Čeští zelináři mají za sebou klimaticky zvláštní, přesto výnosově průměrný rok. I tak se potýkají s řadou problémů, mezi které patří cenový tlak obchodních řetězců, přísun levné zeleniny z dalších států Evropské unie, pokles výměry pěstebních ploch a nesnadné zavádění systému integrované produkce zeleniny. Promluvit si o nich přišli na konci ledna členové Zelinářské unie Čech a Moravy a pozvaní hosté na jubilejní novodobý patnáctý ročník Zelinářských dní do Olomouce.
Pěstitelský rok 2006 v úvodním vystoupení celé akce zhodnotil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, Ing. Jaroslav Zeman. Podle jeho slov se v důsledku dlouhé zimy opozdily výsadby a výsevy košťálové zeleniny, největší problémy zaznamenali zelináři u květáku, který díky letním tropickému počasí trpěl suchem a jeho nadbytek na trhu byl později vystřídán nedostatkem. Za poslední dva roky klesla výměra ploch květáku o zhruba dvě stě hektarů. Ke snižování výměry dochází i u naší nejvíce pěstované košťálové zeleniny – zelí. Od roku 2004 byl zaznamenán pokles o 650 hektarů, což ještě prohloubilo naši nesoběstačnost v této komoditě. Co se týče pěstování cibulové zeleniny, zhodnotil Ing. Jaroslav Zeman uplynulý rok jako průměrný a výnosově nevyrovnaný. Příčinou byly především srážkové a teplotní poměry v období po výsevu, které napomohly nestejnoměrnému vzcházení a vývoji porostů. Sklizeň cibule začala později, nicméně kvalita úrody pro skladování byla dobrá. Přesto nebylo naskladněno takové množství cibule, jako v uplynulých letech. Pěstební plochy cibule a cibulové zeleniny se za poslední dva roky snížily o téměř tisíc hektarů. Rovněž za výnosově průměrný byl rok 2006 označen i z hlediska pěstování kořenové zeleniny. Také zde je však zaznamenán postupný úbytek pěstebních ploch. Na vzestupu jsou naopak plochy ředkviček a salátů. Určitou, pro české zelináře však nepříliš lichotivou, renesanci prožívá i pěstování okurek nakládaček. Pěstební plochy pro produkci této komodity si v ČR pronajímají němečtí zemědělci, kteří ji pak ve své vlasti zpracovávají. Nejen díky tomu se pomalu stáváme pouhým spotřebitelským trhem se všemi negativními dopady do osídlení venkova, utváření krajiny, zvyšování nezaměstnanosti a upevňování druhořadého členství v Evropské unii.
Za problematický označil předseda ZUČM i stav skladovacích kapacit, jež je sice objemově dostatečný, nedochází však k jejich modernizaci a zlepšování úrovně směrem ke skladům s řízenou atmosférou.
Jednatřicet měsíců v EU
Jak se zdá, ani členství České republiky v Evropské unii zelinářům prozatím příliš mnoho nepřineslo. Spíše naopak, představuje pro ně handicap v podobě dodávek levné (mnohdy subvencované) zeleniny jak ze zemí původní EU 15 (pocházející především z dlouhodobé nadvýroby), tak z těch nově přistoupivších, zejména Polska. Polští pěstitelé jsou co do farmářských cen oproti našim zvýhodněni především levnější pracovní silou. Za přinejmenším složitý lze považovat i přístup k finančním prostředkům, jež EU může ze svých dotačních titulů poskytnout. Do roku 2013 budou naši pěstitelé dostávat pouze 65 % objemu financí příslušejících státům původní EU 15. To vše doplňuje nejednoduchá administrativa a také nutnost se na většině investic finančně spolupodílet či některé z nich nejdříve financovat samostatně a teprve poté čerpat ze státního rozpočtu.
Nejen Česká republika, ale i Evropská unie jako celek se potýká s obdobnými problémy. I další státy trápí vysoká koncentrace maloobchodního trhu (významné nadnárodní řetězce) a jejich rozhodující úloha při cenotvorbě negativně se promítající do ekonomického výsledku vlastních pěstitelů (v ČR až 80 % MO obratu čerstvou zeleninou zajišťují cizí řetězce). Doslova hrozbou začíná být i zvyšující se konkurenční tlak ze třetích zemí. Řešením situace by se měla stát nově připravovaná Reforma společné organizace trhu s ovocem a zeleninou přicházející na řadu znovu po deseti letech, vyhlášená Evropskou komisí dne 24. 1. 2007. Měla by především zvýšit konkurenceschopnost odvětví, eliminovat výkyv v příjmech pěstitelů, podpořit zvyšování spotřeby ovoce a zeleniny, zvýšit ochranu životního prostředí a zjednodušit administrativní zátěž. Do jaké míry pomůže i českým pěstitelům, ukáže teprve budoucnost. S prostředky a cíly reformy seznámil shromážděné tajemník Ovocnářské unie ČR Ing. Martin Ludvík.
Propagace zelinářství je nezbytností
Zelinářská unie Čech a Moravy si jako jeden z prioritních úkolů pro loňský rok uložila práci na zlepšení propagace zeleniny. "Zcela určitě došlo k pozitivnímu posunu, a to jak v přípravě propagačních materiálů, tak v účasti na odborných výstavách," uvedl Ing. Jaroslav Zeman. Podle jeho vyjádření byla díky finanční podpoře Ministerstva zemědělství ČR, ale zejména vlastními silami vytvořena celá řada materiálů (například složka Tradiční druhy čerstvé zeleniny pěstované v ČR s informacemi o šestnácti základních druzích, historií pěstování zeleniny v tradičních regionech ČR a prioritami ZUČM, dále populárně-naučná brožura o IPZ, film o pěstování kvalitní české zeleniny v češtině a angličtině, plakát-šipková hra propagující zdravé stravování zejména mezi dětmi a další materiály apod.) a prezentačním stánkem obsazeny výstavy Salima, Země živitelka a Flora Olomouc – Hortikomplex. Tato tradiční podzimní výstava byla již plnohodnotnou prezentací nejlepších výpěstků zeleniny a ovoce v celém pavilonu A. Všechny zhotovené propagační materiály ZUČM byly zaměřeny na podporu zdravého patriotismu českého zákazníka jako jediné účinné zbraně proti nadvládě řetězců a jejich levných dovozů.
Pro rok 2007 se počítá ještě s účastí na výstavě Zahrada Čech v Litoměřicích.
Díky úzké spolupráci s Ovocnářskou unií ČR se podařilo umožnit získávání prestižní značky kvality Klasa i pěstitelům čerstvé zeleniny. Propagační kampaň, kterou připravuje SZIF velmi napomáhá dalšímu prezentaci české zeleniny proti levné zelenině dovozové.
Posun v prezentaci českého zelinářství vůči spotřebitelům i vlastní úsilí tuzemských pěstitelů kladně ohodnotil také náměstek ministra zemědělství, Ing. Stanislav Kozák. Propagaci odvětví i jeho produktů považuje jednoznačně za prioritní, Ministerstvo zemědělství ČR je schopno finančně podpořit například výstavnictví.
Integrovaná produkce zeleniny
Téměř ústředním tématem Zelinářských dnů se stala Integrovaná produkce zeleniny (IPZ) – šetrný systém pěstování dávající přednost ekologicky přijatelným metodám ochrany rostlin a hnojení a umožňující vypěstovat výsledný produkt vyšší kvality (bezpečnost potravin). Představenstvo ZUČM tomuto způsobu pěstování jednomyslně přisoudilo značný význam. Unie se do problematiky zapojila již v devadesátých letech, ještě v době existence dnes zaniklého Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci. Bohužel, právě díky ukončení činnosti této instituce snahy o přípravy IPZ polevily a k jejich obnově došlo až v roce 2004. Prvním úkolem bylo vytvořit pravidla s cílem poskytnout pěstitelům jasný metodický návod k tomuto způsobu pěstování. Vytvořená Pravidla pro integrovaný systém produkce zeleniny v ČR byla v lednu 2005 schválena poradou ministra zemědělství a zelináři tak mohli nový systém odstartovat, avšak zatím bez možnosti čerpat finanční prostředky (dle NR (ES) č. 1698/2005) z evropských zdrojů jako sousední státy EU 15. K přechodu na IPZ slouží dvouleté přechodné období, po které je zelinářům poskytováno poradenství a jsou také prováděny kontroly nezávislým orgánem. Po splnění všech podmínek získá pěstitel zeleniny právo pro své výpěstky používat ochrannou známku IPZ zaručující kvalitní a ekologický původ produktů. Prvních 35 osvědčení k používání ochranné známky pro rok 2007 bylo předáno pěstitelům zeleniny hospodařícím na celkové výměře 4169 ha již na Valné hromadě ZUČM dne 29. 1. 2007. V současnosti se Unie snaží systematicky vést k zavádění IPZ u více než 41 % tuzemských ploch zeleniny a doufá, že na tento způsob šetrný k životnímu prostředí bude možné získat finanční prostředky také prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), čímž čeští zelináři alespoň částečně získají podmínky pro konkurenceschopnost v rámci EU. A budou je potřebovat. Počátek roku 2007 je datem přistoupení Rumunska a Bulharska, tedy států schopných produkovat zeleninu s ohledem na příznivější klima a nižší cenu pracovní síly levněji než v ČR.
Odbytová družstva pomohou
"I když zelenina nepatří ke komoditám prioritně podporovaným Evropskou unií, řada zelinářů i v jiných státech se potýká s problémy. EU proto podporuje sdružování, " uvedl mimo jiné ve svém vystoupení Ing. Stanislav Kozák a doporučil pěstitelům vstup do odbytových družstev. Podle něj jedině zelináři seskupení do větších celků mohou ustát tlak supermarketů a obchodních řetězců a uplatnit svoji produkci na trhu. Historickou nechuť ke sdružování chápe také předseda Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba. I on však kladl posluchačům na srdce, aby tuto variantu nepodceňovali. Důkazem o tom, že sdružování může pomoci, je současný stav potravinové vertikály v ČR. Čeští prvovýrobci nejsou se zpracovateli kapitálově propojeni a obchodní řetězce si proto mohou dovolit jejich produkty odmítat. Odbytová družstva by pozici českých zelinářů jednoznačně posílila.
