V tropických a subtropických oblastech se vyskytuje více než 50 druhů dosen (Canna L.). Jejich hlíznaté oddenky a mladé výhonky slouží v některých regionech, například v latinské Americe, jako potravina. Rodový název pochází z řeckého slova kanna (trubka), který vystihuje tvar květů. Do Evropy byla dosna přivezena již v 16. století, ale její pěstování se rozšířilo až na konci 19. století. K okrasným účelům se zde však pěstuje jen několik druhů, nejčastěji Canna indica, C. flaccida, C. glauca a četné hybridy.
Impozantní dosny, s květy v různých odstínech červené, oranžové a žluté barvy, jsou využívány v záhonových výsadbách, zejména v lázeňských a městských parcích, jako hrnkové i nádobové rostliny, ojediněle i k řezu. Rejstřík chorob a škůdců dosen není příliš obsáhlý, přesto mohou výrazně znepříjemnit či zcela znemožnit jejich pěstování.
Živočišní škůdci
Na jaře se na rašících výhonech sice mohou objevit jako první škůdci mšice, ale jejich výskyt bývá jen ojedinělý. V případě nutnosti je lze snadno odstranit ošetřením vhodným insekticidem např. Karate se ZEON technologií 5CS, Decis EW 50 aj. Mladé rostliny je třeba někdy chránit před plži a hlemýždi, kteří ignorují rozvinuté listy a vyhledávají a vykusují pouze mladé, dosud svinuté listy. Poškození se zřetelně projeví až se listy rozvinou, a to v podobě četných otvorů probíhajících v řadách a hyzdících listy i několik měsíců. Pro dospělé rostliny však plži nepředstavují vážné nebezpečí.
Při pěstování dosen v uzavřeném prostoru se mohou vyskytnout svilušky. Příznakem napadení jsou zasychající, rovnoměrně hnědnoucí listy. Na rubu listů, zejména v blízkosti střední žilky, lze nalézt všechna vývojová stadia – od vajíček až po dospělce. S ochranou je třeba začít včas (Floramite 240 SC).
Virózy dosny
Přestože jsou viry na dosnách rozšířeny mnohem více než se uvádí, ví se toho o nich jen velmi málo. Na dosnách bylo zaznamenáno několik druhů virů – Canna yellow mottle badnavirus (CYMV) a Canna yellow streak virus (CaYSV) infikující Canna spp., Bean yellow mosaic virus (BYMV) vyskytující se nejen na dosnách, ale i gladiolách, fréziích
a luskovinách, Tomato aspermy virus (TAV), který je příčinou mozaiky dosen a virus mozaiky okurky (CMV) s širokým okruhem hostitelských rostlin.
Oficiálně potvrzen byl výskyt CYMV v Japonsku a Severní Americe, zaznamenán byl i v Itálii a Nizozemsku. Na dosnách se projevuje strakatostí a chlorotickou proužkovitostí pletiv paralelně s žilkami listů. Virus se často vyskytuje ve směsné infekci s virem mozaiky okurky a dalším dosud neidentifikovaným virem.
Vnímavost dosen k dalším virům se může projevit v počátečním stadiu napadení světlejšími skvrnami a proužky na listech, kroucením a kadeřením listů. Později, při vyšší intenzitě napadení, jsou na listech pruhy odumřelého rezavě hnědého pletiva. Rostliny silně zaostávají v růstu, případně jsou zakrnělé. Virózní dosny sice kvetou, ale květy jsou deformované, s bělavými skvrnami. Slabě infikované rostliny mohu mít poškozeny jen jeden nebo dva listy a vyvolávat dojem, že jsou schopny se zotavit. Silně napadené rostliny odumírají nebo zůstávají zakrnělé. Virus se šíří infikovanými rhizomy, přenos hmyzem nebyl zaznamenán. Pro napadení virem CaYSV jsou typickými symptomy skvrnitosti, mozaika, proužkovitost a nekróza listů.
BYMV způsobuje nenápadnou žlutou strakatost listů. Infikované rostliny mohou být zakrnělé a pokroucené. Pokud se oba viry (CYMV a BYMV) vyskytnou společně, bývá zakrnění a pokroucení mnohem výraznější. Bílé proužky se mohou objevit také na květech.
Podobně jako rostliny trpící stresem i virózní dosny vykvétají již velmi brzy na počátku sezóny, ještě dříve než dosáhnou výšky typické pro daný druh či kultivar. Vitalita a vzhled infikovaných dosen se během let se výrazně snižuje. Symptomy viróz jsou lépe znatelné u kultivarů se zelenými než u těch s bronzově zbarvenými listy. Barevné změny na listech mohou mít i jiné příčiny. Hnědnutí listů může být i následek posátí sviluškami, hnědnutí okrajů listů následek stresu kořenů po přesazení či z nedostatku živin. V současné době není známý účinný způsob vyléčení napadených virózních dosen a většina odborníků radí likvidaci (spálení) infikovaných rostlin.
Houbové choroby a bakteriózy
O houbových patogenech je známo ještě méně než o virózách dosny. Na kořenech byl zaznamenán výskyt Fusaria sp., projevující se hnilobou rhizomů, na listech potom houby
rodu Alternaria vyvolávající listovou skvrnitost.
Co se týče bakteriálních chorob, byl na dosnách zaznamenán výskyt Xanthomonas cannae, které jsou původcem bakteriální hniloby dosny. Bakterie mohou pronikat stomaty do dosud uzavřených pupenů listů a květů, jež následkem infekce černají a zasychají nebo opadávají.
Na nerozvinutých listech se tvoří mezi žilkami černé protahující se skvrny, které po rozvinutí dodávají listům pruhovaný vzhled. Skvrny mohou být zpočátku světlé, ale brzy zčernají. Bakterie se rychle šíří z čepele přes řapík listu do stonku (vnitřní hniloba) a stejně jako u pupenů způsobují jeho uhynutí. Pokud jsou infikovány zcela vyvinuté listy, onemocnění se šíří jen zvolna za vzniku nepravidelných nažloutlých skvrn s vodnatým lemem, primárně se vyskytujících kolem střední žilky. Později se protahují do délky až k okraji čepele. Paralelně probíhající skvrny se mohou slévat do nepravidelných chlorotických ploch. Starší skvrny často od středu či od okrajů listů nekrotizují. V konečné fázi čepele listů vadnou, zasychají a stáčejí se k řapíkům. Infekce se šíří i další listy a rostliny mohou následkem napadení uhynout. Na povrchu napadených stonků se tvoří na protáhlé svrasklé skvrny.
Bakterie přežívají nepříznivé podmínky v infikovaných rhizomech. Bakterióza se může objevit již velmi brzy na mladých rostlinách pěstovaných v teplých sklenících nebo v létě během dlouhodobého deštivého počasí. Ochranná opatření nejsou k dispozici.
Prosím o radu.
Kana začala mít na listech otvory, jako když ji prostřílí.
Objevilo se to i na lupenech muškátů.
Jak květiny ošetřit, aby se té hrůzy zbavily.
Děkuji za odpověď.