Rok 2008 byl z hlediska výskytu nejvýznamnějších chorob velmi zajímavý a poněkud nevyzpytatelný. V tomto příspěvku bych se chtěl zamyslet nad některými faktory, které letošní rok ovlivňovaly výskyt chorob, a nad jejich dopady v ochraně vinic.
Základním předpokladem při výrobě vysoce kvalitního vína je vypěstovat vyvinuté, zdravé a dokonale vyzrálé hrozny. U špičkových vín musí být z vinice, výrazně zredukován výnos tak, aby hrozny měly možnost dokonale vyzrát a vybavit se nejen cukrem, ale i aromatickými látkami a dalšími substancemi, tvořícími extrakt a kořenitost.
Jaká bude kvalita sklizně, určuje celá řada faktorů. Je to typ půdy, na které je réva pěstována, svažitost pozemku, orientace ke světové straně, klimatické podmínky dané lokality a průběh počasí v daném ročníku (suma aktivních teplot, slunečního svitu, množství srážek atd.). V neposlední řadě je to práce vinaře, který nastavuje výši úrody, volí pěstitelský tvar, způsob agrotechniky obdělávání půdy a keře a také udržuje dobrý zdravotní stav vinohradu.
Charakteristika roku 2008.
Hodnocení vychází z pozorování počasí a průběhu výskytu chorob na Uherskohradišťsku, v jiných lokalitách mohla být situace poněkud odlišná, i když informace z jiných regionů naznačují, že výrazně rozdílná nebyla.
Zima na Uherskohradišťsku byla poměrně mírná. Větší mrazy byly jen v prosinci 2007 a ty většinou nebyly nižší než -12 oC. V lednu a únoru se teploty pohybovaly kolem nuly, někdy mírně pod a jindy zase těsně nad bodem mrazu. V březnu přes den začaly teploty vystupovat relativně vysoko, docházelo k velkým výkyvům mezi dnem a nocí, kdy v noci teploty klesaly i mírně pod bod mrazu. Tyto výkyvy zapříčinili že réva začala slzet přibližně 22. 3.2008 a rašení začalo na Uherskohradišťsku kolem 9. 4. 2008. Rašení bylo poměrně pravidelné a vinice nebyly poškozeny ani jarními mrazíky. Násada hroznů byla dobrá.
Pro vývoj a výskyt chorob v daném ročníku má zásadní vliv množství srážek v průběhu celé vegetace. Jarní období bylo srážkově nadprůměrné až do období květu révy, která začala kvést okolo 8. 6. 2008 a ukončila květ 20. 6. 2008. Po jednoměsíčním suchém období se srážky opět pohybovaly kolem padesátiletého průměru, viz graf (osmý měsíc zahrnuje srážky jen do 18. 8. 2008).
Teplotně byl ročník průměrný, s menším počtem tropických dní než v loňském roce, kdy docházelo i k poškození hroznů úžehem. Vývoj hroznů byl dobrý bez
výrazných stresových podmínek.
Nejvýznamnější choroby révy vinné.
Plíseň révová (Plasmopara viticola)
Poškozuje listy révy vinné. V místě napadení se zprvu tvoří žlutavé skvrny, u kterých se později na spodní straně listu objeví bělavý povlak sporangioforů a sporangií. U pozdějších infekcí jsou pak skvrny kolem nervatury a někdy je napaden i celý list. Takto napadená místa nekrotizují, hnědnou, čímž ztrácejí svou funkčnost a při větším napadení i opadnou.
Napadne-li plíseň révová květenství nebo hrozen těsně po odkvětu, vytvoří se na květenství opět povlak sparangioforů a sporangií a po krátkém čase takto napadené části květenství hnědnou a uschnou.
Jedná se o skutečně významnou chorobu, která může, nebude-li dobře prováděna ochrana, zcela zničit úrodu a natolik poškodit listovou plochu, že réví nevyzraje, a tím se přenesou následky takového napadení i do dalšího roku, neboť není dostatek vyzrálých letorostů k řezu.
Padlí révy vinné (Uncinula necator)
Napadá všechny zelené části keře. Na napadených částech se tvoří šedavě bílý povlak podhoubí. Napadené části šednou a zejména u hroznů posléze zasychají. Při napadení v pozdější fázi dochází také k praskání bobulí a k tzv. průtrži semen.
Je to velmi nebezpečná choroba zejména v sušších létech, kdy opět může velmi výrazně poškodit úrodu hroznů.
Plíseň šedá (Botryotinia fuckeliana)
Tato choroba může napadat všechny části keře. Nejvýznamnější je její napadení květenství (v období těsně před květem a v době květu) a hroznů v době zaměkání. Napadné květenství v květu rychle hnědne a odumírá. Při napadení hroznů v době zaměkání dochází k poruše pletiv stopek a bobulí. Typickým projevem jsou šedavé porosty konidioforů s konidii. Při napadení hroznů je vývoj choroby velmi rychlý a může docházet k značným škodám. Někdy je nutno přistoupit na předčasnou, rychlou sklizeň, aby bylo zabráněno dalším škodám. To se však odráží v nízké kvalitě hroznů a následně i vína z takových hroznů vyrobeného.
Ochrana vinic v roce 2008
Většina producentů hroznů na Uherskohradišťku již upustila od paušální ochrany vinic, kdy je potřeba udržovat ochranný film postřiků proti významným chorobám po celou dobu vegetace. Přešla na způsoby používané v systému integrované produkce hroznů a vína, tedy na zajištění ochrany vinic na základě prognózy a signalizace výskytu jednotlivých chorob révy vinné.
Na prognózu plísně révové byla vypracována celá řada metod (metoda podle Istvánffiho a Pálinkáše, metoda podle Makeše, metoda prognózy podle HMÚ Bratislava, expertní systém Galati vitis, či metoda Ing. A. Mušky), které poskytují pěstiteli informace o tom, zdali je tlak této choroby nebo nikoli.
Většina metod sleduje množství srážek. Na základě jejich vyhodnocení jsou stanoveny prognózy vývoje tlaku choroby. Některé metody berou v úvahu i teploty. Metoda Ing. Antonína Mušky, metoda systému Galati vitis, ale i jiné metody, vycházejí z toho, že pro významný výskyt dané choroby musí být splněny předpoklady a následně i podmínky. Není-li jeden z těchto atributů splněn, nedojde ke kalamitnímu výskytu choroby.
V tomto roce, díky vysokým srážkovým úhrnům v měsících březnu, dubnu a druhé polovině května, byly splněny předpoklady pro výskyt plísně révové. Tlak choroby byl tedy silný a bylo potřeba těsně před začátkem květu ošetřit porosty vinic intenzivním, systémovým přípravkem. Současně před květem se doporučuje preventivně ošetřit i proti padlí, kde stačilo použít kontaktní přípravek. Současně se začátkem květu révy ale začalo relativně suché počasí, takže tlak plísně révové ustoupil a nastal tlak padlí. V době květu se však projevil předešlý tlak plísně révové a došlo k projevům této choroby přímo v porostech. Na listech bylo možné najít žlutavé, olejovité skvrny, byla také napadena květenství. Na porostech,kde bylo provedeno řádné ošetření před květem, se však jednalo o ojedinělé projevy.
Téměř měsíc trvající suché období v červnu (viz. graf měsíčních úhrnů srážek), vytvořilo podmínky pro padlí révové. Pro tuto chorobu však nebyly splněny předpoklady a nemělo tedy dojít k nezvladatelnému tlaku této choroby. Přesto bylo nutné ošetřit vinice po odkvětu intenzivním přípravkem jak proti padlí, tak i plísně révové, aby bylo zabráněno šíření choroby, jejíž projevy se ukázaly v období květu.
Období květu a těsně po něm je nejkritičtější z hlediska možnosti škod působených jak plísní, tak i padlím. Proto kvalitní a dobře volená ochrana proti chorobám je většinou rozhodující a promítá se i do eventuelního dalšího vývoje.
Díky suchému období v červnu se začali projevovat příznaky padlí na hroznech. Z tohoto důvodu bylo nezbytné i druhé ošetření porostů po odkvětu intenzivním přípravkem.
V této fázi vývoje révy a počasí došlo ke zvláštnímu jevu, který byl díky suchému období poměrně nečekaný. Ve vinicích se začala objevovat plíseň révová. Přestože bylo relativně sucho, došlo zřejmě k dlouhodobějšímu ovlhčení listů rosou či mlhou, která zapříčinila výskyt choroby. Chemická ochrana v tomto případě spočívala v aplikaci standardního, kontaktního přípravku.
V červenci se však opět zvýšilo množství srážek a naplnily se podmínky pro rozvoj plísně révové. Vzhledem k tomu, že byly splněny předpoklady a nyní i podmínky pro tlak této choroby, došlo k poměrně jejímu výraznému šíření na mladých listech,docházelo i k poškození hroznů. Pro ochranu bylo zapotřebí tedy použít intenzivních přípravků. Na udržení padlí pod kontrolou pak stačilo využít standardní přípravek.
Začátkem srpna srážky opět poklesly a na ošetření v tomto období postačil postřik standardním přípravkem na obě rozhodující choroby. Bylo vhodné použít i přípravek s účinností proti plísni šedé, aby byly ošetřeny vnitřní části hroznu před jejich zapojením.
V pátek 15.8. 2008 došlo ke srážkám, které se pohybovali kolem 35 mm a to tedy vyvolává potřebu ošetřit vinice proti plísni šedé, aby bylo zabráněno hnití hroznů. U vinic, které budou sklízeny později (pro dodržení ochranné lhůty), se doporučovala, ještě ošetřit porosty proti plísni révové, aby nedošlo k pozdním projevům choroby, kdy může dojít ke ztrátě listové plochy, a tím zhoršenému vyzrávání réví.
Celkové zhodnocení
Dle mého názoru lze konstatovat, že letos šlo o tzv. peronosporový rok, i když v suchém červnu i padlí ukázalo svou škodlivost. Při správné volbě přípravku a včasných termínech však bylo možno udržet vinice v dobrém zdravotním stavu tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro získání velmi kvalitních hroznů, které jsou základem kvalitního vína. O tlaku jednotlivých chorob v letošním roce je možno se přesvědčit ve vinicích, kde nebyla dobře volena a prováděna ochrana, kde škody dosahují významných hodnot (viz fotografie).
Je nutno si uvědomit, že kvalitní ochrana závisí na více faktorech. Nestačí jen postřik. Velmi důležité jsou:
● správná volba termínu
● správná volba použitého přípravku (preventivní přípravek, přípravek s kurativním účinkem, systémový přípravek, apod.)
● kvalita provedeného ošetření
● dodržení předepsané dávky přípravku
Při splnění těchto podmínek při ochraně a zvládnutí celé agrotechniky, je pak možno se těšit na kvalitní úrodu a následně na špičkové víno, které potěší nás i naše zákazníky.
