Bakteriální choroby rostlin jsou méně časté ve srovnání s virózami či chorobami houbového původu. Z ovocných dřevin mají bakteriózy značný význam u jádrovin a peckovin. Hospodářská významnost bakterióz u peckovin, tj. broskvoní, meruněk, třešní a višní, je srovnatelná s jádrovinami nebo dokonce vyšší, s tím rozdílem, že rozsah pěstování v ČR je menší.
Mezi významné zástupce bakteriálních patogenů peckovin i jádrovin můžeme zařadit Agrobacterium tumefaciens, který způsobuje bakteriální nádorovitost. Agrobakterie jsou rozšířeny všude po celém světě. Nádorovitosti jimi způsobované se stávají ekonomicky významné v ovocných a lesních školkách, neboť výpěstky s nádory jsou neprodejné. Za nejzávažnější bakteriální chorobu peckovin můžeme považovat korovou nekrózu, kterou u druhů rodu slivoň (Prunus) způsobují bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae a dále Pseudomonas syringae pv. morsprunorum. U jádrovin způsobuje Pseudomonas syringae pv. syringae opět nekrózu kůry nebo spálu květů. Korovou nekrózu u broskvoní a nektarinek (Persica vulgaris) způsobuje bakterie Pseudomonas syringae pv. persicae, která je pro ČR karanténní, ale zatím se na našem území nevyskytuje. Rod Prunus může být dále napadán původcem bakteriální skvrnitosti, kterou způsobuje patogen Xanthomonas arboricola pv. pruni, jenž je rozšířen po celém světě. Za velmi významnou chorobu jádrovin můžeme považovat spálu růžovitých (Erwinia amylovora).
Chemická ochrana
Ochrana rostlin před bakteriálními nákazami se stává stále obtížnější vzhledem k malému počtu baktericidních přípravků na trhu. K dispozici je pouze několik chemických přípravků, jejich použití je ale omezeno kvůli jejich negativním účinkům na životní prostředí, zdraví lidí i zvířat. Použití antibiotik v ochraně rostlin je ve většině zemí světa zakázáno, ČR nevyjímaje. Důvodem je možnost vzniku rezistentních kmenů vůči antibiotiku v populacích fytopatogenních bakterií. Pouze v USA a několika dalších zemích je povoleno používat oxytetracyklin a streptomycin v ochraně důležitých plodin proti bakteriálním chorobám. Obě tato antibiotika jsou v USA používána především k preventivnímu ošetření. Streptomycin je registrován pro ošetření 12 ovocných plodin a oxytetracyklin pro ošetření čtyř ovocných plodin. Nejzávažnější chorobou, která je také nejčastěji ošetřována antibiotiky je bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora). Každoročně je antibiotiky v USA ošetřeno přibližně 53 ha ploch.
Rezistence k streptomycinu se u fytopatogenních bakterií začala objevovat již kolem roku 1960, což bylo několik let po jeho nástupu jako přípravku na ochranu rostlin. Bylo rovněž zjištěno, že je spojena s rezistencí k měďnatým přípravkům. Rezistence k oxytetracyklinu zatím nebyla zjištěna u bakterií škodících na rostlinách, ale u bakterií, které kolonizují povrch rostlin.
Přípravky na bázi mědi byly dříve v evropských zemích velmi často používané v ochraně proti bakteriálním chorobám. Dnes je jejich použití v zemích Evropské unie kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí omezeno (podle předpisu 473/2002). Dalším problémem je jejich nízká účinnost proti bakteriálním patogenům. Z těchto důvodů jsou v ochraně rostlin proti bakteriálním chorobám požadovány nové prostředky. Novou možností využitelnou v ochraně rostlin proti bakteriálním patogenům by mohla být kombinace rostlinných extraktů či esenciálních olejů s měďnatými nebo jinými chemickými sloučeninami, která by mohla zvýšit jejich účinnost.
Esenciální oleje – nová ochrana?
Jak éterické oleje, tak čisté biologicky aktivní látky těchto olejů mají dlouhou historii používání. Uplatňují se na celém světě při přípravě jídel (jako koření), ve farmaceutickém průmyslu (parfémy) a v neposlední řadě i v lékařství (aromaterapie). Esenciální oleje jsou popisovány jako přirozeně se vyskytující terpenické směsi, jejichž insekticidní účinnost proti škůdcům a fungicidní či baktericidní účinnost na některé důležité rostlinné patogeny je v současné době přezkoumávána. Široké spektrum insekticidních, fungicidních a baktericidních účinků zjištěné u esenciálních olejů se jeví jako velmi slibné pro možné využití v ochraně rostlin v budoucnu. Nejedovatost éterických olejů vůči teplokrevným živočichům patří k velkým výhodám těchto látek. Velmi nízká toxicita byla zaznamenána i u ryb. Například eugenol je přibližně 1500krát méně toxický nežli pyretrum a 15 000krát méně toxický než organofosfát. Navíc eugenol a další účinné látky éterických olejů jsou prchavé v pitné vodě i v půdě.
Výzkumem účinnosti esenciálních olejů a jejich účinných látek proti bakteriálním patogenům u rostlin se zabývá Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Z našich testů vyplývá, že ze všech námi testovaných esenciálních olejů mají všeobecně nejsilnější antibakteriální účinek esence ze tří aromatických rostlin, a to Origanum compactum, Origanum vulgare a Thymus vulgaris. Esenciální oleje se tedy mohou v budoucnu jevit jako perspektivní pro začlenění do různých pesticidů. Proto je žádoucí provést testy zaměřené na zjištění fytotoxicity a přenést tak pokusy s esenciálními oleji z laboratoře (in vitro) na pokusná stanoviště a rostliny.
