Problematika taxonomického rozdělení smrků je velmi složitá. Některé kultivary mají nejasný původ, nebo jsou jejich pojmenování nepřesná. Často se jedná o čarověníky, kdy místo nálezu (lokalizace) se vžije jako pojmenování kultivaru. Častým omylem bývá neznalost, nebo nejasný původ daného kultivaru a tím zjednodušení jeho pojmenování.
U nízkých kultivarů je tak automaticky přiřazeno pojmenování ´Nana´, u žlutých ´Aurea´ apod. V některých případech se stává, že taxon se začne po letech chovat nestandardně vzhledem k jeho popisu v odborné literatuře. Typickým příkladem je například Picea pungens ´Glauca Globosa´, jehož roubovanci často prorůstají do mohutné a vzrůstné formy. Rouby tohoto kultivaru, prokazatelně odebrané ze standardní rostliny ve školkách v Žehušicích na počátku osmdesátých let, jsou ve všech případech, dle sledování v Dendrologické zahradě v Průhonicích, vzrůstu kuželovitého. Vzhledem k tomu, že se výrazně odlišuje od mateřské rostliny, vžilo se nesprávné označení ´Glauca´.
Následující popis kultivarů rodu Picea vychází z jejich sledování v Dendrologické zahradě Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., v Průhonicích. Sledování bylo zaměřeno na méně známé kultivary a nebo na ty, které by si zasloužily větší pozornost (s upřednostněním těch, které jsou českého původu).
V příspěvku se rovněž věnuji upřesnění některých poznatků týkajících se běžně pěstovaných taxonů. Toho lze využít při posuzování výsadeb, kde se neplánují z různých důvodů žádné dlouhodobější udržovací práce a vhodný výběr taxonů se tak stává stěžejním kriteriem pro funkční a esteticky bezproblémovou výsadbu.
Kultivary smrku ztepilého – Pica abies L.
´Acrocona´
V Dendrologické zahradě (DZ) roste jako hustě zavětvený, kuželovitý, nepravidelně rozsochatý strom s převislými větvemi. Jehlice mají sytě zelenou barvu. Šištice jsou krátké, světle hnědě zbarveny a postaveny na koncích větviček. Jako jeden z mála kultivarů plodí na konci letorostu. Kultivar byl nalezen před rokem 1890 v lese při Uppsale, jako spontánní odchylka.
Ve sledovaných charakteristikách vyšel jako velmi perspektivní kultivar.
´Aurea Magnifica´
Tvoří pravidelně kuželovitou korunu s na konci odstávajícími, převislými větvemi. Jehlice jsou při rašení výrazně žluté, ale postupně v průběhu vegetace na intenzitě ztrácí. Jedná se o semenáč pocházející z Dendrologické zahrady. Jsou zde však i jedinci pod tímto pojmenováním, kteří byli přemnoženi generativně ze zmiňovaného semenáče v 60. letech, ale nezachovaly si barevné znaky. Žluté zbarvení vykazují pouze při rašení a to jenom na koncích letorostů. Pro sadovnickou praxi se však jeví tento kultivar jako významný. Jeho použití by mělo být úměrné jeho rozměrům. Lze ho použít spíše do větších sadovnických celků.
´Cranstonii´
Patří mezi tzv. hadí smrky. Roste jako velmi řídký strom s pokroucenými a převislými větvemi. Je velice podobný kultivaru ´Virgata´ a v mládí jsou snadno zaměnitelné. V dospělém věku je tento kultivar kompaktnější hustě zavětvený a udržuje si jehlice i na starším dřevě. Další rozpoznávací znak je viditelný na letorostu bez jehlic, a to pouze při zvětšení. Jehlice jsou postaveny radiálně a jsou sytě zelené barvy, na letorost přisedají v úhlu téměř 90°.
´Cupressina´
Nalezen před rokem 1904 jako úzce pyramidální forma smrku ztepilého v Německu (Thüringer Wald). V DZ roste jako velmi pravidelný, kuželovitý vysoký strom. Větve jsou hustě postaveny, v ostrém úhlu směřující vzhůru. Jehlice jsou světle zelené, téměř radiálně uspořádané, ostře zašpičatělé.
Rostliny i ve stáří jsou při vhodných podmínkách (dostatek světla) hustě zavětvené až k zemi.
´Echiniformis´
Ze sledování v DZ vyplývá, že tento kompaktní kultivar má nepravidelně kulovitý tvar, se světle zeleně zbarvenými jehlicemi. Kompaktnost občas narušují proschlá místa v habitu. Zhruba ve třiceti letech dosahuje 20 až 40 cm výšky. V kultuře je rozšířen od roku 1875, avšak často zaměňován s P. abies ´Gregoryana´.
´Formánek´
Jeden z nejvýznamnějších nízce rostoucích českých kultivarů. Byl vybrán v roce 1941 v Průhonicích jako náhodný semenáč zdejším zahradníkem Vojtěchem Formánkem. V DZ roste jako plazivý nízký smrk. Porosty jsou kompaktní a při hustší výsadbě mohou tvořit souvislou plochu. Jehlice jsou úzké, sytě zelené a na konci ostře zašpičatělé. Jeden z nejlépe rostoucích plazivých smrků a to i díky jeho nízkým nárokům na stanoviště. V Dendrologické zahradě nejlépe prosperuje v polostínu nebo na slunném stanovišti a to i na celodenním úpalu. Dokonce i půda, která zde vykazuje vysoký podíl jílu, mu nijak nevadí. Je ale potřeba přihlédnout k tomu, že stanoviště je ve velmi horkých dnech zavlažováno.
´Hamackii´
Úzce rostoucí kultivar s nepravidelným kmenem. Větve jsou přitisknuté ke kmeni. Jehlice jsou světle zelené. Je podobný P. abies ´Harrachii´, ale má nepravidelnější růst (více zprohýbaný kmen). V DZ je pěstován pouze mladý exemplář.
´Harachii´
Velmi zajímavý kultivar sloupovitého růstu s větvemi na konci odvislými, které jsou od kmene nepříliš vzdálené. V zahradě jsou pouze mladší jedinci, avšak ze sledování vychází poměrně dobře, pokud rostou na chráněném stanovišti. Je třeba, jak už to u sloupovitých kultivarů a forem bývá, vyvarovat se zástinu. V některé literatuře je uváděn pod názvem P. abies ´Pendula Harachii´.
´Inversa´
V Dendrologické zahradě se jedná o silně převisle rostoucí kultivar, ale i zde platí drobná variabilita, v závislosti na místě odebírání roubu a na podnoži. U některých jedinců se objevují převislé větve široce odbíhající od kmene a u některých jsou naopak větve převislé co nejblíže ke kmeni a tvoří tak kompaktní sloupovitý habitus. Větve jsou hustě postavené, při styku se zemí plazivé. Jehlice výrazně sytě zelené, lesklé. Šištice jsou podlouhlé, válcovité, světle hnědé barvy.
´Maxwellii´
Tento kultivar je v DZ často zaměňován s odrůdou ´Merkii´, která se tu však nikdy nepěstovala. Navíc proměnlivost kultivaru už mezi samotnými jedinci je poměrně značná. Dochází zde podobně jako u P. pugens ´Glauca Globosa´ k projevům růstové dominance podnože a roubu podle toho z jaké části rostliny byl odebrán (např. roub z terminálu si uchovává apikální dominanci). Původně tak zakrslý kultivar nepravidelně keřovitého růstu má zřetelný terminál a podle sledování dorůstá výšky až 3,8 m, naproti tomu i literatura uvádí, že jde o kultivar zakrslý (Krüssmann). V zahradě je tak nutno některé exempláře zbavovat terminálu, to však samozřejmě zvyšuje pracnost údržby a kultivar roste jinak, než uvádí popis v odborné literatuře. Snižuje se tak i estetická a především významová hodnota kultivaru. Podle sledování v DZ roste tento kultivar značně proměnlivě. Pokud budeme brát v úvahu jedince blížící se nejvíce keřové formě, jeho popis je následující. Nepravidelně keřovitá roslina dorůstá do výšky 1 m. Na hlavních větvích je větší počet zkrácených silných výhonů. Jehlice radiální, volně postavené, tuhé, šedozelené barvy.
´Mikulášovice´
Zakrsle rostoucí, nepravidelně kulovitý kultivar českého původu. Jehlice jsou tuhé, poměrně silné, nepravidelně uspořádané. Barva jehlic je sytě zelená. Velmi odolný, v DZ nevykazuje žádné negativní vlastnosti. Jeden z nejvíce vhodných kultivarů do skalek a omezených prostor.
´Pendula Bohemica´
V Dendrologické zahradě roste jako úzký, hustě zavětvený strom s převislými větvemi a ohnutým vrcholem. Dosahuje standardních výškových parametrů smrku ztepilého, avšak co se týče průměru koruny, je užší. Jehlice jsou syté, až tmavě zelené barvy.
´Pendula Major´
Tento kultivar pochází ze školek Simon – Louis v Metz (Francie) a byl zaveden do kultury již v roce 1868. V Dendrologické zahradě má převislý habitus s rovným vrcholem, boční větve jsou ohnuté. Jehlice jsou dlouhé, sytě zelené, tuhé, srpovitě zahnuté. Na půdu není nijak zvlášť náročný. Statný exemplář roste v zahradě v oddělení Štípenka.
´Pruhoniceana´
V Dendrologické zahradě se jedná o úzký, sloupovitě rostoucí kultivar smrku českého původu s odstátě převislými, na konci vystoupavými větvemi. Jehlice jsou sytě zelené. Dorůstá velkých rozměrů a je třeba na tuto skutečnost brát zřetel při výsadbě.
´Pumila Nigra´
Ze sledování v Dendrologické zahradě lze konstatovat, že kultivar je ze zdravotního i nárokového hlediska velmi vhodný a ideální jako půdopokryvná dřevina. Kultivar tvoří v nepravidelných odstupech výškové rozdíly (kopečky) v charakteru růstu, ale i za těchto předpokladů si zachovává růst pravidelný. Jehlice jsou světle zelené až žlutozelené v závislosti na expozici. Nejsou radiálně postavené. Vyžaduje slunné stanoviště a snáší i velmi dobře celodenní úpal.
´Reflexa´
Růst je vystoupavý, s nepravidelně do stran vybíhajícími mohutnými větvemi a s dlouhými ročními přírůstky. Větve jsou při styku se zemí plazivé. Jehlice jsou dlouhé a sytě zelené barvy.
´Rothenhaus´
Úzce sloupovitý, vysoký kultivar s hustými převislými větvemi, které jsou spirálovitě uspořádány. Jehlice jsou krátké, sytě zelené. Jeden z nejvýznamnějších sloupovitě rostoucích českých kultivarů. Jako forma smrku ztepilého byl nalezen před rokem 1900 a posléze zaveden v Průhonicích do kultury. ´Rothenhaus´ se řadí mezi velmi významné české kultivary smrku ztepilého. Pro svůj úzký kompaktní vzhled a odolnost je doporučován do výsadeb rodinných zahrad a menších sadovnických ploch.
´Virgata´
Patří mezi tzv. hadí smrky. Roste jako velmi řídký strom s pokroucenými a převislými větvemi. U starších stromů jsou jehlice jen na konci větví, u mladších exemplářů směrem ke kmeni jejich postavení rapidně řídne, až úplně mizí. Jehlice jsou postaveny radiálně a jsou sytě zelené barvy. Habitus je jemnější a více řídký, než u podobného kultivaru ´Cranstonii´, navíc ve starším věku je strom z větší části bez jehlic. Ty jsou pouze na nejmladších větvích.
Kultivary smrku sivého – Picea glauca (Moench) Voss.
´Coerulea Hudsonii´
Kultivar s kuželovitou, řídce zavětvenou korunou. Větve jsou výrazně patrovitě uspořádané. Větévky více či méně lysé s tuhými kartáčovitě postavenými, mírně zakřivenými jehlicemi. Jehlice jsou zbarveny sivě zeleně. Je třeba se vyvarovat zástinu, nevytváří pak typický habitus a ztrácí tak na vzhledu.
´Compacta´
Zakrslá forma, kulovitého tvaru. Jehlice jsou krátké, sivě ojíněné. V DZ je pěstována v lehkém přístinu, což jí podle sledování vyhovuje. Na konci letního období vykazovala částečné napadení mšicemi, toto poškození však bylo zanedbatelné. Je ideálním kultivarem do omezených prostor (skalky, nádoby), ale je třeba se vyvarovat přímého úpalu.
´Conica´
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější kultivar smrku sivého. V DZ roste jako pravidelně kuželovitý hustě zavětvený, kompaktní nízký smrk. Někdy má sklony k rozdvojení nebo roztrojení kmene, což mu ubírá na estetické hodnotě a ve stáří pak může i trpět při sněhové pokrývce vylamováním. Jehlice jsou světle zelené, krátké a na letorostu radiálně postavené.
