České názvy šťavel, čtyřlístek nebo také jetelíček označují rostlinu s latinským názvem Oxalis vulcanicola (syn. O. siliquosa). Jde o dužnatou bylinu z čeledi Oxalidaceae původem z horských, tropických oblastí Střední Ameriky. Má červenohnědé, vzpřímené až převislé stonky a trojčetné, na noc se sklánějící listy. Žluté, pětičetné květy jsou jeden až jeden a půl centimetru velké a za podmračného dne a na noc se zavírají. Tento druh netvoří semena, a proto nehrozí jeho rychlé rozšíření jako u většiny šťavelů.
V sortimentu je několik odrůd, které se liší vzrůstem a především vybarvením listů. Jsou to např. ‘Geel’ a ‘Zinfandel’ s listy zelenohnědými, ‘Copper Tones’, ‘Red Velvet’ a ‘Burgundy Gelb’ s listy červenohnědými, ‘Sunset Velvet’ a ‘Copper Glow’ s listy bronzovými a ‘Molten Lava’ s listy žlutozelenými.
Nároky během pěstování
Vrcholové řízky o velikosti pět až sedm centimetrů zakořeňují při vysoké vzdušné vlhkosti a teplotě kolem 20 0C během tří týdnů. Poté se mladé rostliny vysazují jednotlivě do květináčů o průměru devět až jedenáct centimetrů nebo po třech kusech do závěsných nádob o průměru 25 až 27 cm. Vhodný je rašelinný nebo kůrorašelinný substrát s vyšším podílem jílu a s hodnotou pH 5,5 až 6.
Zpočátku se rostliny pěstují při 18 – 20 0C, po zakořenění se teplota snižuje na 16 až 18 0C a v poslední třetině pěstování stačí 14 – 16 0C. Během kultivace potřebuje šťavel hodně světla, dostatek vody a přiměřenou výživou. K přihnojování se používají 0,2% roztoky vícesložkových hnojiv s vyrovnaným obsahem základních živin v intervalu sedmi dnů.
Zaštipováním výhonů a aplikací retardantů lze získat dostatečně rozvětvené, kompaktní, výpěstky. Rostliny se zaštipují zpravidla jeden až dvakrát, poprvé asi za dva týdny po výsadbě do květináčů, podruhé za dalších 10 – 14 dnů a následně ošetřují přípravkem Alar 85 (0,3%, jeden až dvakrát) ve formě postřiku.
Čtyřlístek je poměrně odolný vůči chorobám i škůdcům. Občas škodí v porostu mšice, při nedostatku čerstvého vzduchu se objevuje plíseň šedá.
Přes léto se rostlinám daří na dobře osvětleném, ale před úpalem chráněném stanovišti, kde při rovnoměrné zálivce a pravidelném přísunu živin prospívají a bohatě kvetou až do příchodu prvních mrazů.
Příklady pěstebních postupů a použití
Z výsadby v prosinci až začátkem ledna se dopěstují velké rostliny v závěsných nádobách o průměru 25 až 27 cm za čtyři a půl až pět měsíců, tj. na začátek až polovinu května, z výsadby v průběhu března lze získat menší rostliny v květináčích o průměru deset centimetrů za 2,5 až 3 měsíce.
Oxalis vulcanicola se uplatňuje v truhlících, květinových mísách, závěsných nádobách i na záhonech samostatně nebo v kombinovaných výsadbách. Výrazná barva listů i květů vyniká především s modře, bíle, červeně i oranžově kvetoucími druhy letniček jako jsou např. Anagallis monellii, Argyranthemum frutescens, Diascia hybridy, Felicia amelloides, Heliotropium arborescens, Lantana camara, Lobelia valida, Mimulus aurantiacus, Nemesia fruticans, Petunia x atkinsiana, Scaevola Salina, Verbena hybridy, ale také s druhy Lysimachia nummularia, Mentha suaveolens, Origanum vulgare, které mají panašované nebo žlutě zbarvené listy.
