Trávníky jsou nejrozšířenějším vegetačním prvkem v parcích a tvoří důležitý rámec pro další součásti zeleně. Jejich zakládání a údržba vyžaduje vysoké nároky, které jsou mnohdy investory opomíjeny. Přinášíme pohled Odboru zeleně Městského úřad pro Prahu 5 na zakládání a údržbu trávníkových ploch v jejím obvodu.
Jednou z nejdůležitějších funkcí trávníku je zadržování prachových částic v travním drnu, protierozní funkce, kvalitní trávník má příznivý vliv na mikroklima daného prostoru, neméně důležitá je i estetická a kompoziční úloha. I kdybychom měli v parkové úpravě sebelépe udržované stromové a keřové patro, nové a drahé výsadby, nádherné trvalkové záhony a přitom nekvalitní prosychající trávník s množstvím dvouděložných plevelů, celkový dojem z plochy bude špatný. Trávník tvoří jakýsi rámec a korunu celé sadové úpravě a to jak v pozitivním tak negativním slova smyslu..
Dělení trávníků
Pokud budeme o rozdělení trávníků přemýšlet z pohledu správce veřejné zeleně, první dělení je na trávníky se psy a trávníky bez psů. To je však velmi jednostranné a proto použijeme dělení podle intenzity údržby nebo podle funkce plochy.
Podle intenzity údržby
Trávníky extenzivní – trávníky kosené asi dva krát ročně. Jedná se o plochy v přírodních rezervacích a ostatních chráněných územích, využívané k rekreaci pouze nepřímo, tedy jako kulisa
Trávníky intenzivní – trávníky kosené nejméně pět krát za rok
– trávníky pod závlahou – kosené až 35krát ročně
– trávníky bez závlahy – kosené podle potřeby
Podle funkce
Trávníky sportovní – trávníky sportovních hřišť jsou v současné době důležité zejména jako součást golfových a profesionálních fotbalových hřišť, ve veřejné zeleni se na malou kopanou využívají spíše umělé povrchy – (umělý travní drn zasypaný křemičitým pískem nebo gumogranulátem, popřípadě umělá dlažba). V tomto článku nebudou golfové ani fotbalové trávníky zmíněny, nejsou běžnou součástí veřejné zeleně.
Trávníky rekreační (pobytové) – určené pro posezení, pikniky, cvičení. Většinou se jedná o plochy ve větších parcích, které jsou návštěvníky intenzivně využívány. Na Praze 5 to jsou například plochy v parku Sacre Coeur. Trávník je zde kosen na výšku max. 10 cm a je využíván k posezení, k různým cvičením, házení létajícím talířem, v letních měsících sem chodí studenti s učiteli trávit vyučovací hodiny. Jako rekreační by se daly označit i prostory dětských hřišť, kde trávník vyplňuje plochy mezi herními atrakcemi a slouží pro pohyb dětí. Důležité je včasné kosení, žádný z druhů trav by neměl vykvést, aby pylové alergeny neobtěžovaly návštěvníky parků a děti na dětských hřištích.
Parkové trávníky – trávníky v parcích a ostatních plochách veřejné zeleně jsou využívané spíše k venčení psů nebo pouze jako pohledová kulisa parku. Jedná se především o plochy ve větších parcích kde vyplňují většinu prostoru a tvoří rámec celkové kompozici. Takovýmto typem trávníku na Praze 5 je např. park Klamovka nebo park Santoška. Zde slouží trávníky k volnému pobíhání psů, můžeme se tu posadit na lavičku a pozorovat stromy, keře, ptáky a veverky. Trávník je vždy vnímán pouze jako vedlejší optický efekt, ale i přesto je jeho funkce téměř nejdůležitější. Na rekonstrukci parku Portheimka lze ukázat, jakým způsobem tvoří trávník náplň parku a mění i své návštěvníky. Ještě v jarních měsících loňského roku byl trávník v tomto parků tvořen z poloviny dvouděložnými plevely, v letních měsících zde byla slámově žlutá plocha prosychajících bylin, trávník byl využíván pouze bezdomovci k večerním alkoholickým sedánkům a psy ke konání potřeby. Poté proběhla rekonstrukce trávníku, byla zavedena umělá závlaha a položen travní drn. Složení návštěvníků parku se změnilo, majitelé psů začali sbírat psí exkrementy, v poledních hodinách na lavičkách obědvají lidé nebo využívají park k poklidným procházkám. Ničení mobiliáře se objevuje v daleko menší míře než tomu bylo dříve.
Trávníky parterové – reprezentativní plochy v nejintenzivnějších parcích mezi květinovými záhony. Tyto plochy jsou většinou pod závlahou a s intenzivní údržbou. Tvoří pohledovou kulisu a v městské zeleni většinou nezabírají velké plochy, objevují se např. v důležitých historických parcích a v centru měst. Na Praze 5 jsou na Arbesově náměstí nebo část na náměstí 14. října. Trávník by neměl sloužit k piknikům nebo jako pochozí, ale vzhledem k intenzitě údržby mu příležitostné využití k posezení nebo pobíhání malých dětí neuškodí.
Květnaté louky – přírodě blízký trávník se spoustou kvetoucích bylin plní funkci okrasnou a údržba není nijak intenzivní. Květnatá louka je jakýmsi estetickým a ekologickým oživením parku. Využívat k posezení nebo hrám je ale možné pouze bezprostředně po seči.
Ostatní travnaté plochy – trávníky v sídlištích, menší plochy veřejné zeleně, které nejsou nijak intenzivně využívány. I tyto trávníky by měly být koseny ve správných termínech, jednotlivé druhy trav by neměly vykvétat, aby nezpůsobovaly alergie. Pokosená hmoty by měla být vždy odstraňována z ploch měst, aby na místě netlela.
Kolem komunikací (trávníky u silnic, dálnic a tratí) – plochy jsou udržovány s nejmenší intenzitou, většinou jsou koseny pouze jeden až dva krát za rok, slouží pouze jako doplňková zeleň, nejsou lidmi nijak přímo využívány. U těchto ploch se spíše objevuje problém ničení – například parkováním nebo přejížděním automobily.
Péče o trávníky ve městě
Základem péče o trávník je kosení. Jeho četnost a výška závisí na účelu plochy, počasí v průběhu vegetační sezóny a na dalších faktorech. Například parterové trávníky pod závlahou jsou v letních měsících koseny jednou za pět dnů, v průběhu vegetační sezóny jsou tedy pokoseny až 35 krát. Rekreační trávníky zase podle potřeby přibližně 10krát za sezónu. Květnaté louky se kosí pouze 2krát za rok, první probíhá po odkvětu bylin, druhé na konci vegetačního období. Travnaté plochy v sídlištích a ostatních plochách jsou koseny asi pět krát do roka. V městských parcích a ostatní veřejné zeleni je většinou prováděno kosení s odstraňováním veškeré pokosené hmoty. Na loukách v přírodních památkách nebo chráněných přírodních rezervacím může být vzniklá hmota využívána jako mulč. Některé chráněné rezervace jsou v Praze využívány k pastvě ovcí, nebo jsou z důvodu přítomnosti chráněných rostlin a živočichů koseny ručně a pokosený materiál je vyhrabáván.
Na jaře a na podzim provádíme výhrab trávníku, odstraňujeme napadané listí, odumřelé části trav, mechy a jiné organické zbytky, které tvoří v trávnících plsť a snižují jeho kvalitu.
Výživa a ošetřování
Přihnojování travnatých ploch provádíme buď anorganickými nebo organickými hnojivy. Hnojení vždy přizpůsobujeme typu a intenzitě plochy. Jako organické hnojivo je používán jemně prosetý kompost, směs písku s ornicí nebo rašelinou. Tato hnojiva aplikujeme většinou na jaře. Rovnoměrně rozprostřená organická hmota zajistí vyrovnání drobných nerovností, zlepší podmínky pro odnožování výběžkatých trav atd. Anorganická hnojiva používáme v průběhu celé vegetace, jejich aplikaci provádíme podle využití plochy jednou až osmkrát ročně. Používáme hnojiva typu Cererit nebo Hydrokomplex, nedostatek určitých prvků poznáme podle stavu travního drnu, změny zbarvení stébel atd. K základním operacím při ošetřování trávníků patří následující:
Vertikutace – speciálními stroji prořezáváme drn, čímž odstraňujeme nadzemní i podzemní orgány trav a tím zabraňujeme plstnatění travního drnu. Po vertikutaci můžeme v případě potřeby provést dosev travnatých ploch.
Aerifikace se provádí většinou v jarním nebo letním termínu, z travního drnu jsou odstraňovány válečky travního drnu a zeminy. Vzniklé nerovnosti mohou být dorovnány pískem. Zabraňujeme tak tvorbě plsti a zlepšujeme vzdušný a vodní režim. Vertikutace a aerifikace se provádí speciální mechanizací a to především v intenzivně využívaných trávnících a to asi dva krát za rok.
Zálivka trávníku – nejlepším způsobem je umělá závlaha ploch, která zajišťuje rovnoměrnou zálivku v jarních a večerních hodinách, nedochází tedy k omezení provozu v prostoru parku. Zavlažovaný trávník v centru města přináší v horkých letních měsících osvěžení, omezuje prašnost a zlepšuje mikroklima přilehlých prostor. V plochách kde není zavedena umělá závlaha je třeba provádět zálivku ručně. Někde to ale není z technických a finančních důvodů možné.
Boj s plevely
Odplevelování travnatých ploch je velice důležitou součástí údržby, plevelné druhy mají vliv na estetické a technické vlastnosti trávníku a ovlivňují jeho životnost. Hlavní problém vzniká již při setí trávníku. Pokud založíme trávník na dokonale odpleveleném pozemku, likvidace plevelů v dalších letech není téměř nutná. Dvouděložné plevele se dají omezit odpovídající péčí o trávník – seč před vykvetením plevelů, narušování travního drnu, provzdušňování a hnojení. Boj s jednoděložnými rostlinami je daleko složitější, například nevhodnou lipnici roční (Poa annua) a pýr plazivý (Agropyron repens) lze z trávníku velice těžko odstranit. Mechy se v trávníku objevují především za nepříznivých půdních podmínek (vlhkost, půdní reakce, zastínění), odstraníme je mechanicky a následně provedeme prořez a vertikutaci trávníku.
Zakládání trávníků v parcích
Klasický je výsev do dokonale připravené půdy bez plevelů, nečistot, stavebních zbytků apod. Zvolená travní směs by měla odpovídat půdním podmínkám, parkové ploše (rekreační plocha, květnatá louka atd.). Druhým způsobem je drnováním (tedy pokládáním travního koberce). Provádíme ho na nejintenzivnějších plochách a tam, kde vyžadujeme okamžitý efekt ihned po dokončení úprav nebo rekonstrukce plochy.
Po založení trávníku by vždy měla být plocha uzavřena (znepřístupněna) a trávník by měl mít dostatek času pro správné ujmutí a počáteční růst. Mladý vysévaný trávník mohou volně pobíhající psi zcela zničit, ani položený travní drn ale neodolá zápasu v malé kopané. V tuto dobu bychom také měli trávníku poskytnout dostatek péče (zálivka, hnojení atd.).
Speciální trávníky
Luční trávníky zakládáme výsevem speciální travní směsi s dvouděložnými bylinami vytvořené přesně na míru půdním podmínkám, množství srážek, orientaci ke světovým stranám, požadavku na pestrost a barevnost směsi, výšku porostu atd. V parcích na Praze 5 je luční trávník v parku Sacre Coeur. Založen byl před sedmi lety a v současné době se uvažuje o jeho rekonstrukci. V konkurenčním boji zvítězily především bodláky (Cirsium arvense) a žebříček (Achillea milefolium), většina původních barevně kvetoucích rostlin: kopretin, smolniček, šalvějí atd. postupně vymizela. Kvetoucí luční trávník může být v parku použit celoplošně anebo v pásech. Opticky narušují jednolitost travnaté plochy a rozdělují park na určité zóny. Kvetoucí byliny výrazně oživí prostor parku, barevnost porostu může být velice široká od žluté mochny (Potentilla sp.), komonice (Melilotus sp.), třezalky (Hypericum sp.) nebo například svízel (Galium verum), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), přes růžovou: smolnička obecná (Lychnis viscaria), černohlávek obecný (Prunela vulgaris) k modré: šalvěj luční (Salvia pratensis).
Jarní cibuloviny
Do trávníků s jarními cibulovinami je možno sázet různé druhy, péče o trávníky se poté ovšem musí růstu těchto rostlin přizpůsobit. Drobné cibuloviny vysazujeme v podzimních měsících ve skupinách, můžou být jednodruhové nebo smíšené. Používáme například: Tulipa turkestanica, Tulipa orphanidea, Tulipa tarda, Scilla bifolia, Scilla sibirica, Muscari latifolium, Narcissus sp., Crocus sp., Erantis hyemalis apod. Většinou používáme pouze botanické druhy cibulovin, kultivary se hodí více pro výsadbu do záhonů, do trávníku jsou příliš mohutné a většinou barevně výrazné. První seč v plochách s výsadbou cibulovin provádíme později, většinou přibližně koncem měsíce května, aby vegetační orgány cibulovin měly dostatek času k vytvoření zásob na příští rok. Plochy je nutné také dostatečně přihnojovat. Drobné cibuloviny mohou zůstat na stejném místě několik let, aniž by byla snížena kvalita a množství jejich kvetení. Většina se totiž postupně přesévá, případně množí dceřinými cibulkami, po několika letech tedy můžeme mít v trávníků krásný hustý porost s výrazným jarním efektem. Na Praze 5 byla v podzimních měsících roku 2006 provedena výsadba většího množství drobných cibulovin do parků Rantoška, Klamovka, Sacre Coeur a Dienzenhoferovy sady. Toto jaro můžeme posoudit efekt těchto výsadeb.
Problémy
Psi nejčastěji poškozují trávník svými exkrementy a to nejen esteticky ale mají negativní vliv na zdravotní stav travního drnu. U vchodů do parků je kolem krajních stromů zřejmé, jak psí moč poškozuje nejen trávníky, ale i vzrostlé stromy. Dalším problémem je norování psů, někteří majitelé své psy dokonce cvičí aby v trávníku vyhrabávat velké jámy. Případně je cvičí na mladých výsadbách, aby dokázali překousnut kmínek stromu o obvodu 16 až 18 cm.
Mezi poškozování mobiliáře a technického vybavení parků a následně trávníku patří například demolice trysek umělé závlahy. Nejčastěji se tak děje v parcích, kde občas někdo přespí přímo trávníku. Trysky jsou po zahájí zavlažovací cyklus vykopávány, protože nocležníky budí. Ničeny jsou trávníky v okolí laviček, v trávnících se objevují střepy z rozbitých lahví a v některých místech i použité injekční stříkačky. To je velice nebezpečné, zvláště když je trávník využíván rekreačním způsobem.
Největším problémem v rekreačně využívaných plochách bez možnosti závlahy je letní přísušek. Například v parcích, jejichž části jsou využívány pro míčové hry se vždy po suchém období objevují prašné plochy. Rekonstrukce takovýchto míst jsou vždy obtížné.
Poškozování trávníku vozidly je problém, který se objevuje kolem parkových cest, v plochách navazujících na parkoviště apod. Především za vlhkého počasí dokáže jeden přejezd automobilu poškodit několik metrů trávníku, vzniklé nerovnosti se postupem času prohlubují a vznikají přeschlá a přemokřená místa.
Podobným zlem jako projíždějící automobily jsou nekonečné výkopové práce prováděné v parcích, stále nové umísťování sdělovacích a optických kabelů, opravy starých apod. Málokterá firma po skončení prací proveden zhutnění profilu a výsev nového trávníku i přesto, že jí to ukládá stavební povolení. Propadající se pásy další sezónu dosypávají a znovu dosévají zahradníci zajišťující údržbu parků.
Posledním zmíněným problémem je absence údržby travnatých ploch. V některých místech se objevují pozemky o které nikdo nepečuje. Prvním z vegetačních prvků na kterém je vidět nedostatek údržby je právě trávník. Dřeviny začnou přerůstat až po několika letech, ale trávník přestává být sám sebou již po prvním roce bez údržby.
