Zejména při klíčení a v počátečních fázích vývoje jsou rostliny mrkve citlivé na koncentraci solí v půdě – brzdit je může nejenom nedostatek živin v půdě, ale i jejich nadbytek.
Nizozemští odborníci proto nabádají při hnojení dusíkem a draslíkem k opatrnosti. Při předseťové přípravě půdy by rozhodně neměly být dávky hnojiv aplikovány najednou. V pokusech vedlo základní hnojení v dávce vyšší než 50 kg N/ha plus 240 kg K/ ha k zbrzdění klíčení. Aplikaci živin je vhodnější rozdělit do několika dávek. V probíhajících pokusech byl opět prokázán pozoruhodný příjem živin. V nizozemském Groningenu byl při výnosu mrkve 115 t/ha zjištěn následující obsah živin: 239 kg N, 106 kg P2O5, 719 kg K2O, 40 kg Mg, 294 kg Ca, 70 kg S, 468 g Mn, 578 g B, 100 g Cu a 229 g Zn. Při hnojení jde s výjimkou dusíku v první řadě o to, dodat do půdy živiny odebrané sklizní.