13.11.2008 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Různorodá krása javorů

Javory jsou obsáhlý rod opadavých nebo stálezelených dřevin vyskytující se, až na malé výjimky, na severní polokouli. Mnoho druhů roste především v Číně. Pro svoji širokou rozmanitost nacházejí uplatnění jak v zahradách, parcích, tak i jako vhodné dřeviny do alejových výsadeb. Rod čítá více jak 150 druhů a obrovské množství kultivarů (jen Krüssmann jich uvádí asi 260).

Díky atraktivnímu vzhledu po celý rok a širokému využití v sadovnické praxi jsou nejrozšířenějšími listnatými dřevinami parků a zahrad. Nejefektnější jsou samozřejmě v podzimních měsících, kdy rozzáří krajinu barevnými kreacemi listů. Některé druhy jsou dekorativní i přes zimu svojí zajímavou kůrou, která připomíná pruhované pyžamo – odtud „pyžamové javory“. Většina javorů je dekorativní i květy, které se objevují už od časného jara, často před olistěním. Barevnost květů není zas až tak široká, jde většinou o odstíny bílé (sekce Ginnala), nebo žluté, oranžové a někdy červené (sekce Platanoidea). Společným znakem rodu jsou laločnaté, dlanitě členěné nebo zpeřené, vstřícně postavené listy, 4 – 5 četné květy a plody ze dvou jednosemenných křídlatých nažek. Rod je významný i hospodářsky, jednak proto, že poskytuje kvalitní dřevo a z mízy některých druhů se získává po zahuštění tzv. javorový sirup.
Náročnost těchto dřevin se liší podle druhu, nebo jednotlivých skupin. Obecně mají raději půdy s vyrovnaným vodním režimem, ale snesou i půdy sušší a dávají přednost plnému oslunění. Výjimku tvoří japonské javory, které v našich podmínkách potřebují lepší půdy, chráněné teplé stanoviště a polostín. Nesnáší pozdní mrazíky a jarní slunce. Při kombinaci těchto dvou faktorů může docházet i k poškození kmene (tvoří se mrazové desky) a rovněž velmi těžce snáší i letní úpal spolu s nízkou vzdušnou vlhkostí. Zejména kvůli těmto mikroklimatickým nárokům se jim obzvláště daří mezi vzrostlou zelení.

Pozorování rodu Acer v Průhonicích
Sledování probíhalo od jara roku 2006 až do podzimu roku 2007 na celém území Dendrologické zahrady (DZ) v Průhonicích, která je díky své členitosti a různorodosti výsadeb, ideální pro tento záměr. Rostliny bylo možné pozorovat přímo ve skupinách nebo v různých typech porostů. Výsadby byly prováděny na základě nároků odvozených z jejich přirozených stanovišť. Javory kleny a mléče byly vysázeny volně v loukách, ostatní druhy roztroušeně v zeleni. Vzhledem k tomu, že zahrada je koncipována jako ukázka možností soukromých i veřejných výsadeb (slouží i ke vzdělávání odborné veřejnosti v problematice dřevin), je zřejmé, že veškeré výsadby v DZ jsou těmto záměrům podřízeny a sledování rodu Acer bylo poměrně náročné.
V zahradě jsou javory zastoupeny 33 druhy, 18 poddruhy, nebo varietami a 59 kultivary. Rostliny, jejichž vlastnosti byly pozorovány jako vyhovující pro sadovnickou praxi, jsou uspořádány v tabulkách. V současné době obliba javorů, zejména japonských, roste a byla by škoda se omezit pouze na tak malou skupinu, když nám tento rod nabízí tak široké možnosti.
Javory se uvnitř rodu dělí ještě do sekcí. Každá sekce má své specifické nároky a vyskytuje se na určitých stanovištích. Z toho lze pak vyvodit místo výsadby.
V Dendrologické zahradě jsou zastoupeny tyto sekce javorů: Acer, Ginnala, Glabra, Indivisa, Lithocarpa, Macrantha, Negundo, Palmata, Platanoidea, Rubra a Trifoliata.
Rostliny ze sekce Acer obývají horské nebo podhorské lesy, převážně s kamenitou, nebo suťovou půdou. Sekce Ginnala je značně adaptabilní a na původních stanovištích roste v teplejších oblastech a lesostepních křovinách. Rostliny jsou odolné k suchu. Druhy ze sekce Glabra rostou v Severní Americe nebo Asii, a to jak v horských oblastech, tak i jako podrost v lesích podél pobřeží řek. Zajímavostí je sekce Indivisa, která má oproti jiným javorům zcela odlišný list. Rostliny se vyskytují v horských lesích. Sekce Lithocarpa je zastoupena javorem velkolistým. Rostliny z této sekce rostou zastíněné v jehličnatých lesích Severní Ameriky. Macrantha je sekce, jejíž druhy rostou převážně v horských až podhorských lesích. Rostliny ze sekce Negundo obývají rozdílná stanoviště, a to jak horské, tak lužní lesy. Z pozorování v Dendrologické zahradě vyplývá, že obzvláště rostliny ze sekce Negundo mají sklon ke snadnému generativnímu množení. Jsou to javory převážně dvoudomé a pokud máme jak samčí tak samičí rostliny, může se stát, že druh začne zplaňovat. V sekci Palmata jsou zahrnuty asijské a americké druhy (asijské druhy jsou známy jako tzv. „japonské javory“). Rostliny z této sekce rostou jak v horských lesích tak v křovinách při pobřeží řek. Druhy ze sekce Platanoidea mají raději sušší a teplejší stanoviště.V našich podmínkách je tato sekce zastoupena dvěma původními druhy (javor babyka – Acer campestre a javor mléč – Acer platanoides). Avšak v Dendrologické zahradě je z této sekce pěstován ještě např. asijský druh Acer cappadocicum ssp. divergens - javor kapadocký, který roste původně v křovinách na suchých a slunných stráních podél říčních toků.
Sekce Rubra je zastoupena druhy z východní části Severní Ameriky, které dávají přednost vlhkým až podmáčeným stanovištím, ale je zde i druh (Acer rubrum – javor červený), který je značně adaptabilní a roste i v horách na sušších svazích.
Poslední sekcí, která je zastoupena v Dendrologické zahradě je sekce Trifoliata, která roste v horských oblastech Asie.

Hodnotící měřítka
Druhy a kultivary javorů, které jsou níže uvedeny v tabulkách, byly vybrány na základě hodnotících kritérií a v konečném výsledku vykazovaly ty nejlepší vlastnosti. Vlastní sledování probíhalo po celé vegetační období. Hodnotilo se několik následujících údajů: počátek rašení, počátek kvetení, zda rostlina plodí (zde je nutno podotknout, že sledování nebylo zaměřeno na klíčivost semen), dále rozměry jedinců, zdravotní stav a esteticko – sadovnická kritéria zaměřená hlavně na hodnotu rostliny v květu a listu v podzimním období. Rostliny se v období vegetace sledovaly 1x až 2x týdně a na podzim, v době zbarvení, 1x týdně. Všechny údaje byly shrnuty v hlavní tabulce a teprve podle výsledků, odvozeny do tabulek, které jsou zde použity.

Popis jednotlivých druhů
Taxony uvedené v tabulkách vykazovaly nejen dobré výsledky na základě sledování, ale i významnou estetickou hodnotu. Jsou zde uvedeny i druhy, které jsou méně známé a zasloužily by si větší pozornost.
Například Acer carpinifolium – javor habrolistý, je doposud u nás vzácně používaným druhem jen v několika zahradách a parcích. V našich podmínkách prospívá dobře a nevykazuje žádná poškození. Navíc je zajímavý tvarem listu, který je ve skupině javorů neobvyklý.
Uvedeny jsou i některé dobře známé druhy a kultivary javorů např. Acer platanoides ´Crimson King´, ale vzhledem k jejich dobrým výsledkům i v Dendrologické zahradě jsem je do tabulek rovněž zařadil.
U některých javorů můžeme pozorovat, že se chovají jako chiméry. V Dendrologické zahradě se takto chová například Acer negundo ´Flamingo´ a Acer negundo ´Elegans´ a pravděpodobně i Acer rufinerve ´Albolimbatum´, zde je však potřeba ve sledování pokračovat, jelikož panašování zde není zaznamenáno pouze dva roky, ačkoliv v předešlých letech je vykazoval. Acer negundo – javor jasanolistý je už delší dobu uváděn jako samostatný rod Negundo aceroides – javorovec jasanolistý. Vzhledem k zažitému začlenění do javorů mezi odbornou veřejností jej zde rovněž uvádím a podle starší literatury je řazen do sekce Negundo. Mezi panašovanými javory jsou javory jasanolisté právě díky svému rozdílnému listu velmi hodnotné.
Mezi zajímavé druhy patří bezpochyby javor velkolistý – Acer macrophyllum, který upoutá svými nezvykle velkými listy. Většina stromových javorů dává přednost plnému slunci, avšak tento je ideální do výsadeb v polostínu. V prvních letech po výsadbě je dobré rostliny na zimu chránit.
Mezi nejkrásnější javory patří kultivar javoru klenu – Acer pseudoplatanus ´Corstorphinense´, který na jaře upoutá svými zářivě žlutými listy. Zasloužil by si daleko větší uplatnění, zejména ve velkých parcích, jako dominanta na tmavém pozadí. Jeho efekt proti modré obloze je rovněž velmi pěkný. Listy dřeviny v průběhu vegetačního období postupně zelenají. Nejvyšší intenzity žlutého zbarvení dosahuje přibližně v půlce května.
Javor okrouhlolistý – Acer circinatum je severoamerickým druhem, který je podobný tzv. japonským javorům (také spadá do stejné sekce). Opět vyžaduje polostinné stanoviště, ale oproti asijským druhům je v našich podmínkách odolnější . Navíc na podzim barví žlutooranžově.
Javor mléč, který patří mezi nejkrásněji kvetoucí javory, má několik zakrslých, nebo kompaktních kultivarů. Jedním z nich je Acer platanoides ´Jirka´, který je ideální do menších ploch a navíc vykazuje velmi dobrou odolnost vůči chorobám a škůdcům. Je lepší rostliny štěpovat u země, neboť rostliny štěpované v korunce nevykazují příliš dobré růstové vlastnosti.
Javor tatarský má několik poddruhů a jedním z méně známých je Acer tataricum ssp. semenovii. Oproti poddruhu Acer tataricum ssp. ginnala, barví na podzim méně výrazně (spíše žlutozeleně), ale má velmi jemný habitus se zajímavým listem a je ideální jako předsadba před vzrůstné druhy javorů, nebo i jiných vzrůstných dřevin, kde chceme pohledově zakrýt kmen (tzn. volně rostoucí živé stěny). Keřově rostoucí druhy javorů jsou poměrně známé a to v několika sekcích.Vyloženě sbírkovou rostlinou, kterou můžeme oživit větší zahradu, nebo park je javor čtyřčetný – A. tetramerum var. betulifolium, někdy uváděn jako Acer stachyophyllum. Tento druh opět vykazuje vynikající vlastnosti v odolnosti vůči chorobám a škůdcům. Oproti předešlému druhu je javor babyka téměř obyčejným taxonem. Nicméně díky svým vynikajícím schopnostem přežívat v teplém a suchém prostředí je často používán coby kompaktní kultivar Acer campestre ´Elsrijk´ do uličních stromořadí. Může nám však nabídnout i zajímavý panašovaný kultivar Acer campestre ´Pulverulentum´, který lze použít i do menších zahrad. Na výběr je zde ještě zakrslý kultivar Acer campestre ‘Nanum’, s klasickým zeleně zbarveným listem, který je velmi kompaktní a ideální do menších rodinných zahrad.
Některé druhy v Dendrologické zahradě se jeví jako problematické. Například Acer platanoides ´Crimson Sentry´, který je po vyrašení listu pěkně vypadajícím červenolistým kultivarem javoru mléče. Zhruba od června je silně napadán různými chorobami a škůdci. Pozorovány byly převážně požerky od housenek a na konci léta také pravidelně trpí padlím. V některých letech zbývá z listu pouze žilnatina. Záleží však na průběhu určitého roku. Trpí rovněž namrzáním a to zejména v oblasti vrcholu stromku. Nicméně, i když jsou rostliny takto silně poškozeny téměř každý rok, nehynou. Paradoxem je, že tento javor je mezi veřejností značně oblíbený a bývá často žádán. Otázkou zůstává zda se takto chová i v soukromých výsadbách, protože tím jeho atraktivita zakrslého a červeně zbarveného kultivaru (navíc od původního druhu) zajisté značně trpí. Není totiž účelem mít na zahradě kultivar, který je nutno každoročně složitě ošetřovat.
Dalším problematickým taxonem je i kultivar od javoru stříbrného – Acer saccharinum ´Lutescens´. Tento žlutě zbarvený kultivar je ve velké míře poškozován hálkami na listech (listová plocha není téměř vidět). Opět napadení závisí na průběhu roku a navíc na návětrných místech značně namrzá.
Nejstarší výsadby v zahradě sahají až do 30. let minulého století a i některé javory jsou v této době vysazeny. Rostliny, které jsou takto staré a nemění se jejich znaky, vykazují už tak svojí kvalitu a proto je v tabulce uveden i jejich věk. Ten je uveden i z ryze praktických důvodů
(lze dohledat velikost jednotlivých dřevin v určitém věku). Samozřejmě musíme brát ohled na možné odchylky z různých stanovišť.

Pozitivní výsledky sledování
Taxony uvedené v tabulkách vykazovaly nejen dobré výsledky na základě sledování, ale i vysokou estetickou hodnotu. Uvedeny jsou i druhy, které jsou méně známé a zasloužily by větší pozornost a rozšíření v našich zahradách a parcích a to ať už z důvodu estetické hodnoty, tak i z hlediska nenáročného pěstování, nebo využití v sadovnické praxi. Rod je natolik obsáhlý, adaptabilní a esteticky bohatý, že by byla škoda nevyužít nabídky několika desítek druhů a kultivarů. Je potřeba také přihlédnout k půdním a klimatickým charakteristikám Dendrologické zahrady. Dále je nutno podotknou, že intenzivní sledování probíhalo dva roky, nelze tedy v tak krátkém horizontu vypozorovat všechny skutečnosti, které by zde bylo možno uvést.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down