Pěstování slivoní je v posledních letech velmi diskutované. Trh a ceny v posledních letech ukazují převis nabídky nad poptávkou v hlavním sklizňovém období (srpen), tzn. v době od počátku sklizně Čačanské lepotice do doby sklizně odrůdy Stanley. Dobré ceny pro plody na konzum je možné dosáhnout pouze na začátku (velmi rané odrůdy) a na konci sezony (velmi pozdně dozrávající odrůdy - v září). U zpracovatelů se zvyšuje tlak na producenty zejména v parametrech suroviny, především se jedná o cukernatost.
V 90. letech v sadech v okolí Bodamského jezera převažovaly odrůdy: ´Buherova´, ´Ortenauer´, švestka domácí a ´Fellenberg´. Dříve byly plody nabízeny po dobu 4 až 5 týdnů v roce. Po introdukci nových, velmi plodných odrůd se doba sklizně a nabídky plodů prodloužila na 10 až 12 týdnů (např. ´Top´, ´Topper´, aj.). Co zvýšilo atraktivitu pěstování slivoní pro ovocnáře v minulých letech? Byly to především dobré ceny za plody velmi dobré kvality sklízené na konzum, diverzifikace výroby, prodloužení sklizňové sezóny, zlepšení cash flow, zavedení nových pěstitelských systémů.
Pro extenzivní sady spojené s mechanizovanou sklizní a „průmyslovým zpracováním“ se i nadále zapěstovává klasická kotlovitá koruna. Moderními systémy pěstování jsou vřeteno nebo talířovitá koruna.
Intenzivní pěstování
Cílem intenzivního pěstování jsou co nejmenší pracnost (zejména při řezu), snadná a rychlá sklizeň (plody se musí sklízet převážně ze země), zvýšení vnitřní a vnější kvality plodů (vybarvení, velikost, cukernatost, aj.) a snadná ochrana. Tzn. výška stromu by měla být mezi 2,5 – 4 m, použití slabě rostoucích podnoží, sázení stromků dle odrůdových vlastností zhruba 4 – 4,5 m x 2 – 3 m. Moderní pěstitelské systémy obnáší i změnu přístupu k agrotechnickým zásahům.
Dobrým příkladem je řez stromů. U starších stromů je zimní řez stále „nutností“ pro dosažení produkce kvalitního ovoce. Ale při řezu mladých stromů v zimním období dochází k silnému růstu stromů. Proto je nutné zapěstování a řez mladých stromů přesunout do jarního období. Důvodem pro přesun řezu do termínu po odkvětu stromů je vedle snížení růstu také ochrana před chorobami např. Pseudomonas, Valse, aj. (rány po zásahu se v jarním období hojí velmi rychle).
Zásady pěstitelských zásahů, lze shrnout do následujících bodů:
1. dobu řezu přesunout z klasických zimních měsíců do jarních měsíců
2. úprava terminálu mladých stromků
3. vylamování obrostu
4. zapěstování bočních větví
5. řez plodonosných větví
6. probírka plodů – regulace výnosu
Doba řezu
Zásahy se provádějí od poloviny do konce května (provádění řezu dle odrůdových vlastností, dále podle násady plodů, neponechávání příliš převislé větve u velmi plodných odrůd). V té době nejsou nové větvičky plně vyzrálé, rány se hojí velmi rychle.
Úprava terminálu
Na vrcholu stromku se odstraňují konkurenty terminálu. Terminál se řeže na nejspodnější konkurent s největším odklonem od osy. Tímto dojde k oslabení růstu terminálu. Zároveň se odstraňují větve s ostrým úhlem nasazení (
Vylamování obrostu
Při tomto zásahu se odstraňují vylamováním nadbyteční konkurenti na plodonosných větvích, zároveň se usměrňuje růst požadovaným směrem. Tento zásah se dělá převážně bez použití nůžek, dokud jsou větve (přírůstky) v bylinném stavu. U odrůd, které mají sklon k přeplozování, jako ´Katinka´, ´Čač. rodná´ nebo ´Hanita´ se hlavní plodonosný výhon zakracuje na 5 – 10 cm dlouhý čípek. Tento čípek ještě během léta proroste, nejčastěji dvěma kratšími větvičkami, které jsou plně obsazeny květními pupeny.
Obrost se také někdy upravuje v srpnu nůžkami, když už jsou přírůstky zdřevnatělé.
Zapěstování bočních větví
U některých odrůd je smysluplné upravovat boční obrost vyvázáním, popř. vyhnout klipsou (sponou) nebo betonovými těžítky. Nejsnadněji se pracuje s větvemi, které mají dostatečnou délku a poté se lehce vyvážou do potřebné pozice.
Především v letech s velkou násadou plodů jsou nutné další opatření. Slouží především k regulaci výnosu a zvýšení kvality plodů (velikost, modré vybarvení, chuť a zvýšení cukernatosti) Nároky konzumentů na plody (kvalitativní ukazatele) se neustále zvyšují a neodpovídající zboží se může zpeněžit za nižší ceny pro průmyslové zpracování. Jestliže je příliš velká násada, dělá se probírka plodů.
Řez plodonosných větví
Při probírce plodů řezem se odstraňuje slabé, převěšené dřevo. Víceleté dřevo, které se v důsledku násady minulých let převěsilo, se zakracuje. Nejlepším termínem je doba od poloviny června do poloviny července. Plody v té době mívají průměr 20 – 25 mm. Řezem v této době se také ovlivní možný vznik střídavé plodnosti v dalším roce.
Probírka plodů – regulace výnosu
Ruční probírka plodů je u jabloní již běžným pěstitelským opatřením. U slivoní bývá nutností především u odrůd s drobnějšími plody. Např. u odrůdy ´Katinka´, nebo u odrůd s tendencí převěšovat větve – ´Čačanská rodná´. Smysluplná je u odrůd ´Hanita´, ´Tophit´, či ´Prezident´. Ruční probírka plodů se provádí při velikosti plodů 20 mm. Odstraňují se malé, deformované, nebo špatně vyvinuté plody, popř. se reguluje množství plodů ve spodní části koruny na dlouhém dřevě. Pracovní nárok bývá 2 až 5 minut na strom, tj. 34 až 83 hod/ha při 1000 kusech stromů na hektaru. Dle zkušeností pěstitelů trvá ruční probírka slivoní podobnou dobu jako u jabloní.
Slivoně v Německu
Přestože v Německu je tradiční velikost plodů cca 30 – 35 g (velikost švestky domácí), v posledních letech stoupá poptávka po velkoplodých odrůdách, přestože chuť není u nich uspokojivá – jako příklad lze uvést odrůdu ´Čačanskou lepotici´ (cukernatost kolem 17 Brix).
Pěstování slivoní v Německu prožívá stále velmi rychlý vývoj ve všech směrech, ať už jde o tvarování, šlechtění podnoží i odrůd. Jedná se o významné pokroky v pěstitelských systémech, v šlechtění na velikost plodů, zvyšování cukernatosti, odolnost (tolerance), rezistence či hypersenzitivita k PPV (Plum pox virus). Dále se jeví jako velmi perspektivní využití zakrsle rostoucích podnoží, např. VVA-1 (Krymsk 1). Z odrůd bývají v současné době nejčastěji zmiňovány pro sázení sadů novošlechtění ´Haganta´, ´Toptaste´, aj. Ale o tom až někdy příště.
