Antraknóza jahodníku je hospodářsky závažné onemocnění, které může za podmínek příznivých pro rozvoj infekce způsobit významné ztráty výnosu. Chorobu způsobuje houba Colletotrichum acutatum, která napadá většinu rostlinných tkání jahodníku (listy a listové řapíky, výhony, květy, srdíčka rostlin), ale nejvýznamnější je výskyt onemocnění na plodech.
Při epidemickém rozšíření choroby v porostu může být napadeno až 80 % plodů (některé zdroje uvádějí dokonce i vyšší čísla). Na plodech se objevují nejprve drobnější hnědé skvrnky, které se však velmi rychle rozšiřují do velkých kruhovitých skvrn. Ty jsou mírně propadlé, tmavohnědé, mohou splývat do větších celků a během krátké doby (2 – 3 dny) zachvátit většinu plodu. Jejich povrch se pokrývá růžovooranžovou až skořicově hnědou vrstvičkou neprášivých konidií, kterými se infekce při splachování za deště dále šíří. Za suchých horkých období infikované ovoce vysychá a mumifikuje. Na ostatních rostlinných orgánech se napadení projeví jako hnědé léze, často rovněž pokryté vrstvou spor. Při infekci kořenového krčku či srdíčka jahodníku může následně dojít i k uhynutí celé rostliny.
Zdroj infekce
Primárním zdrojem infekce je latentně napadená sadba, prostřednictvím které se patogen dostává na nová místa výskytu. Zde pak za příznivých podmínek dochází k rychlému rozvoji onemocnění a k jeho rozšíření v celém porostu. Vlhké a teplé počasí spojené s bouřkami a krupobitím či intenzivními přívalovými srážkami významně podporují vznik a rozvoj infekce. Houba C. acutatum je široce rozšířený kosmopolitní patogen, který byl nalezen na celé řadě planých i kulturních rostlin. Z dalších ovocných druhů mimo jahodník je jeho výskyt znám např. na broskvoních, višních, borůvkách, vinné révě apod. Výskyt antraknózy na jahodníku byl potvrzen ve většině zemí Evropské Unie. V České republice bylo onemocnění poprvé laboratorně potvrzeno v roce 2005 (Břeclavsko), v letech následujících byly hlášeny další napadené výsadby jahodníku v různých regionech ČR. Do loňského roku byla houba C. acutatum zařazena mezi škodlivé organismy a bylo zakázáno její zavlékání a rozšiřování na území Evropského Společenství, pokud se vyskytovala na rostlinách jahodníku určených k pěstování (Vyhláška 330/2004 Sb.). Vzhledem ke skutečnosti, že se tento patogen již rozšířil prakticky do všech členských států, byl s platností od 1. 9. 2008 vyškrtnut ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.
Ochranná opatření
V zahraničí je pro chemickou ochranu jahodníku využívána celá řada fungicidů (nejčastěji Captan, Benomyl, Propiconazol, Cyprodinil, Fludioxonil, Thiophanate-methyl, Thiram aj.). V současné době jsou považovány za nejúčinnější strobilurinové fungicidy Azoxystrobin a Pyraclostrobin, případně v tank-mix kombinaci s účinnou látkou boscalid či captan. Aplikace směsí dvou účinných látek s odlišným mechanismem působení a vzájemné střídání fungicidů je velmi důrazně doporučováno z důvodů antirezistentní strategie, neboť patogen je schopen si vytvářet rezistenci k dlouhodobě používaným fungicidům. Aplikovaná chemická ošetření však ne vždy poskytují uspokojivé výsledky, zejména pokud se již infekce ve výsadbě epidemicky rozšířila, či v případě stáleplodících odrůd, u nichž je jen krátké mezidobí mezi sklizněmi či dochází k překrývání sklizně a aplikace přípravků není možná z důvodů ochranných lhůt.
V ČR je aplikace chemických ochranných opatření problematická, neboť chybí dostatek praktických zkušeností s ochranou proti tomuto onemocnění, není zpracována ucelená metodika ochrany a nejsou dosud registrovány žádné přípravky účinné na uvedeného patogena. Ve VŠÚO Holovousy, s. r. o., proto v současné době probíhá program, jehož cílem je otestování účinnosti fungicidů na C. acutatum a navržení vhodného způsobu chemické ochrany proti uvedenému onemocnění. Účinnost vybraných pesticidů je v rámci tohoto programu hodnocena formou laboratorních i polních pokusů. V laboratorních in vitro testech je hodnocen vliv fungicidů na potlačení klíčivosti konidií patogena a na růst kolonií mycelia houby během její kultivace na agaru obsahujícím testovaný přípravek. Z hlediska praktického použití pak nejpřesnější výsledky poskytují polní testy, v nichž se hodnotí výskyt napadení po ošetření porostu testovaným fungicidem. Do zkoušek jsou vybírány jednak fungicidy, které jsou v současné době povoleny v České republice k ošetřování jahodníku a dále některé další pesticidy, které jsou s úspěchem používány v ochraně proti antraknóze v zahraničí. Výsledky získané v testech jsou uvedeny v následujícím textu.
In vitro testy klíčivosti spor
V těchto testech byla hodnocena účinnost některých fungicidů na klíčivosti spor patogena. Konidie houby C. acutatum byly přeneseny do kapek postřikových kapalin jednotlivých pesticidů a po 48 hod. byl pod mikroskopem počítán počet vyklíčených spor. V kontrolní variantě byla použita pouze pitná voda bez pesticidu. Klíčivost spor nejsilněji inhibovaly fungicidy Discus, Zato 50 WG, Thiram Granuflo a Captan 50 WP. Klíčivost byla v kapkách postřikových kapalin těchto fungicidů prakticky zcela potlačena. Rovněž v případě fungicidů Mythos 30 SC a Ortiva byla klíčivost patogena téměř nevýznamná.
Vliv fungicidů na růstu mycelia
Na předchozí testy klíčivosti navázalo hodnocení vlivu fungicidů na růst mycelia houby C. acutatum během kultivace na agaru s přidanými chemickými přípravky. V testech byly použity stejné fungicidy jako je uvedeno v tabulce 1. V případě pesticidů Thiram Granuflo a Captan 50 WP byla navíc použita dvojí koncentrace (Thiram Granuflo – 3,0 a 4,0 g/l; Captan 50 WP – 3,0 a 6,0 g/l). Pokus probíhal ve dvou obdobích, každý termín měl svoji vlastní kontrolní variantu (tj. agar bez fungicidu). K největší inhibici růstu mycelia došlo na agaru s přídavkem fungicidu Thiram Granuflo, kdy byl průměr kolonií redukován o 86,9 a 87,2 % . Testované strobiluriny (Discus, Zato 50 WG a Ortiva) měly na růst mycelia nižší vliv a fungicidy Teldor 500 SC a Rovral Flo byly téměř neúčinné.
Polní testy
Testy byly založeny ve výsadbě jahodníku ve tříletém porostu remontantní odrůdy ´Aromas´. Přípravky byly aplikovány ve čtyřech termínech (24. 4., 30. 4., 7. 5. a 18. 5. 2009) zádovým postřikovačem, přičemž každá z pokusných variant byla ošetřována v průběhu testů stále stejným pesticidem (experimentální použití, v praxi je nutno přípravky střídat). Povětrnostní podmínky během probíhajícího pokusu byly v naší oblasti (okres Jičín) velmi příznivé pro rozvoj choroby – na měsíc květen připadlo 14 dní deštivých s celkovým úhrnem srážek 85,8 mm, z následujícího měsíce června pak bylo srážkových téměř 20 dní s celkovým úhrnem 81 mm. Velká část srážek spadla jako přívalová. Vyhodnocení účinnosti aplikovaných fungicidů bylo provedeno v době sklizně, kdy bylo spočítáno procentické napadení plodů antraknózou (celkem ve dvou hodnoceních a čtyřech opakováních). V uvedených pokusech nejlepší účinnosti bylo dosaženo v případě fungicidů Ortiva a Signum. Ani jeden z těchto přípravků však není v současné době v ČR registrován do jahodníku. Fungicid Ortiva je povolen k ošetřování zeleniny (cibule, brokolice, květák, okurka aj.), okrasných rostlin a borovic. Do jahodníku je registrován např. v Německu, a to právě proti antraknóze. U přípravku Ortiva byl iniciován návrh na rozšíření jeho registrace do jahodníku v rámci minoritního použití, uvedené řízení do termínu uzávěrky časopisu nebylo dosud ukončeno. Druhý jmenovaný fungicid Signum byl do pokusů zařazený pouze experimentálně, neboť přípravek není dosud v ČR registrován do žádné plodiny a bohužel minoritní registrace není tedy zatím možná.
