Vysoká cena pozemků a nemovitostí vůbec, má za následek výstavbu rodinných a řadových domů na malých parcelách. Rozlehlé plochy kolem prvorepublikových vil vystřídaly malé často nudlovité pozemky. Z terasy jednoho souseda skoro dosáhnete na jídelní stůl druhého a pohled z obývacího pokoje zastavuje až okno obývacího pokoje v protějším domě. Velikost je sice relativním pojem, ale většina majitelů rodinných domků má menší zahradu, než by si přála. Nejenže malá zahrada nevyhovuje po stránce funkční, ale ani estetické – nedostatek místa často omezuje schopnost vytvořit a dodržet určitý styl. Citlivým a kreativním přístupem zahradních architektů a realizátorů zahradních ploch lze však nedostatky těchto malých ploch částečně zmírnit.
Ohraničení prostoru
U malých zahrádek hraje velkou roli ohraničení parcely. Plot, a to jak z živého nebo neživého materiálu včetně zdí může celkovému pohledu dominovat. Zmírnění tohoto nežádoucího efektu se dá do jisté míry
částečně redukovat. Nehezké ploty a zdi můžeme zakrýt popínavými rostlinami. U opadavých druhů je důležitá podpůrná konstrukce, která svým zajímavým řešením může působit esteticky i v zimním období, dobrou službu nám může udělat červeně natřená treláž.
Jedním z dalších řešení jak zakrýt starou zeď nebo nevzhledně členitý plot, je překrytí této plochy plachtu s obrazem – pokud se motiv obrazu dále promítne v zahradě, nápad celý prostor opticky rozšíří. Trojrozměrná malba je totiž účinný způsob, jak zastřít skutečný vzhled a vyvolat teatrální pocit v omezeném prostoru.
Naopak pohledné zídky nebo ploty se stávají přirozenou součástí zahrady. Zdí se dá využít jako jednoduchého pozadí dominanty, může být přirozeným zakončením pergoly s venkovní kuchyní a krbem nebo zkrášlena zavěšenými truhlíky s letničkami.
Pokud není okolí zahrady nevzhledné, můžeme využít průhled skrz plot, jako pojícího prvku s okolím zahrady. Průhled lze rovněž vytvořit pouze v té části oplocení, za kterým se nachází zajímavá dominanta (vzrostlý strom, kopec, historická budova atd.). Vzniklé okno zarámuje realitu jako obraz a propojí malý prostor zahrady s okolím.
Pokud příliš nevelká zahrada působí díky svému oplocení tzv. utlačovaně, může být vhodným řešením obrácení pohledu pozorovatele na střed parcely. Pozornost může upoutat vyvýšený záhon, zajímavý nábytek nebo plastika. Ústřední prvek miniaturní zahrádky dovádí pohled dovnitř, místo k plotu nebo na okolní budovy. Vybíráme ho však s ohledem na velikost prostoru, protože drobné objekty vypadají bezvýznamně a žádnou pozornost neupoutají.
Nesnažte se za každou cenu vyhnout nápadným prvkům nebo mohutným rostlinám. Na malé ploše mohou mít často lepší účinek než mnoho malých rostlin, které vlastně svým malým měřítkem zdůrazňují omezenost prostoru.
Vytváření iluzí
Iluze jsou užitečným nástrojem při navrhování jakékoliv zahrady, ale pro ty malé přestavují neocenitelný přínos. Většinou se používají k tomu, aby vzbuzovaly dojem, že je větší než ve skutečnosti. Jedním z klamů může být umístění dveří nebo branky. V malé zahradě vyvolají pocit, že za nimi je další část. Z dojmu, že zahrada se rozkládá ještě dále za jejími hranicemi, mohou mít prospěch obě strany.
Namalovaná iluze na stěně například ožije opakující se výsadbou dosazenou před obraz. Vzbuzuje dojem, že cesta nebo záhon pokračuje dále. Výsledek může být až překvapivě přesvědčivý.
Odrazy strategicky umístěných zrcadel mohou oklamat zrak, protože prostor vypadá větší nebo světlejší. Menší orámovaná zrcadla mohou působit jako obrazy, naopak velká zrcadla vytvoří iluzi průchodu do druhé části zahrady, která je jen odrazem skutečnosti. Dá se tak zamaskovat i nežádoucí výhled.
Efekt nekonečné cestičky lze docílit, když hustá výsadba podél cesty je zakončená vysokými keři nebo stromem a budí dojem, že zahrada pokračuje dále, i když cesta ve skutečnosti zahýbá a končí.
Záleží i na matriálu a natočení dlažby, která může opticky zvětšit prostor. Rastr položení dlažby může ovlivnit mnohé – rozšířit prostor nebo navést pohled k dominantě. Podobný efekt má i textura jednotlivých rostlin. Drobnolisté druhy v pozadí a velkolisté v předu působí prohlubujícím dojem. Však když jsou vysázeny ve vodorovné linii se stěnou na podélném pozemku, mohou celou jeho délku ještě nepříjemně zúžit a prodloužit.
Pomocí příčných linií ať už z výsadeb, dlažeb nebo jiných doplňků je také možné opticky rozšířit a rozdělit nudlovité pozemky.
Velkým zahradám zajišťují vertikální členění obvykle stromy, ale svislé oplocení a zdi domu jsou v malé zahrádce spíše na obtíž. K rozbití pohledu dobře poslouží i obruče a menší pergoly v prostoru nebo uprostřed parcely. Sehrávají roli vyšších prvků. Při opravdu extrémním nedostatku místa lze předzahrádku rozšířit vertikálně. I když je na zemi minimum prostoru, dům může být pokrytý rostlinami skoro až do výšky prvního poschodí. Často popnutí nebo zavěšení nádob je jedinou možností jak zelení zútulnit vstupní prostory do obydlí.
Samostatný článek by mohl být věnován úloze vody v zahradním prostoru. Malá vodní nádrž, jakkoli mělká, vytvoří dojem většího prostoru, díky efektu zrcadlení stojaté vody. Boční zrcadlo, které odráží obraz na vodní hladině, ještě znásobí vizuální účinek. Nedocenitelnou vlastností vodních prvků je i zvlhčení vzduchu a vytvoření příjemného mikroklimatu, které je v místech s hustou zástavbou problémem.
Exteriér a interiér
Při realizaci zahradních ploch je velice důležité propojení vnitřního a vnějšího prostoru, toho můžeme docílit opakováním předmětů a textur z interiéru v exteriéru a naopak. Zvolení stylu zahradní úpravy vychází ze zařízení interiéru, architekt by pak měl jednotným stylem prostory propojit. Velmi efektní je použití stejných nebo podobných materiálů – např. podlahové krytiny – na tu však nelze vždy navázat. Napojením na interiér může být i dodržení stejné výšky stropu kuchyně a venkovní pergoly.
Při plánování zahrady by jsme neměli opomenout také praktičnou funkci zahrady – vymezit prostor pro umístění např. sušáku na prádlo, grilu nebo odpadových nádob.
Tvary linií
Většina malých zahrádek je obklopena pravoúhle postavenými stavbami, jen málo jich volně navazuje na pole a stromy. V této situaci je nejvhodnější navrhnout geometrické tvary s rovnými liniemi. Mohou ovšem dobře působit i kruhy, části kruhů nebo křivky, pokud jsou aranžovány do pravoúhlé sítě. V malém prostoru je důležité, aby volně zakřivené tvary (pokud obvod zahrady není příliš křivolaký) směřovaly pozornost k nějakému charakteristickému prvku, jako je plastika uvnitř zahrady, nebo dokonce k nějaké dominantě mimo zahradu, například ke stromu u vrátek sousedního pozemku. Použití plastik je nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem upoutání pozornosti v prostoru. Při výběru, ať již jde o jakoukoliv klasickou kamennou sochu nebo moderní abstraktní skulpturu, je třeba zjistit, zda je vizuálně působivá a jestli ji nepřekrývá dominance okolního prostředí.
Barevné výsadby
Jednobarevné řešení, které využívá například světle zlaté a stříbrné odstíny, přispívá k výraznému oživení podúrovňového nebo tmavého prostoru. V jiném případě lze využít zajímavého tvaru nebo povrchu listů. Textura rostlin je rozmanitá a jak již bylo zmíněno, v perspektivě hraje velkou roli. Vzájemný soulad barev je v malém prostoru zvlášť důležitý, protože všechny prvky v zahradě, od zdí a dláždění až po zařízení a rostliny, jsou blízko sebe a budou působit jako celek. Pravděpodobně bude vnímána i souvislost s barvami uvnitř domu.
Druhové složení se samozřejmě odvíjí od potřeb stanviště a přání majitelů. Obecně je důležité více než kdy jindy kalkulovat s konečnou velikostí rostlin. Vhodným materiálem pro výsadby v malém prostoru jsou zajisté sloupovité formy dřevin.
Diskutabilní je i nutnost trávníkové plochy. U řadových domů, kde může jedinou spojnicí mezi přední a zadní částí pozemku být obývací pokoj je k zamyšlení zda použití trávníku je skutečně nezbytné. Jednolitou jednotící plochu, kterou nám mimo jiné trávník zajišťuje, totiž můžeme docílit i pomocí jednodruhové plošné výsadby půdopokryvných trvalek. Na suchých a slunných stanovištích máme dobrou zkušenost např. s mateřídouškou. Stinná a vlhká místa dobře zaroste barvínek a polostín dobře snese leptinela nebo acena . Všechny druhy snesou občasný sešlap a doplněním šlapákové cesty působí kompozice velmi čistě a upraveně.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Na naší zahradě jsem vždy chtěla mít takovou relaxační zónu, kde bude nějaká odpočívárna ve formě stolu, nafukovacích pytlů, kde bude třeba i krb, abychom si tam mohli něco společně ogrilovat a tak podobně. Ale na to jsem si zatím ještě nenašetřila. Při těch cenách v Praze to nejde.