Zemědělci v Jižní Koreji jsou pod stále větším tlakem dovozů plodin z některých dalších asijských zemí a v důsledku toho se plochy některých tradičních plodin stále zmenšují (mandarinky, ananas). Kupodivu se v posledních letech obdivuhodně rozvíjí pěstování hub. Jednou z jasných příčin je jejich tradiční obliba v pokrmech. Dále pak slouží jako surovina k výrobě doplňků stravy, jež jsou využívány jako pomocné látky při léčbě různých chorob.
Tradiční pěstování šiitake na klátech dřeva v listnatých lesích postupně ustupuje a rozšiřuje se intenzivní pěstování hub speciální technologií, většinou v plastových lahvích o obsahu 810 ml. Pěstují se na pilinách listnatého dřeva nebo na směsi výlisků z bavlníkového semínka, na bavlníkových odpadech za přídavku sušených řepných řízků a rýžových otrub nebo kukuřičné slámy. Je zajímavé, že ačkoliv Korea oplývá velkým množstvím lesů, těží dřevo minimálně, a tak dováží piliny, otruby a bavlníkový odpad z Pákistánu, Číny, Indie a Austrálie.
Pěstování hub je rozšířeno převážně v provinciích Incheon, Basa a Gyonggi. V Koreji se v současnosti vyprodukuje 200 000 t hub, což je v průměru 4 kg na obyvatele.
Metoda pěstování hub v plastových lahvích vytlačila koncem 80. let minulého století primitivní pěstování hlívy na záhonech. Tato metoda byla původně použita v Japonsku, kde byla plně automatizovaná, k čemuž sloužily velmi složité a drahé linky s denním výkonem až 160 000 lahví. Korejská mechanizace zvládá denní výkon 7 až 10 000 lahví a linky jsou podstatně levnější než v Japonsku. Taková linka vyrobí substrát pro 1000 m2 pěstební plochy. Pěstování v lahvích se používá z 50 % pro pěstování hlívy, ale také pro penízovku, líhu, polničku topolovou a šupinovku nameko. V současnosti se takto pěstují houby ve 150 podnicích. V některých podnicích se pěstuje hlíva i některé další druhy v sáčcích. Od roku 1995 byl sortiment hub rozšířen o hlívu královskou. Její výnosy činí 25 až 36 % hmotnosti substrátu.
V průběhu naší krátké návštěvy Jižní Koreje byla možnost seznámit se s využitím hub v kuchyni. Při stolování není tabule, u které bychom mohli postrádat houby. Ty se přidávají do polévek, rožní se, smaží a přitom se používá nejméně čtyři až pět druhů hub.
Vedle rozvoje pěstování hub, dochází i k navýšení ploch uřčených k pěstování a zpracování ženšenu, pro jehož pěstování jsou v některých provinciích optimální klimatické a půdní podmínky. Ale o tom zase někdy příště.
