Česká zemědělská univerzita v Praze není jen komplexem budov, ale také lokalitou plnou zeleně uspořádané podle určitých pravidel. Sortiment dřevin se zde v současné době zdárně rozšiřuje a lze říci, že málokterý univerzitní areál se může pochlubit tak rozsáhlou sbírkou. V roce 2006 byla provedena digitalizace unikátní sbírky dendroflóry v areálu ČZU a bylo zjištěno, určeno a zaměřeno celkem 471 taxonů různých dřevin na úrovni druhu nebo kultivaru.
Digitalizace dendroflóry v areálu ČZU proběhla v rámci grantu schváleného Agenturou rozvoje vysokých škol a financovaného Fondem rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Hlavními cíli, které projekt sledoval, bylo vytvoření digitální mapy areálu ČZU Praha a digitální databáze zdejších dřevin. Údaje o dřevinách lze ve výstupech z projektu otevřít z podkladu digitální mapy pomocí hypertextových odkazů. Ty obsahují základní fotodokumentační informace o dřevině (habitus, borka, pupen, list, květ, plod) a základní odborné textové komentáře (název dřeviny a její taxonomické zařazení, nároky, původ, věk, popis). Dalšími výstupy projektu, sledujícími zejména zpřístupnění této unikátní sbírky dendroflóry areálu ČZU zájemcům z řad studentů, odborné i laické veřejnosti, bylo:
místění digitalizované unikátní sbírky dendroflóry areálu ČZU na webových stránkách univerzity,
vytvoření sad CD-RW pro účely prezentace při výuce,
začlenění digitální databáze do výuky předmětu Dendrologie a dalších sadovnických předmětů na Katedře zahradnictví a krajinářské architektury ČZU,
zlepšení orientace a přehlednosti rozsáhlého sortimentu dřevin areálu ČZU,
názornost při studiu i v obdobích, pro které tyto fenologické fáze v terénu nejsou aktuální.
Historie a současnost
Málokterý univerzitní areál se může pochlubit takovou sbírkou dřevin, jakou má právě Česká zemědělská univerzita v Praze. Zejména ti, kteří si jako svůj studijní obor zvolili zahradnictví či zahradní architekturu, již vědí, že systém umístění dřevin zde není nahodilý. Naopak, je propracovaný, vytvořený podle předem promyšlených představ.
Při pohledu zpět do historie zjistíme, že fakulty a ostatní provozní budovy ČZU byly po své dostavbě uváděny do plného provozu postupně v letech 1965 – 1966. Toto období je i počátkem vzniku unikátní sadovnické úpravy areálu. Jejím autorem byl tehdy ještě doc. Ing. Jiří Mareček, CSc., odborný asistent Katedry zahradnictví agronomické fakulty VŠZ. Realizace této sadovnické úpravy měla proběhnout z důvodu velkého objemu pracovních úkonů a finančních prostředků etapovitě. Bylo započato výsadbou kosterních dřevin, které byly postupně doplňovány dalšími výsadbami. Změna politických poměrů v roce 1968 však realizaci sadovnických úprav nepřála a tudíž výsadby zůstaly bez dokončení.
Protože areál je živý organismus, dochází i v současnosti ke vzniku nových budov a tím i ke změně sadovnických úprav. V posledních deseti letech areál v tomto směru zaznamenal několik větších změn. V roce 1996, kdy byla uvedena do provozu Lesnická fakulta (dnešní Fakulta lesnická a environmentální), bylo provedeno ozelenění jejího okolí. V roce 2002 došlo k sadovnické úpravě nově otevřeného studijně informačního centra a kongresového sálu ČZU, kdy součástí projektu bylo též ozelenění nově vzniklých parkovišť související s rozvojem automobilové dopravy. Projekt upravil do jeho finální podoby opět prof. Ing. Jiří Mareček, CSc., který v návrzích sadovnických úprav dílčích částí areálu ČZU pokračuje i v současné době. Ty jsou vzápětí díky uvolňování finančních prostředků univerzitou postupně realizovány, čímž dochází k dokončování původních projektů a vizí, samozřejmě již vlivem vývoje areálu i posunu myšlení, pozměněných. Poslední dílčí projekty pana profesora, jejichž realizace již v nedávné době proběhla, jsou nazvány Zahrada letního semestru, Růžový parter univerzitního centra a Krajinářská úprava okolí Technické fakulty.
Kompletní mapování dřevin unikátního areálu ČZU naposledy provedl doc. RNDr. Václav Zelený, CSc., odborný asistent Katedry botaniky a fyziologie rostlin ČZU. V publikaci Dřeviny areálu Vysoké školy zemědělské v Praze popsal celkem 330 taxonů dřevin vyskytujících se v areálu ČZU v roce 1989. Toto mapování bylo částečně využito jako podklad pro Digitalizaci unikátní sbírky dendroflóry v areálu ČZU.
Výsadby dřevin přímo v areálu ČZU jsou názornou pomůckou při výuce dendrologie a dalších sadovnických předmětů. Přibližně před sedmi lety byly základní dřeviny v centrální části areálu označeny jmenovkami, které umožňovaly snadnější orientaci v jejich pestrém sortimentu jak studentům a zaměstnancům, tak dalším návštěvníkům univerzity. Ty však byly bohužel ve velmi krátkém časovém horizontu poničeny. Zhruba před rokem byly Katedrou zahradnictví a krajinářské architektury opět vyhotoveny jmenovky pro starší i nově vznikající výsadby.
Řešení projektu a výsledky
Jako podklad byla při řešení projektu využita digitalizovaná mapa areálu ČZU, dodaná odbornou firmou. Tato mapa obsahovala zaměřené budovy a komunikace a byla předána k dalšímu zpracování v CAD prostředí.
Vlastní digitalizace spočívala zejména v zaměření jednotlivých taxonů dřevin vyskytujících se v areálu ČZU, a to buď bodovém (soliterní stromy a keře) nebo plošném (skupiny keřů a porosty). U zaměřených dřevin byla určena taxonomická příslušnost a byly zaneseny do mapy v prostředí CAD. Jednotlivé dřeviny byly v mapě graficky i barevně rozlišeny na dřeviny jehličnaté a listnaté, v rámci listnatých dřevin pak ještě na stromy a keře.
Současně byly vytvářeny fotodokumentační údaje o dřevinách (habitus dřeviny, detail borky, listů, květů a plodů) v jednotlivých fenologických fázích jejich růstu během celého vegetačního období i období vegetačního klidu. Byly vytvořeny též textové komentáře k jednotlivým taxonům dřevin.
Následně byly jednotlivé digitalizované dřeviny na mapě pomocí hypertextových odkazů propojeny s komentáři i fotodokumentačními údaji a v programu podporujícím internetové prezentace vznikl konečný produkt – digitalizovaná mapa areálu ČZU. Mapa byla umístěna na webové stránky univerzity.
Celkem bylo v areálu ČZU zjištěno, určeno a zaměřeno 471 taxonů různých dřevin na úrovni druhu nebo kultivaru. Z tohoto počtu bylo 93 taxonů jehličnatých dřevin a 378 taxonů dřevin listnatých. Počet dokumentačních fotografií je těžko odhadnutelný, řádově jde o tisíce.
Vytvoření digitalizované unikátní sbírky dendroflóry v areálu ČZU přispělo ke zlepšení orientace a přehlednosti v rozsáhlém sortimentu dřevin. Umožňuje prohlížet fenologické fáze jednotlivých dřevin (bezlistý stav, list, květ, plod) v obdobích, ve kterých tyto fáze nejsou v terénu aktuální. Pro studenty tím došlo ke zkvalitnění a zefektivnění výuky.
Digitalizovanou interaktivní pomůcku využijí zejména studenti prezenčního studia na Katedře zahradnictví a krajinářské architektury, dále i studenti kombinovaného studia, ve kterém je příliš málo prostoru na názorné terénní průzkumy dřevin a případně i posluchači výuky na dalších katedrách a fakultách v rámci ČZU. Kromě ČZU může též obohatit pracoviště zabývající se podobnou problematikou, kterým přinejmenším umožní názornější orientaci ve zdejší unikátní sbírce dřevin. Jsou jimi zejména Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Zahradnická fakulta Mendelovy Zemědělské a Lesnické Univerzity v Brně, ale i další pracoviště, nevyjímaje zájemce za řad odborné i laické veřejnosti.
Využití v praxi
Výstupy projektu byly zpřístupněny na webových stránkách univerzity na adrese www.agrobiologie.cz/dendroflora, čímž byl zajištěn přístup všem, kteří jej potřebují ke studiu, odborné práci či se o něj jednoduše zajímají. Digitalizovaná unikátní sbírka dendroflóry umožňuje vyhledat informace o konkrétních dřevinách, ať už je uživateli známo jejich umístění v rámci areálu ČZU či nikoliv.
Upravený digitalizovaný fotomateriál, který byl mimo databázi rozčleněn do logických tematických celků (druhy), je též využíván pro účely prezentace při výuce pomocí dataprojektoru zejména v předmětu Dendrologie, ale též i v dalších sadovnických předmětech.
