkové analýzy výše uvedených vztahů lze učinit závěr, že kvalitní opylení stromů je u jabloní důležitým faktorem pro dosažení vysoké kvality plodů a maximálního výnosu výsadby. Nicméně všude tam, kde je násada plůdků po dobrém opylení příliš vysoká, musí být její velikost vždy regulována probírkou na optimální úroveň. Důležité však je také to, aby takto vzniklé kvalitní plody byly skladovány v moderních skladech prodlužujících dobu jejich skladovatelnosti.
