Žlutá mozaika cukety, Zucchini yellow mosaic virus (ZYMV) je nejzávažnější virovou chorobou pěstované tykvovité zeleniny v České republice v posledních patnácti letech. Tento virus se běžně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech celého světa a k nám byl zavlečen pravděpodobně ze středozemí přes Rakousko.
První nálezy ve světě byly popsány současně v Itálii (Lisa et al.,1981) a ve Francii (Lecoq et al.,1981). U nás ZYMV objevili Chod a Jokeš (1991) a již v roce 1997 Státní rostlinolékařské správa evidovala první epidemii viru na jižní Moravě. V současnosti je podle našeho průzkumu žlutá mozaika cukety nejvíce rozšířena na jižní Moravě, odkud se dále šíří na střední Moravu, na sever Moravy (okr. Ostrava, Bruntál) a také do Čech (okr. Mělník, Litoměřice, Praha - východ, Beroun).
Plevelné hostitelské druhy rostlin
Zucchini yellow mosaic virus je vláknitý virus z čeledi Potyviridae, rod Potyvirus, který napadá většinu druhů rostlin čeledi Cucurbitaceae (Al-Saleh a Al-Shahwan, 1997) i některé rostliny plevelné. Na napadených tykvovitých rostlinách virus vyvolává mozaiku, žloutnutí a deformace listů, boulovitost plodů a celkovou zakrslost rostlin. Způsobuje nemalé ztráty na výnosech a snižuje tržní jakost plodů. Většina hostitelských plevelných rostlin zůstává po infekci ZYMV bez příznaků. Virus je velice variabilní. Ve světě bylo již popsáno 142 jeho kmenů (Desbiez et al., 2002); v České republice se nám podařilo izolovat tři různě virulentní kmeny ZYMV (Svoboda a Polák, 2002).
Velice důležité z hlediska šíření a přezimování ZYMV v podmínkách České republiky je nalezení dvou a víceletých plevelných hostitelských rostlin. Po několik let jsme v jarním období prováděli odběr vzorků plevelných rostlin rostoucích na okrajích pozemků, kde byl v předchozím roce zjištěn výskyt žluté mozaiky cukety na tykvovité zelenině. Celkem bylo otestováno 409 vzorků plevelných rostlin (Tab. 1) a pomocí ELISA byly nalezeny tři druhy plevelných rostlin infikovaných ZYMV, ze kterých se virus podařilo přenést na mladé indikátorové rostliny cuket a jeho přítomnost potvrdit pozorováním částic ZYMV v elektronovém mikroskopu a vyhodnocením příznaků na cuketách. Zjištěné hostitelské plevelné druhy rostlin heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum maritimum), jetel plazivý (Trifolium repens) a ptačinec žabinec (Stellaria media) patří mezi běžně se vyskytující druhy plevelných rostlin.
Šíření viru žluté mozaiky
Rozhodující úlohu při šíření viru žluté mozaiky cukety hrají mšice. Je jimi přenášen neperzistentně, tzn. virus se v mšicích nemnoží a k úspěšnému přenosu viru z rostliny na rostlinu stačí krátké nabývací i inokulační sání. Mšice však po několika hodinách ztrácejí infekčnost. Provedená studie účinnosti přenosu ZYMV mšicí broskvoňovou, Myzus persicae prokázala, že k úspěšnému přenosu viru z cukety na cuketu stačí jediná mšice broskvoňová; 40 % rostlin bylo při přenosech jednou alátní mšicí infikováno. Při průzkumu výskytu mšic na jižní Moravě byly jak na pozemcích s pěstovanou tykvovitou zeleninou tak na jejich okrajích na plevelných rostlinách zjištěny mimo jiné mšice broskvoňová, mšice vojtěšková (Aphis craccivora) a kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae), známí přenašeči ZYMV (Lisa a Lecoq, 1984).
Virus se přenáší velmi snadno také mechanicky. U všech tří českých kmenů ZYMV bylo zjištěno, že se virus přenáší surovou šťávou infikovaných rostlin bez použití inokulačního pufru se 100% účinností, tedy pouhým poraněním rostlin.
O možnosti přenosu viru žluté mozaiky cukety semeny infikovaných rostlin byla publikována celá řada protichůdných informací. Podle našeho výzkumu s českými kmeny ZYMV virus není přenosný semeny tykvovitých rostlin. Celkem bylo otestováno 2014 rostlin okurek, tykví a melounů vzešlých ze semen pocházejících z infikovaných rostlin a nebyla mezi nimi nalezena ani jediná rostlina s příznaky ZYMV nebo pozitivní v ELISA.
Také možnost setrvání ZYMV v půdě nebo na rostlinných zbytcích byla zkoumána a nebyla potvrzena možnost přenosu viru na rostliny vyseté do zetlelých zbytků infikovaných rostlin a zamořené půdy.
Metodika ochrany
Na základě našeho šestiletého výzkumu byla vypracována komplexní metodika ochrany tykvovité zeleniny před ZYMV, která je v elektronické verzi k dispozici u autora článku. Pokud má být ochrana proti viru žluté mozaiky cukety účinná, musí být potřebná opatření provedena včas. Použití chemické ochrany proti virovým chorobám není možné. Proto jsou metody ochrany cíleny nepřímo – proti přenašečům a rezervoárům viru, na použití rezistentních odrůd nebo křížové ochrany. Jejich dodržení představuje minimalizaci ztrát produkce tykvovité zeleniny způsobených virem žluté mozaiky cukety.
Především je nutné se zaměřit na likvidaci plevelných rostlin v okolí a na pozemcích s pěstovanou tykvovitou zeleninou. Likvidaci je nutné provádět již na podzim nebo nejpozději brzy na jaře, dokud jsou nízké teploty a ještě nezačaly létat mšice. Přitom je zvláště vhodné využívat prognózy výskytu mšic uveřejňované v Aphid Bulletinu na internetových stránkách SRS: www.srs.cz. Tato signalizace poskytuje informaci o možném výskytu mšic v dané lokalitě a měla by být doplněna průzkumem výskytu mšic, přenašečů ZYMV pomocí žlutých lepových desek či misek v konkrétních porostech. Také střídání pozemků je velice důležité, je však účinné (s ohledem na dolet infikovaných mšic z plevelných rostlin na jaře) pouze při dodržení minimální vzdálenosti 500 m. Stejná izolační vzdálenost by měla být dodržena i od záhumenků na okrajích vesnic.
Dále je nutné důsledně hubit mšice jak v porostech pěstované tykvovité zeleniny, tak v jejich okolí, protože mšice mohou virus velice rychle rozšířit do celého porostu. Zvlášť nebezpečné jsou rané infekce, kdy v případě náchylných odrůd rostliny nezačnou plodit vůbec. K hubení mšic je vhodné použití insekticidů s repelentním účinkem na bázi pyrethroidů, jako jsou Karate Zeon 5CS, Agrion Delta, Fast M nebo Vaztak 10 EC, protože i krátké testovací sání infikované mšice před jejím úhynem na rostlině ošetřené insekticidem může stačit k přenosu ZYMV.
Agrotechnické zásahy a sklizeň tykvovité zeleniny je třeba provádět šetrně, aby nedocházelo k šíření viru v porostu poraňováním rostlin.
Křížová ochrana je speciální metodou ochrany, kdy se mladé rostliny tykvovité zeleniny inokulují mírně virulentním kmenem ZYMV, aby pak byly v polních podmínkách chráněny před infekcí jiným silně virulentním kmenem viru. Tato metoda byla zavedena do pěstitelské praxe v Izraeli na 2500 ha při pěstování cukrových melounů. Ve VÚRV, v. v. i., byla prověřena její účinnost při ochraně náchylné odrůdy cukety ‘Zelená‘ pomocí mírně virulentního českého kmenu ZYMV před jiným silně virulentním kmenem. Mírně virulentní kmen je součástí Sbírky fytopatogenních virů VÚRV, v. v. i., a je k dispozici u autora článku. Tato metoda je velice nákladná a lze předpokládat, že bude nahrazena použitím nových rezistentních odrůd.
Rezistentní odrůdy
Nejúčinnější a ekologicky nejšetrnější je použití rezistentních odrůd. Na ZF MZLU v Lednici na Moravě bylo provedeno testování 40 vybraných evropských odrůd okurek nakládaček na odolnost k ZYMV, avšak bylo zjištěno, že všechny jsou k ZYMV náchylné. Ve VÚRV, v. v. i., byly testovány zahraniční odrůdy a zdroje rezistence k ZYMV spolu s novošlechtěním několika českých odrůd okurek nakládaček. Jako imunní zdroje rezistence k ZYMV byly zjištěny tykev muškátová (Cucurbita moschata) ‘Menina 15‘ a čínská okurka (Cucumis sativa) ‘Taichung Mou Gua‘ (‘TMG-1‘), která je nositelem genu rezistence zym (Provvidenti, 1987). Byla potvrzena zvýšená odolnost k ZYMV cuket ‘Jaguar‘,‘Cougar‘ a ‘Hurakan‘ z USA. Bylo prověřeno novošlechtění českých okurek nakládaček šlechtitele Ing. Bohuslava Holmana z Bzence a byla zjištěna zvýšená odolnost k ZYMV u novošlechtění ‘1/05‘. Virus se v tomto novošlechtění vyskytuje ve 4x nižší koncentraci než např. v náchylné nakládačce ‘Melody F1’ a také plody sklizené z infikovaných rostlin ‘1/05‘ nejsou deformované. Toto novošlechtění je třeba co nejrychleji registrovat a uvést na trh. Dále byla testována odolnost pěti japonských skleníkových okurek firmy Saitama, která bohužel dosud nemá v Evropě zastoupení. Její odrůdy hruboostných skleníkových okurek označené čísly ´11´ a ´13´ byly v našich testech imunní. Přítomnost viru v rostlinách ´11´ a ´13´ se po provedené mechanické inokulaci silně virulentním českým kmenem ZYMV nepodařilo prokázat ani pomocí ELISA, ani molekulárně-biologickým testem PCR.
