Původce antraknózy jahodníku, houba Colletotrichum acutatum Simmonds (Fungi, Ascomycota, Sordariomycetes, Phyllachorales, Phyllachoraceae, Colletotrichum), je škodlivým organismem především jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa).
Okruh hostitelských rostlin houby C. acutatum je široký (91 rodů z 52 čeledí), ale hospodářsky nejvýznamnější je jahodník. Dalšími hostiteli jsou např. sasanka věncová (Anemone coronaria), jabloň obecná (Malus pumila), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), kamélie (Camellia), paprika roční (Capsicum annuum), latnatec (Ceanothus), miřík celer (Apium graveolens), borovice (Pinus), obzvláště pak borovice montereyská (Pinus radiata) a borovice Elliottova (Pinus elliottii), rajčenka (Cyphomandra betacea), rajče jedlé (Lycopersicon esculentum), jedlovec západoamerický (Tsuga heterophylla), ostálka (Zinnia), plevele, aj.
Příznaky
Šíření choroby v porostech jahodníku je často tak rychlé, že jsou vizuální příznaky zaznamenány až po jejich značném poškození. Na řapících listů, kořenovém krčku a kořenech rostlin vznikají tmavé nekrotické léze (nekrózy), na dozrávajících plodech vodnaté propadlé skvrny, které hnědnou a během dvou až tří dnů se rozšíří po celém povrchu. Fruktifikační orgány v těchto skvrnách produkují růžové spory. Při latentní infekci se příznaky neprojevují, často se však objeví až po sklizni. Na jiných rostlinách, např. sasankách a celeru, zasychají okvětní plátky a objevuje se kadeřavost listů. Na semenáčcích borovic lze nalézt na jehlicích v blízkosti terminálního pupenu postupně se prodlužující hnědé léze. I když se pletiva pod vrcholem nadále vyvíjí, může dojít k silnému zakrnění rostlin.
Přenos a šíření
K přenosu a šíření původce choroby dochází konidiemi a myceliem. Konidie přezimují v půdě a na posklizňových zbytcích. Do rostlin vnikají pomocí apresorií, ze kterých penetrují rozvíjející se hyfy do rostlinných pletiv.
Na krátké vzdálenosti dochází k šíření konidií vodou, tzn. deštěm, zálivkou, průsakem a mechanizačními prostředky. K rychlému šíření houby na větší vzdálenosti dochází v posledních letech napadenými rostlinami určenými k pěstování (sadbou).
Ekonomický význam
Antraknóza jahodníku je po plísni šedé (Botrytis cinerea) druhou nejvýznamnější chorobou jahodníku. Ve Francii choroba způsobuje až 80 % ztrát na neošetřených porostech jahodníku, obzvláště pak na stáleplodících odrůdách. Porosty ošetřené proti plísni šedé jsou poškozovány mnohem méně.
V Evropě je často antraknóza jahodníku spojována také s dalšími druhy rodu Colletotrichum, které mají obdobné příznaky, tzn. Colletotrichum fragariae nebo C. gloeosporoides. Šíření a hospodářský význam houby C. acutatum proto nelze přesně stanovit.
Výskyt na jižní Moravě
První výskyt houby C. acutatum na území jižní Moravy a v České republice (ČR) vůbec byl Státní rostlinolékařskou správou (SRS) zjištěn v roce 2005 v katastru Šakvice obvodu Břeclav. Napadeny byly porosty jahodníků odrůdy ´Camarosa´ určené k produkci plodů, založené ze sazenic původem z Itálie.
V roce 2006 SRS provedla detekční průzkum spojený s odběrem vzorků, ale další výskyty choroby nebyly zjištěny.
K dalším nálezům ohnisek výskytu původce choroby došlo v roce 2007. V katastru Chvalkovice na Hané obvodu Vyškov byl napaden porost jahodníku k produkci plodů. Také v katastru Moravany u Brna obvodu Brno-venkov byly napadeny porosty k produkci rostlin určených k pěstování, založené ze sadby původem z katastru Turnov obvodu Semily. Poškození jahodníku houbou C. acutatum bylo ověřeno na odrůdách ´Bounty´, ´Dita´, ´Elkat´, ´Elsanta´, ´Elvira´, ´Frikonsa´, ´Kama´, ´Karmen´, ´Korona´, ´Pandora´, ´Pavana´, ´Red Gauntlet´, ´Senga Sengana´ a ´Valika´.
Výskyt choroby byl zaznamenán i na sazenicích v obchodním centru v městě Brně na odrůdě ´Selva´, pocházející z katastru Lysá nad Labem obvodu Nymburk.
Fytosanitární opatření
Houba C. acutatum je podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve zněních pozdějších předpisů, škodlivým organismem, na který se vztahuje ohlašovací povinnost a jeho zavlékání a rozšiřování na území Evropské unie (EU) je zakázáno na rostlinách Fragaria L., určených k pěstování, jiných než osivo.
V letech 2005 a 2007 SRS nařizovala mimořádná rostlinolékařská opatření (MRO) při každém zjištění výskytu choroby. U porostů jahodníku k produkci rostlin určených k pěstování to byla aplikace dusíkatého hnojiva (močovina), popř. aplikace totálního herbicidu (glyphosate) a zaorání porostu. U všech porostů bylo zakázáno uvádět do oběhu rostliny jahodníku určené k pěstování po vegetační období v němž byl výskyt choroby zjištěn kontrolami a odběrem vzorků SRS. Dalším opatřením byl zákaz pěstování hostitelských rostlin (jahodník, lilek, paprika, celer, rajče a ostálka) na zamořených pozemcích po dobu dvou let. Na území jižní Moravy byla nařízena MRO u celkem čtyř registrovaných osob.
V současnosti je status škodlivého organismu C. acutatum projednáván ve Stálém fytosanitárním výboru Evropské Komise. Některé členské státy EU jsou pro jeho vyřazení ze seznamu regulovaných škodlivých organismů (viz příloha č. 2 uvedené vyhlášky) z důvodu nízké škodlivosti, časté latence choroby a obtížné identifikace. Většina z nich však požaduje zachování úřední kontroly alespoň u sadby jahodníku. V ČR přetrvávala snaha SRS o jeho úřední kontrolu, vyzvaní zástupci pěstitelů jahodníku však na společné diskuzi požádali o deregulaci.
Ke konečnému rozhodnutí fytosanitárního výboru o náhledu na původce choroby dojde pravděpodobně ke konci roku 2008. Do tohoto období a později, pokud se postoj ke škodlivému organismu nezmění, budou MRO nebo úřední opatření nařizována u porostů k produkci plodů jen v případě, že jejich blízkost představuje riziko pro rostliny určené k pěstování. Nadále bude u porostů k produkci rostlin nařizována jejich likvidace vyoráním rostlin a odvozem na řízenou skládku, nebo postřikem totálním herbicidem (glyphosate), aplikací močoviny a následným zaoráním 14 dní po aplikaci herbicidu. Dalším opatřením bude zákaz uvádět do oběhu všechny partie rostlin jahodníku určených k pěstování, a to až do doby ukončení testování vzorků reprezentativně odebraných SRS. Partie musí být prosty houby C. acutatum, a to v roce zjištění výskytu i v roce následujícím. Dalším zákazem bude zakládání porostů rostlin určených k pěstování na zamořených pozemcích po dobu čtyř vegetačních období po roce potvrzení výskytu. Zařízení a nářadí používané na zamořených pozemcích v roce potvrzení infekce bude nařízeno před dalším použitím na pozemcích určených k pěstování rostlin jahodníku jednorázově očistit a dezinfikovat (např. přípravkem SAVO). Také bude zakázáno užívat zařízení a nářadí použité na zamořených pozemcích v jiných porostech jahodníku bez předchozí důkladné očisty a dezinfekce po dobu čtyř vegetačních období po roce potvrzení výskytu choroby.
Ochrana
Možnosti ochrany proti houbě C. acutatum byly dosud ověřovány pouze v porostech jahodníku. Bylo zjištěno, že všechny zkoušené fungicidní látky nebyly dostatečně účinné. Původce choroby totiž vytváří rezistentní kmeny a rasy, které jsou překážkou i pro vyšlechtění odrůd jahodníku odolných proti chorobě (USA a Japonsko). Ukázalo se, že optimální je zakládat porosty z tkáňových kultur na izolovaných stanovištích a provádět půdní dezinfekci. Namáčení rostlin jahodníku v horké vodě nebo fungicidech chorobu neeliminuje. Použití certifikované sadby může být spolehlivou ochranou pouze při pravidelném testování přítomnosti houby C. acutatum.
Při odběru vzorků k identifikaci choroby (mikroskopicky a PCR) se odebírají řapíky z nejstarších živých listů. U bezpříznakových rostlin (latentní infekce) se vzorky odebírají minimálně z 50 až maximálně ze 300 rostlin (1 ‰) v porostu.
Závěr
V ČR chybí podrobnější zkušenosti s ochranou proti houbě C. acutatum a nejsou registrovány žádné účinné fungicidní přípravky. Výjimkou je v současnosti schvalované použití účinné látky azoxystrobin pro minoritní indikaci.
Vzhledem k latentně zamořeným partiím sadby dojde k dalšímu rozšiřování původce antraknózy jahodníku na našem území a nárůstu hospodářských škod v porostech.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli někdo náhodou nevi co se děje s jahodnikem když mu cernaji stonky? Předem děkuji za odpověď