Na počátku května se v pražském Edenu odehrála historická událost. Slavnostně tu byl otevřen nový stadion Slavie Praha, nejmodernější fotbalový stánek v zemi a ve střední Evropě vůbec. Zelené srdce stadionu tlouklo přesně, jak má být a okouzlilo diváky. „Pažit jako zvon,“ znělo uznale při otvíracím mači. A to byl trávník do Edenu transplantován před zápasem doslova před několika dny.
Nařezaný trávník dorazil z Německa v rolích 15 x 1,2 m v kamionech temperovaných na 2,5 stupně Celsia. Na pokládku čtyři centimetry silného koberce osobně dohlédl Rudolf Synek, jednatel firmy Eurogreen, která zakázku realizovala.
„Trávník v Edenu byl jedenáct měsíců starý. Přečkal jedno zimní období, což je pro jeho kvalitu optimální,“ to už ale vysvětluje Arnold Peiffer mladší, v jehož firmě slávistický trávník vyrostl. Přestože prodejní sezona trávníků byla v květnu zrovna na špici, udělal si Arnold čas, aby nás rodinnou firmou provedl. Už při příjezdu do sídla poblíž Mönchengladbachu zbystřil naši pozornost velký počet aut jedoucích jedním směrem. Kam? No přece pro Peifferův trávník. V rolích podle potřeby si zákazníci kupují zaručeně čerstvý trávník přímo u pěstitele, jako u nás například pletivo v obchodním řetězci.
Úctyhodných 250 hektarů
Arnoldova firma pěstuje trávníky celkem na 250 hektarech. Podmínkou je samozřejmě rovina, dobře propustné písčité půdy a možnost intenzívní závlahy. Jen pro srovnání, první travní plochu tu vyseli v roce 1974 a měla dva tisíce metrů čtverečních, v současnosti trávu pěstují na výměře 2,5 milionu metrů čtverečních. Z této plochy je 30 hektarů určeno na ryze sportovní trávníky. „Založit se z nich dá pohodlně třicet fotbalových hřišť. Na jedno je to sedm až osm tisíc metrů čtverečních, my kalkulujeme s deseti tisíci včetně odpadu,“ vysvětluje Arnold.
Základem fotbalových trávníků je shodný, téměř poloviční, podíl jílku vytrvalého a lipnice luční. Tyto druhy doplňuje kostřava červená. Vývojové oddělení Eurogreenu dokáže upravit genetiku klíčivosti osiv jednotlivých druhů trav tak, aby se maximálně přiblížila a například rychleji rostoucí jílek se nestal v porostu dominantní.
Eurogreen, který má v současnosti zastoupení již v 17 evropských zemích, je schopen dodat trávník „na klíč“ přesně podle přání zákazníka. Nejlevnější a zároveň nejpomalejší variantou je výsev přímo v místě zakázky, kde ale bude plocha k hernímu zatížení připravena až za čtyři vegetační měsíce. Za tu dobu již trávník snese nejen zátěž, ale i sklizeň podrývacím a ořezávacím strojem. Základní tloušťky trávníkového podřezu jsou dvě. Slabší koberec má 1,5 cm a užívat se může až za pět týdnů po položení. Tam, kde se hodně spěchá, což byl případ i pražského Edenu, se zvolí tloušťka čtyři centimetry. Takový trávník se může zatížit prakticky ihned, lépe pak asi do týdne po aklimatizaci. Velmi orientačně jsou ceny jednotlivých variant od sebe v rozpětí 20 procent, přičemž základ tvoří nejlevnější vysévaná plocha.
Zákazník si může trávník vybrat nejen podle užití (fotbalový, golfový, tenisový aj.), ale i přímo do různých klimatických podmínek (nadmořská výška nebo suché lokality na jihu Evropy). U Peiffera se tedy pěstuje vždy deset až patnáct různých druhů trávníků podle potřeb a poptávky.
Fotbal, golf, parky i kancléřství
Firma Eurogreen je v trávníkářství obchodním pojmem v celé Evropě. Jen v Německu má v současnosti v péči osm bundesligových stadionů. Trávníky z Peifferovy dílny najdeme u takových fotbalových gigantů jako jsou například Manchester United, Juventus Turín, Ajax Amsterdam, FC Porto či Celtic a Rangers ve Skotsku. A nejen tam! Travnaté tenisové kurty v Halle, okrasné parky říšského kancléřství, golfová hřiště a nespočet privátních zakázek nesou trvalou eurogreeňáckou stopu.
V tuzemsku Eurogreen provádí regenerace trávníků fotbalových hřišť na všech výkonnostních úrovních až po 1. Gambrinus ligu. „Našimi dlouholetými zákazníky jsou například FC Slovan Liberec, 1. FC Slovácko, FK Siad Most, Sportovní areál Strahov, FC Tescoma Zlín, FK Ústí nad Labem nebo ASC Dukla Praha,“ vypočítává Rudolf Synek. Kromě fotbalových firma kompletně založila trávníky již na pěti golfových hřištích.
Společnost se v Česku zabývá profesionálním zakládáním a údržbou sportovních trávníků od roku 1994. Za dobu existence založila desítky nových fotbalových hřišť, provedla stovky regenerací (každoročně kolem 150) a renovací fotbalových trávníků. Jen v letech 2002 až 2006 založila sto tisíc čtverečních metrů fotbalových trávníků pokládkou travních drnů. Mezi zákazníky trávníkářské firmy patří státní i vládní instituce. Službami přesvědčila řadu celebrit, TOP manažerů a byznysmenů, takže má i exkluzivní privátní zakázky.
Unikátní technologie
Veltins Aréna, ve které je doma bundesligový top klub Schalke 04, patří mezi nejmodernější stadiony světa a je proto jakousi výkladní skříní obchodního partnerství Eurogren Peiffer. Na svět přišla v roce 2001, stála neuvěřitelných 192 milionů eur a od svých investorů do vínku dostala hypermoderní technologii, která je celosvětovým unikátem. Nikde jinde totiž trávník nevyjíždí ze stadionu ven, jako auto z garáže. „Trávník totiž slunce potřebuje, jinak by v aréně přes veškerou péči po nějakém čase onemocněl a musel se minimálně v rozích a na paprsky méně exponovaných místech vyměnit. Střecha stadionu je sice zasunovací a vysunovací, ale životodárné paprsky se stejně nedostanou všude na potřebnou dobu. Určitý problém je nakonec i venku před stadionem, kde na určitou část plochy slunce svítí déle a betonovou vanu s takovou zátěží technologicky otočit nelze,“ vysvětluje hlavní greenkeeper Schalke 04 Thorsten Petri. To se nejvíce projevuje na zatěžovaných brankovištích, kde venku sluncem méně exponovaná plocha, se musí čtyřikrát do roka pro opotřebení měnit napěstovaným trávníkem. Naproti tomu jižní déle osvícené brankoviště je daleko odolnější a transplantaci potřebuje jen jednou ročně.
Péče pro trávník by se podle Petriho výkladu dala zařídit i jinak, třeba dosvěcováním uvnitř stadionu, ale konstruktéři Veltins Arény vypočítali, že vyjíždění trávníku v betonové vaně bude v daných podmínkách nejekonomičtější variantou. Na české poměry jsou propočty však ve zcela nepředstavitelných číslech. Uvažte sami: trávník venku mimo arénu pobývá zhruba 270 dní v roce, ale jeden jeho výlet ven a zpátky přijde na 15 tisíc eur!
Studijní obor: Greenkeeper
Nesmírný sympaťák, greenkeeper Torsten Petri, patří v trávníkářské branži k evropským esům. Jak se ke své lukrativní profesi dostal? Vyučil se zahradníkem a podle svých slov hledal uplatnění. Pohyboval se v místech, kde měl širokou oblibu golf, jehož samotná podstata je s kvalitním trávníkem úzce propojena. Na trávníky se proto Petri začal specializovat. Obnášelo to i nutnost dalšího vzdělání, protože greenkeeper je v Evropě klasický vysokoškolský studijní obor.
V Schalke 04 je Petri v současnosti zaměstnán již šestým rokem. K naprosté spokojenosti. „Pokud se nevyhraje bundesligové utkání nebo zápas v evropských pohárech, je na stadionu 61 tisíc dalších trenérů. Každý z nich přesně ví, co se mělo udělat, aby byl výsledek lepší. Když by bylo něco v nepořádku s trávníkem, bude tu zase 61 tisíc zahradníků a další miliony u televizních obrazovek,“ zdůrazňuje náročnost své profese greenkeeper Petri. Současně nás uvedeným číslem upozorňuje na diváckou kapacitu Veltins Arény. Dostat se do ní na zápas přímo z ulice je však v současnosti téměř nemožné. Permanentních vstupenek je na sezónu prodáno neuvěřitelných 44 tisíc a asi šest tisíc, musí být navíc vždy rezervováno pro potřeby hostů.
Světlo, výživa a osivo
Samotnou péči o trávník ve Veltins Aréně nemá na starosti Torsten Petri sám. Pomáhají mu dva kolegové. O poradenství a dodavatelský servis se stará technik Eurogreenu Thomas Weinberger. „Světlo, výživa a vhodná skladba osivových směsí,“ vypočítávají základní úspěchy pro kvalitu fotbalového trávníku. V plné vegetaci se pažit na Schalke 04 seká každé dva dny, jinak dvakrát týdně. V den zápasu je to vždy, to už se však pouze kosmeticky dolaďuje vřetenovou sekačkou, aby její sklad podle směru pojezdu zvýraznil pro celkový vzhled divácky atraktivní pruhy. Trenéři a hráči by kvůli urychlení hry chtěli výšku střihu co možná nejnižší, Torsten Petri však ze svého pohledu rád viděl minimální výšku 30 milimetrů. A tak došlo na kompromis 25 milimetrů, což však greenkeeper podle svých slov hodně „těžko kouše“. Navíc ve hře je i ekonomika, protože nižší trávník má pochopitelně vyšší spotřebu vody. Trávník se hnojí jednou měsíčně, ročně tak dostane během vegetace osm výživových dávek. Stejně se greenkeeper stará i o venku umístěné tréninkové plochy Schalke 04, které jsou 20krát více zatíženy, než trávník ve Veltins Aréně. Jak jsme se měli možnost přesvědčit, jejich kvalita si s pažitem ve svatostánku Schalke ale vůbec nezadá.
Na zahradu jsme dětem umístili vanu a přidali k tomu i nějaké praktické držáky. Děti totiž milují pohyb venku a my je v tom plně podporujeme. Co totiž může být lepšího, než když si děti hrají na zahradě a my si s manželem v baráčku užíváme klidu, že? Joo už se zase těším na léto.