Mezi významné škůdce na území bývalého Československa náleží chroust obecný (chrúst obyčejný) (Melolontha melolontha L.). Může způsobit významné škody, jak to dokládají hlášení z některých lokalit na okresech Břeclav a Hodonín v roce 2008. V současnosti způsobuje škody převážně na trvalých kulturách (ovocné a révové školky, atd.).
Na území bývalého Československa žijí tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletým a čtyřletým vývojovým cyklem je vymezena průměrnou 50ti letou teplotou v době vegetační (1. 4. - 30. 9.). Pro Slovenskou republiku mezi 13 – 14 0C, pro Moravu mezi 14 – 15 0C. Území s průměrnou teplotou vzduchu pod touto hranicí jsou osídlena kmeny čtyřletými, nad touto hranicí kmeny tříletými. Nevysvětlitelnou zatím zůstává příčina tohoto teplotního rozdílu. Lze však předpokládat, že to může být v souvislosti se stoupajícím kontinentálním charakterem klimatu směrem na východ.
Rok 2009
V letošním roce dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha). Bude to v nižších polohách tříletý kmen III2 s periodicitou výskytu 2009, 2012, 2015, ... ve vyšších polohách pak kmen IV1 s periodicitou výskytu 2009, 2013, 2017, …. Oba kmeny chrousta obecného patří k hospodářsky méně významným, neboť jsou ze tří tříletých a čtyř čtyřletých kmenů nejslabší.
Rojení bude zabírat následující oblasti. V České republice tři malé ostrůvky v okolí Jílového (okr. Praha – západ), v okolí Českého Brodu (okr. Kolín) zasahující do jižní části okr. Nymburk, poslední ostrůvek je ohraničen okresními městy Kutnou Horou a Kolínem. Na Moravě jsou to dvě malé oblasti. První zabírající jihovýchodní část okr. Brno venkov (Židlochovicko) , severní část okr. Břeclav a pokračuje v širším pásu směrem na Slavkov, Bučovice, Vyškov a Prostějov. Druhá zabírající jihozápadní část okr. Hodonín (Čejkovicko) a pokračuje směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti.
Ve Slovenské republice jsou to dvě relativně velké oblasti a dvě menší. První z kraje Bratislavského, Trnavského a Nitranského zabírá celé okresy Bratislava, Senec, Dunajská Streda, Komárno, Šala, Galanta, východní polovinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr. Topolčany, okr. Nitra (mimo východní část), okr. Nové Zámky (mimo severovýchodní a východní část). Dvě menší oblasti zabírají střední část okr. Ilava, Půchov a Povážská Bystrica zasahující do střední části okr. Bytča. V Žilinském kraji větší oblast zabírající střední část okr. Trenčianské Teplice, okr. Martin (mimo východní části), severní polovinu okr. Ružomberok zasahující do střední části okr. Liptovský Mikuláš. Druhá velká oblast z Košického a Prešovského kraje zabírá okr. Košice okolie, Košice, Vranov nad Toplou, Humenné, Snina (kromě severní části), Sobrance, Michalovce a Trebišov.
Intenzita rojení
Střední až silný výskyt: Na Slovensku místy v jižní části okr. Topolčany zasahující do severní části okr. Nitra, většina okr. Vranov nad Toplou, jižní polovina okr. Humenné, většina okr. Sobrance zasahující do střední části okr.Michalovce.
Slabý až střední výskyt: V České republice místy v malých ostrůvcích v okolí Židlochovic, Slavkova u Brna a Vyškova. Ve Slovenské republice místy ve zbývající části okr. Nitra, střední část okr. Povážská Bystrica, ve střední části okr. Povážská Bystrica, ve střední části okr. Trebišov, zbývající části okr. Sobrance.
Ojedinělý až slabý výskyt ve zbývajících oblastech rojení v České republice a Slovenské republice.
Je zcela samozřejmé, že intenzita rojení, předpokládaná prognózou, nemusí dosáhnout horní hranice, bude-li v době výletu brouka koncem dubna a během první dekády května (chladné a deštivé počasí). Rovněž teplá a vlhká zima (leden až březen) má vliv na snížení intenzity rojení, neboť chrousti v půdě jsou napadání houbovými chorobami.
V současnosti výskyt chroustů nedosahuje intenzity, tak jak ji známe z minulosti. Příčiny tohoto stavu však nejsou zatím přesně známy. Není vyloučeno, že kromě počasí a vnitřních příčin škůdce samotného má vliv na jeho platnost systém obdělávání půdy používání průmyslových hnojiv a pesticidů.
Ochrana proti škůdcům
V 60. až 80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1 : 1. Ovšem těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje, sady) se provádělo setřásání a sběr brouků.
V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2009 a 2010 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80 – 90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.
V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos), který má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon – do spotřebování zásob). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos).
Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.
Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným "Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin" a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha - larvae). V roce 2009 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice místy ve východní polovině okresu Litoměřice, ve střední části okresu Mělník, v severní části okresu Nymburk. Na Moravě se jedná místy o východní část okresu Břeclav a okres Hodonín. Na Slovensku místy v okresech Ilava, Trenčín, Bánovce nad Bebravou , Prievidza, Partizanské, Topolčany, Nové Mesto nad Váhom, Piešťany, Senica, Skalica, východní polovina okresu Malacky, střední část okresu Dolný Kubín, severovýchodní část okresu Ružomberok, východní polovina okresu Levice, Krupina, Velký Krtíš, Zvolen, jižní polovina okresu Detva. Dále okresy Lučenec, Košice, Košice okolie, Prešov a jižní polovina okresu Bardejov.
Abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zjistit, zejména v blízkosti žírovišť chroustů, před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat 5 – 10 sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha 2 – 5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 mm) v průměru na 1 m2 , nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Nedoporučujeme také žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem.V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.
Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze jej použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav v půdě na 1 m2 ) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2010.
