Ačkoliv je denivka jednou z nejdražších trvalek světa, je u nás často opomíjena. Asi většina z nás viděla alespoň jednou v životě denivku našich babiček Hemerocallis fulva L. Od počátku šlechtění prvních diploidních odrůd uběhlo mnoho let, ale dnes se v USA těší velké oblibě již odrůdy tetraploidní, které svou krásou a vitalitou předčí u nás leckteré osvědčené odrůdy diploidní.
Tetraploidy jsou odrůdy se zdvojeným počtem chromozomů, diploidní odrůdy mají 22 chromozomů ve dvou sadách, kdežto tetraploidní mají 44 chromozomů ve čtyřech sadách. Takovéto odrůdy mají na rozdíl od diploidů větší jádro buněk, tedy i větší buňky o silnějším turgoru, což způsobuje mohutnější listové vějíře, silnější stonky a větší květy tuhé konzistence. Na rozdíl od odrůd diploidních méně odnožují.
Šlechtění a vývoj tetraploidů
Prvním záměrným šlechtěním tetraploidních denivek se v 50. letech začali zabývat Hamilton, Traub, Quinn Buck a Robert Schreiner. Použili alkaloid colchicin, jehož mutagenní účinky byly objeveny v roce 1937 a takzvaným kolchicinováním vzrostných vrcholů získali první tetraploidní denivky, které však byly neplodné. První klíčivý tetraploid získali v roce 1961 Orvill Fay a Bob Griesbach, kteří nazvali tento melounově červený semenáč 'Crestwood ann'. Po tomto prvním úspěchu prohlásil Fay, že diploidní odrůdy do deseti let budou překonané a zastaralé. To se však velmi mýlil. Dalšími šlechtiteli, kteří se snažili o vyšlechtění kvalitních tetraploidních denivek byly R. W. Munson, Steve Moldovan, Dr. Virginia Pecková a její bratr Charles Reckamp, ale ani jim se příliš nedařilo, protože rychlost a kvalita šlechtění diploidů byla v té době nedosažitelná. Dokladem je například fakt, že do roku 1978 nikdy neobdržela tetraploidní denivka prestižní ocenění „Stout Silver Medal“, které je určeno pro nejkrásnější denivku. Tuto cenu každoročně uděluje v USA The American Hemerocallis Society, sdružující pěstitele z celého světa. Právě v roce 1978 se dostalo ocenění první tetraploidní odrůdě 'Mary Todd', vyšlechtěné v roce 1967 O. Fayem. Čtyři roky poté dostala tuto cenu další tetraploidní denivka 'Rufled Apricot' S. Bakera. Zlom nastal v roce 1996, kdy se stala nejkrásnější odrůdou 'Wedding Band' ze šlechtění Patricka Stamileho, který je uznávanou autoritou dodnes. Jeho tetraploidní šlechtitelská řada Candy Series dala vzniknout mnoha zajímavým denivkám, které jsou běžně k dostání i na našem trhu, jsou to např. 'Custard Candy', 'Blackberry Candy', 'Blueberry Candy', 'Orchid Candy', 'Raspberry Candy', 'Strawberry Candy', 'Sweet Sugar Candy' a mnohé další. Jejich společným znakem je vzrůst 60 až 65 cm, velikost květu 10 až 15 cm, většinou mají červený, narůžovělý či purpurový prstenec, který pochází z rodičovské kolchicinované odrůdy 'Siloam Virginia Henson'. Pro naše pěstitele je nejdůležitější vysoká mrazuodolnost, dobrá množitelnost a oblíbené zbarvení květu. Zajímavé je, že za posledních 12 let nedostala žádná diploidní denivka „Stout Silver Medal“. Je otázkou, jestli se za pár let budou ještě šlechtit diploidní odrůdy. V poslední době v USA jsou snahy o vyšlechtění odrůd hexaploidních.
Plnokvěté tetraploidní odrůdy
Tetraploidních, plnokvětých denivek není mnoho. Na našem trhu lze zatím zakoupit pouze odrůdu 'Night embers', kterou v roce 1997 vyšlechtil Patrick Stamile. Dorůstá 75 cm, květy jsou tmavě červené se zvlněným, bílým okrajem. U sběratelů lze nalézt ještě další odrůdy stejného šlechtitele 'Double image' a 'Outrageous Fortune'. Od šlechtitele Roycrofta se lze setkat s 'Winyah Double Purple' a 'Winyah Double Red'. Nevýhodou plnokvětých odrůd v našich podmínkách je chladné počasí v červnu a v červenci, kdy tyto odrůdy mohou vykvést pouze poloplnými či jednoduchými květy.
Panašované polyploidní odrůdy
Z tetraploidních odrůd s panašovanými listy je u nás k dostání jen odrůda 'Golden Zebra', která má květy pampeliškově žluté a listy jsou silně krémově panašované. Zajímavou denivkou, ačkoli ne tetraploidní, je Hemerocallis fulva 'Kwanzo Variegata' (Thunberg, 1784). Jedná se o triploidní odrůdu s listy bíle panašovanými a plnokvětými oranžovočervenými květy. Pro svoji vysokou sterilitu se nepoužívá k dalšímu šlechtění.
Použití tetraploidních denivek
Použití denivek je dáno jejich vzrůstem. V poslední době se spíše u zákazníků upřednostňují odrůdy nízké (45 – 60 cm), které se hodí do menších zahrádek k jezírkům nebo do skupin s jinými trvalkami např. Phlox paniculata L., Rudbeckia fulgida var. sullivantii CRON. 'Goldsturm' nebo Hosta sieboldiana ENGL. Úspěšně se dají pěstovat v mobilních nádobách se stálezelenými dřevinami, které v letních měsících výrazně oživí. Další možností je pěstování ve velkých květináčích (10 až 15 litrové), které se na zimu buď zapustí do volné půdy nebo se uloží do studeného skleníku či sklepa. Což je vhodné zejména pro některé choulostivé, stálezelené odrůdy například 'Glacier Bay', které někdy ve vlhkých zimách vyhnívají. Středně vysoké denivky (60 až 80 cm) používáme především v trvalkových výsadbách spolu s Helenium x hybridum HORT., Paeonia lactiflora PALL. či Iris sibirica L., kde výběrem vhodných odrůd můžeme ovlivnit dobu kvetení od června do září. Vzrůstné odrůdy (80 – 100 cm), jsou vhodné do výsadeb parků, kde vyniknou jako solitery u vodních ploch, podél potoků spolu s Ligularia x hessei BERGM., Aruncus dioicus FERN. nebo ve společnosti okrasných travin např. Miscanthus sinensis (THUNB.) ANDERSSON, Panicum virgatum L. či Spartina pectinata LINK. Lze je také úspěšně vysadit podél kamenných zdí, plotů apod.
Je s podivem, že tetraploidní denivky jsou v Česku ke koupi většinou jen v maloobchodní síti, kde jsou nabízeny v barevných katalozích nebo přes internetový obchod a zasílány na dobírku jako prostokořenné, a to především v zimních či podzimních měsících, což je nedostačující. Ve sféře velkoobchodní je tomu ještě hůře. Shání–li například realizační firma kontejnerovaný materiál, musí se ve většině našich okrasných školek spokojit se sortimentem ze 70. a 80. let. Až na výjimky se jedná o diploidní nebo staré tetraploidní denivky. Proč tomu tak je? Hlavním důvodem je cena, která je několikanásobně vyšší než u diploidů. Ta je u některých odrůd způsobena nižším množitelským potenciálem, například z dvouletého trsu odrůdy 'Matt' získáme dělením čtyři až šest nových rostlin, kdežto u diploidní 'Painted Lady' 10 až 12 rostlin. Ale tento problém se dá snadno vyřešit množením pomocí tkáňových kultur. Dalším důvodem je neznalost nových odrůd jak u pěstitelů, tak i u zákazníků, kteří dávají přednost starším osvědčeným odrůdám. A proč tedy používat nové odrůdy tetraploidních denivek? Pro jejich větší škálu barev, tvarovou rozmanitost a hlavně pomalejší rozrůstání trsu, který se nemusí tak často rozsazovat.
