Skládkové choroby jablek způsobují při skladování významné hospodářské škody. Výskyt a jejich intenzitu ovlivňuje řada faktorů, které ovocnář může během vegetace výrazně ovlivnit (výživa, chemická ochrana, termín sklizně, technologie skladování atd.). V tomto příspěvku se budu věnovat jednotlivým houbovým patogenům, původcům skládkových chorob jablek a jejich příznakům.
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) – Mezi nejškodlivější choroby jabloně patří strupovitost jabloně, která způsobuje významné škody během vegetace, ale i při skladování plodů.
Patogen přezimuje v podobě plodnic na listech. Na jaře (většinou v měsíci dubnu) se uvolňují askospory, které za příznivých podmínek způsobují primární infekce. Patogen napadá listy a následně plody, na kterých způsobuje významné poškození. Pro signalizaci primárních infekcí, a jako vodítko pro úspěšné zvládnutí chemické ochrany v sadech, jsme od roku 1990 začali pracovat s lapači spor, kterými monitorujeme lety askospor a průběžně vydáváme informace ovocnářům o průběhu a zejména ukončení letu askospor ( konec primárních infekcí). Nezvládnutí primárních infekcí dává předpoklad pro výskyt sekundární strupovitosti, respektivě skládkové strupovitosti .
V letech příznivých pro výskyt houby je strupovitost limitujícím faktorem kvality sklizených jablek a velmi významně ovlivňuje jejich zdravotní stav při skladování. Příznivým faktorem omezujícím výskyt skládkové strupovitosti je zkrácení doby od sběru jablek (většinou do palet) po přemístění plodů do skladovacích prostor, zejména při vysokých teplotách vzduchu při sklizni.
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) – Druhou velmi významnou chorobou listů, letorostů a plodů jabloní je padlí jabloně. Patogen přezimuje podhoubím v pupenech a na letorostech. Za příznivých podmínek se na jaře rozrůstá na napadených částech mycelium, na kterém se tvoří konidie, které způsobují infekce. Tento patogen způsobuje na plodech tzv. síťovitou rzivost, která naruší povrchovou vrstvu, čímž významně ovlivňuje dobu skladovatelnosti plodů.
Kruhová hnědá hniloba jablek (Pezicula alba, Pezicula malicorticis) – Dříve označována jako gloeosporiová respektive hořká hniloba jablek. Tato skládková choroba nabývá stále většího významu. Houbě plně vyhovují nízké teploty a vysoká relativní vzdušná vlhkost skladovacích prostor. Patogen napadá plody během vegetace. Konidie pronikají většinou přes lenticely a způsobují infekci. Houba má dlouhou latenci a k projevům napadení dochází až při skladování. Vnímavost plodů je přímo závislá na době skladování. Na napadených plodech vytváří světle hnědé skvrny, které později tmavnou, slupka se v místě skvrny propadá.
Moniliová hniloba plodů (Monilinia fructigena) – Patogen přezimuje na napadených částech rostlin nejčastěji houbovým povlakem na mumifikovaných plodech. Infekce během vegetace způsobují konidie houby, které se šíří větrem a vnikají do poškozených plodů např. kroupami, hmyzem a mechanicky. Optimální podmínky pro infekce a vývoj patogena jsou teploty okolo 20 oC. Napadené plody hnědnou a vytváří se na nich polštářky konidioforů a konidií, které jsou zdrojem dalších infekcí. Ve skládce a na stromech některé plody černají. Mumifikované plody jsou v sadech zdrojem askosporových infekcí pro další rok.
Fuzariová hniloba plodů (Fusarium sp.) – Patogen napadá jádřinec nebo způsobuje vnější hnilobu plodů. Jádřinec houba napadá již během vegetace, kdy konidie pronikají přes kališní část do plodu. Po rozkrojení plodu je uvnitř většinou zřetelné mycelium houby. Hniloba se šíří z jádřince do okolní dužniny a dužnina hnědne. U vnější hniloby dochází k infekci během skladování přenosem z plodu na plod přes poraněnou slupku.
Modrá (peniciliová) hniloba (Penicillium sp.) – Převážně Penicillium expansum patří k další významné chorobě skladovaných jablek, které je potřeba věnovat pozornost. Na povrchu slupky se vytváří po infekci světle hnědé až hnědé okrouhlé skvrny, které se propadají a měknou až dojde k destrukci celého plodu. Na slupce v místě skvrn jsou zřetelné povlaky houby tvořené konidiofory a konidiemi. K infekci dochází konidiemi většinou při sklizni po mechanickém poranění plodů.
Faktory ovlivňující výskyt chorob
Základem úspěšného skladování jablek je zajištění dobré kondice stromů v sadech a udržení dobrého zdravotního stavu listů a plodů po celou dobu vegetace. Na výskyt skládkových chorob má významný vliv mnoho faktorů, které výrazně ovlivňují jejich intenzitu. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav plodů je vliv počasí. Chladné a deštivé počasí během vegetace a zejména v období před sklizní vytváří podmínky pro rozvoj infekcí a zvyšuje počet napadených jablek. V současných podmínkách intenzivního pěstování jablek a s ohledem na sortiment odrůd se ovocnář během vegetace neobejde bez cílené chemické ochrany. V období před sklizní, pokud nastanou již zmíněné příznivé podmínky pro vývoj patogena je nezbytné provést chemický postřik k omezení výskytu chorob na skládce. Větší výskyty skládkových chorob dále nepříznivě ovlivňují nevhodné skladovací prostory respektive nevhodné podmínky pro skladování (vysoká teplota vzduchu a relativní vzdušná vlhkost). V neposlední řadě je potřeba zajistit co nejohleduplnější sklizně a tím omezit mechanické poškození plodů.
