Stále více se v našich městech a obcích setkáváme s výsadbou květinových záhonů, které už nejsou pouze plošně osazovány monotónně jednou odrůdovou letničkou.
Šlechtitelé každým rokem rozšiřují stávající sortiment letniček o nové odrůdy. Vhodnou kombinací jednotlivých druhů a odrůd se nám naskýtají neomezené možnosti v jejich kombinování. Výsadby se tím stávají zajímavější a působivější. Tentokrát vám přinášíme letničky menšího vzrůstu, určené především pro kobercové výsadby, lemy záhonů, osázení nádob a okenních truhlíků.
Plnokvětá šrucha (Portulaca grandiflora)
Šrucha je známá poléhavá letnička s dužnatou lodyhou a čárkovitými listy. Dobře snáší sušší podmínky a plné slunce. Vyniká proto na stanovištích, kde většina letniček vadne z důvodu přílišného vedra a přímého slunce. Šrucha pochází původně z kamenitých polostepí Jižní Ameriky. Sukulentními listy a nízkým růstem je přizpůsobena teplotním výkyvům a obdobím sucha. Květy jsou 2,5 – 4 cm široké v krásné paletě barev. Otvírají se dopoledne za slunečních dnů. Za deštivých a podmračených dnů zůstávají květy zavřené.
Šruchu množíme výhradně semeny, která vyséváme v březnu až v dubnu v krytých prostorech. Semena klíčí na světle, vysévají se na povrch substrátu a nezasypávají se zeminou. Předpěstování rostlin trvá 6 – 8 týdnů. Rostlinky se dají pěstovat i z řídkého přímého výsevu. Pro bohaté kvetení potřebuje plné slunce. Lehká a propustná, písčitohlinitá půda jsou pro pěstování šruchy podmínkou. Dužnaté listy jsou zásobárnou vody, rostlina proto snese bez následků proschnutí substrátu.
Rostliny nesnášejí přemokření substrátu a stání vody v nádobách při dlouhotrvajících deštích. Proto je nezbytné zajistit dobrou drenáž a odtok vody při jejím pěstování především v nádobách. Milovníci této téměř bezúdržbové rostliny se letos mohou těšit na její plné květy v paletě nádherných pestrých barev nabízených pod názvem Margarita mix.
Všelicha (Brachycome iberydifolia)
Atraktivnost všelich spočívá v nádherné barvě květů, která může být od modrofialové, po blankytně modrou až po růžovou. Barva může být i bílá. Právě mnohé kultivary se často liší jen odstínem modré barvy. Variabilní je i střed květu, který může být žlutý, oranžový nebo černý. Květy jemně voní a jsou vyhledávány hmyzem, především včelami. Všelichy najdou uplatnění při osazování krajů květinových záhonů. Dobře se kombinuje s jinými letničkami v pestrých výsadbách. Jsou vhodnou letničkou pro osazení nádob a závěsných košů, kde její krása nejvíce vynikne. Rostlinky mají jemně dělené čárkovité lístky a ve spojení s drobnými květy působí velice křehce. Drobnost kvítků však zcela vyváží jejich počet, protože pokud se jí dobře daří, je keřík květy doslova obalen. Rostliny po zakořenění jsou nenáročné, ale kořeny neprospívají v trvale zamokřených půdách. Všelichu množíme výsevem od ledna a přepíchané rostliny se v květnu vysazují na trvalé stanoviště. Množit se dá také dobře řízkováním, kdy asi tří centimetrové řízky zapichujeme do substrátu, který je tvořen perlitem a rašelinou v poměru 1:1. Při tomto množení je důležité udržovat vyšší vzdušnou vlhkost, zemina nesmí vyschnout. Do jednoho měsíce většina řízků zakoření.
řízků zakoření. Nejkrásnější všelichy najdeme v serii Bravo, kde je zastoupeno několik barevných možností.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Pěstuje se již od středověku jako léčivá i okrasná rostlina. Pomáhá při velmi rozdílných zdravotních obtížích. Oranžové květy se používají do čajových směsí i na přípravu měsíčkové masti. V současné době se sledují možnosti získání oleje ze semen, který by měl nahradit v průmyslově vyráběných barvách rozpouštědla. Z původního planého měsíčku, který roste v jihoevropské části kontinentu, vznikla celá řada kulturních forem s různou barvou květů – od tmavě oranžové přes žlutou až po smetanově bílou. Také byly vyšlechtěny odrůdy s plnými a poloplnými květy. U poloplných odrůd jsou v květenství zmnožené jazykovité květy, ale střední terč zůstává zachován. U plných odrůd není středový terč patrný. Současný poměrně široký sortiment se rozšířil o dvě nové odrůdy.
´Neon´ má velmi efektní barvu jazykovitých květů, která v konečcích přechází z oranžové do purpurové. Rostliny dosahují výšky 20 – 25 cm, větví se a vytvářejí tak kompaktní keřík. Všestranné využití a atraktivní květ předurčuje tuto odrůdu k všestrannému využití. Především do skupinových výsadeb v kombinaci s dalšími měsíčky, na lemy záhonů, do nádob atd. Květy vydrží dlouho ve váze. Kvetení je nepřetržité, postupně nakvétají nové květy prakticky až do zámrazu. V mírných zimách je odrůda schopná přezimovat.
´Orange Daisy´ má přirozeně zakrslý růst, vzrůst pouze do 20 cm. Vytváří masovou násadu oranžových jednoduchých květů, které stále nakvétají. Odrůda je vhodná pro lemy záhonů a především osazování nádob, kde ji můžeme pěstovat samostatně nebo v kombinaci s vyššími druhy. Vyhovují ji slunné a vzdušné polohy, půdy s dostatkem vápna. Přehnojení dusíkem má za následek slabé kvetení. Odkvetlá soukvětí, která tvoří semena brzdí nasazování dalších květů. Jejích průběžným odstraňováním prodloužíme kvetení rostliny.
Nerenka (Arctotis grandis)
Nazývaná „Africká kopretina“ je letnička dorůstající výšky 30 – 35 cm, která má krásná květenství podobná gazánii či gerbeře. Kvete po celé léto až do podzimu. Vyžaduje osluněné místo. Je vhodná do záhonů i na řez květů. Pochází z Afriky, kde se pěstuje jako trvalka.
V sortimentu je nově zařazena směs atraktivních barev s názvem Harlequin, kde najdeme květy v barvě fialové, bílé, oranžové a žluté. Rostliny vyžadují propustnou půdu a slunné stanoviště. Chladné a deštivé počasí jim škodí – trpí kvalita květů, navíc jsou úbory za chladného počasí a v noci uzavřeny. Semena se vysévají koncem března a otužilé rostliny je možné během května vysazovat na stanoviště na vzdálenost 30 – 40 cm od sebe.
Vitálka položená (Sanvitalia procumbens)
Je to jedna z nejvděčnějších letniček. Je nesmírně užitečná, protože rychle a spolehlivě pokryje každé volné místo na záhoně pestrým kobercem, kvetoucím až dlouho do podzimu. Vydrží úpal, přísušky i konkurenci okolních rostlin.
Sanvitalia je rod z čeledi hvězdicovitých, který najdeme ve Střední Americe. U nás se pěstuje pouze Sanvitalia procumbens, která pochází z Mexika a Guatemaly. I ve své domovině je to rostlina pouze jednoletá. Její vzhled jí v angličtině vynesl lidový název Creeping Zinina – tedy „ plazivá cínie “. U nás jsou její květy přirovnávány k miniaturním slunečnicím. Husté polštářky vitálek jsou nízké, většinou nepřevyšují 15 cm. Květy jsou v průměru asi 2,5 cm velké a terčíky jsou v původní formě skoro černé. Nesnáší těžké a jílovité půdy, vyhovuje jí slunné stanoviště. Využití vitálky je opravdu široké. Vynikne na okrajích záhonů kde nepravidelně přerůstá do cestiček. Velmi pěkně působí v závěsných nádobách a jako doplňková rostlina v sesazovaných nádobách. Nakvétá na přelomu května a června. Doposud byla v sortimentu vitálka s jednoduchým květem, od roku 2008 je zařazena směs barev pod názvem Sprite s plnými a poloplnými květy v barvě okvětních plátků – žluté , oranžové a citronové.