Po vstupu České republiky do EU a přijetím nového zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, došlo ke zcela novému územnímu uspořádáni vinařství u nás. Zákon rozčlenil ČR na dvě vinařské oblasti, a to na oblast Čechy se dvěmi vinařskými podoblastmi (Mělnickou a Litoměřickou) a oblast Morava se čtyřmi podoblastmi (Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou).
Vydatnou dotační podporou pro zakládání nových vinic před vstupem do EU ze strany ministerstva zemědělství a Vinařského fondu, zvýšila se výměra registrovaných vinic u nás na 18544 ha, z toho ve vinařské oblasti Čechy na 713 ha. Nejhezčí vinařské tratě osázené vinicemi se ve vinařské oblasti Čechy nacházejí v přírodních chráněných územích středních a severních Čech, v nichž spoluvytvářejí ráz krajiny a jsou okrasou měst a obcí. Z původních šesti oblastí (Pražské, Mělnické, Roudnické, Žernosecké, Mostecké a Čáslavské) byly jak je výše uvedeno zřízeny jen dvě vinařské podoblasti.
Do nově vzniklé mělnické vinařské podoblasti bylo začleněno kromě území Mělnicka ještě Čáslavsko, Praha a okolí, Karlštejnsko, Kutnohorsko a Slánsko. Podoblast má 430 ha registrovaných vinic s 94 pěstiteli. Největší vinařskou obcí je se 122 ha vinic Mělník s 24 pěstiteli. Vinice jsou v tratích Klamovka, Vehlovka, Neuberská, Turbovická a Labská. Město Mělník na soutoku řek Vltavy a Labe je také uznávaným vinařským střediskem nejen této podoblasti, ale i celé oblasti Čechy. Je sídlem Střední zahradnické školy s výukou vinohradnictví, Vinařského střediska ČZU a podniku zabývajícího se výrobou révových sazenic. Podoblast má řadu historických památek, z nichž některé jsou v Okresním muzeu v Mělníku. Podle pověsti u vinařské obce Dřísy bývala nejstarší vinice zvaná Svatováclavská kterou prý obdělával svatý Václav a z hroznů vyráběl víno. Svou historii mají i karlštejnské vinice založené při stavbě hradu Karlem IV v roce 1348. V Karlštejně je Výzkumná stanice vinařská s celostátní působností a udržuje státní kolekci genetických zdrojů révy vinné. Opomenout nemůžeme ani pražské vinice: Gröbovku, Salabku, sv. Kláru, Pod Prosekem (Máchalku) a Modřanskou (Arcibiskupskou). Praha bývala v minulosti městem s největší výměrou vinic v Čechách. Nyní má 10,8 ha registrovaných vinic a jen názvy bývalých ploch nebo viničních usedlostí v uličních pojmenováních připomínají, že byla kdysi obklopena pásem vinic. Vinice v té době byly dokonce i důležitým ekonomickým činitelem v životě města. Rovněž kutnohorské a slánské vinařství se zapsalo do historie. Z části bylo obnoveno a zaslouží si pozornost.
Vinice Mělnické podoblasti leží většinou na vápencovém podkladu, který je překrýván hlinitopísčitými náplavami. Setkáváme se zde i s půdami štěrkovitými a hlinitoopukovými, převážně se ale jedná o půdy lehčí, záhřevné, vhodné i pro pěstování modrých odrůd révy vinné, zvláště na Mělnicku. Vinice jsou převážně na svažitých a zterasovaných pozemcích s jižní, jihovýchodní a jihozápadní expozicí. Litoměřická vinařská podoblast je výměrou vinic nejmenší ze šesti podoblastí v ČR a zahrnuje kromě vlastního území Litoměřicka, ještě Roudnicko, Žernosecko a Mostecko. Má 281 ha registrovaných vinic, na nichž hospodaří 59 pěstite1ů. Vinice se rozkládají na chráněných jižních svazích a terasách Českého Středohoří jemuž vévodí Milešovka. Největší výměru vinic má město Most, obklopené podkovou 58 ha krásných vinic. Známými vinařskými obcemi jsou Velké Žernoseky s vinicemi na příkrých pozemcích a řádem Cisterciáků vybudovanými sklepy na víno již v roce 1251, dále Litoměřice s klášterními sklepy a vinicemi pod Radobý1em, Roudnice nad Labem se známým zámkem z roku 1684, starými sklepy na víno vytesanými ve skále a vinicemi v okolních obcích (Brzánky, Hoštka, Kochovice). Pozoruhodné je obnovené vinařství v Mostě s vinicemi založenými převážně na výsypkách vzniklých při povrchové těžbě uhlí, s názvy vinice Barbora, Mariena, Libuše, sv. Jiří, Matčina a Nebeská. Ve sklepení přemístěného děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie je archiv nejlepších mosteckých vín. Podloží vinic v této podoblasti je čedičové nebo vápenité, místy je tvořeno i lávovým tufem. Půdy jsou lehčí, ale i jílovitohlinité. Do celkové výměry vinic oblasti Čechy je započítáno ještě 1,9 ha registrovaných vinic roztroušených mimo jmenované podoblasti a obhospodařuje je 21 pěstitelů (Kolín, Plzeň).
Vinařská oblast Čechy je z vinařského hlediska nejseverněji položenou oblastí na území našeho státu. Z její zeměpisné polohy vyplývá i odrůdová skladba vinic. Z odrůd pro výrobu bílých vín je největší výměra věnována odrůdě Müller Thurgau – 188 ha, následuje Ryzlink rýnský 110 ha, Rulandské šedé 39 ha, Rulandské bílé 35 ha, Tramín červený 19 ha, Muškát moravský 10 ha, Sylvánské zelené 5 ha a některé další. Pro výrobu červených vín se pěstuje nejvíce odrůda Svatovavřinecké 95 ha, následuje Modrý Portugal 64 ha, Rulandské modré 50 ha, Zweigeltrebe 26 ha a další nově vyšlechtěné nebo méně známé odrůdy. Jen na 4,4 ha jsou pěstovány stolní odrůdy pro vlastní spotřebu zahrádkářů.
Obě podoblasti se vyznačují odlišnými půdně klimatickými podmínkami, proto vína z hroznů výše uvedených odrůd mají svůj typicky vyhraněný odrůdový charakter a nadchnou příjemnou harmonickou chutí a výraznou vůní. Tyto vlastnosti bývají ještě zdůrazněny u přívlastkových vín.
