V jarním období je nutné zhodnotit stav trávníku a dle stavu provést základní opatření pro jeho rychlou regeneraci. Mezi tato opatření náleží úklid stařiny (vertikutace), boj s mechem, případně přísev trávníku a zejména zabezpečení dostatečné výživy správným systémem hnojení.
Prvním úkolem je zhodnocení stavu trávníku po zimě, tj. jeho vitality (vzhledu) charakterizovaného svěží barvou obrůstajícího porostu, mezerovitosti, napadení chorobami či drobnými hlodavci, množstvím odumřelé fytomasy (stařiny) a úrovně zamechování.
Letošní zima spíše s mírnými mrazy a častými teplotami až do 10 oC umožnila trávníkům jistou úroveň fotosyntetické aktivity (omezenou délkou zimní dormance), což se projevuje například u trávníků na podzim zavčas přihnojených (na rozdíl od ploch trávníků bez hnojení) pěknou „zelenou“ svěžestí a i vitalitou obrůstajícího trávníku.
Operace nutné pro regeneraci
Daní za omezenou délku zimní dormance je jistá ztráta (spíše odběr) živin, s jejichž náhradou musíme počítat při jarním základním , resp. regeneračním hnojení. Přesto, že u dobře živených trávníků je v jarním období nižší podíl stařiny, je tuto nutno prutovými hráběmi ručně vyčesat nebo u intenzivně využívaných a zatěžovaných trávníků provést strojem vertikutaci, tj. mělké prořezání nadzemního drnu s vyčesáním a úklidem suché fytomasy. Současně s pročesáváním trávníku je ve značné míře odstraňován mech. U okrasných intenzivně ošetřovaných trávníků, založených na speciálních vegetačních substrátech může po několika letech dojít (např. vlivem nárůstu a odumíráním kořenů, případně i při časté závlaze) ke zvýšení množství organické hmoty a posunu jemných minerálních částic. To má za následek vytvoření vrstvy (20 až 40 mm obvykle šedozelené barvy) zhoršující podmínky pro obrůstání trávy. V těchto případech lze provést radikální zásah – aerifikaci tj. hlubší prořezání do hloubky zhruba 50 až 80 mm (obvykle s pomocí dutých hrotů) s pískováním, případně i přísevem trávníku. Cílem tohoto opatření je zlepšení fyzikálních charakteristik růstové ( vegetační vrstvy) zóny, zejména zvýšení obsahu O2 a snížení CO2 v půdě, což se projeví růstem kořenů. Aerifikaci je však nutné provádět v období mimo intenzivního růstu kořenů, tj. na jaře (květen, červen) a v letně-podzimním období (srpen, září). Počet „děr“ činí 200 až 400 na 1 m2.
Boj zahradníka s mechem
Často připomíná marnou snahu o omezení výskytu krtka. Lze využít i přípravku Antimech, Mech-stop nebo Mogeton, jehož použití je založeno na fyziologickém principu zvyšujícím rychlost fotosyntézy s následným vyčerpáním mechu.
Je-li porost mezerovitý, zvláště na sušších stanovištích následkem dlouhodobého loňského letního sucha, v trávníku je na nižší zastoupení výběžkatých trav ( např. lipnice luční). Ke zlepšení trávníku lze provést povrchový přesev (u větších ploch s využitím speciálních strojů) jílkem vytrvalým v množství 10 až 15 g/m2. Uvedený druh je silně konkurenční; jeho opakovaný přísev je možné provést i v září. V omezené míře lze k přísevu využít i směs jílku vytrvalého s lipnicí luční (poměr 80 : 20 %). Případné „překrytí“ přisetého osiva a povrchu travního drnu dobře rozleženým kompostem přispěje nejen k urychlenému klíčení obilek, ale podpoří i tvorbu nových odnoží trav.
Hlavní úkol – vyrovnaná výživa
Na jaře je však důležité zajištění dostatečné úrovně výživy trávníku, zejména dusíkem, který je pro kvalitu travního drnu rozhodující živinou.
Výživa a hnojení trávníku je „vědou“ pro toho, kdo si ji chce dělat sám! K tomu musí mít hodně teoretických znalostí a i jisté zkušenosti. Vědou není hnojení pro toho, kdo využije speciální firemní hnojiva pro trávníky. Důležité pro vhodné vyhnojení trávníku je znát alespoň něco z teorie výživy, zejména dusíkem. Taktéž musíme znát kolik živin (N, P, K, Ca, Mg) trávník potřebuje za rok, dále jak aplikovat (rozdělit) celou dávku dusíku na jednotlivé části vegetačního období. Taktéž musíme znát specifika přeměn jednotlivých jak jednosložkových, tak vícesložkových hnojiv, zejména dlouhodobě působících (viz obrázek).
Množství živin
Trávník má vysoké nároky zejména na dusík (N) a draslík (K). Dle našich výzkumů činí hmotnost 5x sklízeného porostu u trávníkového druhu (jílek vytrvalý, kostřava červená a lipnice luční) za rok více jak 6,5 t/ha. Prakticky to znamená odběr N sklizní ve výši 150 – 200 kg. Skutečná potřeba N a dalších živin je vzhledem ke ztrátě při přeměně N v půdě daleko vyšší. Dle zkušeností lze pro běžně ošetřovaný a pravidelně kosený trávník na přirozených půdách počítat s dávkou 12 až 15 g/m2 N, 3 – 4 g/m2 P2O5, 10 – 12 g/m2 K2O a 1 – 2 g.m2 MgO, což odpovídá žádoucímu poměru živin 1 : 0,3 : 0,8 : 0,2.
Vhodná hnojiva pro trávníky
Jedná se o složitou otázku, k jejímuž zodpovězení je nutno znát teorii příjmu živin, zvl. u dusíkatých hnojiv. Kořeny rostlin přijímají živiny v různých formách.
Nejsnazší a nejrychlejší příjem je u formy nitrátové (NO3). Tato forma je velmi pohyblivá v půdním roztoku a neukládá se v půdních koloidech. Urychluje nárůst travní fytomasy. Amoniakální forma (NH4) je rovněž rychle přijímána kořeny, avšak je méně pohyblivá v půdním roztoku a může být vázána na půdní koloidy. Její přeměna na NO3 formu je podmíněna teplotou půdy 5 až 7 oC. Má tedy částečně „zpomalovací“ vliv na růst trávy. Klasickými hnojivy z těchto forem jsou ledek vápenatý (15 % N) a ledek amonno-vápenatý (27,5 % N). Obdobným způsobem působí na růst rostlin i dusík ve formě močoviny.
Pro hnojení trávníků jsou však k dispozici i hnojiva s pomalejším uvolňováním N (např. Isodur N). K využití tohoto dusíku dochází hydrolýzou a mikrobiálním rozkladem v průběhu dvou až čtyř měsíců. Uváděných rozdílů v rychlosti uvolňování N se využívá k výrobě dlouhodoběji působících hnojiv obsahujících malou část rychle uvolňovaného N, převážně však pomalu uvolňovaného N. Tato hnojiva zrovnoměrňují nárůst travní fytomasy a umožňují menší počet aplikací (dva až třikrát) v průběhu vegetace trávníku. Příkladem je např. hnojivo Rasen Floranid obsahující 20 % N – z toho 2,5 % N-NO3, 8,0 % N-NH4 a 9,5 % Isodur forma (K2O, MgO a mikroelementy). U užitkových trávníků bez zátěže lze uvedené hnojivo aplikovat jen dvakrát v roce – duben/květen a srpen/září. Nutno poznamenat, že zpomalovací účinek na uvolňování N mají i obalovaná hnojiva, kde dochází k postupnému uvolňování živin z obalených granulek hnojiva. Jako obalový materiál se používá síra, polymer, či kombinace obou materiálů. Organická hnojiva v podmínkách ČR jsou dosud jen málo využívána.
Použití běžných hnojiv
V průběhu vegetace trávníku nacházíme tři období vhodná pro dělenou aplikaci dusíku, u speciálních hnojiv i dalších živin. Období jara (březen až duben) je vhodné pro rychlou regeneraci, zvláště u trávníků které nebyly na podzim hnojeny. Druhé vhodné období je letní (přelom července a srpna), zvlášť u silně zatěžovaných sportovních trávníků. U běžných trávníků by při použití dlouhodobě působících hnojiv mohla být aplikována v tomto termínu druhá (poslední) dávka v roce, která zajistí dobré přezimování trávníku. Třetí, pozdější podzimní hnojení trávníků, po poklesu teplot pod 10 o C, je nutné opět zejména u zatěžovaných trávníků.
Pro běžného trávníkáře přichází v úvahu spíše využití klasických minerálních hnojiv. Zavčas na jaře (březen, duben) lze pro regeneraci využít základní hnojení ve formě kombinovaného hnojiva Cererit (N 10,0 %, P2O5 9,0 %, K2O 14,0 % , Mg 1,3 % + další mikroelementy) v dávce N 50 – 60 kg N čistých živin/ha. V jarním období –květen/červen – lze aplikovat dvakrát 35 kg N/ha v ledkové formě a v letně-podzimním čase – srpen/září – zbývající část N tj. zhruba 30 kg N/ha. V letním období je nutno provést aplikaci ledkové formy na suchý drn. Při hnojení za vlhka dochází k silnému popálení travního drnu.
Při dělených dávkách dusíku v průběhu roku respektujeme dynamiku odnožování, tj. první vrchol na jaře (březen až květen) a druhý vrchol v letně-podzimním období (září až listopad).
Jednorázově by dávka dusíku v kg/ha neměla být vyšší než 50 až 60 kg čistých živin N/ha. Kořeny trav snáší v půdním roztoku jen málo dusíku.
Závěr
Kvalitní trávníkový drn nelze vytvořit bez dostatečné úrovně výživy, zejména dusíkem a v návaznosti na správně aplikovanou doplňkovou závlahu. Dobrý pěstitel trávníků také dodrží „pravidlo 1/3“, to je odstranění jen 1/3 výšky porostu při jeho kosení.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Skvělý článek! Já se tedy už chilku řídím podle článku z webu https://www.livli.cz/magazin/jak-se-starat-o-travnik-na-jare-radime-na-co-urcite-nezapomenout/, ale váš je řekl bych, že mnohem lepší a více informativní. S trávou na jaře jsem vždy míval potíže, ale myslím, že tento rok to bude jiné. Ještě jednou děkuji a pěkný den. Nashle