Jablka jsou z celosvětového hlediska velmi významný ovocný druh. Díky nenáročným požadavkům je lze na rozdíl od jiných ovocných druhů pěstovat ve většině klimatických oblastech s významnou produkcí na všech kontinentech zeměkoule. Tvoří 12 % celosvětové produkce ovoce a jsou po banánech, hroznech a pomerančích čtvrtým nejvýznamnějším ovocným druhem.
Celková výměra sadů jabloní se odhaduje na 5,3 mil. hektarů. Pěstováním jablek ke komerčním účelům se ve světe zabývá na 80 zemí. Prvních deset největších pěstitelských zemí se na celkové světové produkci podílí 78 %. Jsou to Čína, USA, Turecko, Francie, Írán, Itálie, Polsko, Rusko, Německo, Indie.
Produkce jablek je určená nejen pro čerstvý trh, ale také na zpracování. Z celosvětové produkce je v čerstvém stavu konzumováno 60 % jablek, ostatní je pro zpracování.
Nejvýznamnější producentské oblasti a země
Amerika
V Severní Americe je nejvýznamnější producentskou zemí USA, avšak určité množství jablek vyprodukují také Kanada a Mexiko. V Jižní Americe jsou významné Chile, Argentina a Brazílie.
USA je po Číně druhým největším producentem jablek na světě. Roční produkce se většinou pohybuje kolem 4,5 mil. tun jablek s tím, že od poloviny osmdesátých let minulého století rostla a začala se snižovat až po roce 2000. Většina produkce (88 %) je určena pro domácí trh, ostatní je pro vývoz. Dovozy jablek do USA tvoří jen asi 5 % tamní produkce jablek. K hlavním pěstovaným odrůdám patří ‘Red Delicious‘ a ‘Golden Delicious‘, které tvoří téměř polovinu produkce jablek. V posledních letech se začala odrůdová skladba rozšiřovat a podíl obou hlavních odrůd klesá. Celková plocha sadů jabloní je 170 tisíc hektarů. Produkce je poměrně centralizovaná a téměř 60 % celkové produkce jablek se pěstuje ve státě Washington, což umožňuje také koncentrovat posklizňovou úpravu a skladování. Farmářské ceny konzumních jablek se v posledních dvaceti letech zdvojnásobily. V devadesátých letech kolísaly a výrazný vzestup zaznamenaly po roce 1998. V roce 2004 dosáhly vrcholu a nyní mírně klesají. Ceny jablek na zpracování mírně a stabilně rostou.
Kanada je druhým největším pěstitelem jablek v severní Americe. Její produkce je však ve srovnání s USA desetkrát menší a výměra sadů se pohybuje kolem 22 tisíc hektarů. Vlastní produkce nestačí Kanadě ve spotřebě a jablka se do této země dováží. Podobná situace je i v Mexiku, kde je produkce jablek srovnatelná s Kanadou, ale pěstitelská plocha přesahuje 50 tisíc hektarů. Intenzita pěstování je v této zemi nízká.
Z hlediska evropského trhu je jednoznačně nejvýznamnější produkce jablek v Jižní Americe. Po Číně je to druhý nejrychleji se vyvíjející region, který zvýšil v posledních deseti letech svoji produkci o 20 %. Používají se zde moderní technologie, daří se globalizovat posklizňovou úpravu a obchod. Klimatické podmínky jsou dobré a výhodou je, že sklizeň jablek přichází v době, kdy jsou v Evropě v nabídce jen jablka několik měsíců skladovaná. V Jižní Americe se nacházejí nové moderní výsadby s odrůdami světového sortimentu, jako ‘Braeburn‘, ‘Gala‘, ‘Fuji‘, ‘Golden Delicious‘ či ‘Granny Smith‘, a to vysoké kvality. Významnou výhodou proti Evropě je levná pracovní síla a také její dostatek. Náklady na pracovní sílu při česání jablek se pohybují od 30 do 50 % ceny práce v České republice.
Nejvýznamnější zemí z této oblasti je Chile. Vysoká kvalita produkovaných jablek je prvním předpokladem pro nejlépe se rozvíjející exportní potenciál regionu. Statistiky uvádí, že v Chile je 30 tisíc hektarů plodných sadů jabloní s produkcí více než jeden milion tun jablek ročně. Tato země disponuje moderními distribučními centry, které v průměru poskytují služby pro 400 pěstitelů. Velikost farem se u menších ovocnářů pohybuje od pěti do deseti hektarů, u větších pak od 15 až do 50 ha sadů. Z odrůd se pěstují zejména ‘Red Delicious‘, ‘Granny Smith‘, ‘Braeburn‘, ‘Gala‘, ‘Fuji‘, ‘Golden Delicious‘.
Velmi podobná situace je u dalšího významného producenta jablek – Argentiny. Jablka se zde pěstují na ploše kolem 40 tisíc hektarů a produkce je kolem 1,2 miliónu tun. Na rozdíl od Chile vyváži Argentina asi o třetinu jablek méně, většina produkce (70 %) je spotřebována v zemi. Odrůdová skladba je stejná jako v Chile.
Dalším producentem regionu je Brazílie. Ta produkuje ročně více než 800 tisíc tun jablek z plochy 30 tisíc hektarů. Na rozdíl od Argentiny a Chile, které jsou pouze vývozci jablek, Brazílie více jablek dováží než vyváží. V Brazílii je levnější pracovní síla než v obou zmiňovaných zemích, a tak jsou zde v posledních letech často uskutečňovány investice do produkce jablek například z Argentiny.
Asie
Produkce jablek v Asii je nejvyšší ze všech kontinentů. Hlavní producentskou zemí je Čína, ale jsou zde i další velmi významné státy, jako je Írán, Indie a Japonsko. I přes velkou produkci na kontinentu je zde produkováno poměrně malé množství jablek pro čerstvý trh. Většina produkce je určena pro zpracování. V Asii je produkováno asi 60 % celosvětové produkce jablečných koncentrátů a džusů, které jsou samozřejmě vyráběny z vlastní jablečné suroviny. Přesto se díky zlepšování pěstitelských technologií a zavádění tržních odrůd začíná podílet na zvyšování produkce pro čerstvý trh.
Čína je největším producentem jablek na světě. Zhruba 40 % celosvětové produkce jablek je právě z této krajiny. Význam pěstování jablek v Číně je zaznamenán teprve za posledních deset let a nemá co do objemu velkou tradici. Současná produkce je odhadována na asi 24 miliónu tun, každoročně roste a stále více se investuje jak do nových sadů, tak do zpracování i posklizňové úpravy. Výměra sadů jabloní se odhaduje na více než 2,5 miliónu hektarů. Čína v čerstvém stavu vyváží 4 % své roční produkce. Podstatně větší množství je však vyváženo ve zpracovaném stavu, které v přepočtu do čerstvého ovoce tvoří 25 % roční produkce jablek.
Ostatní země kontinentu produkují sice významné množství jablek, které se však projevuje na celosvětovém obchodu s čerstvými jablky jen minimálně. Prakticky celá produkce je spotřebována v místě produkce – Japonsko, Indie, Pákistán. Jen velmi malé množství jablek v čerstvém stavu (0,6 % produkce) je vyváženo z Íránu, kde se jablka pěstují na ploše 142 tisíc hektarů. I v této zemi je velmi významný vývoz zpracovaného jablečného koncentrátu. Nejrozvinutější ovocnářství je v Japonsku, kde se produkce pohybuje kolem miliónu tun ročně a jablka se pěstují na výměře 42 tisíc hektarů. Celá produkce je spotřebována na vlastním trhu a další jablka se nedováží ani nevyváží. Pěstují se zde kromě globálních odrůd i odrůdy vyšlechtěné v Japonsku, jako je již dnes celosvětově pěstovaná odrůda ‘Fuji‘.
Afrika
Podnebí na tomto kontinentu nedává velké možnosti k produkci jablek. Pěstovat jablka tak lze pouze na severu a jihu kontinentu. Na severu Afriky se pěstují zejména v Maroku, Alžírsku a Egyptě. Pro Evropu tato produkce velký význam nemá, jelikož ovoce je převážně spotřebováno v místě produkce. Naopak velmi významná je produkce v Jihoafrické republice, která má velmi dobré klimatické podmínky a rozvinuté technologie pěstování včetně posklizňové úpravy. Jablka se zde pěstují na výměře 23 tisíc hektarů sadů a tvoří 30 % celkové roční produkce ovoce. Ta se blíží jednomu milionu tun. Mezi hlavní odrůdy patří ‘Granny Smith‘, ‘Gala‘, ‘Pink Lady‘, ‘Braeburn‘ a další. Významná část produkce je exportována zejména na trhy EU, ale i do USA a Asie.
Austrálie a Oceánie
Nejmenší kontinent planety umožňuje na části svých území úspěšně pěstovat ovoce včetně jablek. Významné jsou zejména země Austrálie a Nový Zéland. Produkce jablek v Austrálii je z velké části spotřebována přímo v zemi nebo je exportována zejména do okolních zemí. Velmi významným producentem jablek je však Nový Zéland, kde je ovocnářství jedním z pilířů ekonomiky a zároveň jedno z nejrychleji se rozvíjejících exportních odvětví. Spolu s vývozem zeleniny má obrat více než dvě miliardy NZ $ (asi 30 mld. Kč) ročně. Ročně se vyváží jablek za cca 400 mil. NZ $ (cca 6 mld. Kč) celkem do 66 států světa, zejména do Velké Británie a ostatních zemí EU (63 %) a USA (15 %). V sektoru jablek je z hlediska efektivity produkce, infrastruktury odvětví a vstupů, finančních a obchodních hledisek Nový Zéland hodnocen jako nejlepší na světě. Jablka se pěstují na 14 tisících hektarech a mezi nejrozšířenější odrůdy patří ‘Gala‘, ‘Granny Smith‘, ‘Braeburn‘, ‘Fuji‘ a další. Intenzitu novozélandského ovocnářství podtrhuje i to, že výměry sadů jabloní jsou o 20 % nižší než v Austrálii, ale produkce jablek je na Novém Zélandě dvojnásobná.
Evropa
Ještě větší význam mají jablka v Evropě, kde tvoří 22 % produkce ovoce a jsou po produkci hroznů druhým nejpěstovanějším ovocným druhem.
Evropská unie
Jablka jsou v EU-25 nejvýznamnější komoditou v sektoru ovoce. Tržní produkce jablek se pohybuje nad hranicí 10 miliónů tun jablek ročně. Plocha sadů jabloní v EU-15 se pohybuje kolem 300 tisíc hektarů. Z nových členských států je nejvýznamnějším producentem Polsko (160 tisíc hektarů) a Maďarsko (asi 50 tisíc hektarů). Po dalším rozšíření EU v letošním roce o dva státy se mezi významné producenty zařadí i Rumunsko, kde se jablka pěstují na ploše přibližně 70 tisíc hektarů s produkcí více než 600 tisíc tun ročně. Produkce jablek v Bulharsku je významně nižší.
Evropa – třetí země (mimo EU)
I ve třetích zemích Evropy jsou jablka nejvýznamnějším ovocným druhem. Význam jeho pěstování je zejména v zemích bývalého Sovětské Svazu, dále v Turecku, v zemích bývalé Jugoslávie, Švýcarsku a Izraeli.
Spolehlivé údaje o produkci jablek v zemích bývalého Sovětského svazu nejsou k dispozici. Odhaduje se, že produkce jablek kolísá mezi třemi až čtyřmi milióny tun ročně. Významné producentské země tohoto regiony jsou Rusko (výměra sadů jabloní 440 tisíc ha a produkce 1,8 mil. tun), Ukrajina (výměra sadů jabloní 200 tisíc ha a produkce 0,5 mil. tun), Bělorusko (produkce asi 200 tisíc tun ročně) a Moldávie (produkce zhruba 250 tisíc tun ročně). Vyprodukovaná jablka jsou zde také spotřebována a ještě se významně do regionu dováží.
Produkce jablek na Balkáně kolísá dle jednotlivých států. Například v Jugoslávii a Srbsku je stabilní a pohybuje se ročně kolem 100 tisíc tun, v Chorvatsku naopak v posledních letech vzrostla o dvě třetiny na současných téměř 50 tisíc tun. Nejpěstovanější odrůdy jsou podobné těm u nás – ‘Idared‘, ‘Golden Delicious‘, ‘Jonagold‘ a další.
Jednoznačně největším producentem jablek v Evropě je Turecko, kde se dlouhodobě produkuje kolem 2,5 mil. tun jablek ročně. Pěstují se významně jen dvě odrůdy a to ‘Starking Delicious‘ a ‘Golden Delicious‘. I přes tuto velkou produkci není Turecko významným exportérem jablek. Velká část produkce je spotřebována doma a velké množství se také zpracovává. S rozvojem nových technologií lze však očekávat významnější podíl turecké produkce na světovém obchodu s jablky.
Ve Švýcarsku se ročně sklidí kolem 140 tisíc tun jablek a tak co do objemu sklizně je švýcarská produkce jablek velmi podobná té v České republice. Odrůdovou skladbu tvoří zejména ‘Golden Delicious‘, ‘Gala‘ a ‘Jonagold‘. Velká část produkce je spotřebována doma.
Mezi významnější producenty patří také Izrael, který produkuje více než 100 tisíc tun jablek ročně.
Dovoz a vývoz jablek ve světě
Předpokládá se, že ročně je po celém světě exportováno přibližně osm miliónů tun jablek. Je to čtyřikrát více než tomu bylo před dvaceti lety. Nejvýznamnější vývozní země jsou USA, Chile, EU-15, Čína a Nový Zéland. Ty tvoří téměř polovinu celosvětového exportu jablek. Poslední dostupné údaje o podílu na světovém vývozu jablek jsou z roku 2002 a ve srovnání s rokem 1992 došlo v některých případech k výrazným změnám. Nejvíce narostl podíl Číny (z 1 % na 8 %), dále EU-15 (ze 2 % na 8 %). Naopak poklesl podíl na exportu u USA.
USA jako největší světový vývozce jablek exportuje zejména do Kanady a Mexika, a to téměř dvě třetiny produkce určené na export. Další cíle exportu jsou země Jižní Ameriky, Taiwan, Hong Kong, některé státy v Asii (Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie) a Indonésie. Dovoz jablek z USA do Evropy tvoří asi 8 % z celkového exportu a hlavní zemí zájmu je Velká Británie.
Druhým nejvýznamnějším exportérem je Chile. Na vývoz je určena polovina produkce jablek a chilská jablka tak tvoří 10 % celosvětového exportu jablek. Hlavním cílem je Evropská unie, kde končí 60 % exportovaných jablek. Význam tohoto důležitého trhu podtrhuje skutečnost, že nejvíce vývozů se uskutečňuje po sklizni na jižní polokouli (od února). Dále Chile vyváží jablka do Severní i Jižní Ameriky, v menší míře pak i do Asie.
Nejvíce se rozvíjející exportní zemí je Čína. S růstem produkce jablek roste i export. Přesto jsou z Číny exportována jen asi 4 % tamní produkce. Nejvýznamnějším partnerem je Rusko, kde končí asi 20 % čínského exportu. Další významné země pro export jsou zejména v Asii – Malajsie, Vietnam, Filipíny. Velmi rychle se také rozvíjí vývoz jablek do zemí EU, který činní asi 6 % čínského vývozu. Pro Čínu tak nejvýznamnější oblastí stále zůstává produkce jablek na zpracování a tím i vývoz jablečného koncentrátu.
Dlouhodobě stabilní exportní zemí je Nový Zéland, který se podílí na světovém vývozu asi šesti procenty. Je zemí s největším podílem vlastní produkce jablek určených na export – ročně asi 70 %. Hlavním trhem pro novozélandská jablka je Evropská unie a v rámci ní Velká Británie. Celkově tvoří jablka z Nového Zélandu až 20 % všech dovozů jablek do EU ze třetích zemí. Důležitým trhem je také USA a další státy v Americe.
Mezi významné exportéry čerstvých jablek je nutné počítat také Jihoafrickou republiku, která exportuje až 40 % své produkce – téměř výhradně do EU. Podíl na trhu je objemem podobný exportu z Nového Zélandu. Vývozy do dalších zemí jsou méně významné.
Poslední z důležitých exportních zemí je Argentina. Ročně je exportována asi čtvrtina produkce zejména do EU, kde argentinská jablka ročně zvyšují svůj podíl. Významným trhem je i USA.
Evropská unie vyváží jablka zejména do Ruska a dalších východních zemí, menší část produkce končí na Blízkém východě.
V posledních dvou letech se největším dovozcem jablek stalo Rusko, které na svůj trh dováží kolem 700 tisíc tun jablek. Tento objem dovozu byl před pěti lety poloviční a lze i nadále očekávat růst poptávky ruského trhu po konzumních jablkách. Druhým nejvýznamnější trhem je trh Velké Británie, který absorbuje ročně více než půl milionu tun jablek. Je to ale trh s vysokými požadavky na jakost. Polovina z dovážených jablek do Velké Británie pochází ze zemí mimo EU – zejména Nový Zéland, Chile a Jihoafrická republika. Dalšími významnými dovozci jablek jsou Francie, Německo a USA, kam se shodně dostává kolem 200 tisíc tun jablek.
V rámci Evropské unie jsou jablka mezi jednotlivými státy převážena v rámci intraunijního obchodu bez omezení na clech a kvótách. Hlavní země dodávající jablka do dalších zemí EU jsou Itálie, Francie, Nizozemsko a Belgie.
Velmi důležité pro obchod s jablky v rámci EU jsou dovozy jablek ze třetích zemí. Jedná se o dovozy ze zemí, které se velmi rychle rozvíjejí, zdokonalují své pěstitelské technologie i posklizňovou infrastrukturu. Největší význam mají dovozy jablek z jižní polokoule.
Za posledních deset let se zvýšily dovozy konzumních jablek do EU téměř o 50 % a postupně klesaly vývozy do třetích zemí. Výrazně se prohlubovala záporná obchodní bilance. Zlepšení přinesl až rok 2005, kdy statistiky uvádí po pěti letech prudkého růstu mírný pokles dovozů a také výrazný nárůst vývozu. Rostoucí dovozy způsobily propad farmářských cen ve většině zemí EU a v některých zemích bylo snížení cen v posledních letech dramatické (např. Francie). Někdy se objevovaly i polemiky nad kvalitou statistických dat o dovozech, jelikož situace na trhu ukazovala spíše na ještě větší dovozy než ty, které byly vykázány. To si uvědomila i Evropská komise, která vydala nařízení (EC) č. 179/2006 s platností od 1. 2. 2006, a to z těchto důvodů:
* Producenti jablek ve Společenství se v poslední době ocitli v obtížné situaci způsobené mimo jiné značným zvýšením dovozů jablek z určitých třetích zemí jižní polokoule
* Dohled nad dovozem jablek by se proto měl zlepšit. Mechanismus založený na vydávání dovozních licencí, jejichž součástí bude složení jistoty zajišťující uskutečnění dovozů, pro něž byly tyto dovozní licence vyžádány, představuje vhodný nástroj pro dosažení tohoto cíle
* Měla by se použít nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty, a nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty
Mechanismu tohoto nařízení spočívá v uvádění jablek kódu KN 08081080 do volného oběhu prostřednictvím předložení dovozní licence. Dovozci, kteří chtějí dovážet jablka ze třetích zemí do EU, musí požádat o dovozní licenci a jako jistotu dodržení závazku dovozu během doby platnosti licence musí složit jistinu ve výši 15 eur za tunu. Po uskutečnění dovozu jim je tato jistina vrácena, jinak propadá.
Nařízením byl zajištěn podrobný přehled dovozu jablek ze třetích zemí do EU a je operativně vydáván každý týden.
Spotřeba jablek
Jablka jsou nenahraditelnou složkou stravy. I když je v tomto základním ovoci poměrně málo vitamínů, mají značný zdravotní význam. Obsahují cukry, ovocné kyseliny, minerální látky (draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, síru, mangan aj.), pektiny, třísloviny, celulózu, v čerstvém stavu enzymy urychlující trávení. Mají převahu zásaditých prvků. Hodí se do odlehčovacích diet, při chorobách krevního oběhu, působí dobře při revmatismu, jaterních a ledvinových chorobách.
V Evropě jsou jablka spolu s citrusy nejkonzumovanějším ovocným druhem a jejich spotřeba se na celkové spotřebě ovoce podílí od 10 do 30 % dle státu.
Obecně je možné říci, že spotřeba ovoce roste postupně od severu k jihu. Obyvatelé jižních států Evropy, kde je v pěstování ovoce tradice, ale i teplejší klima, podstatně více konzumují ovoce než obyvatelé států severní Evropy, kam se ovoce z významné části dováží. Důvodem není zřejmě výše spotřebitelské ceny, která se zásadně neliší, ale spíše tradice jižních států více konzumovat ovoce i zeleninu. Největší spotřeba jablek je ve střední Evropě, kde se již nepěstuje citrusové ovoce, ale právě ovoce mírného pásma s převahou jablek.
Ve většině státech EU se spotřeba jablek promítá přímo do tržní produkce tohoto druhu. Výjimku tvoří některé nové členské státy (ČR, Maďarsko, Polsko, bývalá NDR), kde spotřebu ovlivňuje významně samozásobení zejména v letech s vysokou úrodou v extensivních sadech a zahrádkách. Tato část spotřeby se pak neprojevuje v tržní produkci. V posledních letech však význam tohoto samozásobení pomalu klesá.
Z jednotlivých zemi EU je nejvyšší spotřeba jablek v ČR a v Polsku, kde dosahuje kolem 24 kg na osobu za rok. Spotřeba nad 20 kg je také v Maďarsku, Slovinsku a na Kypru. Obecně je možné konstatovat, že nové členské země mají vyšší spotřebu jablek na osobu než EU-15 a zvedly tak průměr spotřeby jablek v rámci EU-25. To však neplatí o spotřebě ovoce celkem. Naopak poměrně nízká spotřeba jablek na osobu je v zemích jako je Velká Británie nebo Finsko.
Poslední prezentovaná data o spotřebě jablek ukazují, že v marketingovém roce 2004/2005 klesla spotřeba jablek za celou EU-25 v meziročním srovnání o zhruba jedno procento. Největší pokles zaznamenalo Nizozemsko (- 4,2 %), Francie (- 3,9 %), Itálie (- 3,1 %), Německo (- 3 %) a další. Významnější meziroční nárůst spotřeby byl zaznamenán jen ve Velké Británii, Rakousku a Španělsku. Rovněž Česká Republika patří k zemím, kde spotřeba ovoce mírně roste. Vývoj spotřeby jablek u nás stále dost významně závisí na samozásobení.
Spotřeba jablek v ostatních oblastech světa se liší. Největší spotřeba je v EU, kde dosahuje průměru 18 kg na osobu za rok. Za posledních deset let se ztrojnásobila spotřeba jablek v Asii, kde nyní činní 15 kg na osobu za rok. To souvisí především se strmým růstem produkce jablek v Číně. V severní Americe se spotřeba pohybuje kolem 10 kg na osobu ročně. Jižní Amerika vykazuje spotřebu jablek jen kolem šesti kilogramů na osobu za rok a to i přesto, že jablka se v této oblasti významně pěstují a také exportují. Spotřeba jablek v Rusku se rovněž pohybuje kolem 6 kg na osobu za rok, ale v posledních letech se zdvojnásobila a další růst lze očekávat.
Výhled produkce
Předpoklad vývoje produkce jablek v následujících deseti letech očekává zvýšení celosvětové produkce jablek o 19 %. Největší podíl na růstu produkce by měla mít jižní polokoule, kde se hovoří až o 26% růstu. Zvýšení produkce se odhaduje rovněž v Číně, a to o 16 %, ale už se neočekává tak razantní zvyšování produkce jako v posledních patnácti letech. V severní Americe se očekává růst produkce o 7 %. I produkce jablek v Evropě zřejmě vzroste, ale jen o několik málo procent, a to zejména v zemích mimo Evropskou unii. V rámci EU lze očekávat spíše stejnou produkci nebo její snížení.
