Impatiens necrotic spot virus (INSV), dříve označovaný jako Tomato Spotted Wilt Virus, kmen Impatiens, patří mezi významné patogeny okrasných skleníkových rostlin, např. Impatiens, Gloxinia, Cyclamen, Cineraria, Begonia a Exacum aj. K patogenu jsou vnímavé i některé druhy zeleniny a plevele.
Jeho výskyt byl zaznamenán např. v Belgii, České republice, Německu, Nizozemí, Polsku, Velké Britanii a v USA a vztahují se na něj karanténní opatření.
Symptomy
Vzhledem k velmi širokému okruhu hostitelských rostlin nelze stanovit charakteristický symptom. Naopak, symptomy jsou velmi variabilní a mění se v závislosti na druhu a kultivaru hostitelské rostliny, jejím stáří, době infekce, pěstebních podmínkách ap. Některé rostliny mohou zůstávat bez symptomů, případně symptomy lze poměrně snadno zaměnit za symptomy onemocnění vyvolené jinými viry, bakteriemi či za poruchy z nedostatků ve výživě.
Přítomnost viru se může projevit krněním rostlin, na čepeli listu žlutými, hnědými nebo hnědopurpurovými kruhovými skvrnami, prstenci či lineární kresbou, hnědnutím žilek listů, mozaikou (rozmanité vzory mozaiky světle a tmavě zelené barvy), černým či hnědým až hnědopurpurovým zbarvením nebo nekrotickými lézemi na stonku, změnou zbarvení květů či jejich deformacemi a odumíráním. Uvedené symptomy se mohou vyskytovat jednotlivě na určité části rostliny, např. skvrny či kresba na listech, nebo se na infikované rostlině může současně objevit více symptomů.
Hostitelské rostliny
Okruh hostitelských rostlin zahrnuje více než 300 druhů rostlin z 50 čeledí.
Na seznamu vnímavých rostlin jsou uváděny z okrasných rostlin např. Ageratum, Antirrhinum, Amaranthus, Anemone, Aster, Begonia, Calceolaria, Calendula, Calla Lilium, Chrysanthemum, Cineraria, Coleus, Cosmos, Cyclamen, Dahlia, Exacum, Fuschia, Gloxinia, Impatiens, Petunia, Primula, Sainpaulia, Verbena a Zinnia aj.
Přenos a šíření
Mezi rostlinami je virus přenosný třásněnkou západní (Frankliniella occidentalis). Larvy získávají virus během sání na infikovaných rostlinách a dospělci přenášejí virus na zdravé rostliny po 5 až 30 minutovém sání. Poškození třásněnkami se projevuje na tmavě zbarvených květech bílými čárkami, na světlých květech hnědými jizvovitými nekrózami. Mezi pěstiteli může být rozšiřován infikovanými rostlinami či řízky. Napadené rostliny nelze použít k vegetativnímu množení.
Ochrana
Základem zabránění šíření viru je monitoring a ochrana rostlin proti třásněnkám. Před umístěním rostlin do skleníku je na místě jejich důkladná prohlídka, zejména bíle a žlutě kvetoucích okrasných rostlin, zda nejsou poškozeny třásněnkami. K monitorování přítomnosti třásněnek lze využít modré lepové desky, které je nutné umístit nejen nad porost kultury, ale i v blízkosti větracích otvorů a dveří. Desky je třeba pravidelně měnit (jedenkrát za týden). Na větrací otvory i vchody do skleníku je vhodné umístit jemnou síťovinu. Při zjištění přítomnosti třásněnek se opakovaně aplikují povolené insekticidy (Actellic 50 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nurelle D, Vertimec 1.8 EC).
Infikované rostliny nelze vyléčit a je nezbytné je zlikvidovat, stejně jako plevele v okolí skleníků, které mohou být zdrojem infekce. K omezení výskytu viru také přispívá nepřechovávání rostlinného materiálu do další sezóny. K zjištění přítomnosti viru lze využít také indikátorové rostliny, např. některé kultivary petunie, např. ´Calypso´, ´Super Blue Magic´ a ´Summer Madness´, u nichž se tvoří na listech kolem místa sání třásněnky, pokud byl virus přenesen, hnědá prstencovitá skvrna.
