Jiřinka, Dahlia × hortensis (syn. Dahlia variabilis) patří k čeledi Asteraceae a její domovinou je Mexiko. Bylina s kořenovými hlízami a keřovitě větvenou lodyhou má vstřícné, jednoduché nebo lichozpeřené listy a velké úbory jednoduchých, poloplných nebo plných květů ve všech barvách kromě modré. V sortimentu vegetativně množených jiřinek je mnoho kompaktních, licenčně chráněných odrůd soustředěných v sériích Dalina, Dalietta, Dahlinova, Micronetta a Gallery, které se navzájem liší výškou, velikostí květů a silou růstu.
Nároky během pěstování
Vrcholové řízky sklizené z narašených elitních matečnic zakořeňují při teplotě 18 až 20 °C a vyšší vzdušné vlhkosti během tří až čtyř týdnů. Poté se mladé rostliny vysazují jednotlivě do květináčů o průměru deset až dvanáct centimetrů nebo po třech kusech do velkých kontejnerů o průměru 14 až 18 cm. K sázení se používá středně vyhnojený, rašelinný nebo kůrorašelinný substrát s podílem jílu. Hodnota pH má být v rozmezí 6 – 6,5.
Po výsadbě se udržuje krátkodobě teplota osmnáct až dvacet stupňů Celsia a jakmile rostliny zakoření, snižuje se na čtrnáct až šestnáct a později na 12 až 14 °C. Teploty kolem dvanácti stupňů však prodlužují pěstební dobu. Během kultury vyžadují jiřinky hodně světla (zastiňují se jen přechodně při silném slunečním záření), čerstvého vzduchu, mírnou zálivku a pravidelné přihnojování. K přihnojování se používají zpočátku 0,05 – 0,1% roztoky plných hnojiv s vyšším obsahem dusíku, později 0,1 – 0,15% roztoky s vyrovnaným obsahem dusíku, draslíku a fosforu v týdenních intervalech.
Rostliny se většinou pěstují bez zaštipování a pak kvetou hlavním květem za šestým párem listů. Výpěstky ve větších květináčích (průměr od 13 cm) se mělce zaštipují za třetím až čtvrtým párem listů. K podpoře větvení je potřebná délka dne více než dvanáct (lépe čtrnáct) hodin, a proto se rostliny vysázené před začátkem března musí fotoperiodicky přisvětlovat.
Délku výhonů lze omezit aplikací retardantů. Účinné jsou přípravky Stabilan (0,1 %, jeden až dvakrát) nebo Alar 85 (0,3 – 0,4 % jeden až dvakrát; 0,2% tři až pětkrát) ve formě postřiku. Při dodržení výše uvedených teplot však ošetření není nutné.
Díky dužnatému stonku a měkkým listům jsou jiřinky poměrně náchylné k napadení chorobami i škůdci. Z houbových chorob jsou nejčastější plíseň šedá a padlí, z živočišných škůdců mšice, molice, svilušky, třásněnky a podkopěnky.
V létě se rostlinám nejlépe daří na slunném, vzdušném a před deštěm chráněném stanovišti. Při rovnoměrné zálivce, pravidelném přihnojování a průběžném odlamování odkvetlých květů dobře rostou a opakovaně kvetou až do příchodu prvních podzimních mrazů.
Příklady pěstebních postupů a použití
Mladé rostliny vysázené do květináčů o průměru deset až jedenáct centimetrů začátkem března jsou schopné prodeje v druhé polovině dubna, z výsadby začátkem dubna jsou rostliny v květináčích o průměru dvanáct centimetrů hotové v druhé polovině května a z výsadby začátkem června se získají rostliny v květináčích o průměru jedenáct centimetrů na začátek až polovinu července.
Dahlia x hortensis se může krátkodobě použít jako hrnková květina ve světlém interiéru, nejlépe se však uplatňuje v exteriéru, tj. v truhlících, květinových mísách nebo na záhonech společně s květinami, které opticky zjemňují její strohý vzhled. Ke společným výsadbám se používají druhy s převislými nebo popínavými výhony jako jsou např. Bidens ferulifolia, Brachyscome multifida, Cuphea llavea, Diascia hybridy, Dichondra argentea, Helichrysum apiculatum, Helichrysum microphyllum, Heterocentron elegans, Lotus berthelotii, Lotus maculatus, Lysimachia congestiflora, Lysimachia nummularia, Monopsis lutea, Nemesia fruticans, Oxalis vulcanicola, Origanum vulgare, Plectranthus forsteri, Mimulus aurantiacus, Sanvitalia speciosa, Scaevola saligna, Sutera cordata, Thunbergia alata, Thunbergia gregorii a Vebena hybridy.
