Primárním předpokladem plodnosti ovocných dřevin je tvorba květních pupenů na plodonoších a jednoletých výhonech. Na peckovinách, na broskvoních obzvláště, jsou pro plodnost nejdůležitější jednoleté výhony s květními pupeny na nich založenými v průběhu předcházející vegetace.
Při jarním řezu broskvoní na plodnost se na stromech ponechávají především tzv. pravé plodné výhony, které jsou nerozvětvené, přibližně 40 až 80 cm dlouhé, s vyváženým zastoupením listových a květních pupenů. Ostatní typy výhonů, tj. nepravé plodné výhony do délky 40 cm, kyticové výhony a bujné výhony s předčasným obrostem jsou méně vhodné, resp. nevhodné.
Při detailním předjarním vyhodnocování násady květních pupenů na pravých plodných výhonech je pozoruhodná značná variabilita jak v jejich četnosti, tak i rozmístění. Hustotu nasazení květních pupenů charakterizujeme mírou diferenciace (MD), která představuje počet květních pupenů na délce 100 cm pravých plodných výhonů. Jejich rozmístění (topografii) vyjadřuje nasazení květních pupenů na jednotlivých nodech od bazální k apikální části výhonu. Tyto hodnoty se velice dobře zjišťují právě na broskvoních, zejména po mírném narašení odebraného vzorku jednoletých výhonů v prostředí s teplotou kolem 20 °C. Po několika dnech lze zcela spolehlivě od sebe odlišit květní a listové pupeny,
V tomto článku se zaměřuji na faktory, které každoročně více či méně ovlivňují míru diferenciace i topografií. Předjarní průzkum a stanovení míry diferenciace je nejen teoreticky zajímavý, ale má i praktický význam. Míra diferenciace v daném roce představuje potenciální plodnost odrůdy .
Časový průběh tvorby květních pupenů
Iniciace přeměny pupenových meristémů v úžlabí listových řapíků v základy květních pupenů nastává v našich klimatických podmínkách ve druhé růstové vlně letorostů, tj. přibližně v první dekádě července. Souhrou biochemických procesů, ve kterých hrají největší roli endogenní látky (fytohormony), uhlohydráty a bílkoviny,
dochází v příslušných pletivech již v tuto dobu k nezvratnému, dosud však nepozorovatelnému impulsu v tvorbě (iniciaci) základů květních pupenů. Syntéza biochemických látek a jejich využívání rostlinou je ovlivňováno mnoha vnitřními a vnějšími faktory. Intenzita fotoasimilace je závislá na průběhu počasí, výživě, vlhkosti půdy, vyvážeností poměru mezi násadou plodů a listovou plochou atd. Ovocné dřeviny jsou obvykle kompozicí podnož – odrůda, což rovněž komplikuje intenzitu i časový průběh iniciace květních pupenů.
Další fází diferenciace pupenů, která probíhá přibližně v období od konce července do poloviny srpna, je množení buněk a zvětšování meristémů. Tyto změny jsou již pozorovatelné v řezech pupenů pod mikroskopem.
Na konci vegetace a při vstupu broskvoní do dormance (přirozeného vegetačního klidu), do které vstupují již od konce srpna, se v květních pupenech tvoří okvětní plátky, tyčinky a pestíky. Dormance odrůd našeho sortimentu trvá čtyři až pět měsíců a konči přibližně v polovině ledna. V této fázi jsou již květní pupeny od pupenů vegetativních morfologicky odlišné.
Pro etapu přirozeného vegetatčního klidu je charakteristická vysoká odolnost květních pupenů vůči nízkým teplotám a neschopnost jejich probuzení v případě teplého počasí. Tato vlastnost je dána přítomností endogenních retardujících látek v rostlině, jejichž účinnost se během zimního klidu snižuje a končí přibližně v polovině ledna. V této časové etapě se v semenících a prašních dělí pohlavní buňky.
Odrůdy rajonizované v mírných klimatických pásmech vyžadují v období dormance určitou sumu nízkých teplot, která je nutná pro úspěšné ukončení diferenciaci květních pupenů, jejich rozkvět, opylení a oplodnění. Není-li tato suma záporných teplot dosažena, může docházet k opadu květních pupenů a rozvíjejících se květů, někdy pouze k horšímu vývoji okvětních plátků a pod. Tento efekt jsem v našich podmínkách sledoval po mírné zimě 1973/74, na některých odrůdách i po zimě 2006/07. S pozorování vyplívá, že např. odrůda ´Redhaven´ pro úspěšné dokončení diferenciace potřebuje v období dormance přibližně 140 hodin s teplotami pod –7 °C . Teplá zima bývá také příčinou defektů semenných zárodků, které nejsou schopny oplození. Z takových květů se může vyvíjet zdánlivý plod pouze určitou dobu. Jeho existence končí opadem během května až června. Na tento úkaz nejen u broskvoní, ale i na některých odrůdách jabloní poukazovali mnozí ovocnáři v roce 2008.
Od poloviny ledna nastává pro broskvoně období vynuceného vegetačního klidu (postdormance). O rašení a rozkvětu rozhoduje již pouze suma aktivních teplot, neboť fyziologické substance retardující rašení již byly inaktivovány.
Faktory ovlivňující násadu květních pupenů
1. Klimatické podmínky
Pro broskvoně pěstované v zemích jižní Evropy jsou charakteristické dlouhé jednoleté výhony bez předčasného obrostu, krátká internodia a husté nasazení květních pupenů. Naproti tomu v klimatických oblastech s nižší světelnou a tepelnou bilancí je na broskvoních charakterická silná polarita růstu letorostů, tvorba předčasných výhonů, delší internodia a nižší násada květních pupenů .
Již v 70. letech minulého století jsem zjišťoval násadu květních pupenů na pravých plodných výhonech u odrůd ´May Flower´, ´Redhaven´ a ´Elberta´ ve výsadbách na zkušebních stanicích ÚKZÚZ v Nových Zámcích (prům. roč. teplota kolem 10 °C), Želešicích (9 °C) a Židovicích (8°C). Zjištěné hodnoty MD na pravých plodných výhonech znázorněné v grafu č.1 však jednoznačně ve prospěch nejteplejší lokality nevyznívají. Zásadní vliv na MD u uvedených odrůd během tříletého průzkumu měl značně rozdílný přístup k jarnímu řezu, větší či menší zatěžování stromů plodnými výhony a rozdílná úroveň agrotechniky.
2. Odrůdy
Mezi odrůdami pěstovanými ve standardních podmínkách, ať už se jedná o sortiment starších odrůd (graf č. 2), nebo na novějších, v posledních letech na jižní Moravě ověřovaných odrůdách broskvoní a nektarinek, jsou hodnoty MD významně odlišné (graf č. 3).
Nejméně plodné odrůdy ´South Haven´ a ´Starking Delicious´ zároveň vykazovaly ve sledovaném souboru poloviční hodnotu MD ve srovnání s výnosově hodnotnějšími odrůdami ´Redhaven´ a ´Amsdenova´. Odrůda ´Lednická žlutá´ ve srovnání s odrůdou ´South Haven´, u nichž jsou některé morfologické znaky velmi blízké, byla ´Lednická žlutá´ plodnější a byla u ní trvale zjišťována vyšší MD. (Pozn.: obě tyto odrůdy byly v dané době nejvíce vysazovanými odrůdami a sehrály významnou roli v propagaci pěstování broskvoní na jižní Moravě.)
Ze souboru ověřovaných odrůd jsem podrobil průzkumu na MD celkem 10 odrůd
v produkční výsadbě ve Velkých Bílovicích (viz graf. 3a). Standardní odrůda ´Redhaven´ s MD 34 se umístila uprostřed tohoto souboru, nejnižší hodnota MD byla zjištěna na výnosově problematické odrůdě ´Rich Lady´, naopak odrůda ´Symphonie´ vykazuje hodnotu MD významně vyšší.
Z topografie (graf č.3b) lze u všech odrůd vypozorovat pokles nasazení květních pupenů na hranici mezi první a druhou třetinou délky jednoletých výhonů. Tato fáze růstu letorostů přibližně odpovídá období červnového, tzv. fyziologického opadu plodů.
3. Podnože
Vliv podnoží na MD jsem sledoval na dvou souborech u odrůdy ´Redhaven´. Z pozorovaní vyplívá, že faktor podnož je z tohoto pohledu významným činitelem. Tvorbu květních pupenů významně podporují slaběji rostoucí slivoňové podnože (viz např. ´M Damas C´ v grafu č. 4 a 5). Pozoruhodné, a to nejen z hlediaka MD, jsou vzrůstnější podnože GF 43 (slivoň, netvoří kořenové výmladky, množitelná metodou in vitro), BD-SU-1 (broskvoň Davidova, množitelná semenem) a BSB 2 (selekce z vinohradnických semenáčů s vyšší odolností ke kalcióze). Naopak velmi negativní vliv na MD a také plodnost měla např. podnož GF 655.2, GF 305. Hodnoty pocházejí z víceletého průzkumu vlivu podnožových druhů na MD prokazatelně svědčí o významnosti tohoto faktoru. Příčinou nízké plodnosti, výskytu fyziologických chorob a celkově špatné zdravotní kondice broskvoní může být právě podnožový druh, tedy komponent, kterému se zatím stále nevěnuje náležitá pozornost.
.4. Regulace plodnosti
Experimentální i provozní ověřování všech možných způsobů regulace plodnosti vedlo k optimalizaci výnosů, zvyšování kvality ovoce, k posílení vegetativního růstu a zároveň k vyšším hodnotám MD. Plodnost lze na broskvoních regulovat základním jarním řezem, dodatečným červnovým řezem, kterým se z koruny stromů odstraňuje část výhonů i s plody, dále pak červnovou ruční nebo chemickou probírkou plodů. Na grafech č. 6 a 7a je znázorněn pozitivní vliv těchto regulačních zásahů jak na odrůdě ´Lednická žlutá´ (pokusy ze 70. let minulého století), tak i později na odrůdě ´Redhaven´. Z toho vyplývá, že v roce s příznivými podmínkami pro odkvět a s nadměrnou násadou vyvíjejících se plodů, jejich probírka v období od konce května až do poloviny června významně podporuje míru diferenciace na jednoletých výhonech (viz 4. sloupec v grafu č. 6 a 4 a 5. sloupec v grafu 7a).
Zakrácení letorostů v červnu (Šittův řez) posiluje růst předčasných výhonů a snižuje tvorbu květních pupenů (viz 1. sloupec v grafu č. 6), srpnové zakrácení letorostů MD nezvyšuje (viz 3. sloupec grafu č. 6).
Nejdůležitější je jarní řez
Z mnohaletého hodnocení broskvoní z hlediska násady květních pupenů na pravých plodných výhonech je zřejmá velká proměnlivost. Značné rozdíly jsou mezi odrůdami a podnožemi. Významnou roli hraje celý komplex vnějších faktorů, zejména průběh počasí za vegetace, agrotechnika atd. Nejdůležitější je však regulace plodnosti jarním řezem na optimální počet pravých plodných výhonů a dodatečná probírka před červnovým propadem plodů.
Každoroční průzkum skutečné násady květů na pravých plodných výhonech před zahájením řezu posiluje cílevědomost tohoto zásahu, ovlivňuje kvalitu sklizně a celkový fyziologický stav stromů.
Grafy naleznete v tištěné podobě časopisu.
