Při výběru vhodných dřevin do krajiny, veřejných a vyhrazených prostor sídel nebo do našich zahrad zvažujeme mnoho různých faktorů a jejich volbu provádíme na základě parametrů souvisejících s účelem jejich použití.
Do krajiny volíme převážně domácí (autochtonní) druhy dřevin s důrazem na jejich stanovištní nároky, účel využití, historické a kompoziční souvislosti atp. V případě volby dřevin do sídel a zahrad se běžně přikláníme k dřevinám provozně bezpečným, hygienicky bezproblémovým, esteticky atraktivním, avšak často místně a geograficky nepůvodním (alochtonním). V tomto případě hraje významnější roli jejich vzrůstnost, habitus, estetika květů a plodů, struktura, barva a proměnlivost listové plochy v průběhu roku, vůně, produkce plodů atd.
Volba sortimentu
V krajině a sídlech se návrh vhodného sortimentu dřevin často svěřuje odborníkům z řad zahradních a krajinných architektů. Proti tomu na rodinných zahradách bývají architekty často sami jejich majitelé, kteří dřeviny volí podle vlastního vkusu, záliby a také užitku.
Specifickou skupinou lidí jsou včelaři. Ti z nich, kteří jsou včelaři tělem i duší, staví na první místo pomyslného žebříčku hodnot dřeviny její schopnost poskytovat nektar, pyl a medovici, z nichž včely vytváří med, mateří kašičku, propolis a vosk. Včely „létavky“, nespoutané hranicemi pozemků, mohou za potravou létat až do vzdálenosti sedmi kilometrů od úlu. Vhodnou volbou dřevin vysazených do blízkého okolí včelína však mohou včelaři jejich pilnému snažení ulehčit.
Podstata včelařsky významných dřevin spočívá zejména v jejich dispozici skýtat nektar a pyl (tzv. nektarodárnost a pylodárnost). Po staletí se věřilo, že včela sbírá v květech med, proto byla pojmenována včelou medonosnou (Apis mellifera). Teprve v polovině 18. století bylo zjištěno, že včely vytváří med až v úlu z přinesené sladiny. Pyl slouží jako zdroj bílkovin, minerálů, vitamínů a ostatních složek potravy. Konzervovaný pyl tvoří výživu mladých včel zvaných mladušky. Včelaři ceněné jsou zejména dřeviny bohatě časně nebo naopak pozdě kvetoucí poskytující včelám pastvu v měsících, kdy je jí nedostatek. Dále jsou to ty, které nakvétají postupně a trvání jejich květů je delší (až sedm dnů).
Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., v Průhonicích disponuje rozsáhlým sortimentem dřevin. Na ploše osmdesáti hektarů jsou shromážděny mimo jiné i početné sbírky jednotlivých rodů včelařsky významných a vyhledávaných dřevin: Acer, Cornus, Chaenomeles, Malus, Prunus, Quercus, Robinia, Salix, Sorbus, Spiraea, Syringa a mnoho dalších. Následující výběr dřevin ze sbírek Dendrologické zahrady nabízí esteticky atraktivní, dobou květu, produkcí pylu a nektaru cenné, avšak stále nedoceněné a nepříliš vysazované rostliny.
Acer saccharinum – javor stříbrný
Vzrůstný strom původem ze Severní Ameriky, čeleď (Aceraceae – javorovité). Dorůstá výšky 20 až 30 m, má širokou vzdušnou korunu. Včelařsky ceněný je pro hojnost a časnost květů objevujících se již počátkem března před rašením listů. Hluboce laločnaté zespodu stříbřité listy se na podzim zbarvují žlutě a červeně.
Aesculus parviflora – jírovec drobnokvětý
Je jediným keřovitým druhem rodu jírovcovitých. Je to rozložitý, slabě odnožující keř dosahující výšky 2 až 4 m. Pochází ze Severní Ameriky. Kvete štíhlými bílými květy v latách, které vystupují nad olistění. Plody jsou drobná kulovitá semena (kaštany) velikosti 2 až 3 cm. Nektarodárnost jírovců je vysoká a jsou proto považovány za významné zdroje snůšky.
Akebia quinata – akébie pětičetná
Představuje krásnou, bujnou, ovíjivou liánu s domovinou ve východní Asii y čeledi Lardizabalaceae – kokylovité. Může dosáhnout výšky až 10 m. Používá se například na krytí pergol. Dřevina má specifické dlanitě pětičetné listy často zakrývající purpurové intenzivně vonné květy v převislých hroznech, pro které je nejvíce ceněna. Je to dřevina nektarodárná i pylodárná.
Aronia melanocarpa – temnoplodec černoplodý
Dřevina pocházející ze Severní Ameriky, čeleď růžovité. Lidově se nazývá též „černý jeřáb“. Jako keř dorůstá výšky jednoho metru, jako ovocná dřevina se často štěpuje na kmínek a pěstuje jako strom. Kvete bohatými bílými květy v chocholících. V srpnu dozrávají černé malvice bohaté na vitamíny, používané pro výrobu marmelád a vín. Drobný list se na podzim zbarvuje zářivě červenou barvou. Pro včelí snůšku poskytuje nektar i pyl.
Buddleia alternifolia – komule střídavolistá
Široce rozložitý keř dosahující výšky tří metrů. Pochází z Číny, čeleď komulovité. Kvete bohatými drobnými jemně vonnými fialovými květy nahloučenými ve svazečcích na metlovitých převislých větvích. Buddleia je nenáročná dosud nedoceněná nektarodárná i pylodárná dřevina. Známější a častěji pěstovaná je komule Davidova (Buddleia davidii Franch.).
Caryopteris x clandonensis – ořechokřídlec klandonský
Keř původem z východní Asie, dorůstající maximálně do jednoho metru, čeledi sporýšovitých. Je ceněný pro pozdně kvetoucí bohaté blankytně modré květy uspořádané na jednoletých vrcholících. Ořechokřídlec je atraktivní, zatím nedoceněná výborná nektarodárná a pylodárná dřevina.
Cornus mas – dřín obecný
Rozložitý keř dosahující výšky 5 až 7 metrů. Jedná se o naši domácí dřevinu, čeledi dřínovité. Včelařsky ceněná je pro své časné a bohaté žluté květy uspořádané v hustých okolících. Plody, zvané dřínky (podlouhlé červené peckovice), dozrávají v říjnu. Mají nakyslou chuť a z dřevin patří k nejbohatším zdrojům vitamínu C. Používají se na přípravu kompotů, marmelád, moštů, sirupů i pálenky. Dřín včelám poskytuje bohatou pylovou a nektarovou snůšku.
Cydonia oblonga – kdouloň obecná
Rozložitý keř nebo malý stromek z čeledi růžovitých pěstovaný jako ovocná dřevina. Pochází ze střední Asie. Kvete velkými jemně narůžovělými květy. Plstnaté žluté a vonné plody – malvice jsou kulovitého nebo hruškovitého tvaru a jsou trpké. Dříve se u nás pěstovala v sadech a vinicích častěji, dnes je jako ovoce téměř neznámá. Hojně se pěstuje například v Portugalsku pro výrobu tradiční marmelády. Je dobrým zdrojem pylu i nektaru.
Exochorda racemosa – hroznovec hroznatý
Široce rozložitý keř z čeledi růžovité pocházejí z Asie dorůstající do výšky 2 až 4 metrů. Je ceněný pro své poměrně velké v hroznech uspořádané bělostné květy intenzivní vůně. Keř je okrasný i mimo vegetační dobu, kdy na koncích větví přetrvávají zdobné tmavě hnědé tobolky.
Koelreuteria paniculata – svitel latnatý
Široce rozložitý strom nebo keř čeledi Sapindaceae – mýdelníkovité původem z východní Asie. Dorůstá 10 až 15 metrů. Kvete velkými řídkými latami s drobnými žlutými květy. Je působivý podzimním žlutým zbarvením listů a přes zimu přetrvávajícími trojhrannými tobolkami. Ty obsahují atraktivní černá kulovitá semena, které mohou sloužit k výrobě šperků. Považuje se za velmi dobrou pylodárnou a nektarodárnoou dřevinu. Květ poskytuje včelám pozdní pyl pro výchovu dlouhověkých zimních včel.
Kolkwitzia amabilis – kolkvicie krásná
Krásná vzdušná dřevina čeledi Caprifoliaceae – zimolézovité pocházejí z Číny. Dorůstá 2 až 3 m a právem se o ni říká, že je královnou zahrady. Vyniká bohatými narůžovělými trubkovitými květy uspořádanými v chocholících. Přes svou nenáročnost a všestranné použití (i živé ploty) není zatím plně doceněna. Včelám poskytuje nektar i pyl.
Lonicera fragrantissima – zimolez nejvonnější) j
Metlovitý 1,5 až 2 m vysoký keř čeledi Caprifoliaceae – zimolézovité. Je ceněný zejména pro velmi časný krémově bílý a příjemně vonný květ. Pochází z Číny. Zimolezy se obecně považují za dobré nektarodárné i pylodárné dřeviny.
Physocarpus opulifolius – tavola kalinolistá
Nenáročný dva až tři metry vysoký kompaktní keř původem ze Severní Ameriky, čeleď Rosaceae. Je ozdobný drobnými bílými květy s červenými tyčinkami uspořádanými v polokulovitých chocholících a také načervenalými nadmutými měchýřky, které oceňují zejména děti pro jejich šustivý zvuk při promnutí.
Prunus padus 'Colorata' – Střemcha obecná
Zřídka vysazovaný a přesto velice atraktivní metlovitý vzdušný keř, čeleď růžovité. Ceněný je pro své růžové vonné květy uspořádané v převislých štíhlých až 15 cm dlouhých hroznech a také pro barvu listové plochy zbarvující se na podzim šarlatově červeně. Střemchy poskytují včelám pyl i nektar.
Sophora japonica – jerlín japonský
Představuje krásný vzdušný spíše parkový strom pocházející z východní Asie, čeleď bobovité. Dorůstá výšky 15 až 25 m. Ceněn je pro svůj graciézní vhled, jemné na podzim žluté olistění a zejména pro pozdní dobu květu. Květy jsou máslově bílé, uspořádané do volných lat. Plody jsou drobné charakteristicky zaškrcované lusky. Jerlín je výbornou nektarodárnou dřevinou.
Sorbaria sorbifolia – tavolníkovec jeřábolistý
Zajímavý, zřídka vysazovaný, metlovitý keř dorůstající 1,5 až 2 m, čeleď tavolníkovité. Pochází z východní Asie. Kvete smetanovými květy uspořádanými v bohatých vzpřímených latách dlouhých 15 až 25 cm. Je to výborná pylodárná dřevina.
Syringa microphylla 'Superba' – šeřík malolistý
Hustý keř dosahující 1 až 1,5 m výšky původem z Číny čeledi olivovníkovité. Je ceněný pro menší vzrůst (oproti ostatním dřevinám svého rodu) a lilákové silně vonné květy uspořádané v kratších latách.
Viburnum farreri – kalina vonná
Keř čeledi zimolezovité pocházející z Číny. Dorůstá výšky 2 až 3 metrů. Kvete velmi časně z jara (někdy již koncem roku) narůžovělými intenzivně vonnými květy v latách. Pilovité drobné lístky se na podzim zbarvují červeně. Kaliny jsou dobrým zdrojem pylu i nektaru.
Vážení,
jsem žákem včelařského učiliště v Nasavrkách a jako ročníkovou práci mám sestavit plán výsadby ať už bylin, nebo dřevin, které jsou pro včely významné podle doby kvetení /pylodárnost,nektarodárnost/ podle včelařského roku. Zaujala mě tato publikace a snad by mi mohla i pomoci v této práci. Sdělte mi prosím zda by byla k dispozici (el.podobě-včetně fotografií). Již předem děkuji za pochopení a vstřícnost. Mareček