Mekardonie (Mecardonia, čeleď Scrophulariacae) je bylina s tenkými, měkkými, plazivými až převislými výhony, původem z Brazílie. Má malé, sytě zelené, kopinaté listy a zářivě žluté, jeden až dva centimetry velké, souměrné květy podobající se květům hledíkovek. Na našem trhu jsou v nabídce zatím čtyři licenčně chráněné odrůdy ‘Sundona’, ‘Goldflake’, ‘Early Yellow’ a ’Lemon Mist Early’ lišící se raností a velikostí květů.
Nároky během pěstování
Z matečných rostlin se sklízejí většinou vrcholové řízky o délce tří až čtyř centimetrů, které snadno zakořeňují pod mlhou nebo mikroténovou fólií při teplotě kolem 20 °C během dvou až tří týdnů. Poté se mladé rostliny vysazují po jednom až dvou kusech do květináčů o průměru 10 až 12 cm nebo po třech až čtyřech kusech do menších závěsných nádob o průměru 18 – 22 cm. K sázení je vhodný dobře propustný, slabě vyhnojený, rašelinný nebo kůrorašelinný substrát s podílem jílu, s hodnotou pH v rozmezí 5,5 – 6. Při nižších hodnotách dochází k častým chlorózám.
Počáteční teplota pěstování je 18 až 20 °C a po ujmutí rostlin v květináčích se teplota snižuje na 14–16 °C. Při chladné kultuře se udržuje teplota šest až osm stupňů, a to po dobu šesti až osmi týdnů.
V průběhu kultivace vyžadují mekardonie hodně světla, mírnou zálivku a pravidelné přihnojování slabšími, 0,15 – 0,2% roztoky vícesložkových hnojiv v intervalu sedmi dnů. Doporučují se hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Při silnějším hnojení, vydatné zálivce a v příliš velkých nádobách rostliny údajně málo kvetou.
Zaštipování výhonů (jednou až dvakrát) je nutné pouze u dekorativních výpěstků a aplikace retardantů není většinou zapotřebí, protože rostliny se samy silně rozvětvují a vytvářejí dostatečně krátká internodia.
V zapojeném porostu při nedostatku proudícího vzduchu hrozí napadení plísní šedou, běžnými škůdci tohoto druhu jsou mšice, molice a svilušky.
Venku, u zákazníka, se květiny umisťují na slunné nebo polostinné, před deštěm a větrem chráněné stanoviště, kde při rovnoměrné zálivce a mírném hnojení prospívají a opakovaně kvetou až do podzimu. Dobře snášejí horké letní dny.
Příklady pěstebních postupů a použití
Obecně platí, že mekardonie vykvétají o něco později než ostatní letničky. Z výsadby začátkem ledna se dopěstují chlazené, jedenkrát zaštípnuté rostliny v květináčích o průměru 10 – 12 cm na začátek až polovinu května. Z výsadby začátkem února až začátkem března se dopěstují nechlazené rostliny v menších závěsných nádobách na polovinu až konec května, tj. za 3 – 3,5 měsíce.
Mecardonia hybrid nejlépe vyniká samostatně v závěsných nádobách a květinových mísách na balkonech a terasách. Používá se i jako pokryvná rostlina k dekoraci hrobů nebo se vysazuje na skalky, do truhlíků i na záhony společně se středně nebo málo vzrůstnými druhy a odrůdami letniček, které neomezují jej růst a mají modré, červené, oranžové, karmínové i bílé květy nebo panašované listy. Mohou to být např. Acalypha hispaniolae, Anagallis monellii, Brachyscome multifida, Convolvulus sabatius, Cuphea hyssopifolia, Diascia hybridy, Felicia amelloides, Jamesbrittania hybridy, Lantana camara, Lantana montevidensis, Lobelia valida, Lysimachia nummularia, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Russelia equisetiformis, Scaevola saligna, Sutera cordata, Torenia a Verbena hybridy, Veronica montana.