Význam kvalitního osiva je znám každému jeho uživateli. V posledních letech vzrůstá význam květinářství v České republice i ve světě, květiny se stávají nedílnou součástí lidského života a jejich produkce včetně produkce osiv květin narůstá. Trendem dnešního trhu s květinami je nabídka samotných sazenic, předpěstovaných ve sklenících větších zahradnických podniků. Velkou roli v úspěšném předpěstování sazenic hraje ekonomika pěstování, která bezprostředně souvisí s kvalitou používaných osiv.
Kvalitní osivo je v současnosti chápáno především jako osivo s vysokou klíčivostí. Tato hodnota je ve všech semenářských laboratořích stanovována rutinně, podle pravidel ISTA. V současnosti se firmy orientují nejen na klíčivost samotnou, ale na schopnost její realizace v různých podmínkách prostředí. V tomto případě pak hovoříme o vitalitě osiva, o schopnosti semen realizovat klíčení v podmínkách obvykle méně příznivých, než při jakých je stanovována klíčivost.
Jedním z aspektů vitality osiva je pak schopnost klíčit uniformně, což je předpokladem založení vyrovnaných porostů, umožňujících jednorázovou sklizeň. Uniformita klíčení a vzcházení je velmi důležitá zejména pro rostlinné druhy předpěstovávané ve sklenících, jako jsou například právě astry, u nichž každé prázdné místo znamená ekonomickou ztrátu.
Vyrovnanost klíčení můžeme hodnotit pomocí energie klíčení (Hampton, 1995), která vyjadřuje podíl vyklíčených semen v termínu prvního počítání podle ISTA metodiky ve vztahu k celkové dosažené klíčivosti na konci testu. Tato hodnota je ve všech semenářských laboratořích zjišťována, v informacích o kvalitě osiva pro spotřebitele se však neuvádí. Rozdíly v kvalitě osiv, pokud chápeme kvalitu osiva i jako vitalitu osiva, a ne jen jako klíčivost, mohou být ale značné.
V tomto experimentu bylo cílem zhodnotit rozdíly v kvalitě různých vybraných komerčních vzorků osiva aster a poukázat právě na odlišnost hodnocení kvality osiva pomocí klíčivosti a nebo i za použití vitality osiva.
Materiál a metodika
Pro experiment bylo použito devět vzorků osiva astry čínské, běžného komerčního materiálu, různých odrůd. Testy klíčivosti byly založeny podle metodiky ISTA, na filtračním papíru (gramáž 120 g) ve čtyřech opakováních při teplotě 20 °C.
Klíčivost vzorků byla hodnocena jako fyziologická, byly počítány denní klíčivosti po 24 hodinách (za vyklíčená byla považována semena s kořínkem tři milimetry dlouhým). Celková klíčivost pak byla stanovena jako suma denních klíčivostí. Energie klíčení byla počítána jako suma denních klíčivostí do termínu prvního počítání podle ISTA čtvrtý den.
Podle metodiky Nicholse a Heydeckera (1968) byla stanovena střední doba klíčení (MGT). Laboratorní vzcházivost (Hiltnerův test) byla stanovena v písku, při teplotě 15 °C, po čtyřech opakováních. Semena byla rozmístěna na navlhčený jemný podložní písek, a poté byla zasypána tenkou vrstvou hrubšího písku pro simulaci mírných stresových podmínek.
Výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu pomocí balíku statistických programů SAS 9.1.
Klíčivost byla rozdílná
Ačkoliv klíčivosti hodnocených vzorků byly značně rozdílné, všechny by splňovaly semenářskou normu uváděnou vyhláškou č. 191 z roku 1996, která uváděla pro astry minimální klíčivost 55 %. V současnosti tato norma ovšem není závazná, platná legislativa se semenářskými parametry osiv květin nezabývá a klíčivost partií záleží pouze na vnitřních kvalitativních normách jednotlivých semenářských firem.
Celkové klíčivosti hodnocených vzorků byly značně rozdílné, pohybovaly se mezi 94 % u vzorku 7 a 64 % u vzorku 4 (graf 1 a tabulka 1). Souhrnně lze vzorky rozdělit podle klíčivosti do tří skupin. Vzorky 7, 9, 1, 6 a 2 dosáhly klíčivosti minimálně 88 %, vzorky 8 a 5 minimálně 78 % a vzorky 3 a 4 měly nejnižší klíčivost 65, resp. 64 %. Pokud uvažujeme o kvalitě osiva z pohledu klíčivosti, u první skupiny srovnatelné vzorky dosáhly hodnot 94, 91 a 90 %. Rozdíly byly statisticky neprůkazné a tedy vzorky měly shodnou kvalitu.
Významné rozdíly jsou ovšem u těchto vzorků v energii klíčení (tabulka 1). Vzorek 9 dosáhl 80 % (podíl EK na celkové klíčivosti 88 %), vzorky 1 a 7 ale měly energii klíčení pouze 39 a 27 % (podíl EK na celkové klíčivosti 44 %, resp. 29 %). A zde se právě projevuje již zmiňovaný rozdíl v kvalitě jednotlivých partií. Podle klíčivosti prakticky shodné vzorky se díky hodnocení energie klíčení jako aspektu vitality výrazně liší.
Ještě lépe jsou rozdíly v kvalitě vidět na křivkách klíčení těchto tří nejlepších vzorků (graf 2). Strmější průběh klíčení znamená vyšší rychlost a vyrovnanost klíčení. Vzorek 9 dosáhl maxima klíčivosti pátý den, vzorky 7 a 1 až devátý den. Rozdíl čtyř dnů znamená, že v porostu se budou vyskytovat větší a menší rostliny a vyrovnanost porostu bude nižší. Při předpěstování sadby toto ovlivňuje prodejnost vypěstovaných sazenic a také ekonomiku pěstování (musíme počkat, až převážná část menších rostlin je tržní kvality, což znamená delší prodlevu rostlin ve skleníku).
Rychlost klíčení ovlivňuje i rychlost růstu a vývoje jednotlivých rostlin, zejména ve vegetativní fázi (TeKrony a Egli, 1991). Rychlost klíčení je také vidět na hodnotě střední doby klíčení, kdy vzorek 9 dosáhl 4,02 dne, vzorky 1 a 7 pak měly střední dobu klíčení o den delší (5,09; resp. 5,18 dne). Kvalitu osiva lze posoudit také podle hodnoty laboratorní vzcházivosti, která lépe vyhovuje jako prediktor polní vzcházivosti v méně optimálních podmínkách, než za jakých je stanovována klíčivost (graf 1 a tabulka 1).
Vyšší energie klíčení ovlivňuje i skladovatelnost vzorků (Pazderů, 2009). Pro delší uskladnění je vhodné volit partie s vyšší energií klíčení, které mají předpoklad, že u nich nedojde k rychlé ztrátě klíčivosti při uskladnění. Byla prokázána silná korelace mezi energií na počátku skladování a energií klíčení a celkovou klíčivostí v průběhu skladování.
Důležitá je i energie a uniformita
Význam hodnocení kvality osiva nejen na základě klíčivosti je zřejmý zejména pro předpěstování rostlin. Stanovení energie klíčení je součástí rutinně prováděných testů klíčivosti dané partie, doposud ale není tato informace příliš využívána v semenářské praxi.
I když asi každý pěstitel by chtěl vysévat co možná nejkvalitnější osivo, hlavním přínosem stanovení energie klíčení je znalost uniformity a rychlosti klíčení. Pro přímé výsevy na zahradách tento semenářský parametr není tak důležitý, pro ekonomiku produkce předpěstovaných aster může být rozhodující.
