Zahradnický veletrh Flora Profi asi nebude mít pokračování. Za tři ročníky konání zaznamenal letos podstatný sestup v počtech vystavovatelů a návštěvníků určitě nepřibylo. V letošním ročníku se nejvíce projevila neúčast německých vystavovatelů a zbývajících 21 vystavovatelů (dle katalogu) nemohlo uspokojit příchozí. Tito byli oprávněně zklamaní.
Mezi exponáty veletrhu převažovaly pěstitelské potřeby – materiály a technika pro pěstitele okrasných rostlin. Méně byly předváděny květinářské či školkařské výpěstky a spíše symbolicky floristické potřeby. Struktura příchozích byla ještě výrazněji orientována na pěstování.
Pokud mohu z vlastní zkušenosti hodnotit firemní úspěšnost veletrhu podle proběhlých jednání a návazných objednávek, byl výsledek stejně dobrý jako v minulosti. Zájemci o naši nabídku z řad pěstitelů byli připravenější, zvědavější a vnímavější než v minulosti. Možná proto, že bylo více času a klid na rozhovory. Domnívám se, že pokud by se veletrh konal i příště, přišli by tito pro nové informace znovu. Z floristické strany tomu tak nebylo a menší oživení nastalo jen v pondělí v souvislosti s praktickým seminářem.
Spolupořadateli veletrhu Flora Profi byli Výstaviště Flora Olomouc a Svaz květinářů a floristů. Je otázkou, jestli pro konání a větší úspěch veletrhu udělali všechno a účelně. Oběma stranám chyběla kontaktní forma náboru vystavovatelů, která byla na počátku krátké série veletrhů docela úspěšná. SKF spojil veletrh s Květinářskými dny, majícími bohatou odbornou náplň (Valná hromada SKF, pěstitelský seminář, floristický praktický seminář), čili pro potenciální návštěvníky bylo informací dostatek. Rovněž vystavovatelé měli možnost rozesláním volných vstupenek pozvat své zákazníky. I zde mohu srovnávat z vlastní zkušenosti: Rozeslali jsme 600 pozvánek vybraným zákazníkům a použito jich bylo 52, z toho jen šest zákazníky z floristického oboru. Před rokem to bylo podstatně více.
Opravdu paradoxní je přístup floristické veřejnosti. Po diskusi ve svazu byl posunut termín konání veletrhu na neděli až úterý, protože pátky a soboty patří svatbám, které jsou podstatnou obchodní příležitostí každé květinové prodejny. Neděle a pondělí jsou tudíž volnými dny, někde zcela. Proto i seminář byl pořádán v pondělí. Na návštěvnosti se to neprojevilo. Nelze se potom divit, že ani potenciální vystavovatelé nereagují.
Za experiment považuji snahu o začlenění sadovnických realizačních firem do obsahu veletrhu a odborný seminář s touto tématikou. Výsledek si jistě vyhodnotí odborná veřejnost sama, ale první ročník nebývá tím rozhodujícím. Úvaha Výstaviště Flora Olomouc, že v příštím roce spojí tuto tématiku a květináře s letní etapou Flory (srpen) v nový úspěšný titul je spíše utopií a prvoplánově slepencem drobtů.
Přestože Flora Profi je asi minulostí, potvrdila, že oddělení výstav pro veřejnost od profesních je nezbytné. Pro obchodní schůzky vytvořila důstojné a klidné prostředí, umožnila i neformální setkávání lidí činných v oboru na jednom místě, včetně zahraničních. Hlavní květinová přehlídka Flora Olomouc – jaro je již jen regionální jarmark, kde jeden pavilon je výstavní a zbývající areál je čistě komerční. Osobně jsem přesvědčen, že jde o elitu šedé ekonomiky. Možná by měla VFO pronajímat prodejní plochy jen vystavovatelům v pavilonu A.
Opakovaně se vedou polemiky o účelnosti, formě, termínu a sídle výstav okrasného zahradnictví. Asi nikdo nepochybuje, že by bylo ideální, aby byla jedna reprezentativní výstava. V posledních letech se diskuse zredukovaly na soutěž výstav Flora Profi a Zelený svět. Poté, co se Zelený svět přesunul do areálu BVV, napravil největší slabinu v organizaci veletrhu. Stále však zůstává základní rozpor, a ten je termínový – zářijový termín vyhovuje školkařům, nevyhovuje květinářům, což má svoji logiku: Je-li v ČR asi 50 % produkce květinářské výroby ve skupině balkónových a záhonových rostlin, bude vždy produkce vrcholit v květnu, případně ještě v červnu. Pěstební doba je u nich zhruba dva až čtyři měsíce a pak musí být prodány či jako přerostlý odpad zkompostovány. Okrasní školkaři mají v různém stupni rozpracování stále něco k dispozici. V jiných obdobích bude připravenost květinářských exponátů velmi omezena a tvořit expozici bez výpěstků prostě v okrasném zahradnictví nejde. Jiné možnosti mají dovozci – velkoobchodníci s květinami, kteří mají stále co nabídnout, ale ti se nezúčastňují ani teď. Možná je principiální otázkou už to, zda květinářské podniky vůbec chtějí (potřebují?) vystavovat a touto formou nabízet své výpěstky či zboží.
Naše situace mi připomíná vývoj v NSR, kdy v 90. letech vedle IPM Essen (leden) probíhal veletrh Plantec ve Frankfurtu/M. (září). Po čase i s plnou podporou a spolupořadatelstvím ZVG (Centrální zahradnický svaz), které odňali IPM. Kolem roku 1998 se vše vrátilo do původního stavu, přestože výstaviště ve Frankfurtu má silné nástroje. Důvodem byl nevhodný termín pro květinářskou profesi a ceny služeb. Nemůže u nás nastat analogie s BVV? Věřme, že se společně a ve společném zájmu najde dobrý kompromis.