Návrh a použití konkrétního taxonu dřevin je vždy ovlivněn mnoha aspekty. Výčet zvažovaných kritérií je součástí osnov a sylabů všech stupňů zahradnického vzdělávání. Rozbor jednotlivých funkcí zeleně je téměř vždy úvodní kapitolou textů, zabývajících se zelení. Lze říci, že každý, kdo řeší výběr dřevin na konkrétní stanoviště, má možnost získat dostatečný teoretický základ a přehled o aspektech, které by měl zvažovat. Výsledek samozřejmě souvisí na schopnosti interpretovat a aplikovat teoretické znalosti, což se ne vždy podaří.
Důležitým kritériem je sortiment dřevin, který je používán. Prvotní je jeho znalost, kterou je možné získat jen stálým studiem. Nejde o hledání ještě neprověřených novinek, ale o trvalý kontakt s hlavními trendy vývoje sortimentu dřevin. S tím souvisí nabídka okrasných školek. Přehled o aktuální nabídce jednotlivých školek je stále snazší. Školky samy aktivně nabízejí své zboží zasíláním tištěných nabídek pro jarní a podzimní období, provozují webové stránky či pořádají dny otevřených dveří. Oproti školkařským „velmocím“, jako je Nizozemsko a Německo, nejsou české okrasné školky tak aktivní v účasti na výstavách. Výstavy Praga Florea, Flora Olomouc nebo nově Zelený Svět v Brně dávají stále pouze omezenou možnost získání přehledu pěstovaného sortimentu. Výstavy rozsahu IPM Essen v Německu a Plantarium Boscoop v Nizozemsku nejsou v našich podmínkách reálné a účast českých pěstitelů na těchto celoevropsky významných výstavách je zatím sporadická. Vidět skutečný školkařský materiál lze v našich podmínkách především navštěvováním školek.
Nabízený sortiment dřevin
Je dostatečný? Co ovlivňuje jeho vývoj a proměny?
Producenti rostlinného materiálu pochopitelně pěstují takový sortiment, který spolehlivě a dobře prodají. Nakolik ovlivňují projektanti zeleně sortiment pěstovaný v okrasných školkách? Nakolik ovlivňují školkaři projektanty svou reálnou nabídkou? Obě tyto vazby jsou skutečností. Většina sazenic dřevin vyžaduje několikaleté pěstování. Odhad budoucích trendů v sortimentu je obtížný, proto změny sortimentu nesou tak prudké. Novinky vystavované na Plantariu v Boscoopu jsou uvedeny na trh zhruba po třech letech.
Začátkem devadesátých let minulého století došlo k poměrně razantnímu obohacení sortimentu. Byly to jednak přímé dovozy a také nové taxony pěstované v českých školkách. Tento kontakt a vliv stále pokračuje, ale sortiment je již dost podobný ostatním evropským zemím s podobným klimatem.
Jednotvárná výsadba ve městech i zahradách
Jak často je nutné při realizaci objektů zeleně hledat „náhrady“ za navržené taxony? Zdá se, že problematické jsou rody oplývající velkým množstvím kultivarů. Modelově je to rod Rosa a Malus. Návrh určitých odrůd růží je nakonec zjednodušen na barvu květů a u jabloní na akcent barvy listů, květů nebo plodů. Dalším, zatím málo zastoupeným rodem, je Salix, a to jeho původní druhy pro krajinářské výsadby. Naopak velmi široký je sortiment nižších keřů pro plošné výsadby. Jsou to zejména rody Spiraea, Potentilla, Cotoneaster. Tím je také dán určitý trend charakteru současných výsadeb dřevin. Jsou to poměrně velké plochy s velkým množstvím sazenic, kde se střídají kultivary jednoho druhu. Problematické je určité mechanické používání tohoto typu výsadby. Někdy není brána v potaz světlomilnost druhů, někdy měřítko. Myslím, že typickým rysem současných výsadeb je stírání rozdílů řešení veřejné zeleně a zahrad individuální zástavby. Je používáno podobné schéma výsadeb a především téměř totožný sortiment dřevin. Ve veřejné zeleni působí takové dřeviny titěrně a trpí okolním provozem a rodinné zahrady působí jako pokračování veřejné zeleně za plotem, bez výrazné osobitosti. Řešením by mohlo být používání robustnějších keřů ve veřejné zeleni, které byly běžné a tak trochu se vytratily. Jako příklad lze uvést Syringa chinensis, Symphoricarpos albus, Caragana arborescens, Spiraea vanhouttei, Spiraea billardii ´Triumphans´, Forsythia intermedia, Lonicera tatarica, Amorpha fruticosa, Rosa glauca a cenné kultivary Rosa rugosa. Samozřejmě při respektování ostatních kritérií při řešení objektů zeleně. V zahradách u rodinných domů by bylo přínosné zmenšit plochy Pinus mugo, Berberis thunbergii ´Atropurpurea´, Cotoneaster suecicus ´Skogholm´, Spiraea japonica ´Golden Princess´ a Juniperus sabina ´Tamariscifolia´. Vhodné by bylo naopak více používat bohatě kvetoucí listnaté keře kompaktnějšího růstu, jako třeba novější kultivary Deutzia: D. hybrida ´Pink Pom-Pom´, ´Strawberry Fields´, ´Mont Rose´ , Philadelphus: P. ´Natchez´, Snowgoose´, Syringa: ´S. Josée´, S.patula ´Miss Kim´ či robustnější Syringa prestoniae ´Elinor´, ´Royalty´, dále Prunus glandulosa ´Alboplena´, Prunus kurilensis ´Brillant´ a ´Ruby´. Cytisus by bylo vhodné doplnit o rod Genista: G. pilosa ´Vencuver Gold´, G. tinctoria ´Royal Gold´.
Trendy v zahradní architektuře
V posledních patnácti letech se také proměnil sortiment používaných alejových stromů zejména v uličních stromořadích. V centru zájmu se objevily hlavně kultivary s redukovanou korunou oproti původnímu druhu. Doplnily tak Acer platanoides ´Globosum´, který je vhodný k pěším komunikacím, jelikož nelze vyzvednout jeho korunu. Znovu se začal používat Robinia pseudoacacia ´Umbraculifera´, který byl běžný v Čechách začátkem dvacátého století. V devadesátých letech se zdálo, že jednotlivá města a obce by ráda vyzkoušela co nejširší sortiment nově dovážených alejových stromů. Protože v devadesátých letech to byly hlavně dovozy, které se objevily v ulicích. Pyrus caleryana ´Chanticleer´, Acer campestre ´Elsrijk´, Tilia cordata ´Greenspire´, Tilia vulgaris ´Pallida´ se staly běžnou součástí ulic. Otázkou zůstává, nakolik ovlivní budoucí vitalitu těchto dřevin fakt, že se jedná o roubovance. Firma Lappen v Německu pěstuje klon Tilia vulgaris ´Pallida Typ Lappen´ jako pravokořenné sazenice množené hřížením. Vzhledem k tomu, že se řada taxonů alejových stromů začíná v ulicích opakovat, lze usuzovat, že jsou zatím málo rozšířené alejové stromy vybírány obezřetněji. Jeden z takových taxonů, který by ještě mohl více obohatit používaný sortiment je Fraxinus angustifolia ´Raywood´.
Patrný příklon ke kultivarům alejových stromů trochu zastínil používání základních druhů. Například Acer campestre není o tolik vzrůstnější než jeho výše uvedený kultivar. Používání stromů s malou korunou může vést k nepoměru prostoru a budov k velikosti použitých stromů. Stromy jsou pak pouze zdobícím prvkem a neplní dobře mikroklimatickou funkci. Určitým východiskem by mohl být větší důraz na použití základních druhů množených generativně. Kultivary by měly být používány pouze v nutných případech, kdy základní druh nelze použít. Nápadné je to zejména na parkovištích obchodních center a u nových průmyslových objektů.
Cílem uvedeného příspěvku bylo poukázat na některé patrné tendence v objektech zeleně. Důraz byl kladen na dendrologické aspekty, zejména na typy používaných dřevin a z toho vyplývající použití. Používaný sortiment dřevin se bude jistě dále vyvíjet pod vlivem různých okolností, které byly naznačeny v úvodu. Uvedeny jsou některé taxony dřevin, které by se mohly stát součástí budoucího vývoje. Otázky estetiky, účelovosti a dalších souborů problémů nebyly nijak komentovány. Je samozřejmé, že tyto aspekty sortiment předjímají a ten ho pak konkrétně naplňuje. Nicméně bez dobré znalosti dřevin a zkušeností s jejich používáním se nemůže plná šíře sortimentu stát součástí myšlenkového bohatství projektantů zeleně. Následná péče by pak měla navržené myšlenky ctít a neměla by bojovat s přirozeností jednotlivých dřevin. Tím se otvírá prostor pro další momenty této problematiky.
