Seminář pod názvem Prostor pro lidi uspořádala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT), občanské sdružení, v rámci tradičních, v letošním roce již dvanáctých Dnů zahradní a krajinářské tvorby v Luhačovicích. Konaly se pod laskavou záštitou starosty města Luhačovic Františka Hubáčka.
Ve dnech 28. až 30.listopadu loňského roku se sešlo 400 odborníků z řad architektů, zahradních a krajinných architektů a projektantů, správců zeleně v obcích a městech, starostů obcí, pracovníků firem zakládání a údržby zeleně, správců zeleně v obcích a městech, pracovníků památkové péče, ale také například sochařů a v neposlední řadě pedagogů a studentů odborných škol, aby vyslechli připravené přednášky, zúčastnili se doprovodného odborného i společenského programu, setkali se s mnohými kolegy, (ne)sdíleli názory a diskutovali je v kuloárech.
Pro každého něco
Záměrem široce postaveného tématu Prostor pro lidi bylo především nabídnout pohledy zástupců různých profesí na řešení prostoru městského, venkovského, krajinného, historického i moderního, technického i poetického, prostoru, k němuž se všichni vztahujeme, který v rámci profesí spoluvytváříme a ve kterém zároveň jako občané žijeme. Téma umožnilo záběr od teoretických úvah filosofických, sociologických a historických, přes příklady různých projektů a realizací „prostoru pro lidi“ v České republice i v zahraničí až po jednotlivé detaily konkrétních řešení. Úzké a výhradní zaměření na technologické a sortimentní, resp. legislativně-správní hledisko plánování, zakládání, realizace a údržby ploch zeleně letos záměrně ustoupilo myšlence hledání širších a obecnějších vztahů, které však ve výsledku rozhodují o skutečné podobě, charakteru a kvalitách veřejného prostoru, o tom, jak a kým je ve skutečnosti využíván, zda jeho funkce nezůstala vězet pouze v hlavě a v projektu architekta, ale zda ji skutečnost prověřila a naplnila.
Široký záběr nabízených příspěvků
Posluchači měli možnost vyslechnout příspěvky význačných architektů, např. myšlenky o múzické souvztažnosti veřejného prostoru brněnského architekta doc. Ing. arch. Petra Hrůši; seznámit se s realizacemi a projekty nových úprav tří moravských náměstí brněnského ateliéru RAW (architekti doc. Ing. arch. Tomáš Rusín a Ing. arch. Ivan Wahla), s vizí prolnutí domu a zahrady v realizovaných projektech ateliéru A69 (Ing. arch. Jaroslav Wertig), s realizovaným projektem ekologicky šetrného sídla ústředí ČSOB v Praze-Radlicích s výrazným podílem vegetačních prvků (Ing. arch. Mikoláš Vavřín a Ing. Eva Vízková) a s vysoce profesionálním a invenčním přístupem architektonického ateliéru Burian – Křivinka k hledání možností moderní obnovy historického prostoru (Ing. arch. Aleš Burian).
S upřímným potěšením přednesený příspěvek Ing. Drahoslava Šonského, CSc., přinesl pohled za oponu tvorby velkoryse řešených soukromých zahrad jako intimního prostoru pro relaxaci, který se vyznačuje jak technickou náročností a vybaveností, tak bezchybným výběrem a založením rostlinných výsadeb.
Opomíjenou, leckdy jen v podvědomí zasunutou, ale přitom stále přítomnou poetiku krajinného prostoru připomněl svým lyrickým, ovšem každopádně ryzím vyznáním krajině kolega Ing. David Mikolášek. Svým způsobem zásadní byl příspěvek klatovského sochaře Václava Fialy, kterého pro zahradníky a zahradní architekty objevil dnes již zesnulý kolega Ing. Václav Weinfurter. Václav Fiala vyprávěl příběhy skulptur, které vytvořil a umístil na různá místa nejen v České republice, mezi řádky však zřetelně formuloval zásadní atributy veřejného prostoru, na jejichž zabezpečení neexistuje žádný veřejný finančního zdroj – dobrý úmysl, krása, emoce. O tom, že existují městské parky, které tyto atributy zjevně nesou, přesvědčily ve strhující koláži fotografií ze života brněnských parků podbarvené trefně zvolenou hudbou kolegyně z Veřejné zeleně města Brna Ing. Vladimíra Koloušková a Ing. Lenka Němcová.
Druhý den přednášek
Současný život v prostoru historických parků, resp. v historické krajině byl tématem pátečního bloku přednášek. Správce průhonického parku Ing. Ivan Staňa varoval před takřka likvidačními důsledky invazivní suburbanizace v těsné blízkosti čím dál více provozem zatěžovaného anglického parku. Jak se ukazuje, lidé v něm hledají to, čeho se jim tam, kde žijí, nedostává – místa, kde mohou zažívat nezkalenou radost z pobytu v krásném prostředí na čerstvém vzduchu. Pozitivní vyznění měl naopak příspěvek Ing. Dagmar Fetterové. Ten přinesl zahraniční příklady stavební obnovy historických oranžérií, které jdou ruku v ruce se změnou využití; namísto citrusů se tam dnes scházejí lidé .... PhDr. Markéta Šantrůčková pozvala účastníky na exkurzi do jednoho z krajinných celků v České republice, který nese patrné stopy krajinářských úprav realizovaných během dlouhé historie jeho osídlení; ty je třeba při plánování současných zásahů do krajiny nejen rozpoznat, ale také správně interpretovat a také respektovat. doc. Ing. Miloš Pejchal, CSc., na příkladu spolupráce řešitelských týmů Rakouska, Slovenska a České republiky prezentoval důležitou úlohu metodického přístupu k řešení obnovy historických území charakterizovaných složitou sítí vnitřních i vnějších vazeb.
Vystoupení mladé generace
Generace těchto mladých zahradních a krajinných architektů se představila v podobě příspěvků Ing. Jitky Trevisan – Smýkalové, Ing. Petra Veličky a Dipl. Ing. Susanne Spurné, ve kterých se každý svým způsobem snažil postihnout motivaci a inspirační zdroje nejen pro svou tvůrčí práci, ale i pro spolupráci v širších řešitelských týmech.
Prezentace zahraničních projektů
Na vybraných příkladech ze zahraničí připomněli kolegové zahradní a krajinní architekti důraz, který je ve světě kladen na kvalitu veřejného prostoru měst, a to nejen ve smyslu technologie provedení a jeho funkčnosti, ale zároveň ve smyslu respektu ke kulturním a historickým hodnotám, k přírodním zdrojům i k lidem samotným. Ing. Radmila Fingerová představila velkorysý projekt Olympijského parku v Pekingu, který vzniká v souvislosti s budováním olympijského komplexu právě s cílem zlepšit životní podmínky ve městě poškozené především smogem a využila srovnání s provozem newyorského Central Parku. Příspěvek doc. Ing. Pavla Šimka, Ph.D., a Ing. Pavla Borusíka, Ph.D., byl věnován názorovému, jakož i pojmovému tříbení v rámci tématu, který vymezili pojmy člověk - město - prostor - les - strom. Prof. Ing. Jiří Damec, CSc.,c se s kolegyní Doc. Dr. Ing Danou Wilhelmovou zaměřil na následováníhodné (v drtivé většině zahraniční) příklady osvíceného procesu aktivní tvorby městské krajiny. Se svými obavami z možného osudu zahradní a krajinářské architektury u nás, z osudu tvorby obecně, ale také s nadějemi, které tato profese a její nositelé skýtají, se svěřil Ing. Jiří Finger. Ing. Eva Wernerová představila zajímavý projekt náročné a prostorově rozsáhlé revitalizace vodního toku Dubová v Piešťanech, v jehož plánovací fázi dostala příležitost také veřejnost vyjádřit své představy a požadavky na podobu a funkci území.
Seznámení s výsledky Vesnice roku
Ing. Jaroslav Brzák připravil prezentaci obcí, které v rámci soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova získaly Zelenou stuhu za péči o životní prostředí a zejména o zeleň a které tak postoupily do celostátního hodnocení. To organizuje SZKT pod názvem Zelená stuha České republiky roku. Na jeho příspěvek navázali Ing. Ina Truxová a Ing. Petr Šiřina, kteří z pozice členů mezinárodní poroty seznámili účastníky s úspěchem českých reprezentantů – města Tábora a obce Zálší v právě uzavřeném ročníku soutěže Entente Florale Europe - Evropská kvetoucí sídla.
Ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Ing. Jana Šimečková představila soutěžní realizace přihlášené do soutěže Zahrada roku – Park roku 2007 a konečné výsledky této soutěže.
Součástí programu Dnů zahradní a krajinářské tvorby byly neformální klubové večery, během kterých bylo možné shlédnout prezentaci dokumentaristy Pavla Štingla CD-ROMu „Praha 1 – prostor pro lidi“ nebo se zúčastnit křtu knihy Jakuba Šimka „Zahradní umění Piera de´ Cerescenzi“. Možnosti prezentovat služby a zboží v rámci Dnů zahradní a krajinářské tvorby využilo letos 39 firem, a to přímo v přísálí přednáškového sálu i prostřednictvím vkládaných příloh sborníku. Ten je i pro další zájemce k dispozici v pražské kanceláři SZKT.
Letošní Dny zahradní a krajinářské tvorby byly skutečně otevřeným, užitečným i veskrze příjemným setkáním lidí, kteří mohou mít a mají vliv na podobu, funkčnost a udržitelnost veřejného prostoru. Pevně doufáme, že totéž budeme moci napsat i o dalším, třináctém ročníku této akce!
