Mahonie (Mahonia Nutt.) jsou stálezelené keře s ostnitými zelenými či hnědočervenými listy, které se u nás pěstují jako okrasné dřeviny. Jejich využití je však mnohem širší. V zemích svého původu se z nich získávají např. barviva, třísloviny a inkoust, z plodů mahonie cesmínolisté se připravuje kompot či želé. Většina z devadesáti známých druhů pochází z Asie nebo ze Střední a Severní Ameriky.
Mezi nejznámější druhy patří mahonie cesmínolistá (M. aquifolium), z Číny pocházející mahonie Bealova (M. bealei) s květy vonícími po konvalinkách, z Japonska mahonie japonská (M. japonica) kvetoucí již koncem zimy a brzy na jaře, z amerických mahonií např. mahonie pepřová (M. piperiana) a mahonie plazivá (M. repens). Kromě těchto druhů se pěstuje mnoho hybridů (zejména M. japonica M. lomariifolia) a kultivarů. I když jsou mahonie značně odolné, poškození a choroby se jim nevyhýbají.
Poruchy mahonie
Poměrně často se koncem zimy a počátkem jara objevuje na listech světle šedohnědá nekróza, postupně se rozšiřující na značnou část čepele. Zasychání a okrajovou nekrózu listů způsobují výsušné větry vanoucí ve dnech s vyšší teplotou. Rostliny v důsledku probíhající transpirace ztrácejí vodu, avšak ze zmrzlé půdy ji nemohou doplnit. Rostliny proto není vhodné vysazovat na větrná osluněná místa. Na jaře, ještě před začátkem vegetace je třeba poškozené listy odstranit a povrch půdy v okolí keřů pokrýt mulčem.
Padlí mahonie
Jedním z nejčastějších a každoročně se vyskytujících patogenů je padlí. Na mahonii byl identifikován druh Microsphaera berberidis. Na listech se objevují nejprve typické šedobílé, přibližně 1cm velké skvrny, které se za příznivých podmínek slévají do souvislých povlaků. Parazitické padlí se může vyskytnout i na nezdřevnatělých vrcholcích výhonů. Povlak padlí může samovolně zaniknout, pokud je delší dobu velmi nízká vzdušná vlhkost. Někdy bývá padlí napadeno hyperparazitem Ampelomyces quisqualis. Postupně se na myceliu vytvářejí přibližně 0,1 mm velké černé tečky – plodničky padlí (kleistothecia) s typickými rozvětvenými přívěsky. Během vegetace se padlí šíří konidiemi, přezimuje myceliem nebo kleistothecii na napadených rostlinách. K ochranným opatřením patří zabránění střídavého ovlhčování rostlin. Pokud jsou rostliny napadeny, lze k ošetření použít fungicidy Baycor 25 WP, Discus, Hattrick, Ortiva, Score 250 EC, Talent a Zato 50 WG.
Listové skvrnitosti mahonie
Jedním z častých původců listové skvrnitosti je Phyllosticta mahoniae. Nepravidelné, z počátku světlehnědé skvrny se mění na popelavě šedé s tmavějším hnědým 1 až 3 mm širokým lemem. Pletivo listu v okolí skvrny je načervenalé. V odumřelém pletivu skvrn se tvoří pyknidy viditelné jako černé tečky. Za deštivého počasí nebo při závlaze postřikovači, kdy listy zůstávají delší dobu ovlhčeny, se z pyknid uvolňují pyknospory. Ty jsou přenášeny odstřikujícími kapkami nebo vzdušnými proudy na sousední rostliny a vyvolávají nové infekce. Patogen přezimuje v napadeném pletivu pyknidami. Podobné skvrny, šedivé až bělavé barvy s hnědým lemem způsobuje i Phyllosticta japonica.
Kromě této houby mohou být původci listových skvrnitostí i další druhy hub, např. Ascochyta sp., které se projevují velkými skvrnami s červenofialovým lemem a pyknidami zanořenými v odumřelém pletivu na líci listů. Pyknospory jsou vejčité, olivově zelené. Drobné okrouhlé šedivé skvrnky tvoří Colletotrichum sp. Septoria mahoniae se projevuje šedobílými skvrnami s tmavě hnědým lemem. Po obou stranách skvrn tvoří pyknidy s vřetenovitými jednobuněčnými pyknosporami. Pestalotia elegans se vyznačuje hnědými skvrnami na listech. Rozšiřuje se elipsoidními černohnědými dvoubuněčnými konidiemi, které vznikají v subepidermálních acervulech. Určit původce skvrn na základě makrosymptomů je téměř nemožné.
Ochranná opatření zahrnují odstranění a likvidaci napadených listů, při silnějším výskytu opakovanou aplikaci (1 až 2x) fungicidů, např. Byacor 25 WP, Captan 50 WP, Delan 700 WDG, Discus, Dithane Neo-Tec, Horizon 250 EW, Champion 50 WP, Merpan 80 WP, Mythos 30 SC, Novozir MN 80 New, Score 250 EC a Zato 50 WG.
Rzivost mahonie
Na mahonii jsou popsány tři druhy rzí. Nejčastěji se vyskytuje jednobytná rez Cumminsiella mirabilissima. Na počátku 20. stol. byla s napadenými rostlinami zavlečena do Evropy z Ameriky. První výsky rzi byl zaznamenán v Edinburgu v roce 1922.
Celý vývoj rzi probíhá pouze na mahonii. Na jaře se tvoří na líci listů subepidermální spermogonia, na stejném místě na rubu listů aecidia, jež dosahují velikosti až 2 mm. Na líci listů jsou viditelná jako světle žlutohnědé skvrny s antokyanovým lemem. Během léta se na líci listů tvoří purpurové až fialové skvrny, pod skvrnami na rubu listů hnědá uredia (1 mm), případně tmavě kaštanová telia. Jednotlivé sori mohou obsahovat součastně uredo- i teleutospory. Infekce sousedních rostlin je vyvolána aecidiosporami nebo uredosporami přenášenými větrem nebo hmyzem. Staré infikované listy jsou velmi často celé červené, případně černé. Rez přezimuje na mahonii uredosporami nebo teleutosporami. Silnostěnné uredospory jsou značně odolné vůči mrazu a snášejí i velmi nízké teploty (až –20 °C) aniž by ztratily životaschopnost. Minimální teploty pro vývoj rzi se pohybují pouze několik stupňů nad nulou, optimum 8 – 12 °C, max. 20 °C.
Kromě této rzi je mahonie mezihostitelem rzi travní (Puccinia graminis) a P. pygmaea, které se však objevují jen výjimečně.
Výhony se silně napadenými listy je vhodnější odstranit a zlikvidovat. Při prvních příznacích napadení lze opakovaně, přibližně v 10 denních intervalech, ošetřit keře fungicidy. Z registrovaných fungicidů lze použít např. Dithane M 45, Baycor 20 WP, Discus, Score 250 SC.
Kořeny mahonií nebývají patogeny napadány. Ojediněle se vyskytne poškození kořenů stěhovavými kořenovými háďátky. V současné době nejsou na ochranu okrasných dřevin proti těmto škůdcům registrovány žádné přípravky.
Zdravím Vás a prosím o radu. Spoustu let mám zasazenou mahonii a vždy bylo vše v pořádku. Již loni a letos znovu něco napadá listy a zůstávají místo listů pouze žilky, jinak list zmizí. Prohlížela jsem kopce, ale nic jsem nenašla. Prosila bych o radu, jak mahonii zachránit. Děkuji, s pozdravem Burianová Drahomíra